Důsledky klimatických změn, rostoucí závislost na fosilních palivech a rostoucí ceny energie jsou důvodem, proč se dnes dostává do popředí oblast obnovitelných zdrojů energie. Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou z principu decentralizovanými zdroji energie. Právě decentrální charakter OZE umožňuje občanům, malým a středním podnikatelům, obcím zapojeným přímo nebo prostřednictvím energetických komunit, aby se zapojili do výroby obnovitelné energie. Přináší jim to nižší cenu energie, než dodávky ze sítě a posiluje jejich energetickou nezávislost. To se ale přirozeně nelíbí energetickým gigantům.
Přínos obnovitelných zdrojů energie spočívá především v jejich schopnosti snižovat emise skleníkových plynů a úroveň znečištění, zvyšovat bezpečnost dodávek, vytvářet pracovní příležitosti a posilovat hospodářský růst, jakož i konkurenceschopnost a regionální rozvoj. Obnovitelné zdroje energie jsou většinou domácího původu, nespoléhají se na dostupnost konvenčních energetických zdrojů v budoucnosti a díky jejich převážně decentralizovanému charakteru přispívají ke zmírnění energetické závislosti na dodávkách energie ze zahraničí. Obnovitelné zdroje energie představují jeden z klíčových prvků budoucí udržitelné energetiky.
Cílem aktualizovaného Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu je dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 30,1 % (v roce 2023 měla ČR 18,6 %).
Modernizační fond a obavy z diskriminace
Právě teď finišuje zápas o nejméně 60 až 80 miliard z Modernizačního fondu. S odstupem největší balík peněz na novou energetiku a čím větší kus si urvou, tím lépe zabetonují své pozice v energetice na dekády dopředu. MŽP již předložilo do meziresortu návrh pravidel Modernizačního fondu, kde je nebezpečí upřednostnění energetických gigantů a velkých solárních parků na úkor domácností, živnostníků, malých a středních podnikatelů a obcí. Komora OZE před takovým vývojem důrazně varovala na tiskové konferenci minulý týden.
Velkou většinu z přibližně 150 až 200 miliard v Modernizačním fondu (MdF) by měli dostat velké elektrárenské a teplárenské společnosti. Vyplývá to z návrhu , který Ministerstvo životního prostředí odeslalo před pár dny do mezirezortního řízení, jež končí příští středu. Na takové nastavení by ale doplatili všichni ostatní zájemci o obnovitelné zdroje - občané, živnostníci, malé a střední firmy či obce. Takovou diskriminaci považuje Komora OZE za zcela nepřípustnou a důrazně proti ní opakovaně vystupuje.
Čtěte také: Znečištění ovzduší: Evropské hotspoty
Navíc, v sektoru čisté energetiky panují silné, opodstatněné obavy, že velké energetické společnosti použijí velmi štědré státní dotace a budou za ně stavět velké fotovoltaické elektrárny a velká akumulační úložiště (baterie). S odkazem na fotovoltaický tunel kolem roku 2010 se Komora OZE obává o další diskreditaci obnovitelných zdrojů. Komora OZE opakovaně a důrazně upozorňuje na rodící se reputační riziko pro obnovitelné zdroje.
Kritický Program 2 RES+ disponuje nejvíce prostředky (38,7 %) z Modernizačního fondu, kde je aktuálně předpokládáno rozdělení celkových prostředků ve výši 150 až 200 mld. Kč do roku 2030, ale může to být i více. Program RES+ Modernizačního fondu tak bude s očekávanou alokací cca 60 až 80 mld. zdaleka největší (a někde i jediným) podpůrným nástrojem rozvoje nových obnovitelných zdrojů v příští dekádě.
Potenciál fotovoltaiky a scénáře rozvoje
Potenciál střešních a fasádních fotovoltaických instalací určených pro pokrytí místní spotřeby, které lze v Česku do roku 2050 namontovat poté, co budou vyloučeny technicky nevhodné plochy, činí zhruba 25 000 megawattů (MW), spočítala studie, připravená Komorou OZE pro MPO. Celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR je necelých 2 100 MWp. Podle expertního odhadu je na budovách instalováno zhruba 450 MWp, z toho polovina na obytných. Z hlediska potenciálu jde o zanedbatelné hodnoty.
