Město jako ekosystém informace

Městský ekosystém je souhrnné označení pro dlouhodobou spolupráci nejrůznějších aktérů v Brně, v jeho zázemí a na regionální, národní a evropské úrovni. Město Brno (nejen jeho politická reprezentace a úřad samotný, ale také městské části, městské společnosti a městské organizace) spolu se svými přirozenými partnery z řad akademické, podnikatelské a neziskové sféry a zejména aktivními jednotlivci vytváří tzv. Městský ekosystém.

Městský ekosystém je rozdělen na šest částí, které dle svého zájmu a zaměření sdružují konkrétní aktéry. Každá část má zvoleného svého zástupce, tzv. ambasadora, který je hlavní komunikační osobou za svou sekci, pravidelně se setkává se zástupci Magistrátu města Brna (MMB) a vyjadřuje se k aktivitám ekosystému. Další funkcí ambasadora je propagace ekosystému a hledání a zapojování aktivních lidi z jeho části do projektů a aktivit města.

Spolupráce všech částí Městského ekosystému cílí na větší využití potenciálu lidského kapitálu a budoucnost Brna, jako skutečně chytrého města (smart city). Historicky první setkání Městského ekosystému proběhlo 22. 3. 2017 na brněnském výstavišti, v roce 2018 se Městský ekosystém sešel 23.4.

Role ambasadorů městského ekosystému

Ambasador 2017 a 2018: Doc. Ing. Docent, vědecký pracovník a proděkan Fakulty stavební, VUT v Brně v letech 2006 - 2014. Vystudoval na Fakultě stavební VUT v Brně obor Pozemní stavby, specializaci Technická zařízení budov. Od roku 2000 je vedoucím Ústavu technických zařízení budov, od 2006 členem vědecké rady Fakulty stavební a od roku 2014 členem Akademického senátu FAST VUT.

Ambasador 2017 a 2018: Ing. Absolvent Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Liverpool John Moores University. Je ředitelem Krajské hospodářské komory jižní Moravy a současně také řídí brněnskou akciovou společnost Moravian Business School, která zajišťuje kurzy MBA pro firmy i jednotlivce. Dříve působil ve stavební firmě OHL ŽS, a.s., kde zajišťoval corporate governance a komunikaci. Vyrůstal na Starém Brně, žije ve Štýřicích a město Brno považuje za nejlepší místo k životu v ČR.

Čtěte také: Důležité informace o třídění odpadu

Předsedkyně spolku Občané pro Medlánky z.s., toho času místostarostka za tentýž spolek v MČ Brno-Medlánky, původním povoláním manager jakosti. V rámci spolku se významně podílí na organizování řady akcí podporujících místní komunitní život od Medláneckých farmářských trhů přes chod Přírodní zahrady u medláneckého rybníka až po akce společenské, organizuje projekt Vzděláváme Medlánecké a řadu dalších projektů, sbírek a soutěží. Studovala a pracovala převážně v akademickém sektoru (také v privátním) v USA. Ve výzkumné práci se zaměřuje na globální politiku udržitelného vývoje, ohodnocování lidské ekologické stopy, a ochranu ekosystémů a přírodních zdrojů. Jejím přáním je, aby se Brno stalo laboratoří myšlenek, kde se bude maximálně využívat místního lidského kapitálu včetně studentů, odborníků, i místních zemědělců.

Těmito myšlenkami a nejnovějším (evidence-based) výzkumem v oblasti udržitelné ekologické urbanistiky a ochrany přírodního kapitálu se Brno může zapojit do celosvětového výzkumu, propojit s dalšími městy, účastnit se evropských soutěží, případně i ovlivnit v širším měřítku další vývoj v této oblasti.

Ambasador 2017 a 2018: JUDr. Právník, aktuálně vykonávající funkci starosty městské části Brno-Medlánky, kde předtím působil jako místostarosta za sdružení nezávislých kandidátů Občané pro Medlánky. Již během studií na Právnické fakultě MU v Brně sbíral zkušenosti v advokátní kanceláři a absolvoval semestrální studijní pobyt na univerzitě ve Vídni. Po dokončení studia stál u počátků dnes renomované brněnské advokátní kanceláře Coufal, Georges and Partners. Po přesunu z advokacie do justice se ve službách Nejvyššího soudu ČR specializoval na smluvní právo. V této souvislosti stál u zrodu spolupráce s nakladatelstvím Wolters Kluwer, kde se publikačně podílel na tvorbě nejrozšířenějšího automatizovaného systému právních informací ASPI.

