Militarizace ochrany přírody: Co to je a jaké jsou její důsledky?

Militarizace ochrany přírody je komplexní jev, který se projevuje v různých formách a má hluboké důsledky pro společnost i životní prostředí. Jedním z důsledků ruské agrese je částečná militarizace státní správy. Tím, že vlády a korporace při potlačování sociálních nepokojů stále více spoléhají na hrubou sílu a směřují stále více prostředků do policejních a soukromých bezpečnostních složek, vytvářejí podmínky pro děsivé občanské války ve stále širším měřítku.

Příklady militarizace ochrany přírody

Ve Spojených státech se stupňuje napětí po smrti prvního aktivisty v historii země, kterého při ochraně přírody zabila policie. Podle úřadů Manuel Teran po policii vystřelil. Jeho blízcí takové chování zpochybňují a poukazují na to, že ze zásahu záhadně neexistuje žádný videozáznam, i když policie má mít kamery zapnuté povinně. Vše se stalo v lednu při snaze Terana a dalších lidí vlastními těly bránit největší les ve městě Atlanta, kde chce město na 34 hektarech kácet a postavit tam velké výcvikové centrum právě pro policii.

Obránci jedné z největších zelených ploch v Atlantě nazývají tento obří projekt městem policajtů a věří, že mu ještě dokážou zabránit. Jde o třaskavou záležitost, protože není jen lokální. Mísí se v ní i témata změny klimatu, kriminality či policejní brutality. Kácení největšího městského lesa v Atlantě. Podle vědců je kácený les cenný nejen v boji se změnou klimatu, ale i jako ochrana místních domovů převážně černošských obyvatel proti záplavám při silných deštích.

Za problematické považují kritici výstavby i to, že policejní komplex má vyrůst na půdě, která je symbolem kolonialismu. Kdysi z ní běloši násilně vytlačili domorodé Američany, později tam zřídili plantáž či trestnici. Množství amerických států stejně jako Georgia v poslední době přijalo zákony, které protesty na ochranu přírody umožňují kriminalizovat.

Důsledky militarizace

Tento druh rozsáhlého násilí je nevyhnutelným konečným výsledkem militarizace. Jedním z důsledků ruské agrese je částečná militarizace státní správy. Dobrá zpráva je, že si tito zástupci uvědomují důležitost našeho projektu, který se zabývá monitoringem kvality ovzduší a v posledním roce také zaznamenáváním válečných škod na životním prostředí.

Čtěte také: Dopady militarizace ochrany přírody

Vliv válečných aktivit na mořské ekosystémy

Napadení Ukrajiny ruskou armádou působí značné environmentální škody nejen na pevnině. Válka se odehrává i na moři. O tom, co se může stát s pobřežními ekosystémy v důsledku válečných akcí Ruska, se můžeme přesvědčit v některých přírodních rezervacích na Krymu. Zejména stav Přírodní rezervace Oputsk, která byla už v roce 2015 v podstatě přeměněna na vojenské cvičiště, je velmi příznačný.

Válečné aktivity ničí i podmořské ekosystémy. Kvůli válečným aktivitám se v oblasti pohybuje více vojenských lodí. Ty používají kotvy, které ničí místní dno. K tomu se přidávají vraky zničených lodí a trosky vypálených raket. Místní společenstva mořských trav a řas mají velikou biologickou rozmanitost a jejich poškození může být kritické pro existenci celého místního podmořského ekosystému.

Vraky vyřazených lodí se běžně používají pro obohacení mořského dna, které podporuje vznik nových stanovišť, slouží jako umělé útesy, které mohou vodní organismy kolonizovat. Jde ale o lodě, které jsou k tomuto účely připravené, hlavně jsou zbavené provozních kapalin či jiných škodlivých materiálů. Vraky lodí, potopené v důsledku ruské války na Ukrajině, jsou ale vážnou hrozbou pro ekosystém. Nejen znečištěním, které z nich při potopení unikne do prostředí. Děje se tak zejména při vypouštění balastních vod. To je v době míru omezeno příslušnými zákony a kontrolováno odpovědnými orgány. Černé moře už s takovou invazí zkušenost má. Právě balastní voda do něj zavlekla počátkem 80. let 20. století severoamerickou žebernatkou mnemiopsis (příbuznou medúzám), která doslova otřásla celým černomořským ekosystémem.

