Metodika výpočtu poplatku za svoz komunálního odpadu v obcích

Oběhové hospodářství je v současnosti světovým, ale především evropským fenoménem. Zvláště pak zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech (dále jen zákon) ukládá obcím v rámci obecního systému (§ 59 zákona) jako původcům odpadu pro příštích 2-12 let povinnosti související s tříděním KO (zajištěním procentního podílu odděleně soustřeďované recyklovatelné složky KO), které budou pro obce značně náročné na plnění. Dle odstavce (4) § 59 zákona „Ke splnění povinností podle odstavců 1 až 3 obec nastaví obecní systém odpadového hospodářství (dále jen „obecní systém“). Obecní systém může obec nastavit obecně závaznou vyhláškou“ [1].

Tyto cíle se staly právně závaznými pro české obce, jejichž současná praxe v oblasti oběhového hospodářství je značně limitována, a to jak z hlediska celkového objemu, tak i struktury komunálního odpadu [3]. K tomu je důležité zmínit, že aktuálně většina obcí v ČR zdaleka nedosahuje plánovaných hodnot třídění, přičemž již v roce 2025 by měly třídit alespoň 60 % KO.

Určitou komplikaci v tom představuje fakt, že odpadové hospodářství je specifická oblast národního hospodářství, která dlouhá léta nepodléhala standardním tržním mechanismům typickým pro celou řadu jiných veřejně či soukromě poskytovaných služeb. Přestože existuje celá řada doporučujících dokumentů, jakým způsobem by měla být veřejnost informována jak o stanovených cílech, tak i strategiích, jak uvedené cíle dosáhnout, lze konstatovat, že v systému jsou značné rezervy.

Proto byla vytvořena na zadání Ministerstva životního prostředí Metodika vzdělávání obyvatel pro obce v oblasti oběhového hospodářství (dále již „Metodika“), která má za cíl uvedené rezervy pokrýt a sloužit obcím jako inspirace a návod pro přechod na oběhové hospodářství. Metodika je proto z velké části zaměřená na komunikační strategii obcí ve vztahu k obyvatelům.

Pro hledání možností, jak zvyšovat třídění odpadů v obcích, je potřeba poukázat na faktory ovlivňující třídění odpadů. Van der Werff a kol. [5] poukazují na to, že právě domácnosti jsou klíčovou skupinou odpadového hospodářství, které jsou díky snížení produkce KO a vytřídění jednotlivých složek KO schopny ovlivnit negativní dopady produkce KO.

Čtěte také: Metodika přírody: Analýza Vojtěcha Zeiska

Toto chování je významně ovlivněno nejen místní kulturou [6], ale i dalšími významnými faktory:

• externí faktory, mezi které patří demografické a socioekonomické faktory jako věková a vzdělanostní struktura obyvatel obcí, velikost domácnosti nebo výše příjmů domácnosti [8].
• interní faktory, které zahrnují sociálně-psychologické faktory, jako jsou environmentální postoje a morální přesvědčení, stejně jako environmentální znalosti a informace.

U těchto interních faktorů jsou možnosti obce již širší. Informační a vzdělávací kampaně (promotion and education campaigns, dále P&E), které si kladou za cíl povzbudit jedince ke třídění odpadu a recyklaci, můžeme spatřit nejen v ČR, ale téměř po celém světě.

Zásadní je u cílové skupiny vyvolat pozornost namísto zahlcení informacemi. U skupin obyvatel je však klíčové se vyhnout některým základním chybám. Vytváření různých P&E kampaní pro odmítače třídění a osoby již v něm zainteresované vyžaduje rozdílné pohledy na informace, které by v kampani měly být.

