Platby za obnovitelné zdroje a jejich dopad na průmysl v ČR

Ceny energií v Česku stále patří k nejvyšším v Evropě, a to i přes stabilizaci situace na trzích po krizi. Účty domácností tak zůstávají vysoké. Cena elektřiny i plynu se skládá ze tří základních částí - z regulované složky, neregulované složky a daní.

Regulovanou část určuje stát prostřednictvím Energetického regulačního úřadu a Ministerstva průmyslu. Neregulovanou určují dodavatelé podle nakoupených cen na trhu. Z každé tisícikoruny, kterou domácnost zaplatí za elektřinu, jde zhruba polovina na stát a distributory. Druhá polovina představuje samotnou cenu elektřiny.

České účty jsou vysoké nejen kvůli tržním cenám. Naše účty ovlivňuje nejen cena elektřiny na burze, ale i řada dalších faktorů - daně, poplatky a regulovaná složka. Všichni platíme s DPH téměř šest stovek za podporu obnovitelných zdrojů energie, což nás bohužel posouvá nahoru.

Proč platíme víc než ostatní?

"Cenovým rájem" zůstává Skandinávie, kde mají dostatek vody a plynu, takže vyrábějí elektřinu levněji. Ale jsou země, které jsou na tom ještě hůř než Česká Republika - třeba Maďarsko nebo jižní Balkán. Tam je elektřina dražší, a to jen díky masivní státní podpoře. Rozdíly mezi zeměmi vyplývají také z toho, jak kvalitně dodavatelé nakupují na trzích. Cena komodity je dána trhem, ale rozdíl dělá strategie obchodníka - kdy a za kolik nakoupí. Tradeři společnosti epet nakupují s rozvahou a dle bezpečnostních interních směrnic, aby epet mohl svým zákazníkům nabídnout stabilní a dlouhodobě výhodné ceny.

Doporučení pro spotřebitele

Doporučuje se srovnat si fakturu se současnými nabídkami na trhu. U některých dodavatelů jsou ceny i o desítky procent nižší. V současnosti jsou nejlepší nabídky na dvou- až tříleté fixy. Ty tři roky jsou z pohledu ceny nejvýhodnější, ale doporučuje se zlatá střední cesta - fix na dva roky. Pro zákazníky je dnes nejvýhodnější volbou fixovaný produkt. Umožňuje mít jistotu jasné ceny na určité období. Doporučujeme právě dvouletý fix - ceny jsou nyní výrazně nižší než ve statistikách. Zákazník si tak může zajistit levnější elektřinu i plyn na delší dobu dopředu s výhledem, který je pro něj bezpečný a určitě minimálně ztrátový i kdyby ceny na trhu měli dále klesat.

Čtěte také: Zemědělství a environmentální platby

Češi jsou často konzervativní a bojí se měnit smlouvu. Přitom to dnes již není nic složité. Dnes nahrajete své vyúčtování do systému, vše se vám automaticky přepíše do správných kolonek a vy můžete podepisovat, třeba novou fixovanou smlouvu na 2 roky, která vám může ušetřit i několik tisíc korun ročně. U nás s tím lidem pomáhá umělá inteligence, stačí jen do systému nahrát starou smlouvu a za 2-3 minuty máte podepsanou novou smlouvu bez stresových momentů a nejistoty.

Regulovaná složka a distribuce

Distribuce tvoří jednu z největších položek účtu a je přísně regulována státem. Regulační úřad stanoví každému distributoru investiční balíček, kterým distributor financuje obnovu a modernizaci sítě. Gavor i Švec se shodují, že prostor pro snížení cen existuje - především v části poplatků, které platíme na podporu obnovitelných zdrojů. Myslím, že už je načase přesunout podporu obnovitelných zdrojů do státního rozpočtu a ne ji účtovat zákazníkům. Řada zemí v Evropě to už udělala. To by mohlo snížit ceny elektřiny klidně o 10-15 %.

Pokud by vláda skutečně přistoupila ke snížení regulovaných poplatků nebo DPH, promítlo by se to podle Petra Švece automaticky i do všech smluv, včetně těch fixovaných. Zákazník má fixovanou komoditní část, takže jakmile stát sníží regulované poplatky, projeví se to v účtech všech odběratelů. A právě regulovaná složka ceny energií pro domácnosti příští rok stoupne v průměru o stovky korun. Počítá s tím návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ), k němuž úřad zahájil konzultace. Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem by podle něj měla oproti letošku vzrůst o 2,7 procenta, u plynu o 4,7 procenta.

Zveřejněné návrhy úřadu počítají s aktuálně schválenými příspěvky státu, včetně dotací na podporované zdroje energie (POZE) ve výši 24,6 miliardy Kč. ERÚ je v případě změn připraven regulované ceny energií okamžitě upravit. Přesunutí POZE zcela na stát by naopak snížilo regulované ceny pro domácnosti asi o 15 procent, uvedl úřad.