Pro rok 2030 Komora OZE pracuje se dvěma rozvojovými scénáři: v tom optimističtějším očekává zhruba 8 900 MW nových fotovoltaik, v tom opatrnějším, tzv. středním scénáři, zhruba polovinu, tedy 4 400 nových MW. Rozdíl mezi scénáři spočívá v míře státem poskytnuté (finanční) podpory, která povzbudí odlišný zájem domácností, firem a obcí. Přírůstek 4 400 MW nazývá Komora OZE středním scénářem. Je založen na předpokladu dostupnosti takových podmínek, které povedou k návratnosti investovaných prostředků přiměřeně pro jednotlivé segmenty zákazníků.
Základním předpokladem obou scénářů ale je, že stát nebude upřednostňovat velké energetické společnosti a velké solární parky a diskriminovat tak v přístupu k veřejné podpoře všechny ostatní. V opačném případě, což je ale aktuální stav v návrhu Modernizačního fondu, kde je i přes kritiku Komory OZE zachováno nebezpečí preference či výlučnosti pro velkých energetických společností, budou v Česku od příštího roku vznikat především velké solární instalace na volné ploše stavěné velkými energetickými společnostmi jako je ČEZ, Sev.en, Sokolovská uhelná, či EPH.
Čtěte také: Rozvoj venkova skrze zemědělství
„Informace o údajné nákladové efektivitě dotací pro velké solární parky, které občas zaznívají od investorů, bereme jako dodavatelé a montéři fotovoltaiky s rezervou. Velké fotovoltaické instalace už dnes stavíme v cenách pod 23 korun za instalovaný watt. Cenový rozdíl mezi velkou střešní fotovoltaikou a solárním parkem na volné půdě je jen pár korun (za instalovaný watt, pozn. redakce). Stejně, jako to ještě nedávno tvrdilo MPO, i my jsme přesvědčeni, že instalace pro pokrytí lokální spotřeby mají mít přednost před velkými solárními parky.
Akcelerační oblasti pro urychlení rozvoje OZE
Jedním z klíčových nástrojů pro dosažení tohoto cíle je zavedení tzv. akceleračních oblastí, které umožní rychlejší využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a solární. Tento přístup je součástí návrhu zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (ZOZE), který vychází z evropské směrnice 2023/2413. Návrh zákona byl schválen vládou a v květnu 2025 byl předán k projednání Parlamentem ČR.
Akcelerační oblasti budou určovány na místní, krajské i celostátní úrovni, přičemž bude brán ohled na specifika jednotlivých regionů a veřejné zájmy, jako jsou ochrana přírody, kulturní dědictví nebo bezpečnost státu. Tímto způsobem bude zajištěno, že projekty nebudou zasahovat do oblastí s přísnou ochranou, jako jsou například národní parky či území Natura 2000, a zároveň se umožní efektivní rozvoj obnovitelných zdrojů. Zákon rovněž zjednodušuje proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), čímž zrychlí schvalovací procedury a umožní vydání rozhodnutí o projektech do 12 měsíců od podání žádosti.
Pro investory to znamená vstup do prostředí s jasně definovanými podmínkami, větší pravděpodobnost úspěšného schválení projektů a vyšší transparentnost díky důkladnému předběžnému vyhodnocení území. Návrh zákona ZOZE je tak klíčovým krokem směrem ke klimatické neutralitě a posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky.
Co jsou akcelerační oblasti a proč vznikají?
Akcelerační oblasti mohou být vymezovány za účelem zjednodušeného povolování obnovitelných zdrojů energie (v současnosti fotovoltaických a/nebo větrných elektráren) a s nimi související infrastruktury. V případě jejich vymezení se poté jedná o předem posouzené oblasti, ve kterých budou tyto záměry nejméně v rozporu s omezeními vyplývajícími z ochrany jiných veřejných zájmů, např. ochrany přírody, ochrany zemědělského půdního fondu, zajištění obranyschopnosti státu, zajištění hydrometeorologické služby, bezpečnosti civilního letectví, ochrany ložisek strategických surovin, památkové péče nebo také ochrany lázní a léčivých zdrojů.
Čtěte také: Výzkum v oblasti věd o živé přírodě a chemii
Investoři v nich budou muset splnit podmínky stanovené v průběhu jejich vymezení a vycházející z požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů. Zpravidla však v případě dodržení těchto podmínek nebudou muset nechat záměr posoudit v rámci EIA, což přispěje k rychlejšímu povolení.
