Likvidace stavebního odpadu s obsahem azbestu v České republice

Azbest se i v současné době nachází v celé řadě objektů v České republice, a to jako součást dříve používaných stavebních materiálů jako jsou azbesto-cementové komínové vložky, střešní šablony Eternit, izolační desky, sendvičové desky či nástřiková hmota Pyrotherm. Jedná se o přírodní, přirozeně se vyskytující minerál, který tvoří dlouhá, oddělená a tenká vlákna. Hlavními vlastnostmi azbestu jsou dobrá tepelná odolnost, pružnost a pevnost. Díky těmto vlastnostem byl ve stavebnictví hojně využíván a to až do roku 1996 kdy byla jeho výroba ukončena.

Vliv azbestu na lidské zdraví

Azbest představuje velice vážné riziko pro zdraví člověka. Účinky dlouhodobého působení azbestu na lidské zdraví jsou dobře zdokumentovány. Pokud jsou materiály obsahující azbest narušeny nebo poškozeny, vlákna se uvolňují do vzduchu a následně mohou být vdechována. Azbestová vlákna se snadno vdechují a následně se přenášejí do dolních oblastí plic, kde mohou způsobit různá plicní onemocnění, která mohou vést ke snížení respiračních funkcí a případné smrti.

Dlouhodobé vdechování azbestových vláken také zvyšuje riziko rakoviny plic a mezoteliomu. Nejvíce jsou ohroženi lidé, kteří jsou vystavení vysokým koncentracím azbestu a dále lidé, kteří jsou v kontaktu s azbestem často a nebo po delší dobu. Nemoci způsobené azbestem vznikají s latencí od začátku vystavení působení azbestu, jsou často diagnostikovány až v důchodovém věku a riziko progrese onemocnění zůstává i po ukončení expozice. Azbest je tedy i dnes příčinou úmrtí tisíců pracovníků a může být přítomen v jakékoli budově postavené nebo renovované před rokem 2000.

Vdechování všech typů azbestových vláken je příčinně spojeno se třemi hlavními zdravotními obtížemi: azbestózou, rakovinou plic a mesotheliomem. Pouze vlákna užší než 3 μm, která mají aerodynamický průměr okolo 10 μm, mohou prostoupit do dýchacích cest a způsobit tak dýchací obtíže. Zdravotní riziko závisí na technologickém procesu; stejný typ vlákna může být spojen s různým rizikem v různých průmyslových odvětvích.

• Azbestóza: vzniká v důsledku vdechování malých azbestových vláken, která jsou zachycována v plicích, kde způsobují fibrózu a zesílení poplicnice. Fibróza plic vede k postižení dýchání a dokonce k smrti. Azbestóza se vyskytuje většinou u pracovníků s delší a vysokou expozicí azbestovému prachu.
• Rakovina plic: ve 30. letech 20. století byly prvně popsány případy rakoviny plic u pacientů s azbestózou. Období mezi expozicí azbestovým vláknům a nástupem onemocnění je dlouhé, 20 - 40 let. Kuřáci vystavení působení azbestu jsou v podstatně vyšším riziku rakoviny plic než stejně exponovaní nekuřáci.
• Mesotheliom: mesotheliom je rakovina výstelky plic a hrudníku (pleury) či břišní dutiny (peritonea). Většina mesotheliomů je způsobena přítomností azbestu v poplicnici. Vývoj této formy smrtelného typu rakoviny trvá více než 30 a často i více než 50 let.

Kdy azbest představuje reálné riziko?

Azbestové materiály představují riziko pouze v případě, že se s nimi manipuluje. Azbestová vlákna ze stavebních materiálů uvolňují pouze v případě, že tyto materiály řežeme, brousíme, do těchto materiálů vrtáme či jinak na ně mechanicky či chemicky působíme.

