Měření Čistoty Ovzduší na Slovensku

Péče o kvalitu ovzduší byla v poválečném období druhořadou záležitostí, kdy byla pozornost věnována přednostně obnově hospodářství poničeného válkou. Důsledky bezohledného rozvoje těžkého průmyslu se začaly projevovat již v druhé polovině padesátých let.

Historie Monitoringu Kvality Ovzduší

Situaci dále zhoršila výstavba hnědouhelných elektráren v Podkrušnohoří. Hlavním garantem sledování imisní situace byla v tomto období hygienická služba. V roce 1967 bylo zřízeno Ministerstvo lesního a vodního hospodářství (MLVH), do jehož gesce přešlo i řízení kvality ovzduší. Hydrometeorologický ústav (HMÚ) se stal odbornou základnou rezortu MLVH v oboru čistoty ovzduší.

Z Ústavu hygieny a hygienické služby přešlo v roce 1968 do HMÚ několik pracovníků pod vedením Dr. B. Böhma. HMÚ se stal koordinačním pracovištěm výzkumných úkolů v oboru ochrany čistoty ovzduší, na kterých se podíleli odborníci z desítek spolupracujících organizací. Jedním z prvních výzkumných úkolů byl „Výzkum rozptylu škodlivin v atmosféře se zřetelem k zabezpečení čistoty ovzduší“ (1968-1970). V jeho rámci byla vybudována síť stanic pro měření koncentrací oxidu siřičitého a prachu v tehdejším Severočeském kraji. V průběhu dalších let se monitorovací síť rozšiřovala do dalších regionů a postupně se rozšiřoval i monitorovací program.

V souvislosti se společenskými změnami a převedením Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) do působnosti Ministerstva životního prostředí byla složka ochrany čistoty ovzduší posílena. Po návratu k oborové struktuře ČHMÚ počátkem devadesátých let vznikl samostatný úsek ochrany čistoty ovzduší. V tomto období byla vybudována i celostátní automatizovaná síť sledování kvality ovzduší, zaměřená především na monitoring koncentrací oxidu siřičitého, prachu a oxidů dusíku.

Koncem devadesátých let byly velké zdroje na území České republiky odsířeny a klesly též emise prachových částic. Pozornost se začala přesouvat na sledování jemných prachových částic PM10 a ozonu. Velkou změnu v sledování kvality ovzduší znamenalo přijetí Směrnice EU 2009/50/ES, která přikazuje sledovat kvalitu ovzduší pouze v sítích akreditovaných podle EN ISO 17025:2005. Imisní monitoring a Kalibrační laboratoř imisí ČHMÚ splnily tento požadavek s několikaletým předstihem a v současné době dosahuje kvalita jejich práce (i přes nepříznivé podmínky) evropských standardů. Vzhledem k tomu, že technika nasazená v monitorovací síti nemohla být kvůli dlouhodobému krácení rozpočtu ústavu v uplynulých letech obměňována, stojí ústav před nelehkým úkolem inovovat během následujících tří let prakticky celou monitorovací síť.

Čtěte také: Jak správně ohlásit emise kotle?

Český hydrometeorologický ústav byl Ministerstvem životního prostředí ČR pověřen, aby koordinoval sledování a hodnocení kvality ovzduší na území České republiky (viz Opatření MŽP ČR č. 3/04). Základem pro hodnocení kvality ovzduší na území České republiky jsou informace získávané v rámci Státní imisní sítě (SIS). Tato síť je v souladu s § 6 odst. 8 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší (v platném znění) zaměřena na zajištění sledování kvality ovzduší na celém území ČR, a zejména v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Monitorovány jsou především ty znečišťující látky, pro které jsou stanoveny imisní limity.

Klasifikace Měřicích Stanic a Zóny Kvality Ovzduší

Klasifikace měřicích stanic vychází z umístění a reprezentativnosti monitorovacích stanic. Naměřené koncentrace jsou archivovány v Informačním systému kvality ovzduší (ISKO) a dále zpracovávány analytickými a statistickými metodami. Směrnice Evropské unie pro kvalitu ovzduší, ze kterých vychází i česká právní úprava, požadují po členských státech, aby svá území rozdělily do zón a aglomerací, přičemž zóny jsou chápány především jako základní jednotky pro řízení kvality ovzduší. Směrnice pak specifikují zejména požadavky na posuzování - klasifikaci - zón z hlediska kvality ovzduší.

