Metodika Výpočtu Ekologické Újmy v České Republice

Vláda České republiky se problematikou ekologické újmy zabývá nařízením ze dne 14. května, které vychází z § 14 odst. 5 zákona č. Tento právní předpis stanovuje postupy a kritéria pro hodnocení a nápravu ekologické újmy způsobené provozními činnostmi.

Základní Hodnocení Rizik

Příslušný provozovatel provádí základní hodnocení rizik ekologické újmy. V případě, že celkový počet bodů dosažených v základním hodnocení rizika je vyšší než 50, provádí příslušný provozovatel podrobné hodnocení rizika ekologické újmy.

Náležitosti základního hodnocení rizika, včetně bodového hodnocení jednotlivých údajů, jsou stanoveny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

Kritéria Posouzení

Kritériem posouzení základního hodnocení rizika předloženého příslušným provozovatelem při kontrole je vyhodnocený počet bodů podle přílohy č. 1.

Podrobné Hodnocení Rizik

Náležitosti podrobného hodnocení rizika jsou stanoveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

Čtěte také: Metodika přírody: Analýza Vojtěcha Zeiska

Příslušný provozovatel, který má schválenou dokumentaci pro objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A podle zákona o prevenci závažných havárií, dokumentuje v podrobném hodnocení rizika pouze části D a F přílohy č. 2 k tomuto nařízení. Příslušný provozovatel, který má schválenou dokumentaci pro objekty nebo zařízení zařazené do skupiny B podle zákona o prevenci závažných havárií, dokumentuje v podrobném hodnocení rizika pouze část F přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

Kritéria Posouzení

Kritériem posouzení podrobného hodnocení rizika předloženého příslušným provozovatelem při kontrole je hodnocení rizik podle přílohy č. 2.

Finanční Zajištění

Příslušný provozovatel provádí posouzení dostatečnosti finančního zajištění vzhledem k navrhovaným nápravným a preventivním opatřením a jejich ocenění podle přílohy č. 5.

Při posuzování základního nebo podrobného hodnocení rizika a dokladu o zabezpečení finančního zajištění, které předkládá příslušný provozovatel při kontrole, se postupuje podle kontrolních bodů uvedených v příloze č. 6.

Příloha č. 1 - Bodové Hodnocení Rizika

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. se zabývá bodovým hodnocením rizik. Například, množství chemických látek a směsí umístěných v místě provozní činnosti, název vymezené ptačí oblasti nebo evropsky významné lokality a jeho vzdálenost od místa provozní činnosti, název nejbližšího významného vodního toku a jeho vzdálenost od místa provozní činnosti, název zranitelné oblasti a její vzdálenost od místa provozní činnosti, název povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a jejich vzdálenost od místa provozní činnosti, název vodní nádrže, popř.