Čtěte také: Porovnání aktivity a emise

Proto výrobky s azbestem není nutné odstranit ihned. Představují ale potenciální riziko. Je dobré vědět, zda se ve Vašem bytě či domě tyto materiály vyskytují. Předejdete tak možnému zamoření prostorů, tak jako se to stalo v nedávné minulosti v případě rekonstrukcí poměrně vysokého počtu škol nebo bytových domů. Není-li jasné, zda Vámi zkoumaný materiál obsahuje azbest či ne, lze si nechat udělat jeho rozbor.

Legislativa a nakládání s materiály s obsahem azbestu

Zcela stěžejním dokumentem při odstraňování azbestu je Metodický návod pro řízení vzniku odpadů s obsahem azbestu při provádění a odstraňování staveb a pro nakládání s nimi, který vydalo Ministerstvo životního prostředí.

Podle stavebního zákona je nutno všechny práce, při kterých bude odstraňován materiál obsahující azbest, ohlásit na stavební úřad (viz stavební zákon č. 183/2006 Sb., §128). Většinu prací lze objednat u odborné firmy.

Zásady při nakládání s materiály s obsahem azbestu a nakládání s odpady obsahujícími azbest:

• Odnětí stavebních materiálů s obsahem azbestu ze stavby by měla provádět stavební firma, která zaručí řádný a bezpečný technologický postup odnětí těchto materiálů ze stavby, jejich zabalení, označení a následné předání vzniklých odpadů k bezpečnému odstranění.
• Odstranění může v některých případech provádět i fyzická osoba nepodnikající svépomocí. Zaměstnanci podnikající fyzické nebo právnické osoby nebo fyzická osoba by měli být náležitě proškoleni oprávněnou osobou provádějící stavební dohled o bezpečném pracovním postupu při práci s azbestem a jeho možných zdravotních rizicích dle §21 odst. 6 nařízení vlády 361/2007 Sb. v platném znění.
• Před odstraňováním azbestu nebo materiálu obsahujícího azbest ze stavby musí být vypracován plán prací - požadované údaje jsou stanoveny § 21 odst. 3 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
• Stavební firmy odstraňující azbest ze staveb jsou povinny takové práce ohlašovat 30 dní před jejich zahájením místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví - tj. Krajské hygienické stanici.
• Prostor, kde dochází k nakládání s azbestem nebo stavba celá, musí být vymezen tzv. „kontrolovaným pásmem“, v němž je nutno dodržovat stanovená režimová opatření - nesmí se zde jíst, pít, kouřit a zároveň je nutné vést evidenci vstupu všech osob.
• Při odnímání stavebních materiálů s obsahem azbestu ze stavby musí být voleny takové technologické postupy, které předcházejí nebo minimalizují uvolňování azbestu do ovzduší a vedou k omezení působení rizik, tak aby ohrožení zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.
• Odpady a materiály obsahující azbest musí být po odnětí ze stavby (z místa svého původu, pracoviště) odstraňovány co nejrychleji a ukládány do neprodyšně utěsněného obalu (uzavíratelné kontejnery, uzavíratelné nádoby, plastové pytle apod.), které jsou před dalším nakládáním s nimi utěsněny a označeny nápisem upozorňujícím na obsah azbestu.
• Při činnostech, jejichž předmětem jsou materiály z azbestu nebo obsahují jako složku azbest, je nezbytné již od prvního kontaktu s nimi dbát na důsledné zabránění kontaminace ovzduší a okolního prostředí azbestem a azbestovým prachem a zabránění jeho vdechnutí. Pracovníci v „kontrolovaném pásmu“ musí být vybaveni maskou s filtrem nebo polomaskou, ochranným oděvem (kombinéza), rukavicemi, pracovní obuví, ochrannými brýlemi. Použité ochranné oděvy se musí přepravovat např. do čistírny nebo prádelny v uzavřených obalech (pytlích, kontejnerech), čímž ovšem může dojít k expozici dalších osob.
• Odpady obsahující azbest je možné odstraňovat na některých skládkách skupiny S-OO (skládky „ostatních“ odpadů) a na skládkách skupiny S-NO (skládky „nebezpečných“ odpadů).