Zákon o ochraně ovzduší 86/2002 Sb. v platném znění tuto problematiku řeší v § 7, týkajícím se zvláštní ochrany ovzduší. V odstavci 1 zavádí pojem „oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší“ (OZKO) jako území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek. Vymezení zón a aglomerací je jedním z úkolů, které na základě pověření Ministerstva životního prostředí ČHMÚ vykonává. Páteří státní imisní sítě jsou automatizované stanice, které poskytují informace o kvalitě ovzduší v reálném čase. Na území republiky jsou rozmístěny tak, aby co nejlépe postihly variabilitu polí koncentrací na území celého státu.

Automatizovaný Měřicí Program

Automatizovaný měřicí program je zaměřen především na sledování koncentrací ozonu, oxidu dusičitého, prachových částic PM10 a jemných prachových částic PM2,5, dále koncentrací oxidu uhelnatého, oxidu siřičitého a benzenu. Údaje z automatických stanic jsou doplňovány informacemi z manuálních stanic. V rámci manuálního programu jsou na měřicích lokalitách odebírány vzorky ovzduší, eventuálně srážek, které jsou pak analyzovány v laboratořích. Provoz SIS je zajišťován v souladu s národní legislativou a směrnicemi EU.

Moderní Technologie Měření Kvality Ovzduší

Zajistěte přesné výsledky díky pokročilé technologii testování. Přístroj Dräger Aerotest Navy, který byl vyvinut speciálně podle požadavků námořnictva, je vhodný pro měření čistoty dýchatelného vzduchu ve vysokotlakém prostředí. S použitím přístroje Dräger Aerotest Alpha je možno stanovit kvalitu dýchatelného vzduchu, který je dodáván z kompresoru nebo z tlakové láhve se stlačeným vzduchem (až do maximálního tlaku 300 bar). V rámci testovacího systému je spolehlivé testování dýchatelného vzduchu zajištěno v souladu platnou klasifikací EN 12 021.

Čtěte také: Postupy měření emisí 2T

Měřicí přístroj lze používat nezávisle na přívodu proudu a s použitím běžných nástrojů jej lze připojit k vysokotlakému systému pro rozvod stlačeného vzduchu, aby jej bylo možno monitorovat snadno a bez problémů. Stlačený vzduch, který má být monitorován, je speciální hadicí přiváděn přímo do trubiček Dräger tubes®. Po pouhých pěti minutách rychlého měření přístroj dodá přesné a spolehlivé výsledky a informaci o stupni kontaminace.

Přístroj Dräger Aerotest Navy stanovuje množství nejrůznějších potenciálních znečišťujících látek: Ve stlačeném vzduchu je možné spolehlivě detekovat oxid uhelnatý, oxid uhličitý, vodní páru, olej a další znečišťující látky, a to jednotlivě nebo současně.

Detektory Oxidu Uhličitého (CO2)

Detektory oxidu uhličitého se v době koronavirové pandemie staly prodejním hitem (oxid uhličitý neboli CO2 - pozor, neplést s toxickým oxidem uhelnatým se vzorcem CO). Oxid uhličitý je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu. Je nedýchatelný a při jeho vyšší koncentraci může docházet ke zdravotním potížím, jako je třeba motání hlavy nebo snížení kognitivních funkcí. Řada měřičů CO2 je k dostání také na českém trhu. Přítomnost viru ve vzduchu samozřejmě neodhalí, měly by však být schopné vás upozornit, že máte vyvětrat.

Kolegové z německé spotřebitelské organizace Stiftung Warentest na začátku uplynulého roku otestovali 11 indikátorů CO2 (test 2/2021). V šesti případech šlo o klasické monitory, které informace zobrazují na displeji. Smart měřiče, které se ovládají přes mobilní aplikaci, zastupovaly dva produkty. Zbylé tři výrobky byly tzv. semafory. Sedm měřičů dostalo dobrou známku a můžete se na ně spolehnout. Tři výrobky naopak byly nedostatečné a koncentraci oxidu uhličitého detekovaly velmi nepřesně.

