Indická metropole Dillí je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) město s nejšpinavějším vzduchem na světě. Indům se navíc nedýchá dobře ani jinde. 13 z 20 nejznečištěnějších měst planety je právě v jejich zemi. Město jako takové je dlouhodobě považováno za jedno z nejhorších míst na světě, co se týče kvality ovzduší.
Nad indickou metropolí se v posledních dnech opět snesl toxický smog, koncentrace znečišťujících látek dosahují extrémních hodnot a viditelnost je velmi omezená. Celé město pokryl hustý smog, je velmi snížená viditelnost a koncentrace suspendovaných částic dosahují extrémních hodnot. Zhoršený stav znečištění ovzduší je pro město v tuto dobu relativně běžný, letošní situace je však výrazně horší, než je obvyklé. Šéf místní samosprávy přirovnal město k „plynové komoře“.
Znečištěný vzduch je v Indii pátou nejčastější příčinou úmrtí.
Vědec Joshua Apte se měřením koncentrace pevných částic v Dillí zabývá už osm let. „Standard Světové zdravotnické organizace je 10 mikrogramů na metr čtvereční, běžná úroveň v Pekingu je 100. V Dillí je to v posledních letech 150,“ vysvětluje.
Podle některých zdrojů dosáhla koncentrace suspendovaných (prachových) částic PM2,5 těžko uvěřitelné hranice 1000 µg/m3 (tedy 1 mg/m3). To je stonásobek doporučené maximální hodnoty podle Světové zdravotnické organizace. Roční imisní limit v České republice pro tuto látku je 25 µg/m3 a od 1. ledna 2020 bude snížen na 20 µg/m3. V roce 2018 byl nejvyšší roční průměr PM2,5 koncentrací v České republice naměřen na stanici Ostrava-Radvanice ZÚ a to 36,8 µg/m3. 22 milionů obyvatel indické megalopole dýchá pětkrát znečištěnější vzduch než lidé v Karviné, která je na tom v České republice nejhůř. Částice polétavého prachu menší než dva a půl mikrometru prakticky nejsou vidět, dokáží se ale dostat hluboko do plic. „Stále víc a víc dětí má záněty dolních cest dýchacích,“ říká lékař Anil Sabharvál.
Čtěte také: Zetor 25 a STK
Co stojí za tak špatnou situací? Na vině je hned několik faktorů. Velmi významné je podzimní spalování zemědělci. Velmi významně také k situaci přispívají nepříznivé rozptylové podmínky - především pak velmi nízké rychlosti větru, takže se znečištění kumuluje u zdrojů. Významným zdrojem znečištění je v Novém Dillí doprava. Do Dillí proudí za prací migranti z venkova. Na jeho silnice přibývá 1400 nových aut denně.
Úřady se proto vloni rozhodly zakázat vozidla starší patnáct let. „Průměrné stáří osobních aut v Dillí je čtyři až sedm let. Do škatulky aut starších patnácti let jich tak moc nespadne,“ konstatuje ředitelka indického Centra pro vědu a životní prostředí Anumita Rojčauduryová.
Lidé byli vyzváni co nejvíce omezit pohyb venku. Mezi lid bylo také distribuováno více než 5 milionů roušek, avšak jejich účinnost je velmi problematická. Podobné typy ochrany sice zabrání vdechování velkých částic (což například může pomoct od kašle), ale nezachytí malé částice, které škodí zdraví, protože se dostávají do dýchacího systému - na rozdíl od těch velkých, které sice dráždí, jsou nepříjemné, ale jsou zachyceny na sliznicích.
Místním jsou rozdávány ochranné roušky. Jejich účinnost je však pouze krátkodobá - brání dráždění a s ním spojenému kašli. Malé částice však nezastaví a právě ty mají dlouhodobé zdravotní dopady. Co se dopravy týče byl zaveden systém lichých a sudých SPZ.
Indie je po Číně a Spojených státech třetí největší znečišťovatel planety. Nejen indickým plicím má alespoň výhledově ulehčit prosincová konference o životním prostředí v Paříži. Vstoupil v platnost 16. února 2005. Od počátku má dokument o snížení emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v zemské atmosféře řadu kritiků. Protokol doposud podepsalo 191 zemí včetně Česka a navíc i Evropská unie jako celek.