Příklady vhodných technologických postupů odstraňování materiálů s obsahem azbestu

• Strhávání za mokra: materiály obsahující azbest lze zvlhčovat pomocí alternativních technik nanášení vody: mechanickým rozprašovačem (pro navlhčení povrchu nebo u tenkých a porézních materiálů) a pomocí injektážních jehel u materiálů silnějších nebo s nepropustným povrchem. Pro účinné zvlhčení azbestu je nutné do vody přidat smáčedlo. Metoda injektáže se hodí na materiály, jako jsou izolační pláště a nástřiky, a může být vhodná také u dalších materiálů s obsahem azbestu, které mají nepropustný povrch (např. azbestové izolační desky s nátěrem).
• Kontrolované odstranění za sucha: strhávání za mokra je nejlepší metoda, která by se měla používat vždy s výjimkou velmi zvláštních okolností. Za takových zvláštních okolností, kdy strhávání za mokra nelze použít, je alternativou kontrolované odstranění za sucha - tj. odstranění s využitím jiných metod kontroly uvolňování prachu, jako je ventilace místním odsáváním nebo zabalení izolovaných dílů a následné odříznutí a odstranění celého úseku (metoda „wrap and cut“).
• Přímé odstranění pomocí vakuových systémů: je vhodná a efektivní metoda odstraňování volně sypaného azbestu (např. tepelná nebo protihluková izolace). Azbestový odpad se odvádí do vzdálené sběrné jednotky pomocí vakuového přepravního potrubí, kde je vakuum generováno k tomu účelu zkonstruovaným zařízením.
• Zapouzdření a uzavření: jestliže bylo rozhodnuto, že všechny nebo některé materiály obsahující azbest lze zabezpečit zapouzdřením nebo uzavřením, následný postup může být spojen s rizikem narušení těchto materiálů. Zapouzdření lze docílit potažením materiálu obsahujícího azbest tenkou nebo silnou vrstvou těsnicí hmoty nebo jeho impregnací tvrdnoucí kapalinou.

Orgány veřejné správy a jejich kompetence

• Příslušný stavební úřad: Při zjištění nedodržení ustanovení stavebního zákona vztahujících se k povolení staveb či odstranění staveb s obsahem azbestu udělí v souladu s ust. § 179 - 181 pokutu.
• Hygienická stanice: Provozovatelé zařízení pro skladování a odstraňování nebezpečného odpadu s obsahem azbestu musí požádat o souhlasné stanovisko k provoznímu řádu zařízení. V rámci běžného dozoru krajská hygienická stanice, popřípadě Hygienické stanice hlavního města Prahy, provádí posuzování podaných hlášení práce s azbestem a provádí státní dozor prováděných opatření k omezení rizik při práci s azbestem nebo provádí šetření podnětů na prováděné práce s azbestem.
• ČIŽP: udělí pokutu při zjištění nedodržení platných právních předpisů při nakládání se stavebními a demoličními odpady s obsahem azbestu a jejich odstraňování fyzickým osobám (dle § 69 zákona o odpadech) nebo fyzickým osobám oprávněným k podnikání nebo právnickým osobám (dle § 66 zákona o odpadech).
• Obecní úřad obce s rozšířenou působností: udělí pokutu při zjištění nedodržení platných právních předpisů při nakládání se stavebními a demoličními odpady s obsahem azbestu a jejich odstraňování fyzickým osobám oprávněným k podnikání nebo právnickým osobám (dle § 66 zákona o odpadech).
• Obecní živnostenský úřad: může zrušit živnostenské oprávnění nebo v odpovídajícím rozsahu pozastavit provozování živnosti, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, živnostenským zákonem nebo zvláštními právními předpisy.