Obyvatelé, kteří již třídí odpad, žádají o nápomocnější informace, jak lépe třídit (jaké další suroviny a kde je dále možné třídit), popřípadě dostupné informace o výsledcích takové činnosti [8]. De Feo a De Gisi [21] zde dále upozorňují na významnost tohoto typu informací, bez nichž může být velice obtížné dále navyšovat participující veřejnost v účasti na separovaném sběru a také zde hrozí riziko komunikačního šumu. Oproti tomu jedinci, pro něž je třídění odpadu dosud neznámé či k němu zaujímají negativní postoj, poptávají spíš obecnější informace, proč vůbec participovat na třídění a jak správně na to - zejména výhody pro ně plynoucí či prostý popis fungování celého odpadového systému [8].

Zásadním předpokladem funkčního systému nakládání s odpady je dodržování zásad obecního systému obyvateli. K samotnému nastavení systému odpadového a oběhového hospodářství slouží obecní vyhlášky. Ty však samy o sobě mnohdy nepostačují a je vhodné je doplnit dalšími nástroji, které budou komunikovat a informovat o správných, vhodných a žádaných postupech, nebo i přímo k tomu obyvatele edukovat a vychovávat.

Čtěte také: Terénní environmentální výchova

Informace, které je žádoucí obyvatelům poskytovat, lze rozdělit na praktické a obecné. Obecné informace prezentují problematiku odpadů v širších souvislostech, poukazují na důležitost správného nakládání s odpady v rámci širší ochrany životního prostředí, informují o konceptu oběhového hospodářství, zpracovávání odpadu a možnostech využívat odpady jako druhotné suroviny. Druhá skupina praktických informací je pak spíš místního charakteru a je zaměřená na to, jak konkrétně zacházet s odpady v dané obci.

Samotnou realizaci P&E kampaně lze vnímat jako určitý projekt, pro který je vhodné definovat postup, resp. co všechno a jak by mělo být v rámci kampaně realizováno, za jakým účelem a kým. Tady lze využít doporučení AOS EKO-KOM, a.s., která má bohatou historii realizace takto zaměřených projektů.

V rámci stanovení záměru a cílů se jedná o určení žádaného cílového stavu oproti stavu aktuálnímu (např. navýšení míry třídění, zahájení třídění nové složky odpadu, zavedení významnější změny v nastavení systému OH v obci). Výběr cílových skupin opět závisí na stanoveném záměru a cílech. Pokud se jedná o obecnější cíle, cílovou skupinou bude obvykle široká veřejnost, u specifických cílů můžou být kampaně vedeny pro vybranou věkovou skupinu, obyvatelé vybrané části obce nebo drobné podnikatele.

U těchto skupin jsou typickými nástroji letáky, místní tisk, webové stránky, sociální sítě, nálepky na nádobách na odpady nebo pořádání tematicky zaměřených akcí. U skupiny žáků a studentů škol je pak doporučeno využívat aktivní soutěže a hry, dny otevřených dveří a obecně více interaktivní nástroje, aby to cílovou skupinu víc zaujalo.

Časový plán realizace kampaně by ideálně neměl kolidovat s jinými událostmi, které by ji mohly upozadit a v případě realizace venkovních aktivit s osobním setkáním brát v úvahu např. i obvyklé povětrnostní podmínky. Součástí načasování je v případě informačních nástrojů i jejich opakované využívání (např. rozesílání letáků nebo uveřejňování příspěvků na internetu), čímž se zvyšuje podíl dosažených obyvatel v cílové skupině a zároveň se posiluje předpoklad zapamatování komunikované informace.

Čtěte také: Více o teorii a metodice ekologické výchovy

Vhodnými poznávacími znaky kampaně je i využívání jednotného loga, motta nebo hesla, co opět pomáhá lepšímu zapamatování. Od zvolených nástrojů a rozsahu kampaně se pak odvíjí i rozpočet, který se dle zkušeností AOS EKO-KOM, a.s.

Jedním z tradičních komunikačních a motivačních nástrojů jsou brožury, letáky a jiné tiskoviny. Mezi tyto nástroje komunikační kampaně patří také obecní noviny. Ty jsou dle odborné literatury [14], [23] považovány za nejvíce efektivní druh komunikačního nástroje, ačkoliv jsou využitím srovnatelné právě s letáky či osobními dopisy. Role veřejné správy pak spočívá v tom, jaké informace a v jaké podobě jsou lidem poskytovány, resp.

