Med a příroda: Výskyt v České republice

Včelaření v městském prostředí se stává stále populárnějším, a to i v České republice. Města totiž včelám nabízejí rozmanité druhy rostlin, mírnější klima a nehrozí jim tady chemické postřiky. A tak v metropoli poletují vyšehradské, smíchovské nebo hradčanské včely.

Městské včelaření v Praze

V Praze působí celkem 1308 včelařů (včetně lokalit Praha-východ a Praha-západ), které uvádí statistika Českého svazu včelařů. Naprostá většina z nich chová maximálně deset včelstev čili jsou to "malochovatelé". Městské včelaření se už řadu let rozvíjí v Londýně nebo Paříži. Tam mají úly například na střeše výstavní síně "Grand Palais" nedaleko bulváru Champs-Élysées nebo na historické budově opery Garnier. Teď je na tamních úřadech registrováno takřka dvě stě včelařů, jejich celkový počet se však odhaduje na dvojnásobek.

Robert Šulman, který si pořídil úly na pražském Vyšehradě v roce 2009, říká: "Hned, jak ráno vstanu, podívám se na teploměr. Když je zima nebo prší, vím, že včely nebudou létat a nebudou mít med. Z toho jsou nervózní a já pak taky." Šest úlů na Vyšehradě částečně kryjí stromy a keře, nejbližší budova je odtud několik desítek metrů.

Už tři roky včelaří také Jakub Čihák. Úly má na střešní terase mezonetového bytu. Dnes na místě s výhledem na Prahu stojí tři úly a Jakub Čihák stáčí každý rok okolo 90 kg medu. "Dřív jsme spotřebovali tak tři kila ročně, teď až patnáct. Zbytek rozdáme," vysvětluje paní Čiháková.

Výhody městského prostředí pro včely

• Mírnější klima: "Průměrná teplota v Praze je o tři stupně vyšší než v ostatních částech republiky. Když tady bylo nad nulou, mimo Prahu mrzlo. To je pro včely velký rozdíl," vysvětluje Robert Šulman.
• Větší druhová pestrost rostlin: "Nalevo je zahrádkářská kolonie, kde rostou ovocné stromy a v okolí je spousta zeleně. Kvetou tu kaštany, černý bez, akáty, lípy nebo šeříky," vyjmenovává Jakub Čihák, z čeho všeho si mohou včely na Smíchově udělat hostinu. Oproti tomu na venkově není výjimečné, že včely "spásají" pole řepky olejky a jejich med je pak jednodruhový, což ho degraduje na chuti i vůni.

Kvalita medu z města

I když ve městě je více znečištěný vzduch, zplodiny z výfukových plynů se do medu nedostanou. "Včela má dva druhy potravy - nektar a pyl. Obojí je v květu natolik krátce, že se do nich žádné škodlivé látky nemůžou vstřebat," vysvětluje Dalibor Titěra z Výzkumného ústavu včelařského. "Ze studie, kterou vypracovalo ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s VŠCHT, vyplynulo, že med z Bílé Hory v Praze je stejně kvalitní jako z Beskyd.

Čtěte také: Dusičnany: Původ a dopady

Legislativa a sousedské vztahy

Smíchovský ani vyšehradský chovatel zatím neměli žádné potíže se sousedy, na úly si nikdo nestěžoval. Ostatně, než je včelař někde umístí, o žádné povolení žádat nemusí. Obecní úřad má pouze povinnost informovat o tom, kam úly postaví. "Oznamovací povinnost je spojená se zákonem o rostlino-lékařské péči. Slouží k ochraně včel. Obec dává informace o poloze úlů k dispozici zemědělcům, kteří mají na starosti postřiky. Je to totiž podobné, jako když si někdo pořídí psa nebo králíka. Pokud je lokalita podle územního plánu určena k bydlení, je v ní povoleno chovat drobné zvířectvo, k němuž se řadí i včely. Podle občanského zákoníku však nesmí nikoho obtěžovat. Cítí-li se sousedé včelami obtěžováni, mohou si podle Machové stěžovat na obecním úřadě. Ten má právo v rámci občanského zákoníku požadovat nápravu, jestliže došlo ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, kdy spolu sousedé žijí v klidu a míru. Pokud k takovému závěru obecní úřad dospěje, může uložit včelaři, aby obnovil předešlý stav. "Jsou-li někde včely už dlouho a změní se jen to, že se přistěhuje někdo nový, komu úly vadí, pak to není změna pokojného stavu.