Legislativní rámec

Česká republika zařadila azbest mezi prokázané karcinogeny pro člověka v r. 1984 (Směrnice MZ ČR - hlavního hygienika č. 64/1984 Sb.). Používání azbestových (i pouze chrysotilových) výrobků bylo omezeno pouze na případy, kdy nelze užít jiných materiálů. Od r. V roce 1999 vstoupil v platnost zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů.

Čtěte také: Zdroje a dopady tuhých imisí

Dnem vstupu ČR do Evropské unie platí zákon č. Vyhláška MŽP č. V příloze č. 1 této vyhlášky je uveden Seznam nebezpečných látek a přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno. V příloze č. 2 je uveden Seznam nebezpečných látek a přípravků, jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno. Zde je mimo jiné uvedeno, že uvádění na trh, do oběhu nebo používání vláken (krocidolitu, amositu, antofylitu, aktinolitu a tremolitu) a výrobků, do nichž jsou tato vlákna záměrně přidávána, je zakázáno. Tato vlákna (chrysotilu) je však možno používat do 1. ledna 2008 pro membrány stávajících zařízení pro elektrolýzu do ukončení jejich životnosti, nebo dokud nebude k dispozici vhodná náhrada neobsahující tato vlákna. Výrobky obsahující azbestová vlákna krocidolit, amosit, antofylit, aktinolit, tremolit a chrysotil v stávajících zařízeních je možno používat až do doby jejich odstranění nebo ukončení jejich životnosti.

V květnu 2004 nabyla účinnosti vyhláška MPO č. 232/2004 Sb. (novelizovaná vyhláškou MPO č. 369/2005 Sb.), kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků. č. 8 k této vyhlášce se zabývá označováním výrobků obsahujících azbest.

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 7/2005 Sb. a zákona č. 106/2005 Sb. Odpady obsahující azbestová vlákna nebo azbestový prach lze ukládat pouze na skládky k tomu určené. Odpady musí být upraveny, zabaleny, případně po uložení na skládku okamžitě zakryty.

Vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů, ve znění vyhlášky č. Vyhláška MŽP a MZ č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění vyhlášky č. Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. Vyhláška MŽP č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č.

Metodický pokyn odboru MŽP k nakládání s odpady ze stavební výroby a s odpady z rekonstrukcí a odstraňování staveb. V kapitole 6. „Kontakt s azbestem je nejčastější při stavebních činnostech (údržbě, rekonstrukcích a demolicích staveb), zejména při zásazích do vzduchotechnických zařízení, horkovodů, pecí, sušáren, elektroinstalací, azbestocementových trubek, střešní krytiny a deskových materiálů s obsahem azbestu. Při průzkumu stavby je nutné v souladu s částí 3.1 tohoto metodického pokynu identifikovat materiály, které obsahují azbest a odstranit je ze stavby v souladu s nařízením vlády č.178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Přehled stavebních materiálů s obsahem azbestu, které byly v ČR vyráběny, je uveden v příloze č.

Čtěte také: Český právní řád: ekologická škoda

Při nakládání s odpady azbestu a s odpady, které azbest obsahují, je nutné respektovat povinnosti uvedené v § 35 zákona o odpadech. Specifické podmínky z hlediska ochrany zdraví při práci s azbestem a jiných pracích, které mohou být zdrojem expozice azbestu, jsou stanoveny v § 21 nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. V odst. 6 § 21 citovaného předpisu jsou uvedena opatření k ochraně zdraví zaměstnanců při odstraňování staveb nebo jejich částí, v nichž byly použity stavební materiály obsahující azbest (např. předcházení uvolňování azbestového prachu do ovzduší, odpady obsahující azbest musí být odstraňovány z pracoviště v utěsněných obalech označených nápisem upozorňujícím na obsah azbestu, používání ochranných pracovních prostředků, vymezení kontrolovaného pásma, hlášení o pracích, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestem).