Akcelerační oblasti vznikají na základě požadavků vyplývajících z práva EU (tzv. směrnice RED III) a dále s ohledem na plnění cílů EU a ČR v oblasti klimatu a na posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti ČR.
Žádné akcelerační oblasti v současnosti (podzim / zima 2025) vymezeny nejsou. Budou vymezeny v územně plánovací dokumentaci, což je komplexní proces upravený stavebním zákonem, jehož nedílnou součástí je také projednání s dotčenými orgány a s veřejností. Předpokládá se, že první akcelerační oblasti by mohly být vymezeny v druhé polovině roku 2026.
V současnosti lze vymezovat akcelerační oblasti pouze pro větrné elektrárny a pro fotovoltaické elektrárny. Pro další druhy výroben elektřiny z OZE je bude možné vymezovat v případě, že pro ně budou vymezeny tzv. nezbytné oblasti v Politice územního rozvoje ČR.
Výstavba výroben elektřiny z OZE mimo akcelerační oblasti vymezením akceleračních oblastí není omezena. Povolovány budou ve standardním v povolovacím režimu, neuplatní se u nich tedy pouze zjednodušení týkající se záměrů v akceleračních oblastech.
Právní rámec
Zvláštní úpravu vymezování akceleračních oblastí a povolování záměrů v nich obsahuje nový zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie) - zkráceně bývá označován jako ZOZE.
ZOZE je především právním předpisem transpozičním. Do české právní úpravy promítá související požadavky obsažené v tzv. směrnici RED III. Akcelerační oblasti jsou v ZOZE definovány jako oblasti vymezené za účelem urychlení využití OZE. Investoři v nich budou muset splnit předem stanovené podmínky vycházející z požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů. Zpravidla však nebudou muset nechat záměr posoudit v rámci EIA, což přispěje k rychlejšímu povolení.
Akcelerační oblastí je oblast vymezená za účelem urychlení využívání OZE. Pouze v řádně vymezených akceleračních oblastech se uplatní zjednodušený režim povolování záměrů pro využití OZE upravený v ZOZE.
Nezbytné oblasti jsou plošně nadřazenou množinou akceleračních oblastí a samy o sobě nepřináší žádné změny v povolování záměrů. Vymezeny jsou víceméně pouze z důvodu požadavků evropské legislativy, a to s ohledem na určitá technická kritéria (např. síla větru a intenzita slunečního záření, vzdálenost od připojovacích bodů distribuční sítě ad.) a při jejich vymezení není blíže řešena ochrana jiných veřejných zájmů. Ochrana jiných veřejných zájmů je řešena až při vymezení akceleračních oblastí, které jsou podstatně podrobnější.
Akcelerační oblasti lze vymezit pouze ve vymezených nezbytných oblastech, a to pouze pro ten druh OZE, pro které jsou tyto nezbytné oblasti vymezeny. Nezbytné oblasti byly v Politice územního rozvoje ČR vymezeny pro využití energie větru a slunce - akcelerační oblasti tedy lze v současnosti vymezovat pouze pro fotovoltaické a větrné elektrárny a s nimi související infrastrukturu.
Územní opatření se vydává pro každou akcelerační oblast za účelem stanovení specifických podmínek a zmírňujících opatření platných v dané akcelerační oblasti. Tyto podmínky a zmírňující opatření budou muset záměry pro využití OZE povolované v akcelerační oblasti splňovat. Jejich účelem je vyloučit nebo zmírnit případné nepříznivé vlivy těchto záměrů v území. Jejich dodržování je základním předpokladem pro zjednodušené povolování v akceleračních oblastech.
Zjednodušení povolování ve vymezených AO
Pro záměry pro využití OZE budou v akceleračních oblastech předem stanoveny podmínky a zmírňující opatření. Budou-li tyto podmínky respektovány a nedojde-li v mezičase k významným změnám v území, pak pro záměry v akcelerační oblasti zpravidla nebude nutné provést posouzení EIA a bude pro ně vydáváno zjednodušené (zčásti jen kontrolní) jednotné environmentální stanovisko.
Podstata zjednodušení spočívá v posouzení území a stanovení podmínek na koncepční úrovni předem již při vymezení akcelerační oblasti - tímto způsobem má být nejen zjednodušeno povolování, ale současně bude zachována i adekvátní ochrana jiných veřejných zájmů, které mohou být dotčeny (např. ochrana přírody). Řada podmínek, které jsou běžně obsaženy až v jednotném environmentálním stanovisku, budou stanoveny předem.
