Měření potravinového odpadu v EU: Metodika a výzvy

02.04.2026

V roce 2023 vyprodukovali obyvatelé Evropské unie průměrně 130 kilogramů potravinového odpadu na každou osobu. Celkem to z EU činí 58,2 milionu tun odpadu z potravin, což zahrnuje jak jedlé, tak nejedlé části potravin. Oproti předchozímu roku činí tento nárůst mírných 0,7 %. Více než polovina potravinového odpadu (53 %) vzniká v domácnostech, což znamená, že každý obyvatel EU vyhodí v průměru 69 kg potravin ročně. Největší část odpadu vzniká přímo v domácnostech, kde se vyhodí 53% všech potravinových zbytků, tedy 69 kilogramů na osobu.

Legislativní rámec a metodika měření

Měření potravinového odpadu vychází z Nařízení o odpadech (Waste Framework Directive 2008/98/EC), které stanovuje povinnost každoročního reportování úrovně potravinového odpadu podle sektorů a domácností. Směrnice 2008/98/ES ukládá členským státům povinnost zařadit do svých programů předcházení vzniku odpadů také opatření k předcházení vzniku potravinového odpadu a sledovat a hodnotit provádění těchto opatření měřením úrovní potravinového odpadu na základě společné metodiky.

Definice „potravin“ stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 zahrnuje potraviny jako celek v rámci celého potravinového řetězce od produkce po spotřebu. Mezi potraviny se řadí také nejedlé části, které nebyly odděleny od jedlých částí během produkce, jako jsou například kosti u masa určeného k lidské spotřebě. Potravinový odpad nezahrnuje ztráty v těch fázích potravinového řetězce, během nichž se určité produkty dosud nestaly potravinami v souladu s definicí v článku 2 nařízení (ES) č. 178/2002, jako například jedlé rostliny před sklizní.

Potravinovému odpadu je třeba předcházet a omezovat jej v celém potravinovém řetězci. Potravinový odpad by měl být klasifikován podle jednotlivých fází potravinového řetězce v souladu se společnou statistickou klasifikací ekonomických činností v Unii, jež byla zavedena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 pod názvem „NACE Revize 2“.

V zájmu přesnějšího měření potravinového odpadu by měly být při výpočtu jeho hmotnosti v rámci možností vyloučeny nepotravinářské materiály, s nimiž je smíchán. Některé druhy potravin se obvykle odstraňují jako odpadní vody nebo s odpadními vodami, jako například balená pitná a minerální voda, nápoje a jiné tekutiny. Pro měření takového odpadu v současné době neexistují metody, které by zajišťovaly dostatečnou míru spolehlivosti a srovnatelnosti oznámených údajů. Tyto druhy potravin by proto neměly být do měření potravinového odpadu zahrnuty.

Čtěte také: Jak správně ohlásit emise kotle?

Ačkoli látky, které jsou určeny k použití jako krmné suroviny, uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. e) směrnice 2008/98/ES jsou z oblasti působnosti uvedené směrnice vyňaty, a neměly by být proto do měření potravinového odpadu zahrnuty, jsou informace o potravinách původně určených k lidské spotřebě a poté použitých jako krmivo pro zvířata (včetně bývalých/vyřazených potravin ve smyslu bodu 3 části A přílohy nařízení Komise (EU) č. 68/2013) důležité pro pochopení materiálových toků v oblasti potravin a mohou být užitečné při plánování cílené politiky předcházení plýtvání potravinami.

Aby bylo možné přesně stanovit množství potravinového odpadu, který vzniká v každé fázi potravinového řetězce, měly by členské státy provádět podrobné měření množství potravinového odpadu. Podle čl. 37 odst. 3 směrnice 2008/98/ES mají členské státy předkládat údaje o množství potravinového odpadu každoročně.

S cílem zajistit přiměřenost a snížit administrativní zátěž by měla být členským státům poskytnuta řada metod k měření potravinového odpadu pro účely uvedeného každoročního předkládání údajů, včetně stávajících analýz vzniku potravinového odpadu, nových specializovaných studií o potravinovém odpadu, stejně jako údajů shromážděných v rámci statistik nebo povinností předkládat údaje o odpadu či jiných socio-ekonomických údajů, případně kombinace uvedených možností. V co možná největší míře by měly být používány zavedené zdroje údajů, jako např. látky pocházející ze zemědělské výroby uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. vedlejší produkty živočišného původu uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. látky určené k použití jako krmné suroviny uvedené v čl. 2 odst. 2 písm.

