Diskuze o ochraně přírody v České republice

Ochrana přírody je v České republice neustále diskutovaným tématem, které zahrnuje širokou škálu názorů a přístupů. V následujícím textu se podíváme na různé aspekty této diskuze, od vzdělávání a legislativy po zapojení veřejnosti a nové přístupy k ochraně krajiny.

Vzdělávání v oblasti ochrany přírody

O nový bakalářský studijní program Technické univerzity v Liberci zaměřený na ochranu přírody a životního prostředí je větší zájem, než škola čekala. Do čtvrtka, kdy končila lhůta pro podání přihlášek, jich přišlo 32, přijmout mohou 22 až 25 studentů. Nový nepedagogický obor zajistí Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Program nabízí vzdělání v biologických vědách, ale i základy dalších oborů, jako jsou geologie, chemie, geoinformatika nebo lesnictví. Studenti poznají moderní metody ochrany přírody i životního prostředí jako celku, velký podíl bude mít ve výuce praxe. Omezení je dané kapacitou učeben i pedagogů, katedra biologie je zatím malá, vznikla teprve 1.

Na liberecké univerzitě zatím obor zaměřený na ochranu přírody chyběl, v kraji je přitom národní park, tři chráněné krajinné oblasti a řada dalších cenných lokalit. "Akcentujeme potřebu odborníků na tuto problematiku. Týká se nejen všech úrovní státní správy a samosprávy, ale i výzkumu a soukromého sektoru."

Terénní cvičení s určovacími praktiky a především praktickými ukázkami managementu ochrany přírody jsou významnou součástí studia. Na nové katedře je možné studovat také bakalářské programy Přírodopis pro vzdělávání a navazující magisterský studijní program Učitelství pro 2. stupeň základní školy. Kombinace přírodopisu pro vzdělávání jsou podle Pirkla možné s matematikou, fyzikou, chemií, tělesnou výchovou a zeměpisem.

Zajímáte se o přírodu? Pak studium interdisciplinárního oboru Ochrana přírody a životního prostředí je pro Vás výborná volba. Nabízíme Vám vzdělání v biologických vědách, ale i základy dalších oborů jako jsou geologie, chemie, geoinformatika, lesnictví atd. Seznámíme Vás s moderními metodami ochrany přírody i životního prostředí jako celku. Získáte tak komplexní vědomosti, dovednosti a zkušenosti, které Vám umožní přímé uplatnění v praxi. Chcete porozumět děním v přírodě?

Čtěte také: Studium Ochrany přírody

Po absolvování studia budete schopni posuzovat jednotlivé složky životního prostředí, analyzovat rizika a navrhovat funkční řešení s využitím nejnovějších poznatků, moderních nástrojů a technologií. Dokážete řešit problémy ochrany přírody a životního prostředí jak po stránce odborné, tak po stránce správní a legislativní. Budete připraveni k pokračování ve studiu v navazujících magisterských programech. V praxi naleznete uplatnění v institucích působících v oblasti ochrany přírody a životního prostředí. Jedná se především o státní správu a samosprávu.

Problémy a výzvy ve vzdělávání

Je potřeba přemýšlet ve větších souvislostech a vykročit z jednooborového vnímání světa. S tím souvisí i nutnost revidovat to, co se děti učí v přírodopise a biologii na školách.

Zapojení veřejnosti a komunikace

Myslím, že téma, které považuji z hlediska ochrany přírody za velmi důležité, je srozumitelný jazyk pro ty, kdo přírodě tolik nerozumí. Čili - jak se máme v našem státě bavit o ochraně přírody tak, aby nás téma spíš spojovalo a ne rozdělovalo?

V mediálním prostoru chybí hlas ochrany přírody, který by vysvětloval základní principy, jak to v přírodě funguje a co je potřeba dělat. Je tady ještě obrovské množství lidí, kteří se ochrany přírody přímo bojí, nebo jí opovrhují. O ochraně přírody se často lže a dokonce jsou tací, kteří jí používají ke strašení lidí.

Ochrana přírody má totiž co nabídnout. Oslovit může potenciálně každého, protože má velký potenciál spojovat. Čistší vzduch, víc druhů ptáků, víc druhů motýlů. Víc krajiny, ve které budeme chtít trávit čas. Ale i prostor pro inovace, investice do regionů, nové pracovní příležitosti, čistší energie, zdravější půda (zdravější potraviny). Nabízíme (tedy hlavně příroda) vlastně luxus! Jako společnost jsme se od přírodního světa příliš odcizili a ztratili jsme o tomto světě základní znalosti. Informace o přírodě jsme dlouho neuměli předávat tak, aby tomu porozuměl i laik. Při odborných výkladech musí člověk z „venku“ zákonitě dostat pocit, že je mu toto téma cizí a že mu nerozumí. Pokud si toto část veřejnosti myslí a má pocit, že taková naše komunita je, musíme s tím přece něco dělat. Z vlastní zkušenosti vím, že taková pověst ochranářů je do jisté míry oprávněná.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Problematika komunikace v praxi