Pracuje od roku 2005 v Agentuře pro podporu podnikání a investic, CzechInvest. V současnosti zde působí na pozici ředitele regionální kanceláře pro Jihomoravský kraj. V letech 2010 až 2012 zastával funkci náměstka generálního ředitele této agentury pro podporu podnikatelského prostředí. Odborně se zabývá především strategickým řízením v podmínkách veřejného sektoru, a v poslední době intenzivně koncepčním řešením harmonizace regionálního školství s požadavky trhu práce.

Význam parků a zeleně ve městech

OSN vyhlásilo 22. květen Mezinárodním dnem biodiverzity. Parky jsou oázou klidu především ve velkých metropolích. Zelené ostrůvky, které mají ve městech totiž mnohem větší důležitost, než by se mohlo na první pohled zdát. Když se řekne park, většina z nás si představí zelenou plochu určenou k procházkám nebo venčení psa. Parky mají ale mnohem více funkcí, které se v průběhu stovek let měnily.

Čtěte také: Aktivity sdružení pro přírodu

První parky a zahrady vznikající ve starém Egyptě zdůrazňovaly estetické hledisko. Jednalo se v podstatě o umělecké dílo určené pro potěšení oka i duše. Městský park je místem pro odpočinek, sport a hraní dětí, setkávání přátel nebo pořádání kulturních akcí. Poskytuje městskému člověku kontakt s přírodou, na kterou se při rychlé urbanizaci tak trochu zapomnělo.

Teprve v posledních letech si uvědomujeme, že parky a zeleň jsou nepostradatelnou součástí měst přispívající k lepší kvalitě života. Vážně je městská zeleň pro město tak důležitá? Věděli jste, že v parcích je až 10× nižší prašnost než jinde ve městě? Nebo že ulice osázené stromy snižují prašnost až čtyřikrát a navíc slouží jako štít před horkem?

Americká Lesní správa zveřejnila studii provedenou na 9 milionech stromů v Kalifornii a jejich přínos ve městech vyčísluje dokonce ekonomicky. Stromy nacenila z hlediska čištění ovzduší, zadržování vody, ale kvantifikovala i úspory energie za klimatizaci nebo zvýšení hodnoty nemovitostí v okolí zeleně.

Návrhy parků se primárně zabývá obor krajinářské architektury. Moderní park je umělecké dílo, ale zároveň uspokojuje potřeby obyvatel města. Snahy krajinářských architektů ovšem narážejí často na byrokracii a tendence, které nevychází z potřeb místa a obyvatel, ale z ekonomických zájmů.

Problémy při budování parků se nevyhýbají ani České republice. Naopak jsou ještě palčivější tím, že pochopení důležitosti a komplexnosti krajinářské architektury u nás nemá dlouhou tradici. Pokud se pro rozšíření zeleně rozhodne město, může vzniknout problém nedostatečného financování.

Čtěte také: Jak třídit odpad v Letohradě?

Důležitost parků z ekologického hlediska stále roste. Ve městě je většina ploch zastavěná, pokrytá betonem a asfaltem. Tyto materiály akumulují teplo, proto v letních měsících vzniká v ulicích nesnesitelná výheň. Město se stává tzv. tepelným ostrovem. Městská zeleň vytváří stín, snižuje teplotu v ulicích a navíc stromy čistí ovzduší.

Důležitým aspektem je i zadržování vody v krajině. Po asfaltu a betonu voda steče do kanalizace, naopak trávník v parku umožňuje vsáknutí vody. Konečné rozhodnutí o podobě parku zůstává na investorech nebo politicích. Na ty však často není vytvářen tlak, aby angažovali v této problematice odborníky. Obyvatelé totiž mnohdy nechápou, jaké přínosy mají parky a zeleň pro město.