Čtěte také: Odpadní hadice myčky Electrolux - délka
Znečištění ovzduší každoročně zabíjí miliony lidí, zejména v největších městech světa. Přičemž obyvatelé největších světových měst, od Dillí přes Istanbul až po Los Angeles, patří mezi ty nejvíce zasažené. Loňská analýza zpravodajského portálu DW ale přináší překvapivě povzbudivé zprávy: v mnoha megaměstech se kvalita ovzduší pomalu zlepšuje.
Aby města znečištění ovzduší účinně čelila, zavádějí různé strategie. V mnoha z nich hraje klíčovou roli doprava. Úspěšná opatření se zaměřují na menší počet aut, podporují chůzi a cyklistiku a rozšiřují veřejnou dopravu. Například Bangkok rozšiřuje své zatím stále omezené linky Skytrainu a metra, zatímco Dillí si stanovilo cíl elektrifikovat 80 % svého autobusového parku. Zoe Chafe, technická vedoucí pro kvalitu ovzduší v síti C40, která pomáhá téměř stovce členských měst stát se ekologičtějšími, uvedla pro DW, že mnohá z nich zároveň experimentují se nízkoemisními zónami. Jsou to oblasti, kam mají přístup pouze některá nebo žádná auta, a ulice se často upravují tak, aby poskytovaly více prostoru chodcům a cyklistům.
Dalším klíčovým faktorem, který je třeba řešit, je průmysl. Například akční plán Dillí proti znečištění ovzduší se zaměřuje také na snižování prašnosti ze stavebních prací a přechod na čistší paliva a účinnější technologie. Město však i nadále patří mezi nejvíce znečištěná místa na planetě, zejména během zimních měsíců. Přesto se Dillí podařilo mezi lety 2017 a 2022 snížit úroveň znečištění o 15 %. Jedním z hlavních faktorů by mohlo být odstavení uhelné elektrárny Badarpur v roce 2018.
Tam, kde se odpad nesbírá a nelikviduje správně, lidé často spalují odpad na otevřeném ohni. To způsobuje toxický smog a přispívá ke znečištění ovzduší. To znamená, že regulace a infrastruktura pro odpadové hospodářství musí být součástí každého městského plánu proti znečištění ovzduší.
Pokud jsou opatření důsledně prováděna, jejich dopad může být významný. Čínská města v posledních letech drasticky snížila úroveň znečištění ovzduší. To je výsledek toho, čemu čínská vláda říká „válka proti znečištění ovzduší“, tedy soubor opatření zaměřených na všechny hlavní příčiny. Mezi ně patří i spotřeba energie na vytápění a výrobu elektřinu.
Čtěte také: Trendy v odpadovém hospodářství
Když chtějí města zlepšit kvalitu ovzduší, prvním krokem je často zlepšení sběru dat. Pro skutečnou změnu kvality ovzduší jsou podle Zoe Chafe z C40 finanční zdroje klíčové. Znečištění ovzduší se může šířit na velké vzdálenosti, přesahuje státní hranice. Takže města, regiony i země budou muset spolupracovat, aby došlo ke změně, uvedla Chafe.
Většina velkých světových měst stále výrazně překračuje limity WHO pro znečištění ovzduší. Je toho ještě hodně, co je třeba udělat: úroveň znečištění ovzduší ve téměř všech městech světa stále překračuje limit WHO 5 mikrogramů na metr krychlový vzduchu.
Indické hlavní město Dillí čelí jedné z nejhorších krizí znečištění ovzduší na světě. Koncentrace polétavého prachu PM2,5 dosahují až 600 mikrogramů. Hlavními viníky jsou spalování zemědělských zbytků na okolních polích, průmyslové emise, automobilová doprava a používání fosilních paliv. Znečištěný vzduch způsobuje nárůst respiračních a kardiovaskulárních onemocnění. Obyvatelé, zejména děti a senioři, čelí vážným zdravotním rizikům. Vláda se pokouší situaci zmírnit zavedením střídání automobilů podle poznávacích značek, zákazy stavební činnosti a podporou elektrických vozidel. Opatření však často narážejí na nedostatečnou efektivitu a odpor veřejnosti. Indie, třetí největší producent emisí na světě, stále výrazně spoléhá na uhlí jako hlavní zdroj energie. Znečištění ovzduší v Dillí je varovným signálem o nutnosti rychlé a systematické změny. Nejde jen o lokální krizi - příběh Dillí ilustruje širší problém klimatické změny a nedostatku závazných kroků k ochraně životního prostředí.
tags: #maximální #znečištění #Indie #příčiny #důsledky