Při pracích s materiály obsahujícími azbest a odpady z nich je nutné postupovat ve smyslu § 41 zákona č. Obvyklým způsobem odstranění odpadů azbestu je jejich ukládání na skládky v souladu s § 35 odst. 2 zákona o odpadech a vyhláškou č. Asfaltové pásy - např. Nakládání s azbestem respektive i s odpady, které obsahují azbest, se zabývá také zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů v posledním znění.

Dnem 1. 1. 2004 nabyla účinnosti vyhláška MZ č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. 3) Při práci s azbestem musí být dodržována opatření k ochraně zdraví podle § 19, a to v rozsahu odpovídajícím jeho fyzikálním a chemickým vlastnostem. Pro tyto práce se zřizuje kontrolované pásmo obdobně podle § 14 odst. 4) Koncentrace azbestu v pracovním ovzduší musí být snížena na co nejmenší rozumně dosažitelnou míru, vždy však na hodnotu nižší, než je hodnota přípustných expozičních limitů stanovená pro daný druh azbestu v příloze č. 5) Měření a hodnocení azbestu v ovzduší pracovišť se provádí způsobem stanoveným v příloze č. 3 k tomuto nařízení, a to nejméně každé 3 měsíce a vždy, když dojde k provedení technické nebo technologické změny, která může ovlivnit expozici zaměstnanců. e) zaměstnanci v kontrolovaném pásmu musejí být vybaveni ochranným oděvem a osobními ochrannými pracovními prostředky k zamezení expozice azbestu dýchacím ústrojím.

Ochranný oděv musí být ukládán odděleně od občanského oděvu na místě k tomu určeném a řádně označeném; pokaždé použití musí být provedena kontrola, zda není ochranný oděv poškozen, a musí být vyčištěn. Je-li ochranný oděv poškozen, musí být před dalším použitím opraven. Bez kontroly a následně provedené opravy nebo výměny poškozené části nelze ochranný oděv znovu použít. Ochranný oděv zůstává na označeném místě u zaměstnavatele. 8) Opatření uvedená v odstavci 6 písm. 9) Hlášení o pracích, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu, musí obsahovat náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem. 10) Tímto ustanovením nejsou dotčeny povinnosti osob a podmínky pro zacházení s azbestem stanovené zvláštním právním předpisem.

Vyhláška MZ č. V příloze č. 2 k této vyhlášce je uvedena tabulka uvádějící limitní hodinové koncentrace chemických ukazatelů a prachu.

Běžné stavební materiály obsahující azbest

Mezi běžné stavební materiály, které mohou obsahovat azbest, patří:

• Azbestocementové krytiny (eternit)
• Potrubí v bytových domech
• Fasádní a stěnové panely
• Tlakové a kanalizační roury a tvarovky
• Zástěny a podložky lokálních zdrojů tepla

Azbest byl dříve používaný, protože se o riziku, které představuje, nevědělo. Jako materiál se zdál být pro tyto účely ideální - lehký, nehořlavý, trvanlivý. Dokud na stavbě zůstává a nijak s ním nemanipulujeme, nepředstavuje závažnější problém. Ale co když chceme vyměnit střechu nebo potrubí? Kam s azbestem?

V ČR se vyráběly tyto produkty již od roku 1912 (Eternit). Největší spotřeba azbestu byla v letech 1975 až 1990. Mezi další produkty patří:

