Města se středním znečištěním ovzduší v České republice

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) srovnávala znečištění ovzduší v evropských městech. Česko se umístilo uprostřed tabulky, nejhůře je na tom Polsko a Itálie.

Dopad znečištění ovzduší na zdraví

Největším zdravotním rizikem v České republice je čistota vzduchu. Znečištění ovzduší velmi ovlivňuje zdraví. Moravskoslezský kraj patří k místům České republiky, kde je zdraví obyvatel extrémně zatíženo špatnou kvalitou ovzduší. Imisní limity jsou zde dlouhodobě překračovány.

Plicní choroby, alergie, ale také poruchy plodnosti nebo kardiovaskulární choroby, to vše jsou důsledky znečištění ovzduší. U dospělých lidí znečištění ovzduší zvyšuje možnost výskytu nádorových onemocnění, arterosklerosy či vzniku diabetes a urychluje proces stárnutí.

Znečištění ovzduší je velmi dlouhodobá zátěž a ovlivňuje plod již v průběhu těhotenství. Rodí se děti s nižší porodní váhou nebo s určitými funkčními nedostatečnostmi, které se projevují zvýšenou nemocností nejen v dětství, ale také ve středním věku, například zvýšeným výskytem hypertenze a kardiovaskulárních onemocnění, určitého typu cukrovky.

Podle údajů OSN souvisí znečištění ovzduší s nejčastějšími příčinami dětských úmrtí, jakými je zápal plic, na který každoročně celosvětově zemře 920.000 dětí mladších pěti let.

Čtěte také: Odbor životního prostředí Jihlavy

Ekonomické dopady znečištění ovzduší

Celkové roční sociální náklady na znečištění vzduchu v České republice činí více než 6 miliard EUR; to je 13 850 Kč na každého občana ročně.

Hodnoty znečištění a limity

• Česká republika má imisní limit pro roční průměr PM10 40 µg/m3. Doporučení WHO je však hodnota 20 µg/m3.
• Imisní limit pro roční průměr PM2,5 v ČR je 25 µg/m3. V roce 2020 dojde ke snížení na 20 µg/m3. WHO pak doporučuje hodnotu ještě výrazně nižší - 10 µg/m3.
• Imisní limit pro roční průměr NO2 je shodný s doporučovanou hodnotou WHO, tedy 40 µg/m3.

Kromě PM je velmi problematickou látkou po stránce znečišťování ovzduší v České republice také polycyklický aromatický uhlovodík benzo[a]pyren, jehož koncentrace byly v roce 2017 překročeny na 25 stanic ze 38 s dostupnými daty, tedy více než na polovině stanic (65,8 %). Hlavní zdroj vysokých koncentrací benzo[a]pyrenu představuje v České republice zcela jednoznačně lokální vytápění. Na některých stanicích jsou navíc koncentrace několikanásobně vyšší, než jaké stanovuje imisní limit. Ten má pro roční průměr hodnotu 1,0 ng/m3. Vůbec nejvyšší roční průměrná koncentrace benzo[a]pyrenu byla v roce 2017 naměřena na stanici Ostrava-Radvanice (ZÚ) (9,6 ng/m3), dále Ostrava-Radvanice OZO (4,5 ng/m3) a Český Těšín - autobusové nádraží (4,4 ng/m3).

Ač se tedy koncentrace znečišťujících látek především koncem 90. let a začátkem tisícíletí v České republice výrazně snížily (např. SO2), jsou často stále na řadě stanic vyšší, než jaké doporučuje WHO.

Aktivity ke zlepšení kvality ovzduší

Vláda se shodla, že současné právní normy jsou v této oblasti dostačující, ale města a obce zatím prakticky vůbec nevyužívají nástroje, které jim zákony dávají. Jedná se především o regulační plány a zavádění nízkoemisních zón, jež pomáhají redukovat množství škodlivin z osobní automobilové dopravy. Ta je jedním z největších zdrojů znečištění.

Vláda již prosadila novelu zákona o ochraně ovzduší, která mj. dává obcím větší kontrolní pravomoci, a vyhlásila už dvě etapy modernizace lokálních topenišť, tzv. kotlíkových dotací. Ke zlepšení kvality ovzduší také významně přispěly masivní investice do modernizace průmyslových provozů.

Čtěte také: Znečištění ovzduší ve městech: statistická analýza

Senzor vzduchu ve školách

Spolek Senzor vzduchu, z.s. nabízí základním a středním školám v České republice možnost postavit si ve škole svůj vlastní Senzor vzduchu v rámci výuky. Stavba KITu senzoru je spojená s přednáškou o čistotě vzduchu. Senzor se přímo ve škole napojí na WI-FI a umístí se do venkovního prostředí. Senzor v reálném čase měří PM10, PM2,5 teplotu a vlhkost, informuje žáky a rodiče. Data se zobrazují ve widgetu na webu školy, poskytujeme vizualizace a volně přístupný archiv dat.

Žáci si osvojí dovednosti spojené se zapojením elektronického senzoru a práci s velkými daty. Prostupuje se od zdola na ose žák - rodič - prarodič, cílíme na velký zásah do komunity. Podporujeme kreativitu a programování, učíme analýzu dat, pracujeme s mapou a grafy. Prolínají se zde předměty od fyziky, chemie až k biologii a sociologii. Žáci získají nejen jazykové zkušenosti s podobnými mezinárodními komunitami.

Vytváříme tak školní síť mezinárodních komunit, které spolu mohou spolupracovat. Hlavní mapa Sensor.Community má 6.500 zobrazení denně. V případě zájmu škola získá svůj vlastní pin na mapě s odkazem v sekci Sensor2School.

Čtěte také: Pražské emise: Současnost a budoucnost

tags: #mesta #se #strednim #znecistenim #ovzdusi #ceska

Oblíbené příspěvky:

• Přehled ekologických katastrof
• Využití kontejnerů na tříděný odpad
• Climatic Regions of Czechoslovakia
• Kompaktní koš pro domácnost
• Více o trnovníku akátu