U obou variant je však klíčový vlivný slogan, který občany spojí třeba právě s myšlenkou třídění odpadu [24]. „Třídění odpadů se vyplatí! Takové slogany mají potenciál u občanů vzbudit hrdost a sounáležitost nebo pocit jakéhosi druhu společenské odpovědnosti. U sloganu však jako nejdůležitější ale stále zůstává viditelná a přesná spojitost sloganu s tím, co tvůrce kampaně zamýšlí.

Klíčové také je, aby leták či brožura obsahovaly informace, které zajímají občany. Mezi velmi dobře působící texty s dopadem na občany je možné také uvést úspěchy obce. Zde se jako velmi efektivní ukázalo zhodnocení úspěchů a informování občanů o stavu odpadového hospodářství za posledních několik let, kdy občané mohou zhodnotit úspěchy obce a zvyšování třídění odpadů či snižování množství směsného komunálního odpadu.

Existuje nepřeberné množství již zpracovaných letáků, které obce mohou využít. Patří mezi ně letáky Autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a. s., která má na svých webových stránkách také jednoduchou příručku pro obce, jak informovat veřejnost a také celou stránku obsahující komunikační nástroje pro obce, kde je možné nalézt celou paletu letáků, samolepek a online nástrojů jako bannery nebo gify [26]. Alternativou je vytvořit vlastní leták nebo brožuru.

Co se zmíněné účinnosti letáků a brožur týče, tento typ písemné komunikace se stále může v některých situacích projevit jako neefektivní. Důvody mohou být různé.

Webové stránky obcí představují významný informační zdroj pro své obyvatele, prostřednictvím kterých může občany v oblasti odpadového a oběhového hospodářství informovat, ale především vzdělávat a podporovat jejich motivaci k třídění nebo předcházení vzniku odpadu. Město Olomouc může sloužit jako dobrý příklad a inspirace pro ostatní obce zejména svým přístupem k informování obyvatel o tom, jak se odpad využívá.

Na své webové stránce provozuje interaktivní mapu, která zobrazuje jednak přesnou polohu všech možností pro uložení tříděných složek odpadu v rámci města, ale také poskytuje informace o tom, kde se vytříděný odpad dále zpracovává a k jakému využití slouží.

Město Znojmo vytvořilo portál Rodina Okurkova [30], který je zaměřen na vzdělávání v oblasti nakládání s odpady a celkově ochrany ŽP. Cílem je jak osvěta, tak zvýšení informovanosti o činnostech městského úřadu v této oblasti a v oblasti péče a údržby zeleně. Portál se věnuje informacím o správném třídění odpadu, kde lze najít sběrné dvory, jak sběrné dvory fungují a který odpad je zde možné odložit, informace o nádobě na bioodpad, komunálním odpadu a o poplatku.

Město Jablonec nad Nisou informuje na svých webových stránkách občany o jednotlivých druzích odpadů, na která konkrétní místa a kdy lze odpad odevzdat (kontejnery, výkupny, sběrné dvory, překladiště), informace o tom, jak je s danými odpady dále nakládáno, jak probíhá recyklace a případně další doplňující informace.

Město vytvořilo také mapu odpadového hospodářství, kde jsou přesně lokalizovány odpady na tříděný odpad včetně informací o objemu, datu svozu a další informace. Město Dobříš rovněž poskytuje na svých webových stránkách podrobné informace o systému nakládání s odpadem, konkrétní informace o třídění a jak správně třídit [32]. Navíc zde zveřejňuje odpadové statistiky s komentářem starosty. Občané tak mají přímou zpětnou vazbu, jak se jejich snaha reálně projevuje.

Město Jihlava vytvořilo samostatnou webovou stránku, na které informuje uceleně o celém systému nakládání s komunálním odpadem [33]. Poskytuje množství informací o možnostech třídění a snížení objemu odpadu, ale také o důležitosti a smyslu těchto činností. Obec Rašovice na svých webových stránkách nabízí přehledně podrobné informace k systému nakládání s odpady v obci [34]. S přechodem na nový systém třídění odpadů v obci zveřejnila manuál k systému a veškeré informace včetně kalendáře svozových dní.