• Ezalit A, Ezalit B - výrobce EZA Šumperk.
• Dupronit - výrobce Azbestocementové závody Nitra.
• UNICEL - výrobce EZA Šumperk.
• IDK 3 - izolační desky - výrobce Azbestos Zvěřinek.
• Cemboplast - izolační konstrukční desky - výrobce Severočeské dřevařské závody, Česká Lípa.
• Ozimin - izolační materiál - výrobce Slovenské závody technického skla Bratislava.
• Lignát - opláštění lehkých staveb a příček. Použit kromě celulózových vláken též tzv. mikroazbest - výrobce Severočeské dřevařské závody, Česká Lípa.
• Bios - plášť obvodový. Použito v zemědělství. Vnější strana azbestocement, vnitřní Ezalit.
• OD - 011 - A - obvodový panel boletický - z vnitřní strany Ezalit.
• Kovoplastický plášť obvodový - pro venkovní stěny objektů občanské vybavenosti, vnitřní výplň z Ezalitu B nebo Dupronitu.
• CHANOS - dřevěný panel s podkladem z Ezalitu B.
• St. Bdp - sendvičový panel. Výrobce - Azbestocementové závody Nitra.
• Isodid - pro zateplení plechových a betonových střech, výrobce - Slov.
• Chanos - různé rozsáhlé stavební objekty.
• Omega - konstrukční systém budov. Výrobce - Železniční stavitelství Praha.
• Inpako - konstrukční systém budov. Výrobce - Bučina Zvolen.
• MDU - 85 - mobilní dětské ubytovny obsahují Ezalit a Cembalit.
• Monti - rodinné domky a chaty. Stamo - rodinné domky, použit Ezalit.
• TL 40/70 - rodinné domky - použit Ezalit.

Od 30. let minulého století se běžně používala střešní krytina pod obchodním názvem Eternit. Tyto desky jsou buďto vlnité nebo čtvercové. Obsahují od 8 do 12 % azbestu. Je to jeden z nejpoužívanějších azbestocementových materiálů. Neodbornou likvidaci této střešní krytiny lze považovat za mimořádně nebezpečnou.

Správná likvidace eternitové krytiny

V případě odstraňování eternitové krytiny je nutné ohlášení na nejbližší Krajské hygienické stanici a svépomocná varianta je možná jedině pod dohledem autorizovaného stavbyvedoucího. K dispozici jsou specializované firmy, které se likvidací azbestových odpadů zabývají. Mají profesionální technické vybavení a dokáží střechu odstranit v krátkém čase.

Odborný pracovní postup by měl zahrnovat:

• předložení povolení o nakládání s nebezpečným odpadem
• odsouhlasení pracovního postupu Krajskou hygienickou stanicí
• vymezení kontrolovaného pásma se zákazem přístupu nepovolaných osob
• použití tzv. enkapsulačního postřiku, který zamezí polétavosti azbestových vláken
• opatrné sejmutí krytiny bez mechanického narušení jednotlivých šablon
• provedení minimálně jednoho kontrolního měření koncentrace azbestových vláken v ovzduší akreditovanou laboratoří
• uložení eternitových šablon do neprodyšných vaků a odvoz odpadu na skládku s povolením ukládat azbestové materiály

Nejen demontovaná eternitová krytina, ale i použitý pracovní oděv, dýchací filtry či rukavice, patří mezi nebezpečný odpad. Proto musí jeho původce a oprávněná osoba, která s ním nakládá, zajistit, aby při manipulaci nedocházelo k úniku azbestových vláken do ovzduší. Neprodyšné obaly s azbestovým odpadem pak musejí být označeny štítkem s upozorněním o vlastní nebezpečnosti.

Moderní postup odstraňování střešních tašek z eternitu je, že se před demontáží stříkají speciálním fixačním přípravkem, který zabraňuje unikání vláken a hned po demontáži se balí.

Odpady s obsahem azbestu je možné odstranit pouze na skládce, která smí přijímat odpad katalogové číslo 17 06 05 (stavební materiály obsahující azbest). Obvykle musí být na skládku dopraven v zabaleném stavu. Na skládce pak musí být ihned po uložení zahrnut inertním materiálem.

Menší množství materiálu s obsahem azbestu lze obvykle také odevzdat ve sběrném dvoře. Materiál opět musí být zabalen a označen.

tags: #stavební #odpad #s #azbestem #likvidace

Oblíbené příspěvky:

• Čištění odpadů s Granukolem
• Udržitelnost
• Zásady a Hodnocení Kvality Rentgenového Obrazu
• Klimatické změny a větrné elektrárny
• Co lze získat z recyklace PC?