Stavební úřad rozhodne o povolení záměru pro využití OZE v akcelerační oblasti do 60 dnů ode dne zahájení řízení. Důležitým podkladem pro stavební úřad je mimo jiné jednotné environmentální stanovisko, které bude muset být vydáno ve lhůtě 60 dní ode dne podání úplné žádosti (s možností prodloužení o 30 dní).
Pokud nejsou splněny podmínky v územním opatření, záměr pro využití OZE nemůže být v akcelerační oblasti povolen. Soulad záměru s územním opatřením bude posuzovat nejen stavební úřad, ale také orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska.
Jak se akcelerační oblasti vybírají a vymezují?
Při vyhledávání území, která by mohla být vhodná pro vymezení akceleračních oblastí, byla zvážena celá řada kritérií z různých oblastí. Některé limity byly označeny za „červené“ - pokud se takový limit v území nachází, pak v něm vůbec nelze vymezit akcelerační oblast. Červeným limitem jsou zvláště chráněná území, lokality soustavy Natura 2000 a další limity, které jsou promítnuty do nařízení vlády o stanovení území, na kterých nelze vymezovat akcelerační oblasti. Červené limity jsou právně závazné.
Řada dalších limitů byla v podkladu připraveném Výzkumným ústavem pro krajinu označena jako „žluté“. Tyto limity byly při vyhledávání vhodných ploch rovněž zohledněny, s ohledem na okolnosti je však možný jejich ojedinělý výskyt ve zvažovaných územích. Předpokládá se, že v případě jejich zahrnutí do akceleračních oblastí bude možné negativní vlivy záměrů pro využití OZE vyloučit nebo zmírnit stanovením odpovídajících podmínek.
Akcelerační oblasti lze vymezit v územně plánovací dokumentaci na třech úrovních. Mohou je vymezit obce (v územním plánu), kraje (v zásadách územního rozvoje) a vláda (v územním rozvojovém plánu). Záleží přitom na jejich významu, který může být místní, regionální nebo celostátní.
Při vymezování akceleračních oblastí je nutné dodržet pravidla vyplývající ze ZOZE, např. se vyhnout tzv. „červeným“ limitům, mezi které patří zvláště chráněná území, lokality soustavy Natura 2000 a další území stanovená nařízením vlády. Kromě toho se při vymezování akceleračních oblastí dále uplatní také pravidla vyplývající ze stavebního zákona včetně cílů a úkolů územního plánování.
Role obcí a krajů
Míra zapojení obcí a krajů se liší podle toho, na jaké úrovni je akcelerační oblast vymezována, tedy zda akcelerační oblast vymezuje obec (v územním plánu), kraj (v zásadách územního rozvoje) nebo vláda (v územním rozvojovém plánu). Obecně platí, že čím níže je akcelerační oblast vymezována, tím více jsou dotčené kraje a obce do procesu vymezování zapojeny.
Pokud jde o akcelerační oblasti vymezované vládou v územním rozvojovém plánu, významnější roli v procesu vymezení hrají kraje. Zástupci kraje mají možnost zúčastnit se společného jednání s dotčenými orgány a mohou uplatnit připomínky k návrhu (změny) územního rozvojového plánu, územních opatření a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Zástupci obcí se mohou zúčastnit veřejného projednání a také uplatnit písemné připomínky.
V souladu s požadavky stavebního zákona mají obyvatelé dotčených obcí právo se zúčastnit veřejného projednání (změny) územně plánovací dokumentace, ve které má být akcelerační oblast vymezena. Jedná se o prezentaci návrhu (změny) územně plánovací dokumentace, územních opatření a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se zajištěním odborného výkladu. Na veřejném projednání může veřejnost klást dotazy.
Podle ZOZE může obec, na jejímž území se nachází větrná elektrárna, získat finanční příjem z nově zavedeného poplatku za výrobu elektřiny z větrných elektráren. Tento poplatek je stanoven ve výši 50 Kč za každou vyrobenou megawatthodinu elektřiny. Výnos poplatku náleží obci, na jejímž území je výrobna umístěna.
tags: #oblast #podpory #obnovitelne #zdroje
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]