Kvůli omezenému prostoru musí architekti hledat kreativní cesty, jak přinést do města více zeleně, a tak vytváří miniaturní zelené prostory. Například stromy zasazené v květináčích se dají instalovat téměř kamkoliv. Dalším trendem je propojování stávajících zelených ploch do zelené sítě. Ty jsou příjemnější nejen pro obyvatele, ale podporují rovněž biodiverzitu živočichů.

Právě zapojení, zájem a informovanost obyvatel je klíčem k tomu, aby ve městech vznikaly moderní a funkční parky vytvořené odborníky s respektem k přírodě.

Urbanizace a její vliv na ekosystémy

Urbanizace je jedním ze zásadních faktorů ovlivňujících přírodní prostředí. V současné době se urbanizace stává jedním z klíčových faktorů ovlivňujících biodiverzitu a ekosystémy na celém světě. Rychlý rozvoj městských oblastí přináší nové výzvy, ale také příležitosti pro ochranu přírody a udržitelnost.

Přesun obyvatel a ekonomických aktivit na předměstí často s sebou přináší mnoho obtíží. Dopady na přírodní prostředí jsou mnohdy enormní. Zhoršená kvalita ovzduší a kvalita vody, velký zábor a degradace půd, ovlivnění krajinného rázu apod. jsou jen některé z dopadů urban sprawlu. Mezi další patří homogenizace bioty, fragmentace krajiny, zavlečení nepůvodních druhů, nebo světelné a hlukové znečištění. Tlak je vytvářen na zemědělskou půdu, která je degradována rozsáhlým záborem a zastavěním nepropustnými povrchy.

Města, která jsou většinou považována za betonové džungle, skrývají překvapivě bohaté ekosystémy. Studie ukazují, že v mnoha městských oblastech se vyskytuje více než 1000 různých druhů rostlin a živočichů, včetně ptáků, motýlů a hmyzu. Tato rozmanitost je někdy vyšší než v okolních přírodních oblastech. Například v Paříži, městě známém svým kulturním dědictvím, bylo zaznamenáno přes 300 druhů ptáků, což je více než v mnoha venkovských oblastech Francie.

Rozvoj a rozšiřování měst ovlivňuje evoluci přírodních druhů důležitých pro člověka. Tým vědců ze Spojených států, Británie a Chile zaznamenal změny u stovek rostlinných i živočišných druhů na všech světadílech kromě Antarktidy. V městských oblastech se podle srovnávací studie druhy měnily výrazně rychleji než v divoké přírodě. Může jít o změnu ve velikosti nebo stavbě těla, mohou se měnit vzorce chování i reprodukční mechanismy.

Studie záboru půdy podél dálnice D5 hodnotí zábor půdy podél dálnice D5 areály komerční sub/urbanizace. Dopravní tahy díky výborné dostupnosti jsou místa s největší koncentrací komerčních areálů v současnosti. Studie prokázala, že většina nových budov je stavěna na těch nejúrodnějších půdách, a proto je kladena otázka, jestli je ochrana půd v České republice dostačující. Nepropracované, často i chybějící a nedomyšlené územní plány často situaci ještě zhoršují.

Ačkoli mají legislativní opatření v České republice za úkol kvalitní zemědělské půdy chránit, studie provedená v okolí dálnice D1 ukazuje, že tomu tak rozhodně není; komerční suburbánní výstavba se kolem dálnice D1 ze dvou třetin realizuje na těch nejproduktivnějších a nejcennějších půdách.

Urbanizace má poměrně známý vliv na teplotu, jehož výsledkem je, že ve městech je často měřitelně tepleji než v okolních venkovských oblastech. Tento jev má dokonce pojmenování - nazývá se „efekt teplotního ostrova“. Méně se mluví o tom, že tento efekt má i protipól, jehož důsledky jsou podobně závažné. Jedná se o takzvaný „efekt srážkové anomálie“, který označuje skutečnost, že městský rozvoj viditelně ovlivňuje množství srážek, které spadnou v dané lokalitě.

V nové studii vědci z Texaské univerzity v Austinu shromáždili údaje o srážkových anomáliích v 1056 městech po celém světě, přičemž jejich analýzou dospěli k závěru, že ve více než šedesáti procentech zkoumaných měst prší více než v okolních venkovských oblastech, přičemž v některých případech jsou rozdíly ve srážkách významné.

