Třebíčská firma NUVIA se specializuje na rozsáhlé inženýringové projekty, komplexní služby, dodávky technologií, zařízení a informačních systémů pro jadernou energetiku, průmysl, vzdělávací instituce, armádu České republiky, výzkumná a lékařská pracoviště. Společnost NUVIA a.s. je od roku 2012 součástí francouzského koncernu VINCI, konkrétně jeho jaderné skupiny NUVIA.
Přesně, rychle a levně. To jsou tři hlavní aspekty pětiletého vývoje třebíčské firmy NUVIA. Ta vyvinula monitorovací systém, který dokáže ve spojení s dronem velmi rychle a přesně určit zdroj možného radioaktivního záření. Nově se chce ve světě radiačního monitoringu prosadit i s novým systémem DRONES-G, který využívá levnější bezpilotní prostředky. Technologie s názvem DRONES-G představuje novou generaci systémů monitoringu ionizujícího záření ze vzduchu. Benefitem nové technologie, která nemá ve světě konkurenci, je právě použití levnějších bezpilotních prostředků.
„Doposud se na tato měření nasazovaly vrtulníky. Jejich výhodou je zmapování rozsáhlých území, jejich provoz je však drahý,“ říká Petr Sládek, vedoucí vývojového týmu. Pokud se předpokládá, že je zamořeno rozsáhlé území, pak i nadále bude nutné použít vrtulník. Půjde-li však o lokální havárii, kdy například unikne malé množství radioaktivních látek nebo se ztratí zdroj obsahující radionuklidy - tyto zářiče se běžně používají v geologii, ale i v průmyslu, třeba při testování skrytých vad ve výrobku - je daleko flexibilnější a levnější použít malý dron,“ upřesňuje Petr Sládek. Ten za krátký čas zmapuje lokální havárii a určí zdroj kontaminace v místech, kde by měření klasickými pozemními prostředky, tedy vozidly nebo ručními detektory, zabralo násobně více času nebo je oblast pro jejich použití špatně dostupná. Nasazení vrtulníku by bylo zároveň finančně nákladné. DRONES-G navíc obstojí i v oblasti s vysokou úrovní radiace, která je pro lidské zdraví škodlivá.
„Problém není v dronech, ale v systémech na přesné měření radiace, které se na drony implementují. Na světových výstavách jsem viděl několik exponátů, kde na dron instalovali miniaturní detektory nebo ruční měřicí přístroje. Ty však z výšky neumí přesně určit stav radiace na povrchu mapovaného území,“ vysvětluje Petr Sládek. Třebíčští vývojáři vyvinuli technologii, která dokáže pomocí speciálních algoritmů spočítat radiaci na povrchu země. Systém disponuje technologií, která za letu identifikuje jednotlivé typy radionuklidů, což je důležité pro rychlé rozhodování zásahového týmu. Naměřená data se operátorovi zobrazují on-line na monitoru počítače. Dron i monitorovací modul se ovládají samostatně. Na displeji počítače může operátor sledovat stav radiace na monitorovaném území on-line. Monitorovací systém je zcela nezávislý na dronu.
Také na dron, který nese monitorovací modul, kladli vývojáři značné nároky. „Pro měření potřebujeme citlivé senzory, které mají společně s GPS navigací a dalšími součástmi modulu hmotnost od 2,5 do 5 kilogramů. To vyžaduje velmi stabilní a spolehlivý bezpilotní letoun. Zároveň musí být odolný a funkční v náročných terénních a meteorologických podmínkách,“ upřesňuje Petr Sládek. Volba padla na dron BRUS z Vojenského technického ústavu letectva a protivzdušné obrany se sídlem v Kbelích, který vědci vyvinuli pro náročné bezpečnostní aplikace a používá jej i Policie ČR, složky integrovaného záchranného systému a některé civilní organizace.
Čtěte také: Měření Radioaktivního Odpadu s NUVIA
Jako nosič systému DRONES-G byl vývojáři vybrán Bezpilotní rotorový univerzální systém (BRUS) Vojenského technického ústavu, který se bezpilotní platformě věnuje již dlouhou dobu. BRUS je velmi sofistikovaný letoun, lze jej použit v různých letových režimech, od manuálního ovládání až po plně autonomní režim na velké vzdálenosti, což je žádoucí například při práci v kontaminovaných oblastech. Zároveň musí být odolný a funkční v extrémních terénních a meteorologických podmínkách. Byl vyvinut pro náročné bezpečnostní aplikace a používá jej i armáda a policie České republiky.
Ve světě unikátní systém DRONES-G pro měření radiace najde uplatnění i v civilní sféře. Může být využit při sanaci lokalit po těžbě uranové rudy, v teritoriích, kde v minulosti operovaly vojenské jednotky, i v místech, kde se nacházejí různé typy dřívějších odpadů, které mohou historicky obsahovat kontaminované předměty či jejich části. Velkým přínosem mohou být při kontrole nelegálního transportu radioaktivního nebo jaderného materiálu.