Čtěte také: Terénní environmentální výchova

Příloha č. 2 - Náležitosti Podrobného Hodnocení Rizika

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. se zabývá náležitostmi podrobného hodnocení rizika. Obsahuje informace o obchodní firmě, název nebo jméno, sídlo nebo bydliště, identifikační číslo osoby (IČO) a datová schránka příslušného provozovatele, provozní činnost, oprávnění a povolení k provozní činnosti, další provozní a havarijní řády, které se vztahují k místu provozní činnosti, pro které se zpracovává hodnocení rizika a ze kterých hodnocení rizika vychází, výsledek základního hodnocení rizika a stanovení specifické činnosti, materiálů a látek, které mohou způsobit ekologickou újmu, pro kterou bylo rozhodnuto provést podrobné hodnocení rizika - pokud bylo základní hodnocení rizika prováděno, popis místa provozní činnosti příslušného provozovatele jako celku, tak i jejich jednotlivých částí významných z hlediska vzniku ekologické újmy, graficky zpracovaný plán místa provozní činnosti v odpovídajícím přiměřeném měřítku rozčleněný na jednotlivé objekty a zařízení, schéma systému vnitřních komunikací a příjezdových cest, graficky zpracovaný plán v odpovídajícím přiměřeném měřítku okolních staveb a okolní infrastruktury, graficky zpracovaný plán v měřítku zpevněných nepropustných ploch stáčecích a manipulačních míst, dopravních tras, znázornění nezabezpečených ploch z hlediska možného znečištění horninového prostředí a podzemních vod; havárie na místech, kde se nachází potrubní mosty, kolektory, možné havárie při manipulaci a dopravě, přehled a popis hlavních a pro riziko vzniku ekologické újmy významných provozních činností, včetně popisu jejich mechanických činností, chemických reakcí, fyzikálních a biologických přeměn, které jsou použity pro výpočty a modely vybraných scénářů vzniku ekologické újmy, přehled a popis činností souvisejících s manipulací, nakládkou, vykládkou, přepravou, potrubní dopravou, přehled a popis činností souvisejících s dočasným skladováním látek s potenciálem dostatečným ke způsobení ekologické ujmy v místě provozní činnosti a v okolí hodnoceného místa, včetně skladování v železničních nebo automobilových cisternách, přehled a popis postupů zabezpečujících retenci a úpravy nebezpečných látek před jejich využitím, vypouštěním, případně zneškodněním; odpady ve všech skupenstvích, popis kanalizačního systému, jeho koncovky a možnost uzavření a retence potrubního systému, popis opatření, postupů a operací k zajištění bezpečnosti v jednotlivých fázích provozu, jako jsou najíždění, provoz, odstavování, standardní a nestandardní podmínky, havarijní stavy, přehled, množství a popis nebezpečných látek a materiálů používaných příslušným provozovatelem nebo v technologii vznikajících nebezpečných látek včetně nebezpečných látek v železničních nebo automobilových cisternách rozčleněných do jednotlivých kategorií podle R vět, popis chráněných druhů volně žijících rostlin a živočichů stanovených v § 2 písm. b) zákona: a) druhy ptáků podle seznamu nařízení vlády č. 51/2005, kterým se stanoví druhy a počet ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti, v případě, že jejich populace přesahují 20000 ks, b) druhy rostlin a živočichů v zájmu Evropské unie uvedené v příloze č. 2 (A-C) k vyhlášce č. 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000, ve znění vyhlášky č. 390/2006 Sb., c) další druhy rostlin a živočichů stanovené vyhláškou k provedení § 2 písm. b) bodu 3 zákona. Popis chráněných druhů zahrnuje zejména velikost místní populace, charakter výskytu, a to trvalý výskyt, migrační zastávka, potravní zdroj, nároky druhů a jejich citlivost na rizika, hodnocení možných scénářů událostí, které mohou vyústit v ekologickou újmu, související s provozní činností v souladu s kritérii uvedenými v příloze č. 3 k zákonu. Popis se zpracovává zejména na základě údajů získaných terénním šetřením a ze seznamu zvláště chráněných druhů evidovaného v Nálezové databázi ochrany přírody, spravované Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky. Popis chráněných druhů se zaměřuje na specifické podmínky prostředí lokality, především na vegetaci, vlhkostní poměry, půdu, s ohledem na předmět ochrany to je stav populace, její četnost a dynamika v dané lokalitě a její celistvost. Závěrem popisu je posouzení maximálně možného ovlivnění předmětu ochrany vyplývající z rizik