Máme s rodinou pronajatý rybník na Třeboňsku. Na projektu obnovy rybníka spolupracuje několik skvělých odborníků. Při společné schůzce ale rozhodně nepanuje shoda, co by se mělo s rybníkem a jeho okolím dělat. Kácet, nekácet, kapr, ne kapr. Například když náš hospodář, rybář, který je naprosto otevřen extenzivnímu hospodaření, navrhne, že by se měl nasadit i amur, snese se na něj vlna nevole. Hádání uvnitř naší komunity rozhodně nepůsobí dobře navenek a ubírá nám sílu přesvědčit veřejnost o problematice ochrany přírody. Je samozřejmě pravda, že problematika je to velmi složitá a komplexní.

Tak, jak může být příroda pestrá, měla by být pestrá i ekologická opatření, na míru šitá konkrétním místům a problémům. Uvnitř národních parků a chráněných krajinných oblastí nám více či méně jde chránit přírodu „bez lidí“, ale už o dost méně s lidmi. Místní jsou spíše naštvaní na správy národních parků a chráněných krajinných oblastí. Sám jsem v jedné chráněné oblasti vyrostl a znám náladu místních. A je pravda, že mám leckdy pro tyto nálady vlastně pochopení. Chránit přírodu se musíme naučit i tam, kde hospodaří člověk. Je potřeba méně odsuzovat lidské hospodaření jako takové a pomáhat tam, kde je potřeba učinit hospodaření udržitelné. A to je zase o srozumitelném vysvětlování, aby například místní zemědělec pochopil, že ekologická opatření nejsou na přítěž (pokud nebudou spojené s nesmyslnou byrokracií), ale že z nich může i on sám nakonec profitovat. Zkrátka je to náš úkol, abychom přesvědčili co nejvíce lidí, že ochrana přírody je pro všechny velmi výhodná.

Nové přístupy a trendy v ochraně přírody

Jsem přesvědčen, že doba se mění. Vnímám to na své generaci. Zajímáme se o společnost, o lidská práva, staráme se o své psychické zdraví a v neposlední řadě jsme úplně jinak vnímaví k ekologickým otázkám, než většina našich předků. Cítím, že ochranu přírody vnímáme jako sílu a starost. Jsme například docela smíření s tím, že možná nikdy nedosáhneme na vlastní bydlení, ale rozhodně se nechceme jen tak smířit s tím, že se v naší zemi věci mění tak zoufale pomalu. Je ideální doba, aby ochrana přírody začala utvářet kurz a vyvíjet trendy, protože přibývá lidí, kteří jsou ochotní naslouchat, nebo dokonce něco i sami pro dobro celku dělat.

Co nás motivuje a posiluje v našem úsilí chránit přírodu? Je to mimo jiné pocit odpovědnosti za něco, co nás přesahuje. Chceme se starat i o to, co nám nepatří, z čeho nám neplyne primárně zisk. Jde nám o bohatství přírodní, o pestrost a fungující celek. Čili nemyslíme jen na sebe, chceme přispět pro dobro celku.

Kniha osmi českých autorů přibližuje populárně-naučnou formou nové pohledy ze sféry vědecké komunity - biologů - na ochranu naší přírody. Od obecných problémů ohrožení biodiverzity se dostává k ochraně konkrétních populací, stanovišť i celé české krajiny. Důraz přitom klade na nové vědecké poznatky a z nich vyplývající mnohdy i netradiční přístupy k našemu přírodnímu bohatství a jeho ochraně. Kniha tak představuje propojení vědní disciplíny ochranářské biologie s aktuálními problémy ochrany přírody a krajiny v České republice. Díky neformálnímu a srozumitelnému jazyku je určena širokému okruhu čtenářů od pracovníků ve státní ochraně přírody přes studenty biologických oborů po laické milovníky české krajiny, kterým není jejich okolní přírodní bohatství lhostejné.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Když bych měl odpovědět na otázku, jakým způsobem nabírám jistotu a přesvědčení, že mé téma a láska k přírodě je validní a nemusím se za to před nikým stydět, byl by to například proslov Václava Havla z Amerického kongresu z roku 1990. …Stále ještě mnoho lidí říká, že jim nejde o sebe, ale o věc, ale přitom jim jde prokazatelně o sebe a nikoli o věc. Odpovědnost k něčemu vyššímu, než je má rodina, má země, můj podnik, můj prospěch. Mám obrovskou radost, že se pohybuji mezi lidmi, kteří jsou nositeli těchto myšlenek a hodnot. Vážím si všech lidí, kteří cítí odpovědnost za stav naší krajiny a přírody. Radost z odpovědnosti k přírodě, to je něco, na čem se dá stavět a měli bychom se pokusit tím „nakazit“ společnost. Uvědomujeme si, že člověk není pánem tvorstva, ale že je součástí přírody.