Typy Detektorů CO2

• Semafor: Snímače kvality vzduchu, které prodejci nejčastěji označují jako semafory, indikují množství CO2 pomocí barevných pruhů nebo LED - většinou jsou tři, a to v zelené, žluté a červené barvě. Upozornění je jednoduché - svítící červená značí špatnou kvalitu vzduchu a potřebu vyvětrat. Klasické semafory obvykle nejsou opatřeny displejem, tento handicap však nahrazují jednoduchou signalizací, kterou obvykle můžete vidět i z větší dálky.
• Smart Měřiče: Jde o jakýsi přechod mezi klasickými detektory a semafory. Stejně jako semafory bývají vybaveny barevnými indikátory. Pro zjištění více informací je potřeba připojit se k zařízení skrze mobilní aplikaci.

Výsledky zkoušky měření CO2 dokládají, že mezi všemi typy detektorů naleznete jak přesně měřící zařízení, tak i taková, která střílí hodně vedle. Vysokou přesnost při měření předvedly tři velmi dobře hodnocené modely - klasické měřiče TFA Dostmann AirCO2ntrol Life a AirCO2ntrol Mini a semafor Renz Air2Color. Naopak zcela nepoužitelný byl další smart produkt Edimax AI-2002W, který za měření získal nejhorší možné hodnocení.

Čtěte také: LPG emise Zlín a Fryšták

Umístění a Používání Detektorů CO2

Obecně platí, že by se detektor měl umístit nebo zavěsit zhruba ve výšce hlavy. V kancelářích či ve školních třídách, kde se obvykle sedí, jej umístěte zhruba do 150cm výšky. Přístroj může stát na stole, skříni nebo být pověšený na zdi. V žádném případě jej však neumisťujte přímo k oknu, výsledky by tím byly výrazně ovlivněny. Všechny měřiče v testu by měly být schopny detekovat CO2 i ve velkých místnostech, včetně školních tříd.

Jakmile pomocí opakovaných měření zjistíte správnou frekvenci větrání, nemusíte mít měřič neustále zapnutý. Vyměnit vnitřní vydýchaný vzduch za čerstvý můžete dvěma základními způsoby - ventilací na jedné straně místnosti nebo ventilací na více stranách. Při větrání jen na jedné straně je dobré okno otevřít dokořán a nespokojit se jen s ventilačkou. Německá agentura pro životní prostředí doporučuje větrat pět až 15 minut, v létě to může být déle, zhruba 30 minut. Když venku mrzne, bohatě postačí pětiminutové větrání. Otevřením oken na více stranách místnosti urychlíte cirkulaci vzduchu.

Řada monitorů CO2 umí poskytovat informace i o jiných vlastnostech vzduchu, např. o vlhkosti. Také tento parametr může mít výrazný vliv na váš komfort. Nejpříjemnější úroveň vlhkosti se pohybuje mezi 40 a 60 %. Pokud je vzduch v místnosti zbytečně suchý, můžete jej zvlhčit několika způsoby - například sušením prádla, umístěním rostlin nebo instalací akvária. Existují také zvlhčovače vzduchu. Příliš vlhké místnosti je naopak potřeba častěji větrat.

Index Kvality Ovzduší

Jak moc je dnes znečištěné ovzduší? Obecná veřejnost pravděpodobně nebude zasažena. Chcete-li se dozvědět více o kvalitě ovzduší a znečištění, podívejte se na téma Kvalita ovzduší na wikipedii nebo na airnow průvodce Kvalita ovzduší a vaše zdraví .Velmi užitečné zdravotní rady pekingského lékaře Richarda Saint Cyr MD najdete na blogu www.myhealthbeijing.com .

Upozornění na použití: Veškeré údaje o kvalitě ovzduší jsou v době zveřejnění neplatné a vzhledem k zajištění kvality mohou být tyto údaje kdykoli změněny bez upozornění.

tags: #měření #čistoty #ovzduší #Slovensko

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelnost a šetrnost k přírodě
• Obnovitelné zdroje a podpora v ČR
• Geologické éry a klima
• Protest aktivistů Greenpeace v Novákách
• Teplo a spalování