popsaných v dokumentaci k podrobnému hodnocení rizik podle části E přílohy č. 2 k tomuto nařízení, popis přírodních stanovišť, to je typů evropsky významných stanovišť uvedených v příloze č. 1 k vyhlášce č. 166/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 390/2006 Sb. Popisuje a posuzuje se plocha a význam přírodních stanovišť a jejich zranitelnost vůči rizikům, jako je hodnocení možných scénářů událostí, které mohou vyústit v ekologickou újmu, souvisejícím s provozní činností v souladu s kritérii uvedenými v příloze č. 3 k zákonu. Popis se zpracovává na základě informací obsažených ve veřejně dostupné aktuální vrstvě mapování biotopů, spravované Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky. Popis přírodních stanovišť se zaměřuje na specifické podmínky prostředí lokality, jako je vegetace, vlhkostní poměry, půda, s ohledem na předmět ochrany to je stav populace, její četnost a dynamika dané lokality a její celistvost. Závěrem popisu je posouzení maximálně možného ovlivnění předmětu ochrany vyplývající z rizik popsaných v dokumentaci k podrobnému hodnocení rizik podle části E přílohy č. 2 k tomuto nařízení, popis a plán v měřítku objektů obytné zástavby, infrastruktury, zařízení pro veřejnost, například nemocnic, škol, sportovních areálů, včetně správních institucí situovaných v okolí místa provozní činnosti, například sídle orgánů veřejné správy, dotčených zdravotním rizikem vlivem ekologické újmy vzniklé na půdě, meteorologická charakteristika zaměřená na údaje z dlouhodobých sledování meteorologických situací, které mohou mít vliv na vznik a rozsah ekologické újmy, například průměrné a maximální srážky, maximální a minimální teploty, vlhkost, mlhy, častá bouřková činnost (elektrostatické výboje), převažující směr a rychlosti větru (větrná růžice), stabilita atmosféry případné modelové vyjádření, charakteristika a popis vodohospodářských poměrů v okolí místa provozní činnosti s důrazem na specifika, která mohou mít vliv na vznik i rozsah ekologické újmy, například v zátopových územích při povodních, rizika spojená s existencí významných vodohospodářských děl, například hráze a přehrady, blízké situování vodohospodářsky významných vodotečí a vodních ploch a případné modelové vyjádření, charakteristika a popis geologických poměrů, které mohou mít vliv na vznik ekologické ujmy nebo na její rozsah vlivem šíření znečišťující látky v životním prostředí, například nestabilita horninového podloží, sesuvy půdy, propustnost podloží, sklony geologických vrstev, výskyt geologických zlomů, charakteristika hydrogeologických poměrů v okolí podniku ve vztahu k rozsahu ekologické újmy, například jímací území zdrojů pitné vody, území akumulace podzemních vod, a případné modelové vyjádření, topografické poměry území - sklon terénu a jeho směr mající význam pro šíření kontaminace a příjemce expozice, údaje o užívání území a demografii oblasti dotčené závažným rizikem nepříznivého vlivu na lidské zdraví vedoucím k ekologické újmě na půdě, postup a výsledky identifikace možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v ekologickou újmu a stanovení pravděpodobnosti jejich četnosti, včetně popisu událostí, které se dříve u příslušného provozovatele vyskytly, popis postupu a výsledky provedení odhadů následků specifických identifikovaných scénářů vzniku ekologické újmy to je její typ a rozsah a závažnost, včetně provedených výpočtů, modelů a grafické prezentace nejdůležitějších výsledků odhadů, postup a výsledky stanovení odhadu pravděpodobností reprezentativních scénářů ekologické újmy, hodnocení neurčitosti ve výše uvedených scénářích, popis metody použité při hodnocení, například existující a publikované, nebo vlastní spolu s její verifikací, popis přijatých a plánovaných preventivní opatření technického i organizačního charakteru vzhledem k scénářům vzniku a velikosti ekologické újmy, přehled a popis instalovaných detekčních zařízení a monitorovacích systémů pro detekci látek vedoucích ke vzniku ekologické újmy, popis přijatého systému trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizika vzniku ekologické újmy, souhrn odhadu typu, rozsahu a závažnosti ekologické újmy, v případě ekologické újmy na půdě hodnocení zdravotních rizik podle vyhlášky č. 17/2009 Sb., o zjišťování a nápravě ekologické újmy na půdě a stanovení cílů nápravných opatření, zhodnocení vhodnosti a proveditelnosti.