Monitorovací systém vyvinutý v NUVIA je určen složkám Integrovaného záchranného systému, armádě, výzkumným institucím i průmyslovým podnikům. Nový monitorovací systém se skládá ze základny upevněné na dronu a různých typů detekčních gama spektrometrických modulů, které mohou být voleny podle potřebné varianty monitorování. Systém je zcela nezávislý na dronu. Je na místě podotknout, že scintilační detektory na bázi jodidu sodného použité v měřicích modulech systému DRONES-G vyrábí NUVIA, jako jedna z mála společnosti ve světě, ve své Divizi technologie detektorů v Kralupech nad Vltavou.
NUVIA je jedním z generálních dodavatelů výstavby nejvýkonnějšího neutronového zdroje na světě ve švédském Lundu. V oblasti monitorovacích systémů firma rozvíjí slibnou spolupráci i s Fakultou elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně. Společně s tamními vědci pracují na vývoji radiačního detekčního systému, který bude součástí záchranářského robota MORPHEUS i dalších robotických platforem určených k nasazení v nebezpečných podmínkách - například při kontaminaci prostředí nebezpečnými chemickými či biologickými látkami nebo při zasažení radiací. Mohou být uplatněny i v mírových a záchranných misích.
NUVIA patří mezi světovou špičku ve vývoji a realizaci systémů pro radiační monitoring. I díky ní má Česká republika jeden z nejvypracovanějších systémů monitorování radiační situace ve světě. „Projekty realizujeme po celém světě, včetně zemí, kde je získání důvěry firem a vládních institucí velmi složité, například v Saúdské Arábii,“ doplňuje Pavel Holčák.
Čtěte také: Jak správně ohlásit emise kotle?
Firma například dodává detekční systémy pro třídění pevného radioaktivního odpadu do obou jaderných elektráren v České republice, v loni na podzim instalovala detekční brány na významném evropském letišti. NUVIA rovněž dodává systémy pro měření radiace Armádě České republiky, nově dodá radiační měřicí přístroje pro nová průzkumná vozidla, která armáda plánuje pořídit v následujících letech.
Společnost NUVIA úspěšně dokončila projekt dodávky Integrovaného automatizovaného systému radiačního monitoringu životního prostředí na území Ukrajiny. V loňském roce dokončila společnost zpracování metodik pro charakterizaci radioaktivních odpadů pocházejících ze všech ukrajinských jaderných elektráren.
Všechna měření radioaktivních odpadů z jaderných elektráren Dukovany a Temelín dodavatelsky provádí společnost NUVIA. Na specializovaném pracovišti pro uvolňování do životního prostředí v JE Dukovany se provádí měření potenciálně radioaktivního pevného odpadu - a slůvko potenciálně je zde naprosto zásadní. NUVIA je jedinou firmou v České republice, oprávněnou měřit potenciálně kontaminované materiály z jaderných elektráren před jejich uvolněním do životního prostředí.
Úřední měření pro ČEZ provádějí zaměstnanci NUVIA již od roku 2000. Za tu dobu prošlo jejími měřicími přístroji přes 22 tisíc tun odpadu. Jako radioaktivní materiál se zpětně k uložení vrátilo méně než 5 procent. S ostatním materiálem se nakládá jako s běžným odpadem například z domácnosti.
Velkým tématem světové jaderné energetiky je v posledních letech takzvané vyřazování jaderných elektráren z provozu a nakládání s velkým množstvím radioaktivního odpadu. Nejpokročilejším je v současné době zařízení SuperMUM, které je unikátní co do objemu měřeného odpadu i technologie stínění. Místo běžně používaného olova použila firma přírodní materiál na bázi betonu s velmi nízkou přírodní radioaktivitou - a tuto technologii nechala patentovat.
Čtěte také: Postupy měření emisí 2T
Přístroj umí najednou změřit několikanásobně větší objem odpadu s velkou přesností, což má značný ekonomický význam právě při vyřazování elektráren z provozu. V rámci pilotního projektu byl tento systém rok testován výzkumníky ve Společném výzkumném středisku Evropské komise v Ispře v Itálii.
Firma také dodává vodní chlazení a kompletní vzduchotechniku pro stavbu největšího neutronového centra na světě ve švédském Lundu. Hodnota zakázky přes 300 milionů korun je prozatím největší v historii firmy NUVIA. „Nově zde dodáváme naši patentovanou technologii pro radiační stínění a konstrukční prvky v hodnotě 100 milionů korun,“ říká Martin Pazúr, předseda představenstva NUVIA a.s.
Smlouvu firma podepsala s Ústavem jaderné fyziky Akademie věd ČR, který je oficiálním partnerem projektu ESS za Českou republiku. Inovativní řešení radiačního stínění ze směsi speciálního betonu si česká firma nechala patentovat před dvěma lety.
Například pro belgickou firmu IBA, lídra světového trhu s přístroji diagnostikujícími a léčícími rakovinu, NUVIA navrhla a vyrobila mobilní stínicí systém pro výrobu radiofarmak v těsné blízkosti pacienta. Koncovým zákazníkem byla nemocnice v Japonsku. Speciální stínicí systémy z Třebíče používají také centra mezinárodního vědeckého projektu ELI v České republice, Maďarsku i Rumunku či Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská v Praze u školního reaktoru.
tags: #mereni #odpadu #nuvia #system