Bylo porovnáváno tzv. kompaktní město (tj. nahusto vystavěné domy s velkými volnými plochami zeleně) oproti tzv. sídelní kaši (rozrůstání měst formou předměstí z rodinných domků). Kompaktní rozvoj prospívá hlavně na město citlivým ptákům, kteří jsou schopni najít si dostatek vhodného prostředí v ponechaných velkých zelených plochách. Naproti tomu sídelní kaše nejvíce vyhovovala nepůvodním druhům. Pokud tedy chce město co nejvíce snížit svůj ekologický impakt, mělo by mít vysokou hustotu obyvatel a velké volné zelené plochy.

Doprava a rozvoj měst

Vztah mezi dopravou a růstem měst je zjevný. Města vznikala na křižovatkách obchodních cest a jejich růst byl determinován technickými a ekonomickými možnostmi dopravy. Pokud chceme odpovědně předvídat a prognózovat rozvoj jak měst, tak dopravy, musíme mít představu, jak tento vztah bude vypadat v budoucnosti.

Doprava byla hlavním faktorem jak v procesu urbánní centralizace, tak v procesu decentralizace a rozrůstání města. Zintenzívnění městské dopravy vedlo jak k dopravním zácpám na straně jedné, tak k odtrženým, dopravními artériemi chodcům izolovaným oblastem na straně druhé. Levná, rychlá a bezpečná doprava je sociální nutností. Proto se sociologové zajímají o všechny způsoby přepravy materiálů a osob v prostoru města i mezi městem a jeho zázemím. Jejich zájem se vztahuje jak k dopravě veřejné, masové, tak soukromé.

Města se nyní mění s takovou frekvencí, že implementace mnohých rozvojových strategií vyznívá již nyní jako zastaralá či opožděná. Od šedesátých let se ve statistice měst a městských populací Západní Evropy a USA objevuje nový fenomén: největší města se přestávají zvětšovat a navíc se objevuj stopy dekoncentrace. Geografové sídel v té době přicházejí s "všeobecnou teorií moderního urbánního rozvoje".

Ekosystémové služby a biodiverzita

Lidé jsou závislí na ekosystémech, protože poskytují základní statky a služby naší společnosti - přes polovinu světového HDP závisí na přírodě a jejich službách. Celosvětově ekosystémy musí snášet tlak způsobený zejména lidskými zásahy a klimatickou změnou. Pro zajištění udržitelnosti lidských činností a dobrých podmínek pro život je zcela zásadní, abychom zajistili zdravý stav všech ekosystémů. Předejít hrozícímu kolapsu ekosystémů se dá zabránit tím, že se ochrana životního prostředí odrazí ve všech ekonomických odvětví a zvýší se počet chráněných oblastí.

Příroda poskytuje lidské civilizaci nenahraditelné služby. Zdravé ekosystémy jsou životně důležité pro lidský blahobyt, protože jsou zdrojem naší obživy, čistého vzduchu a vody, léků, dřeva i regulace klimatu. Tyto výhody plynoucí z přírody lidem, tzv. ekosystémové služby, se dělí na zásobovací (přísun potravin, čistého vzduchu a vody), regulační (regulace klimatu, koloběh živin, opylování, tvorba úrodných půd) a kulturní (rekreace).

Rozsah ekosystémových služeb závisí na biologické rozmanitosti neboli biodiverzitě. Nicméně v posledních desítkách let dochází k postupné ztrátě biologické rozmanitosti. Hlavní příčinou tohoto úbytku jsou lidské zásahy do přírody - intenzivní zemědělství, výstavba, těžba a nadměrné využívání půdy i moří, znečistění, klimatická změna, ale i výskyt invazivních druhů.

Ekosystémy jsou velmi složité - i jedna poškozená složka může způsobit zánik celého systému. Ochrana životního prostředí je tedy klíčová pro udržení dobrého stavu ekosystémů. Je třeba myslet na to, že druhy a celkově ekosystémy potřebují prostor ke své obnově a růstu.