Zákon o Životním Prostředí

Zákon č. ze dne 5. června definuje životní prostředí jako vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Ochrana životního prostředí zahrnuje činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nebo se toto znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje.

Povinnosti při Způsobení Ekologické Újmy

Každý, kdo poškozováním životního prostředí nebo jiným protiprávním jednáním způsobil ekologickou újmu, je povinen obnovit přirozené funkce narušeného ekosystému nebo jeho části. Není-li to možné nebo z vážných důvodů účelné, je povinen ekologickou újmu nahradit jiným způsobem (náhradní plnění); není-li to možné, je povinen nahradit tuto újmu v penězích. Souběh těchto náhrad se nevylučuje.

Příslušné orgány státní správy pro životní prostředí jsou oprávněny v případech, kdy hrozí závažné poškození životního prostředí nebo kdy k poškození již došlo, rozhodnout o dočasném zastavení nebo omezení činnosti, která může toto poškození způsobit nebo je již způsobila, na dobu nejdéle 30 dnů (předběžné opatření) a současně navrhnout opatření k nápravě věcně příslušným orgánům státní správy.

Ochrana Dřevin Rostoucích Mimo Les

Pojem „Dřeviny rostoucí mimo les“ zahrnuje stromy a keře, jejich skupiny či liniové prvky, které rostou na nelesních pozemcích, tedy těch, které v katastru nemovitostí nemají uveden druh pozemku „lesní pozemek“.

Čtěte také: Více o teorii a metodice ekologické výchovy

Povolení ke kácení dřevin (§ 8, odst. 1) vydané orgánem ochrany přírody má formu správního rozhodnutí podle zákona č. Náhradní výsadba představuje možnost jak kompenzovat (byť třeba jen zčásti) provedené kácení. Lze ji uložit pouze jako součást rozhodnutí o povolení kácení dřevin, nikoliv dodatečně.

Další podrobnosti, zejména velikost dřevin, pro které není třeba povolení ke kácení dřevin, stanoví prováděcí předpis - vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) zpracovává v oblasti ochrany dřevin odborná stanoviska sloužící orgánům státní správy zejména při rozhodování o žádostech o povolování kácení dřevin, vyhlašování a rušení ochrany památných stromů.

Metodika Oceňování Dřevin Rostoucích Mimo Les

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se jako znalecký ústav v oborech ochrana přírody a ekonomika dlouhodobě věnuje vývoji v oblasti oceňování vybraných složek přírody a krajiny. Vedle metodiky oceňování dřevin rostoucích mimo les je pozornost věnována oceňování biotopů a v poslední době byly zahájeny práce i na oceňování zvláště chráněných druhů organismů. Metodika AOPK ČR též není určena k oceňování škody ve smyslu újmy na majetku.

Cílem metodiky je zjištění hodnoty dřevin - nikoliv jejich ceny. Pomocí metodiky AOPK ČR počítáme celkovou společenskou hodnotu dřevin, která v sobě obsahuje prvky jak ekologické a biologické povahy (prostřednictvím taxonu a dendrometrických charakteristik - např. zajišťování mikroklimatu, životní prostor pro organismy apod.), tak prvky estetické a společenské v užším slova smyslu (charakteristický prvek v sídlech, volné krajině apod.).

Jednou z hlavních úprav byla změna přístupu k polohovému koeficientu. Zatímco do dosavadní verze metodiky byl začleněn polohový koeficient z oceňovací vyhlášky (tehdy vyhlášky č. 3/2008 Sb.), v aktuální verzi bylo od toho postupu upuštěno a polohový koeficient je nově počítán jako průnik dvou dílčích parametrů. Těmi jsou atraktivita umístění stromu (atraktivita stanoviště, resp. viditelnost dřeviny) a růstové podmínky stromu (stanovištní podmínky pro růst dřeviny).

Samostatnou položkou v rámci metodiky jsou památné stromy, které - jakožto stromy s nejvyšším stupněm ochrany - mají dvojnásobnou hodnotu koeficientu. Dalším významným novým parametrem začleněným do aktualizované metodiky je zohlednění prvků se zvýšeným biologickým potenciálem. Prvkem se zvýšeným biologickým potenciálem se rozumí místa na stromě (mikrohabitaty), která vykazují významně zvýšenou atraktivitu pro doprovodné organismy.

V aktualizované metodice, která je nyní v prvním roce praktického využívání, je jako odpovídající maximální hranice pro dosažení hodnoty biologicky atraktivních prvků stanoveno 25 % celkové společenské hodnoty dřeviny.

Kompenzační Opatření

Výhodou aktualizované metodiky oceňování je možnost výpočtu kompenzačních opatření za kácení nebo poškození dřevin. Jsou zde připraveny dva moduly - výsadba dřevin a pěstební zásahy prodlužující perspektivu stávajících stromů. Při vydávání povolení ke kácení dřevin na základě § 8 zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění (ZOPK) je možné ukládat kompenzační opatření zatím pouze ve formě náhradní výsadby (§ 9 ZOPK).