Čekají nás velké výzvy. Green Deal, Nature Restoration Law a další. Z mnoha stran je slyšet, že se to podaří jen tehdy, když se nastartuje široká spolupráce. Náš úkol je přispívat k tomu, abychom se spojili i s těmi, se kterými si to často nedokážeme představit. S lesáky, zemědělci, myslivci, se starosty obcí, nebo s korporáty a firmami. Čili aby se nastavení mysli lidí změnilo dříve, než budeme čelit katastrofě. Je to potřeba proto, abychom nemuseli obětovat příliš pro neodpovědnost a sobeckost těch, kteří to s námi myslí extrémně špatně.

Legislativa a ochrana

Ochrana přírody má v našem státě nastavené větší mantinely, než ve většině států okolo. Jsou to hranice, které drží ekologii tak nějak na uzdě, protože je stále vnímána jako nepohodlná. Jak se říká: nejsem proti ochraně přírody, ale musíme být rozumní.

Na tvém místě bych se na něco zaměřila (co tě zajímá?) a pak to šla studovat - na přírodovědeckou fakultu, chemickou školu, zemědělku. Možností je dost.

Problémy a hrozby v ochraně přírody

Ekologie a ochrana přírody tahala příliš dlouhou dobu za kratší stranu provazu. Nejen z ekonomického hlediska, ale i z ideologického. Tento přístup na nás musí mít zákonitě vliv. Co když jsme se s tím tak nějak sžili? Co když jsme tak trochu přistoupili na to, že naše téma hraje druhé housle?

Jeden politik dokáže namluvit „půlce“ národa, že Green Deal je šikana z Bruselu v podobě nucení elektro mobilů. Když vyrazí zemědělci do Prahy protestovat proti ekologickým opatřením, většina lidí se nedozví, že právě zemědělci by měli mít eminentní zájem na tom, aby se podoba a stav naší krajiny změnil.

Petr Daniš ve své knize „Klima je příležitost“ píše, že takové lidi je potřeba začít nazývat „extrémisté“. Myslí to s námi totiž extrémně špatně! Zamysleme se nad tím, jakými hodnotami a argumenty se ohání ti, kteří nás nejvíce v proenvironmentální politice blokují. Je to prahnutí po zisku, neschopnost se alespoň minimálně obětovat pro dobro celku. Neschopnost vnímat vlastnictví také jako odpovědnost. Zkrátka peníze na prvním místě, hodnotová břečka.

Dlouhodobě ochráncům přírody tvrdím, že nejlepší ochrana přírody je ta, když se vzácná přírodní stanoviště neoznačují různými tabulemi a cedulemi, neohraničují je ploty a místa se nepopularizují v tiskovinách a mediích. To vše vzbuzuje u lidí zvědavost a u mnohých bohužel i nutkavou potřebu něco takového vlastnit na své zahrádce nebo skalce. A tak si na tajno rostlinu nebo celou část rostlinného společenstva na místě výskytu oddělí, a mnohdy i ve velkém, a odvezou domů. A tam jim rostlina uhyne, protože je vázána pouze na stanoviště pro ni přirozeného prostředí. A tak ochránci sami mnohdy v dobré víře bohužel svou "ochranou" přírodu nechrání, ale naopak ji poškozují.

Příklady z praxe

Na fotce je vidět, jak nějaký super debil oddělil celé dva velké pásy rostlinstva, kde se malohubka vyskytuje.

Uvnitř národních parků a chráněných krajinných oblastí nám více či méně jde chránit přírodu „bez lidí“, ale už o dost méně s lidmi. Místní jsou spíše naštvaní na správy národních parků a chráněných krajinných oblastí. Sám jsem v jedné chráněné oblasti vyrostl a znám náladu místních. A je pravda, že mám leckdy pro tyto nálady vlastně pochopení.

Při návštěvě západního pobřeží USA mne zaujalo, že správci parků důsledně tají např. údaje o tom, který redwood má rekordní výšku nebo která sekvoje je nejmohutnější. Strom si nikdo domů neodnese - ale houfy zvědavců, které je budou chtít vidět, kolem nich rozhamtají terén tak, že stromům se přestane dařit...

Tabulka: Přehled studijních programů zaměřených na ochranu přírody

tags: #ochrana #přírody #diskuze

Oblíbené příspěvky:

• Dotace na obnovitelné zdroje
• Vliv Josefa Jungmanna
• Stará architektura v Přerově nad Labem
• Ochrana přírody: Invazní druhy
• Průvodce platbou poplatku za odpad