V EU žije přes 70 % obyvatel ve městech. Města a urbanizované ekosystémy se sice výrazně podílí na ohrožení biodiverzity a jsou většinou nehostinným prostředím pro žijící organismy, avšak chytrá města mohou snižovat svou zátěž na životním prostředí a mohou zároveň podpořit biologickou rozmanitost vytvářením zelených ploch a rozvojem opatřením ke zmírnění změn klimatu. Městské ekosystémy jsou téměř celé uměle vytvořené, ale zahrnují i většinu ostatních ekosystémů, např. lesy, jezera a řeky, tedy zelenou infrastrukturu. Zelenější a ekologičtější města a příměstské oblasti jsou jeden z cílů nové strategie.

Městské lesy a jejich význam

Studie publikovaná v časopise Land ukazuje, že městské lesy v Budapešti každoročně zachytí přibližně 41 tisíc tun CO₂, což odpovídá zhruba 1 % ročních emisí města. I když nejde o hodnotu, která by zásadně změnila uhlíkovou bilanci velkoměsta, potvrzuje to význam městské zelené infrastruktury pro adaptaci a kvalitu života.

Lesní infrastruktura v obcích přispívá ke snižování teplot a zmírňuje efekt tepelných ostrovů, které vznikají v zastavěných částech měst. Ochlazování je výsledkem kombinace stínu, mikroklimatických procesů a vypařování vody z listů. V praxi to znamená, že ulice či veřejná prostranství s dostatečně vzrostlou zelení mohou být v letních měsících o několik stupňů chladnější než okolí bez stromů, což se přímo promítá do komfortu obyvatel, ale i do spotřeby energie.

Význam městských lesů přitom nespočívá jen v jejich klimatické roli, jejich ekosystémová funkce je mnohem komplexnější. V urbanizovaném prostředí představují jeden z mála stabilních úkrytů pro ptáky, opylovače či drobnou faunu a pomáhají zachovat ekologické vazby, které by jinak zanikaly. Pro obyvatele pak lesy znamenají přístupnou přírodu, prostor k pohybu i psychohygieně, což potvrzují i lékařské studie, podle nichž je pobyt v přírodě spojen s nižší mírou stresu a celkově lepším fungováním organismu.

Aby ale městské a obecní lesy skutečně fungovaly, je potřeba s nimi zacházet jako s dlouhodobým projektem. Základem je inventarizace stávající zeleně, která obcím pomůže porozumět tomu, jaké druhy mají, v jakém jsou stromy stavu a kde jsou největší příležitosti pro výsadby. Teprve poté má smysl plánovat další kroky - od volby vhodných druhů, přes umístění nových výsadeb, až po nastavení péče.

Pokud ale obce včas vysvětlují, proč ke změnám dochází, jaký mají smysl a jaký výsledek přinesou, obvykle se vyhnou konfliktům. V Březině u Blanska vznikl tzv. klimatický les, navržený tak, aby kombinoval rekreační využití s adaptací na sucho. Druhová pestrost a šetrné hospodaření z něj činí stabilní prvek krajiny, který má zlepšovat retenční schopnosti okolí.

Městské a obecní lesy nejsou luxus, ale základní podmínka pro zvládnutí klimatických extrémů, které budou v příštích desetiletích zesilovat. Kromě ekologických benefitů přináší péče o zeleň i prokazatelnou ekonomickou úsporu. Dostupnost financování je navíc zajištěna z národních a evropských zdrojů, zejména z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), což umožňuje i menším obcím realizovat rozsáhlé projekty péče a výsadby.

Koncepce územního zajištění ekologické stability

Kulturní krajina nemůže být harmonická bez trvalého zachování biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je v současné době chápána jako rozmanitost druhů živých organismů, jejich populací i jako rozmanitost celých společenstev planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, jejich abiotického prostředí a život podporujících procesů. Trvale zajistit biodiverzitu v současné kulturní krajině není možné pouze prostřednictvím pasivní konzervační ochrany přírody, je potřeba promýšlet účelnou aktivní péči o stávající přírodní hodnoty krajiny a také vytvářet podmínky pro jejich další rozvoj.