Město Třešť připravilo obsáhlé a graficky zpracované webové stránky o třídění odpadů (nejen v Třešti) [35]. Jsou zde uvedeny aktuální informace k nakládání s odpadem včetně statistik, podrobné informace o tom, proč třídit a informace k jednotlivým typům odpadů.

Fenoménem 21. století jsou i sociální média, která se řadí mezi komunikační a motivační nástroje, které mohou významně společnost ovlivnit, a to za pomocí sdílení obrázků, která poukazují na různé problémy v oblasti životního prostředí.

Poplatek za svoz komunálního odpadu patří mezi všeobecně známé finanční povinnosti většiny občanů. V jednotlivých městech se však mohou mírně lišit termíny splatnosti a překvapivě poměrně výrazně i vybírané částky. Nastavení systému výběru je na vedení radnice. Poplatník - obvykle občan s trvalým pobytem či majitel nemovitosti - platí tedy jeho prostřednictvím lidově řečeno za vývoz popelnice.

Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je komunálním odpadem směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je dle složení podobný odpadu z domácností.

Mezi zákonné místní poplatky patří také ty za komunální odpad - poplatek za obecní systém odpadového hospodářství, resp. poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. Většinou se tento poplatek hradí danému městu či obci. Město má pak smluvenou společnost, která komunální odpad sveze a následně ho spálí či skládkuje. S ohledem na to se tak poplatky mohou v jednotlivých městech lišit, a to jak částkou, tak termínem splatnosti, ale i některými dalšími pravidly.

Obec není povinna na svém území místní poplatky za komunální odpad zavést. Pokud se tak rozhodne, má dle ministerstva financí dvě možnosti, a to zavedení poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, nebo poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.

• Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství - jedná se o poplatek za samotnou existenci obecního systému odpadového hospodářství v obci. Typickým znakem poplatku je jeho paušální charakter, to znamená, že není vázán na skutečnou produkci komunálního odpadu.
• Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci - poplatek je konstruován tak, aby zachycoval produkci komunálního odpadu. Je založen na obecných principech práva životního prostředí „znečišťovatel platí“ a „plať tolik, kolik vyhodíš“.

Oba systémy se vylučují, resp. vedení města si musí zvolit pouze jeden poplatek, který zavede na celém území a pro celé poplatkové období, kterým je kalendářní rok.

„Poplatek za komunální odpad se týká různých skupin poplatníků. Obvykle jde o fyzické osoby, které mají ve městě trvalý pobyt a o fyzické osoby, které v daném městě vlastní stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, i když v nich nejsou hlášeny k pobytu ony ani žádné jiné fyzické osoby,“ říká Michal Hrbatý, CEO společnosti UlovDomov.cz.

Dále mohou být poplatníky fyzické osoby, které podle zákona pobývají v obci přechodně po dobu delší než 3 měsíce, fyzické osoby, jimž byl přidělen azyl, a cizinci, kteří mají povolen přechodný pobyt na více než 90 dní.

Zároveň však existují i skupiny osob, které jsou od platby poplatku obvykle osvobozeny. Týká se to dětí do 4 let a lidí starších 70 let.

„Primárním poplatníkem je obvykle ten, kdo má v bytě či domě trvalý pobyt,“ říká Michal Hrbatý. Ovšem v situacích, kdy tomu tak není, nastávají různé případy. Záleží především na tom, jaký systém výběru poplatků uplatňuje daná obec, kde nájemce bydlí na základě uzavřené nájemní smlouvy, a jaký systém uplatňuje obec, kde má trvalý pobyt.

Například v Praze jsou od poplatku osvobozeni lidé, již v hlavním městě pobývají přechodně, což se mnohdy týká například studentů či cizinců, kteří bydlí v nájmu. Naproti tomu v Brně má už od roku 2013 povinnost platit poplatek za svoz komunálního odpadu každý, kdo má ve městě pobyt 90 a více dnů - tedy i studenti či cizinci přihlášení k přechodnému pobytu a pobývající zde v nájmu.