Podle ní se ale takových případů mnoho neobjevuje, problémy nastávají většinou na vsi, kam se přistěhuje městský člověk, nebo v lokalitách na konci vesnice, kde stojí úly a vyroste tam nová zástavba. Majitelé domů se pak většinou bojí o děti. "Je dobře, že strach a alergie nejsou pro soudy důvodem k tomu, aby nařizovaly odstranění včelstev. Za strachem bývá často nevědomost. Většina lidí neví, že určitá plemena, například kraňky, jsou dnes vyšlechtěna tak, aby byla co nejméně agresivní. Takové včely si hledí svého a nikoho neohrožují.

Včelaření na Hradě

Jiří Šustr se stará o hradní včely už víc než půl století. Včelín zde nechal postavit už Tomáš Garrigue Masaryk. Rozdělil ho na dvě části. V jedné jsou úly, ve druhé pracovna pro stáčení medu. "Byla sem zavedena voda, medomet na pevném podstavci, bedny na rámky. Prostor, kde jsou úly, vylepšil Plečnik okýnky, která se neotvírají dovnitř, ale jsou šoupací, aby úlům nepřekážela. "Dnes tu mám mírné kraňky, protože včelín je 60 metrů od cesty, kudy chodí prezident, a nelze riskovat, že by mu šly včely naproti. Na Hradě se med stáčí třikrát za rok, pokaždé asi 30 kilo. Záleží na sezoně. Část medu se prodá, část putuje na prezidentský stůl. Pro hradní kuchyň je určena i celá snůška medu z Lán.

Med a jeho kvalita

Státní veterinární správa (SVS) uskutečnila v průběhu druhého pololetí loňského roku mimořádnou kontrolní akci zaměřenou na významné tuzemské včelaře - producenty medu. V rámci akce bylo odebráno 72 vzorků medu. Všechny vzorky byly podrobeny smyslovému posouzení v laboratoři. V případech, kde včelař v průběhu roku použil léčiva k ošetření včelstev, se zjišťovalo, zda med neobsahuje rezidua těchto látek. Mimo to byly některé vzorky analyzovány na přítomnost reziduí antibiotik. Všech 72 vzorků této zkoušce vyhovělo. Na přítomnost léčivého přípravku s účinnou látkou amitraz bylo vyšetřeno 45 vzorků, na přítomnost látky tau-fluvalinátu 37 vzorků. Obě uvedené látky se používají k léčbě varroázy. Všechny vyšetřené vzorky z tohoto pohledu také vyhověly.

S negativním nálezem skončila také vyšetření více než 60 vzorků na přítomnost reziduí dalších přípravků včetně celé řady antibiotik, jejichž používání je v ČR zakázáno, nebo omezeno. V devíti případech byly vzorky analyzovány na přítomnost metabolitů kyseliny mravenčí, která se používá k léčbě varroázy a některých dalších nákaz včel. Také v tomto případě vzorky vyhověly. Jelikož v jednom případě pojali úřední veterinární lékaři pochybnost o původu medu, byla provedena analýza pylových zrn, která umožňuje zjistit geografický původ medu.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Problémy ve včelařství

Úhynů včelstev v Česku přibývá. Zatímco dříve přicházeli včelaři zhruba o desetinu včelstev ročně, v současnosti úhyny dosahují 20, někde i 30 procent. Důvodem jsou roztoči způsobující nemoc varroázu. Kromě varroázy podle něj úhynům přispívají i necitlivé zásahy člověka do krajiny. Podle statistik Českomoravské společnosti chovatelů počet včelstev v Česku loni klesl na 643 488 z předloňských 669 510. Narušení biodiverzity včelám škodí, stresuje je.

Rizika a doporučení při nákupu medu

V obchodech můžete koupit mnoho druhů medu, v různých cenových relacích. Příliš levné medy mohou mít původ mimo Evropskou Unii, pravděpodobně budou Ukrajinské nebo Srbské, dost často mohou pocházet z jižní Ameriky. V celé EU je zakázáno používat antibiotika pro léčbu včel. Nikoli však ve zbytku světa! Medy, které nepocházejí z Česka (většinou jsou smíchané), mívají na etiketě označení: “Medy ze zemí EU a mimo EU“. To může být tedy vodítko, že v zemích jejich původu mohou včelaři užívat zakázané látky při medové produkci.