Z historie známe případy, kdy se invazní druhy dostaly na nová místa právě kvůli vojenským operacím a způsobily skutečnou katastrofu. Například na konci druhé světové války američtí vojáci nechtěně zavlekli na ostrov Guam v Tichém oceánu bojgu hnědou. Tento stromový had pochází z Austrálie a Indonésie. Na Guamu bojgy vyhubily 10 z 12 druhů volně žijících lesních ptáků (svět tak nevratně přišel o ptáčka s něžným jménem muchánek guamský) a je příkladem nejagresivnější ekologické invaze, jakou lidstvo zaznamenalo.

Během bojů a cvičení dochází v Černém moři k explozím. Červená kniha Ukrajiny má na svém seznamu celou řadu vzácných mořských savců, kteří jsou pod ochranou řady mezinárodních úmluv. O tom, že exploze mohou mořským savcům škodit, se z minulosti ví. Například v roce 2019 uhynulo několik sviňuch obecných v Baltském moři po odpálení min, které tu byly ještě z druhé světové války. Ukázalo se, že sviňuchy uhynuly v důsledku poškození sluchu. Ruské námořní kotevní miny vyplavené na břeh u Oděsy během bouřlivého počasí (květen 2022). A mořští savci hynou i nyní v Černém moři. Od ledna do října 2022 zaznamenali vědci na Ukrajině, v Rumunsku, Bulharsku, Turecku a Gruzii 913 případů úmrtí kytovců v Černém moři. Kromě toho byly zaznamenány případy, kdy byla na břeh vyplavena živá, zraněná nebo dezorientovaná zvířata.

Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO

Vědci tvrdí, že masivní úhyn delfínů v Černém moři může být důsledkem kombinace více faktorů a je třeba provést podrobné průzkumy, ale již předběžné údaje naznačují, že delfíni v Černém moři jsou další obětí ruského útoku na Ukrajinu. Kromě výbuchů ohrožují delfíny také válečné lodě a ponorky, které se pohybují v Černém moři a používají sonary. Akustická frekvence, kterou kytovci používají, se shoduje s frekvencí mořských sonarů, což může poškodit sluchové ústrojí zvířat. Delfíni jsou ve většině biologických aspektů svého života závislí na echolokaci, a používání sonarové techniky ovlivňuje jejich chování a schopnost přežít. Mrtvý delfín na pobřeží Přírodní park Tuzlovské limany (duben 2022).

A nejedná se jen o mořské prostředí, válka nesvědčí ani sladkovodnímu prostředí. Řece Irpiň hrozila ekologická katastrofa kvůli velkému množství mrtvých ryb zabitých v důsledků explozí. Ryby jsou anatomicky vybaveny plynovým měchýřem. Ten jim umožňuje se volně vznášet v různých hloubkách. Mezi druhým a devátým březnem 2022 se na hladině řeky Irpiň u stejnojmenného města v důsledku dělostřelby objevilo velké množství leklých ryb. Hlavně šlo o kapry a tolstolobiky, ryby často vážící 10 - 15 kg.

Z přírodovědného hlediska jsou pozoruhodné tzv. písečné kosy na pobřeží Azovského moře. Jde o úzké, protáhlé výběžky pevniny do moře, které svou siluetou připomínají kosu. Kosy na pobřeží Azovského moře byly v roce 2009 začleněny do Národního přírodního parku Meotida. A počet vzácných mokřadních ptáků díky ochraně prudce vzrostl. Všechna tato rozmanitost zmizela ze dne na den, když v roce 2015 přišla na Kryvu kosu na východě Ukrajiny válka.