Pro první sledované období uvedené v čl. 37 odst. 3 třetím pododstavci směrnice 2008/98/ES provádějí členské státy měření množství potravinového odpadu pro všechny fáze potravinového řetězce pomocí metodiky stanovené v příloze III. Členské státy mohou provádět měření a poskytovat Komise další údaje týkající se úrovní potravinového odpadu a údaje týkající se předcházení vzniku potravinového odpadu; množství potravin, které byly přerozděleny po lidskou spotřebu podle čl. 9 odst. 1 písm.

Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění spolehlivosti a přesnosti měření potravinového odpadu.

Čtěte také: Postupy měření emisí 2T

Cíle a výzvy v České republice

Do roku 2030 by měly členské státy dosáhnout 10% snížení potravinového odpadu ve výrobě a zpracování a 30% snížení v maloobchodě, gastronomii a domácnostech. Pro Českou republiku to představuje významnou příležitost, ale zároveň výzvu, která vyžaduje systémové změny.

Zatímco máme v ČR řadu strategií, metodik a osvětových projektů, které formálně odpovídají požadavkům směrnice EU, chybí nám něco zásadního: spolehlivý systém měření. Bez kvalitních dat nemůžeme ani stanovit reálné cíle, ani ověřit, zda se nám daří je plnit. Výzkumné projekty vedené ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí odhalily zásadní problémy dosavadních měření:

Přímé měření v provozech bylo často odepřeno
Dotazníky měly nízkou návratnost a malou informační hodnotu
Chybí nám pokrytí všech klíčových sektorů

Konkrétní kroky ke zlepšení měření

Pět konkrétních kroků, které by pomohly mít data více “pod palcem”:

Spustit 6-12 měsíční pilotní měření ve všech klíčových sektorech: zpracování a výrobě, maloobchodě, gastronomii, domácnostech. Každý pilot by měl mít jasně definovaný protokol pro vážení a třídění odpadu podle destinace (ztráta, darování, krmivo, kompost). Inspirovat se můžeme úspěšnými piloty v Nizozemsku, Velké Británii nebo Dánsku.
Založit národní monitoring potravinového odpadu: Podle vzoru nizozemského „NL Monitor“ potřebujeme zavést celostátní systém sledování potravinového odpadu - podobně jako v Nizozemsku. Každý rok by měla vzniknout přehledná zpráva s veřejně dostupnými údaji, aby se dalo porovnat, jak si jednotlivé sektory vedou, a aby bylo možné tato data využít pro další výzkum a zlepšování opatření.
Zapojit nezávislé instituce: Univerzity a výzkumné ústavy by měly hrát klíčovou roli v metodologii, školení a auditu dat. Inspirovat se můžeme v Nizozemí: Wageningen University & Research a v jejich spolupráce s experty.
Stanovit jasné metriky a kvalitu dat: Potřebujeme definovat periodu sběru, velikost vzorku, formát reportingu a kvalitu odhadů podle doporučení EU.
Zajistit financování a legislativní podporu: Byly by dobré krátkodobé granty na zavedení vážení a IT systémů pro sběr dat, plus povinnost hlásit podle standardů. Zpočátku ideálně bez sankcí. Nejprve společně hledat cesty a validovat data.

Inspirace ze zahraničí

V několika zemích EU jsou už dál a je tak škoda nevyužít jejich získané znalosti.

Nizozemsko: má každoroční národní monitor, metodiku a sektorová měření; Wageningen Food & Biobased Research má nástroje a metodiky pro kvantifikaci a benchmark. To funguje jako jasný národní reporting a benchmarking.
Dánsko: rozsáhlé sektorové studie (hotely, restaurace, instituce) a dlouhodobé kampaně/NGO aktivity (Stop Spild Af Mad) - kombinace občanské iniciativy a systematického sběru dat v sektoru služeb.
Irsko (EPA): Irish EPA explicitně říká, že „robustní a konzistentní měření je prvním krokem“ a poskytuje protokoly a nástroje pro průmysl (Food Waste Protocol for Manufacturing Sector). To je příklad, kde národní agentura poskytuje šablony pro podniky.

Snížení potravinového odpadu v domácnostech

Pojďme zavést celostátní osvětové kampaně, které jasně a pozitivně vysvětlí, že není zapotřebí dělat velké změny k tomu, aby do koše letělo méně jídla. Dobrá zpráva je, že máme na čem stavět. Existuje tu povědomí o problematice, projekty i materiály. Ale oproti zemím jako Nizozemsko, Dánsko nebo Maďarsko nám chybí ucelený celonárodní komunikační program s jasným brandingem a opakovanými kampaněmi.

Čtěte také: LPG emise Zlín a Fryšták

Jak vypadá úspěšná kampaň? Například Austrálie - „The Great Unwaste“ s jednoduchými a akčními hesly: „Pack it. Stack it.

tags: #mereni #potravinoveho #odpadu #eu #metodika