Další zajímavý případ nastává, když máte v obci trvalý pobyt a zároveň vlastníte na území obce další nemovitost, ve které nemá nikdo trvalý pobyt. Poté se na vás vztahuje povinnost platit poplatek dvakrát.

Poplatky za odpad lze platit několika různými způsoby. Můžete je uhradit hotově na jednotlivých městských úřadech nebo poštovní poukázkou. Nejpohodlnějším způsobem je však pro většinu lidí platba převodem z online bankovnictví na účet konkrétního města, kdy se pouze identifikujete přiděleným variabilním symbolem.

Splatnost poplatku za komunální odpad je většinou v prvním pololetí daného kalendářního roku.

Ministerstvo životního prostředí připravilo nový zákon o odpadech. Má nás zbavit skládek, pomocí jednoduchého mechanismu - zvyšování poplatků za ukládání odpadu na skládky. „Měníme odpadové hospodářství na oběhové,“ zní z ministerstva. Všechno se má zrecyklovat nebo využít energeticky… rozuměj převážně spálit.

Nadšené nejsou obce, které se musí o likvidaci odpadu starat. Zařízení k energetickému využití odpadu je málo a počítat s tím, že za osm let jich bude výrazně víc, je prý naivní. Takové zařízení se totiž nejen nějakou dobu projektuje a staví, ale především pořádně dlouho schvaluje. Do výstavby navíc můžou mluvit občané, včetně aktivistů. Recykluje se víc a víc.

První věc je technická: měření objemu i hmotnosti stojí peníze i čas. Popeláři to zadarmo dělat nebude.

Druhá věc je psychologická: a co kdybych ušetřil ještě trochu víc. Ono se totiž u nás podobným způsobem už platilo. A říkají starostové, že začalo přibývat černých skládek a odpadků v pangejtech. Pravda, to bylo v devadesátých letech, kdy nebylo tolik možností jak třídit, nebyly barevné kontejnery na každém rohu.

Dneska ty možnosti jsou.Někteří lidé je využívají a třídí jako o život. I když jim to nic neušetří.

Někteří lidé je nevyužívají. A mě kvůli nim bere ďas, když vidím na dvorku v černé popelnici dvě obrovské plastové nádoby. Nesešlápnuté. Plast a deset litrů vzduchu tam, kde nemají co dělat. Chtěl bych věřit, že kdyby jim to mělo pár korun ušetřit, tak je odnesou do některého z kontejnerů, které jsou do dvou set metrů od našeho domu čtyři.

Jen se bojím, že tím by ta šetrnost neskončila. Proč vyhazovat do své popelnice vůbec něco? Každým směrem do padesáti metrů je odpadkový koš, dvacetilitrový pytel je pro něj akorát. To vím, protože první koš směrem od nás k tramvaji tak někdo pravidelně používá. Asi ráno nemá čas odnést odpadky na dvoreček k popelnicím, tak je cestou mrskne sem. Nic jiného už se tam ovšem nevejde.

Popravdě se trochu bojím, že tohle bude pro pár korun leckomu stát za to. Aby se dostal na nulu.

Zatím mluvíme, aniž jste si toho všimli, o ideálním stavu, kdy má každý svoji popelnici, kterou mu někdo přeměří a odečte, kolik odpadu člověk vyprodukoval. V činžáku to samozřejmě takhle není. V činžáku se všechno sečte, podtrhne a rozpočítá partajím. U nás se takhle rozpočítává voda - a přestože voda není krev, nedělá to dobrotu.

tags: #metodika #vypocet #poplatku #za #svoz #komunalniho

Oblíbené příspěvky:

• Význam recyklace obalů
• Výpočet ekologické daně za naftu
• Měření Emisí: Co se Změnilo?
• Výukové materiály o ekosystému
• Recenze měření emisí v Kunraticích