Odborníci odhadují, že jen v důsledku bojů během druhé světové války se do Atlantského oceánu dostalo více než 15 milionů tun nafty. V Tichém oceánu, kde se také bojovalo, leží v četných úžinách mezi ostrovy stále stovky potopených lodí. O dopadech úniků ropných látek na mořské prostředí toho víme dost. K největšímu úniku ropy do mořského prostředí došlo v důsledku války. V roce 1991, během války v Perském zálivu, uniklo do moře asi 11 milionů barelů ropy, což mělo pro životní prostředí v regionu vážné následky.

Kromě kontaminace ropou představuje další hrozbu i munice, jejíž používání může vést ke značnému znečištění životního prostředí chemickými látkami a kovy. Některé druhy zápalné munice obsahují vysoce toxické chemické látky, například bílý fosfor, který při hoření uvolňuje jedovatý plyn a způsobuje těžké popáleniny a při úniku do životního prostředí otravuje půdu a vodu. I ze zkušeností z předchozích strašlivých válek víme, jak dlouho se s takovou zátěží pak svět potýká. Kusy bílého fosforu se dodnes vyplavují na německých plážích v Baltském moři, zejména u Uznojemu, kde se v důsledku bombardování za druhé světové války dostalo do moře asi 1,2 tuny fosforu. Stále dochází k případům, kdy turisté utrpěli vážné popáleniny poté, co na plážích našli zbytky bílého fosforu, které jsou pro svůj vzhled často zaměňovány za baltský jantar.

Čtěte také: Rozhodnutí soudů v oblasti ovzduší

I samotné projektily se často skládají z materiálů, které mohou být pro životní prostředí toxické. Zejména olovo - jeden z kovů nejčastěji používaných v projektilech - může ovlivnit různé orgánové systémy obratlovců, včetně nervové soustavy. Střely nebo střepiny, které zůstanou po výstřelu v prostředí, mohou vést k otravě ptáků. Ti často polykají malé kameny a písek, aby si usnadnili trávení.

Uvolňování chemických škodlivin do moře poškozuje především plankton a podobné organismy, které jsou základem potravního řetězce v moři. Ještě katastrofálnější efekt mohou mít zbytky chemických zbraní, které se mohou dostat do mořského prostředí. Mnoho sloučenin vyvinutých jako chemické bojové látky, které jsou vysoce toxické pro člověka, jsou toxické také pro ostatní obratlovce.

Další znečištění mořského prostředí může být způsobeno poškození infrastruktury. V pobřežní zóně moře se v některých oblastech nacházejí ekologicky nebezpečná zařízení: přístavy, sklady ropy, čistírny odpadních vod, průmyslové areály a skládky. Poškození těchto zařízení v důsledku ostřelování by mohlo vést k úniku nebezpečných látek do mořského prostředí. Ostřelování čistíren odpadních vod a kanalizace může způsobit vážné škody a únik odpadních vod, splašků a velkého množství organických sloučenin do vody.

Ke znečištění moří, zejména na okupovaných územích, dochází také v důsledku umístění velkého počtu vojenských a jiných plavidel ruské flotily v okolí Krymského poloostrova. Nakládání s odpadními vodami byl na Krymu problém už před válkou. Do Černého moře ústí několik hlubokomořských potrubí, které pomocí výtokových hlavic vypouští upravené odpadní vody do hlubin Černého moře. Kotvy ruských plavidel ale na mnoha místech tato potrubí poškodily a k vypouštění vod dochází na nechtěných místech blíže pobřeží. Případy poškozených potrubí byly zaznamenány v mnoha pobřežních městech Krymu.

Ruský útok na Ukrajinu ničí nejen lidské životy, ale i unikátní biotopy a přírodní rezervace. Skutečné škody na mořských ekosystémech způsobených válkou zatím nelze posoudit, protože na mnoha místech probíhají aktivní boje a moře je v současné době pro výzkumníky nepřístupné. Celé Azovsko-černomořské pobřeží na jihu Ukrajiny je unikátním kaleidoskopem pobřežních a mořských biotopů. Jsou tu ústí řek, ostrovy, slané bažiny, jezera a záplavové oblasti, které jsou domovem stovek vzácných druhů. Právě zde se nachází velké množství chráněných oblastí. Většina z nich byla poprvé vyhlášena jako chráněná území na počátku dvacátého století, než se okolní plochy staly zemědělskou půdou. Jde tak o oblasti, které vlastně nikdy nepoznaly výrazný antropogenní vliv.