Koncepce územního zajištění ekologické stability krajiny od počátku vycházela ze dvou základních operací: vymezování kostry ekologické stability jako souboru existujících relativně ekologicky stabilních segmentů krajiny významných z hlediska biodiverzity bez ohledu na jejich prostorové a funkční vztahy, navrhování územních systémů ekologické stability jako soustavy existujících i navrhovaných, účelně prostorově propojených segmentů krajiny.

Výsledkem obou operací je návrh ekologické sítě v krajině, tvořené všemi existujícími a navrhovanými relativně ekologicky stabilními segmenty, které přispívají nebo budou přispívat k zachování biologické rozmanitosti krajiny. Ekologicky významné segmenty krajiny jsou členěny podle prostorově strukturních kritérií na ekologicky významné krajinné prvky, celky, oblasti a liniová společenstva. Podle funkce v územních systémech ekologické stability krajiny se rozlišují biocentra, biokoridory a interakční prvky. Podle biogeografického významu jsou ekologické sítě a jejich skladebné části členěny na místní, regionální, nadregionální, provinciální a biosférické.

Vymezování kostry ekologické stability Kostru ekologické stability tvoří v současné době existující ekologicky významné segmenty krajiny, což jsou jednoznačně vymezené a ohraničené krajinné prostory různé velikosti, ve kterých převažují přírodní nebo člověkem podmíněná přirozená společenstva.

Člověkem podmíněná přirozená společenstva (man made natural ecosystemssensu; Maarel 1975) buď vznikla, nebo jsou udržována lidskými zásahy. Patří k nim např. louky, pastviny, staré vysokokmenné sady, lada, výmladkové lesy, rybníky a některé mokřady, vyznačující se vysokou druhovou rozmanitostí planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, a tedy i vysokou ekologickou stabilitou. Člověkem podmíněná přirozená společenstva jsou výslednicí staletého harmonického využívání krajiny.

Hodnocení dynamiky vývoje území zařazených do kostry ekologické stability ukázalo, že ve všech případech se stav ekologické sítě ve sledovaných obdobích mírně zhoršil. Hodnocení vývoje ekologické sítě ve správním obvodu města Brna v letech 1998-2009 ukázalo, že stav 25 ekologicky významných segmentů se zlepšil, u 139 segmentů byl hodnocen jako setrvalý, u 29 se zhoršil a dva segmenty podlehly destrukci. Mírné zhoršení stavu těchto tří hodnocených ekologických sítí tedy ukazuje celkový trend vývoje současné kulturní krajiny na převážné části území ČR v posledních desetiletích.

Za nejdůležitější kroky při vymezování ekologické sítě lze považovat vymezení kostry ekologické stability a následnou evidenci a registraci významných krajinných prvků, případně vyhlášení maloplošných zvláště chráněných území v nejcennějších, dosud nechráněných lokalitách. Zastavit trend zhoršování stavu skladebných částí kostry ekologické stability lze pouze zajištěním soustavné péče o všechny ekologicky významné segmenty krajiny.

Projektování územních systémů ekologické stability krajiny

Ve venkovské krajině Čech, Moravy a Slezska je jen málo oblastí, kde kostra ekologické stability funguje jako optimálně propojený územní systém. Ekologicky významné segmenty krajiny tvořící kostru ekologické stability, které zůstaly zachovány zpravidla v místech zemědělsky a lesnicky obtížněji využitelných, jsou obvykle prostorově izolovány, nepravidelně rozloženy a velmi často mají nedostatečnou rozlohu. Proto je třeba kostru ekologické stability doplnit nově navrhovanými skladebnými prvky, účelně rozmístěnými na základě prostorových a funkčních kritérií tak, aby vznikl optimálně fungující územní systém ekologické stability krajiny.

Cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je zachování přirozeného genofondu krajiny a unikátních krajinných fenoménů, zajištění příznivého působení na zemědělsky a lesnicky využívané části krajiny a na urbanizovaná území a podpora možnosti mnohostranného funkčního využívání krajiny.

tags: #město #jako #ekosystém #informace

Oblíbené příspěvky:

• Termíny svozu odpadu
• Informace o odpadech
• Kompletní přehled epizod Zázraků přírody
• Tabulka Odpadu VUT
• Udržitelnost značky Crocs