Windfall tax a energetická krize

Celkem skoro 118 miliard korun má stát vybrat na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, kterou odcházející vláda uvalila na vybraná odvětví. Jde o celkové inkaso za tři roky fungování daně, která má letoškem skončit. Odcházející kabinet Petra Fialy (ODS) daň zavedl v roce 2023 proto, aby získal prostředky na pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií. Podle ministerstva financí reagoval pružně.

Čtěte také: Janovice: Poplatky za odpad

Původně si resort sliboval, že na mimořádné dani vybere od šesti největších bank v Česku přes třicet miliard korun. Výsledek do konce letošního září je jedna miliarda. Méně než miliardu odvedl i další zdaněný sektor, kam se řadí třeba rafinerie. Naopak zdaleka nejvíc, celkem 107 miliard, zaplatily energetické firmy. Suverénně nejvíc ČEZ, který předpokládá, že celkem na dani odvede zhruba 95 miliard korun.

Podle resortu financí mimořádné příjmy nepokryly výdaje na pomoc s energetickou krizí. Ministerstvo tvrdí, že celkem stát za tímto účelem vydal 130 miliard korun. Daň tímto rokem skončí.

Plány nové vlády

Zestátnění ČEZu, výstavba nových jaderných bloků a vymezování se vůči systému emisních povolenek pro průmysl i domácnosti a osobní dopravu. To jsou některé z priorit vznikající vlády hnutí ANO, SPD a Motoristů, která dále například chce přenést poplatky za obnovitelné zdroje energie (OZE) ze spotřebitelů na stát. Podle energetického experta Blahoslava Němečka je to jedna z cest, jak snížit výdaje domácností a zvýšit konkurenceschopnost firem.

Většina západoevropských států včetně Německa v době energetické krize postupovala přesně takto, někde navíc i snížili sazbu DPH. V Česku jsme se zase rychle vrátili na původní úrovně, ale to řada jiných států neudělala. V příštím roce má na podporu OZE jít zhruba 42 miliard korun, z toho asi 18 miliard nyní hradí spotřebitelé. Pokud by toto břemeno převzal stát, domácnosti by navíc dále ušetřily díky snížení základu DPH. Stát by tak rozhodně pomohl českému průmyslu a vyrovnaly by se podmínky pro firmy, které konkurují těm západoevropským. Přestaly by být diskriminovány.

Naopak zestátnění ČEZu by podle Němečka nemuselo nutně vést ke zlevnění elektřiny pro všechny. Platí totiž, že nikdo nesmí prodávat za dumpingové ceny a i státní společnost se musí chovat v intencích férové hospodářské soutěže.

Čtěte také: Chrastavec a komunální odpad

Budoucí vývoj regulované složky

Jak se bude vyvíjet regulovaná složka ceny elektřiny a plynu v příštím roce již od ERÚ přibližně víme. Jakým způsobem se ale bude vyvíjet neregulovaná neboli tržní část celkové ceny elektřiny a plynu v průběhu příštího roku se může pouze domnívat. Ta totiž závisí na mnoha faktorech, jako jsou například samotné ceny energií obchodované na evropských energetických a palivových burzách určující cenotvorbu prakticky pro celý evropský trh, na vývoji počasí, zejména v průběhu zimního období, ale i na stavu a kondici jednotlivých zdrojů energií, a taktéž i na kvalitě a stavu distribuční soustavy a infrastruktury. Dalším faktorem jsou ceny plynu, který EU odebírá v důsledku embarga na ruský plyn, za který musí shánět vhodnou náhradu pro včasné a kapacitně odpovídající zásobování plynem na energie velmi náročný evropský trh.

I dle cen termínovaných neboli futures kontraktů by se neměly ceny energií v příštím roce zvyšovat. Tím pádem nikterak výrazně nad průměr cenových úrovní, které jsme v průběhu letošního roku doposavad zaznamenávali. Ceny za elektřiny a plyn by se tak měly držet na obdobných hodnotách a neměly by se v příštím roce citelněji zvyšovat. Dle předběžného návrhu ERÚ by se tak měla regulovaná složka ceny elektřiny zvýšit u domácností (na hladině nízkého napětí) o 2,7 %. U vyšší hladiny napětí čili u větších odběratelů by měla regulovaná složka ceny elektřiny naopak poklesnout, a to o 2,7 %. V příštím roce 2026 by potom měla regulovaná část ceny elektřiny tvořit 45 % z celkové ceny elektřiny.

Regulovaná cena plynu by se tedy měla u domácností zvýšit o 4,7 %. Pro velké odběratele by pak ERÚ regulovanou složku ceny plynu snížil o 4,5 %. V příštím roce 2026 by potom měla regulovaná část ceny plynu tvořit čtvrtinu čili 25 % z celkové ceny plynu. S tím, že navýšení regulované složky ceny elektřiny se ještě může eventuálně snížit o poplatek na obnovitelné zdroje energie čili tzv. POZE, které by stát vzal přeneseně řečeno na sebe.

tags: #platby #za #obnovitelne #zdroje #průmysl #svse

Oblíbené příspěvky:

• Vestavné koše do kuchyně
• Hnědý odpadkový koš - recenze
• Tipy pro focení ve sněhu
• Měření emisí Vsetín
• Dopad spotřebních daní