Doporučení: Kupovat med spíše na farmářských trzích a ideálně přímo od jeho výrobců, třeba při prodeji ze dvora na farmě. Zjistěte, odkud med pochází. Nejlepší je český med přímo od včelaře, protože v České Republice jsou stanoveny přísné limity pro jejich kontrolu a nejsou v nich žádná rezidua léčiv. Včelaři také med nemíchají a nadměrně jej nezahřívají, jako to dělají zpracovatelské firmy s medem importovaným.

Využití medu

Med již odpradávna nebyl využíván pouze jako přírodní sladidlo. Jeho příznivé účinky na léčbu různých nemocí brzy začali využívat v lidovém léčitelství. Dobrý pomocník při chřipkách, preventivně zvyšuje obranyschopnost organismu. Propolis má protizánětlivé, bolesti zmírňující účinky, ničí bakterie, bacily, viry. Užívá se při celkovém oslabení, při různých zánětlivých onemocněních, při rýmě, nachlazení, akné. Pyl je vhodný na snížení tlaku, cholesterolu v krvi, podporuje tvorbu červených krvinek, detoxikaci jater, stavbu kostí, zubů, nervů. Mateří kašička je přirozený zdroj stimulačních látek se širokým spektrem účinků v oblasti činnosti jater, srdce, centrálního nervového systému, stimulace krvetvorby, podpoře imunitního systému. Má vliv na obnovu hojících se tkání, životaschopnost spermií, snižuje hladinu cholesterolu, stimuluje kostní dřeň, zvyšuje odolnost vůči stresům. Pomáhá ke zvýšení fyzické a duševní aktivity, sexuální výkonnosti, regeneraci a zotavení.

Druhy medu

Medy mají barvu, vůni a chuť po plodinách a místech, z nichž pocházejí. Nejrůznější druhy medů si dávají lidé jako skvělou snídani nejen v České republice, ale po celém světě včetně exotických zemí. Med je dobrým nastartováním do nového dne, protože obsahuje hodně sacharidů, které jsou pro nás přínosným zdrojem energie.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

• Vřesový med: Získávají se na rozsáhlých vřesovištích v Německu, na atlantickém pobřeží v severských zemích z květů vřesu (Calluna vulgaris) a z vřesovců (Erica sp.).
• Tymiánový med: Med ze svahů hory Hymetu byl věhlasný již v antickém Řecku. Pochází z tymiánu, majoránky a dalších suchomilných bylinek.
• Levandulový med: Pochází ze Středomoří, především z okolí města Grassé, kde jsou rozsáhlé levandulové plantáže.
• Pohankový med: Pohankový med má původ ve východní Evropě, kde se dosud pohanka (Fagopyrhum esculenta) pěstuje.
• Tupelový med: Má původ v květech stromu tupela (Nyssa aquatica), který roste hojně v monokulturách na mokřadech od Virginie až po Floridu a Texas.
• Kyslounový med: Je poměrně vzácným druhovým medem z oblastí Severní Ameriky, kde roste kysloun (Oxydendrum arboreum).
• Akáciový med (Acacia greggii): Pochází z keřovité akácie (Acacia greggii), rostoucí v Mexiku a jižních státech USA.
• Liliovníkový med: Jde o med z květů liliovníku (Liriodendrum tulipifera), charakteristického stromu z povodí řeky Missouri.
• Kampeškový med: Med z nektarodárného stromu kampešky (Haematoxylum campechianum), který roste hojně v tropických suchých lesích a savanách Karibiku a Střední Ameriky.

Zajímavosti o medu

• 2000 let starý med z egyptských hrobek se dá jíst i dnes.
• Včelka přiletí na květ, který tím i opyluje, a za odměnu si odnese chutný pyl.
• Medovice je velmi sladká a lepkavá substance bohatá na jednoduché cukry, která se v určitém ročním období vyskytuje na listech a jehličí různých stromů, jako je například lípa, javor, buk, smrk, jedle či borovice.

tags: #med #příroda #výskyt #v #české #republice

Oblíbené příspěvky:

• Informace o Click-Clack vanových odtokových soupravách
• Léčivé rostliny
• Nakládání s hospodářskými odpady
• Chmelnice a ochrana krajiny
• Jak na tisk OLPNO