Mezinárodní Den Ekologie: Historie a Oslavy


04.03.2026

Během roku si lidé připomínají řadu dalších svátků spojených s ochranou životního prostředí, například Světový den vody (22. března), Mezinárodní den biodiverzity (22. května), Světový den boje proti rozšiřování pouští a suchu (19. června) či Mezinárodní den ochrany ozónové vrstvy (16. září). 22. dubna oslaví svět mezinárodní Den Země. Celý týden kolem tohoto data se nese ve znamení ekologie, nejrůznějších akcí i přednášek o udržitelném smýšlení, životním prostředí a záchraně naší planety.

Počátky Dne Země

Historie tohoto svátku sahá až do roku 1969, kdy s nápadem přišel John McConnell. Již v roce 1970 uspořádalo 21. března v den jarní rovnodennosti San Francisco a několik dalších amerických měst Den Země. Za touto iniciativou stál organizátor mírových kampaní z 60. let Američan John McConnell, který už v roce 1969 oslovil UNESCO s nápadem slavit Den Země a týž rok navrhl vlajku planety Země (její satelitní snímek na modrém pozadí), jež se používá dodnes. Až v roce 1971 se mu ale podařilo prosadit tento svátek na půdě OSN, která si ho poprvé připomněla 20. března 1971.

Nicméně Nelson a Hayes nebyli první, kdo zorganizoval svátek modré planety.

S myšlenkou masového ekologického happeningu přišel senátor Gaylord Nelson (1916-2005), který se dlouhodobě snažil dostat ekologii na stůl politiků a v USA mj. přispěl k zákazu pesticidu DDT či bojového plynu agent orange. V roce 1970 se Nelson spojil s aktivistou Danielem Hayesem, který pak v dubnu zkoordinoval akci tisíců vysokých škol a univerzit ze všech koutů USA, do níž se zapojilo přes 20 milionů Američanů.

Happeningům tehdy přála doba - každou chvíli se někde protestovalo proti konzumní společnosti, establishmentu či válce ve Vietnamu. Akce, během níž organizátoři volali mimo jiné po využívání obnovitelných zdrojů energie, recyklování odpadů či odstranění chemikálií ničících ozónovou vrstvu, splnila svůj účel. Již v prosinci 1970 vznikla americká Agentura pro životní prostředí (EPA) a v 70. letech se podařilo prosadit v Kongresu několik ekologických zákonů či výrazných legislativních úprav (například v zákoně o čistotě ovzduší či o ochraně ohrožených druhů).

Čtěte také: Ekologie a mezinárodní spolupráce

Globální Rozmach Oslav

V následujících letech se oslava Dne Země šířila do celého světa. Masového rozměru nabyla v roce 1990, u příležitosti 20. výročí amerického Dne Země, kdy se k oslavě tohoto svátku připojilo na 200 milionů lidí ve 140 zemích světa, včetně Československa, a poprvé se zapojila například i Čína. Globální akce tehdy mimo jiné pomohla připravit veřejné mínění na první Summit Země, který se konal v Riu de Janeiro o dva roky později.

Mezinárodní Konference o Životním Prostředí

První mezinárodní konference o životním prostředí pod hlavičkou OSN se konala v červnu 1972. Již na ní byla zmíněna hrozba globálního oteplování, ale přijaty byly jen zásady a doporučení. Díky ní byl vytvořen Program OSN pro životní prostředí (UNEP), koordinující ekologické aktivity OSN, 5. červen se stal Světovým dnem životního prostředí. Druhá ekologická konference OSN se konala až za 16 let v Oslu.

Bezprecedentní akcí byla třetí ekologická konference OSN - Summit Země, na němž se v červnu 1992 v Riu de Janeiro sešlo 108 šéfů států a vlád (zastoupeno bylo 172 zemí). Výsledkem byl mj. akční program Agenda 21, konvence o biodiverzitě či Rámcová konvence OSN o změnách klimatu, která ale ještě nestanovila závazné limity pro snižování emisí. Ty určil v roce 1997 Kjótský protokol, který ale neratifikovaly mj. USA, protože by "poškodil jejich hospodářství" a protože se k závazku snižování emisí nepřipojila Čína ani Indie. Právě USA a Čína jsou přitom největšími znečišťovateli ovzduší na světě. Například Kanada od protokolu odstoupila.

Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů nakonec vstoupil v platnost v roce 2005. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do loňska, nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016. Podle nové globální dohody o klimatu, která byla uzavřena na konferenci v Paříži v prosinci 2015, má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Kritici dohodě vyčítají, že nestanoví pevné a závazné termíny pro omezování emisí.

Oslavy Dne Země ve Světě

Stejně jako v předchozích letech se i tento rok zapojí do oslav různé komunity a jednotlivci. Například sázením stromů, úklidem odpadků, pořádáním koncertů a zvyšováním povědomí o otázkách životního prostředí. Na Filipínách, které se intenzivně věnují informovanosti svých občanů o změnách klimatu, se Den Země slaví společenskými akcemi a vzdělávacími semináři. Japonsko slaví Den Země dva dny v tokijském parku Yoyogi, kterého se pravidelně účastní na sto tisíc návštěvníků. Věnují se rodinným aktivitám, navštěvují prezentace, workshopy a diskuzní panely charitativních organizací a studentských spolků. Kanada kromě seminářů, přednášek a dalších aktivit zaměřených na udržitelnost, slavnostně sází stromy na McMasterově univerzitě ve městě Ontario. Pokud jde o evropské oslavy země, zaujal nás Řím. Kodaň slaví bubnováním na náměstí Christinasborg. Do této celosvětové události se zapojují také české zoo parky.

Čtěte také: Mezinárodní granty v ekologii: přehled

Studium akustické ekologie začalo koncem 60. let 20. století. Tento obor se také nazývá ekoakustika nebo studie zvukové krajiny a podporuje porozumění vztahu mezi lidmi a jejich prostředím, zejména pokud jde o zvuk. První Světový den naslouchání se slavil v roce 2010 a od té doby se slaví každoročně. Jako den pro oslavu byl vybrán 18. červenec, protože jde o narozeniny R. V závislosti na místě může být jednoduchým způsobem, jak oslavit Světový den naslouchání, věnovat se chvíli poslechu prostředí. Udělejte si procházku o samotě v lese nebo jeho části, ztište telefon a jen otevřete uši, abyste mohli poslouchat okolní svět. Ať už v přestávce v práci nebo během vyučování ve škole, vytvořte prostor, který lidem umožní zbavit se shonu světa a uniknout hluku. Požádejte účastníky, aby zavřeli oči, uvolnili se, pozorně poslouchali a pozorovali, co slyší. Po sezení poskytněte příležitost k rozhovoru, aby účastníci mohli diskutovat o svých zkušenostech. Jednotlivci mohou být zmocněni k tomu, aby přijali opatření ke snížení znečištění hlukem několika jednoduchými způsoby. Zkuste vypnout (a vytáhnout ze zásuvky) spotřebiče doma nebo v kanceláři. Při používání hlučných strojů, jako jsou pračky nebo myčky nádobí, zavřete dveře. Komunitní aktivisté by se mohli chtít zapojit do Světového dne naslouchání tím, že se zapojí do příležitostí ke snížení znečištění hlukem na místní úrovni.

Čtěte také: Ochrana přírody: Mezinárodní symbol

tags: #mezinárodní #den #ekologie #historie

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]