Využití Metodiky

Metodika AOPK ČR není v současnosti zakotvena v žádném právním předpisu ani normě či standardu, její používání není tedy právně závazné, a tak záleží na konkrétním odborníkovi či úředníkovi, zda metodiku AOPK ČR zvolí. AOPK ČR metodiku používá ve svých odborných stanoviscích či znaleckých posudcích v případech, kdy je požadován výpočet hodnoty dřeviny, resp. ekologické újmy vzniklé pokácením, případně poškozením dřeviny. Zároveň její použití doporučuje orgánům ochrany přírody. V zájmu jejího širšího využití zřídila AOPK ČR internetové stránky www.ocenovanidrevin.nature.cz.

Princip Metodiky

Principiálně je metodika založena na výpočtu možné kompenzace odstraňovaných dřevin formou výsadby nových jedinců (nákladovým způsobem), a to v časovém rámci pěti let. Zavedením tohoto časového rámce se metodický postup liší od čistě nákladových oceňovacích postupů. Vycházíme z předpokladu, že především u stromů je nelogické počítat s kompenzací jejich odstraňování v časovém rámci odpovídajícím jejich skutečnému věku, protože tento čas ve značném množství případů přesahuje délku jedné lidské generace.

Ekologická Újma ve Velkém Rozsahu

Pojem "újma velkého rozsahu na životním prostředí" zahrnují nejen újmu majetkovou, tj. škodu, tak i další, tj. ekologické újmy. Majetková újma nastává v majetkové sféře poškozeného a spočívá ve zmenšení jeho majetkového stavu. Ekologická újma se nahrazuje penězi, hodnoty, jež je nutno vynaložit k uvedení do předešlého stavu. Za újmu velkého rozsahu se považuje újma dosahující nejméně 1 000 000 Kč.

Ekosystémové Služby

Veškeré území bylo původně přírodou, přirozenou krajinou, která poskytuje společnosti nenahraditelné služby. Příroda a její ekosystémy poskytují lidské společnosti a všem dalším živým druhům škálu služeb, které permanentně vytvářejí základní existenční podmínky pro udržování a rozvoj života. Přitom již v r. 2002 přijala vláda ČR usnesení č. 207, v němž ukládá zpracovat metodiku ocenění přírodní složky životního prostředí.

Metodika hodnocení biotopů, která je systémovým hodnocením území ČR v rámci vymezených 192 typů biotopů, umožňuje obecnou ochranu krajiny, protože umožňuje hodnotit a peněžně ocenit každou přeměnu území, v níž dochází ke vzniku ekologické újmy, případně naopak ke zlepšení ekologické kvality území.

Roční toky podpůrných a regulačních služeb přirozené a přírodě blízké krajiny (hodnoceny pomocí cen jejich technologické náhrady) dosahují mnohem vyšších hodnot než v případě biotopů a pohybují se na hladinách do 4000 Kč/m2 a rok. Hodnoty ekosystémů jako přírodních aktiv se tudíž pohybují až do cca 80000 Kč/m2. Ukazují, jak málo je zatím lidská společnost úspěšná v umělém technologickém nahrazování služeb ekosystémů a jak existenčně je tudíž na nich závislá.

Zásady Uplatňování Kompenzačních Opatření

Pro podporu realizace jednotlivých činností péče o přírodu a krajinu v AOPK ČR zpracováváme a vydáváme metodické materiály. Jsou to zejména standardy péče o přírodu a krajinu a metodiky s doporučenými postupy pro ostatní orgány ochrany přírody, veřejnou správu, dodavatele ochrany přírody a krajiny, hospodáře a uživatele krajiny. Obsahem těchto metodických listů AOPK ČR jsou zásady uplatňování kompenzačních opatření, které popisují doporučený postup při jejich stanovení při přípravě, posuzování a povolování staveb dopravní a energetické infrastruktury podle § 67, odst. 1 a 4. (eventuálně i § 86) zákona č. 114/1992 Sb.

I když jsou metodické listy zaměřeny na dopravní a energetické stavby, neznamená to, že uvedené zásady kompenzačních opatření jsou specifické pro tento druh staveb. Metodické listy jsou interním materiálem AOPK ČR, který slouží k zajištění informovanosti a sjednocení postupu regionálních pracovišť AOPK ČR.

tags: #metodika #výpočtu #ekologické #újmy

Oblíbené příspěvky:

• Inovativní přístup k odpadu
• Příroda Majelly
• Koše na tříděný odpad: Jak vybrat ten správný?
• Recenze likvidace vozidel ve Šternberku
• Životní prostředí Valašské Meziříčí