Biosférická rezervace Černé moře, Syvaš neboli Shnilé moře, písečný břeh Džarylgach, Národní přírodní park Meotida a další národní parky se v podstatě ocitly ve válečné zóně, kdy v důsledku války nemohou plnit hlavní úlohu chráněných území, totiž zajistit řádnou ochranu vzácných druhů a stanovišť, nemohou ale ani zajistit bezpečnost svých zaměstnanců. Území mnoha chráněných oblastí také postihly požáry. Na jaře 2022 bylo na Ukrajině 45krát více požárů než v předchozím roce. Během jara a léta požáry například vážně poškodily chráněnou Kinburnskou kosu v Černém moři, která je cenná pro své zachované unikátní pobřežní biotopy. Kvůli zaminování nebylo možné požár uhasit. Ohrožena jsou hnízdiště volně žijících ptáků a největší evropská orchidejová pole.

V současné době je obtížné odhadnout plný rozsah škod, ale podle předběžných odhadů požár zasáhl nejméně 5 000 hektarů, zničil plochy lesních ekosystémů a poškodil vzácné druhy živočichů a unikátní písečnou flóru Kinburnu.

Reakce a možnosti

Nelze vyloučit, že se do hry zapojí skupiny lidové sebeobrany, jejichž hlavním úkolem by v případě scénáře občanské války uvnitř země mohlo být organizování bezpečnosti lidí, stejně jako logistické propojení pro zajištění potravin a základních potřeb. Zatím sledujeme vývoj situace. V současné situaci však nejsme bezmocní; můžeme se připravit na vše, co se může stát, a pozorně sledovat, zda nastane okamžik, který bude příznivý pro všechny, kdo zde touží po svobodě a jsou unaveni Putinovým režimem.

Ale toto období čekání na vhodný okamžik bychom měli využít v náš prospěch.

Doporučení Greenpeace

Organizace na jedné straně uznává nemožnost po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 uvažovat o evropské bezpečnosti výhradně v civilní rovině. Na druhé straně pokládá za nejlepší cestu k zajištění bezpečnosti politické a diplomatické dohody, iniciativy pro předcházení konfliktům, kontrolu zbrojení a odzbrojovací procesy. Nákupy vojenské techniky mohou „vést k novým závodům ve zbrojení, což může mít za následek další destabilizaci mezinárodního uspořádání v Evropě“.

Bezpečnost navíc nesmí být chápána pouze ve vojenském smyslu, ale být v souladu s rezolucí OSN 66/290 z 10. září 2012. Podle ní je v zájmu vytvoření a udržení míru nutné respektovat občanská, politická, hospodářská, sociální a kulturní práva.

Zpráva Greenpeace varuje před posilováním evropského „vojensko-průmyslového komplexu“ a rostoucími nákupy zbraní, které vedou k nižší dostupnosti veřejných zdrojů pro oblast ekologie a společenského rozvoje. Greenpeace nicméně vůbec neuvažuje o imperiálních ambicích Ruska a jeho čekání na projev západní slabosti. Moskevská vládní elita využije jakéhokoliv zaváhání ke spuštění dalších agresivních operací. Rozhodnutí nezbrojit může znamenat ruský vpád do další evropské země a vypuknutí regionálního konfliktu. Takový scénář bude znamenat razantní omezení výdajů do oblastí propagovaných Greenpeace.

tags: #militarizace #ochrany #přírody #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Informace o skládce v Kostelní Lhotě
• Obnovitelné zdroje a Česká republika
• Tipy pro focení v zimě
• Harmonogram svozu odpadu Lysice
• Dobrodružná cesta poznáním lidského těla