Ministerstvo financí a podpora obnovitelných zdrojů: Dotace z rozpočtu

Už několik dní se v zákulisí debatovalo o tom, že vládní koalice hledá cestu, jak vybruslit ze záměru výrazného seškrtání dotací pro obnovitelné zdroje v čele s historickými fotovoltaikami z let 2009 a 2010.

Na jedné straně je díra v rozpočtu na příští rok ve výši 23 miliard korun, kterou měla zalepit právě plánovaná úspora. Na straně druhé jsou však dopady na sektor zelené energetiky, hrozící insolvence solárních firem, důsledky pro banky, u kterých jsou fotovoltaiky zaúvěrované, hrozba mezinárodních arbitráží i skutečnost, že se významná část politiků vládních stran k záměru staví poměrně skepticky.

Kompromisní řešení se podle informací HN podařilo najít na úterním jednání představitelů ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN. „K dohodě došlo. Z původně čtyř představených opatření, která měla škrty zavést, se tak nakonec realizují jen dvě. Pod stůl směřuje návrh ministerstva průmyslu na ztrátu nároku na podporu elektřiny vyrobené v době, kdy jsou ceny na trzích záporné. Hodin s negativní cenou přitom prudce přibývá a právě toto opatření by mělo na výrobce energie ze slunce největší dopad.

Návrh byl problematický už v tom, že se vztahoval na elektřinu „vyrobenou“ v době záporných cen. Majitelům elektráren by tak nepomohly ani investice do baterií, díky kterým by mohli elektřinu uskladnit a dodat do sítě až v době, kdy nadprodukce odpadne a ceny se ustálí. Do praxe se nakonec nejspíš neuvede ani návrh ministerstva financí na snížení takzvaného vnitřního výnosového procenta (IRR). To zjednodušeně určuje povolenou ziskovost obnovitelných zdrojů. Zodpovědné resorty se nevyjádřily.

Čtveřici příslušných opatření předložili zástupci koalice formou pozměňovacích návrhů k novele energetického zákona zvané lex OZE III. „K zákonu je načtený velký počet pozměňovacích návrhů, z nichž velká řada jde správným směrem. Protože chceme, aby byl zákon co nejkvalitnější, do pátku probíhají konzultace o těchto návrzích. S ohledem na to tedy v současnosti nemohu jednotlivé návrhy komentovat,“ reagoval pro HN ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN).

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

V plánu však zůstávají dva další záměry ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Jde o individuální kontroly výnosového procenta jednotlivých vlastníků. V minulosti už jedna kontrola proběhla, byla však plošná a počítala s průměrnou výnosností za celý sektor. Ukázalo se, že solární elektrárny jako celek povolené IRR ve výši 8,4 procenta nepřekračují. U jednotlivých zdrojů tomu však může být jinak.

Počítá se také nadále se „zreálněním“ výpočtu IRR. Ten by tak měl zohledňovat i budoucí výnosy, kterých elektrárny dosáhnou po uplynutí doby, během které mají na dotace nárok. Vlastníci zdrojů by měli mít povinnost sami IRR spočítat a hlásit státu.

Otázkou zůstává, jak se koaliční dohoda projeví na podobě státního rozpočtu na příští rok, který s úsporou počítá. Podle ministerstva průmyslu si dotace obnovitelných zdrojů bez škrtů vyžádají 31,2 miliardy korun ze státní kasy. Ministerstvo financí však v návrhu rozpočtu kalkuluje jen s 8,5 miliardy. Resorty však nijak nevyčísly, k jakým úsporám by jednotlivá opatření mohla vést a zda je to v souhrnu potřebných 22,7 miliardy.

Nejasnosti ohledně úspor na obnovitelných zdrojích jsou také jedním z bodů, které na návrhu rozpočtu kritizovala Národní rozpočtová rada či poradci prezidenta Petra Pavla. Ti hlavě státu doporučili rozpočet nepodepsat.

Právě kvůli opatřením by podle Stanjury měla stačit dotace na POZE v návrhu státního rozpočtu na příští rok. Její výše je jen 8,5 miliardy korun, ačkoliv je jasné, že bude potřeba víc. „Díváme se na rok 2025, ale současně tím můžeme velmi pozitivně ovlivnit i platby za podporu obnovitelných zdrojů v letech 2026 a dál. Takže nechystáme jednorázové opatření pro jeden státní rozpočet,“ dodal ministr.

Čtěte také: Mluvčí Ministerstva životního prostředí

Ve hře je podle Stanjury využití „zhruba šesti nástrojů“. „Některé varianty vyžadují změnu legislativy, některé jsou exekutivní, některé jsou v kontrolní oblasti. Malé fotovoltaické elektrárny loni navýšily výrobu o 172 procent. Celkově se na dotace POZE každoročně vydává přes 20 až 40 miliard korun. Například podle odhadu Energetického regulačního úřadu půjde letos na POZE asi 36,8 miliardy korun, loni to bylo ale jen kolem 23 miliard korun.

Výše sumy záleží na tržní cenách elektřiny v daném roce, protože dotace je zjednodušeně rozdíl mezi tržní a určitou vyšší garantovanou výkupní cenou z POZE. Čím je tržní cena nižší, tím více stoupá dotace.

Podpory platí zčásti stát z rozpočtu a zčásti spotřebitelé, tedy domácnosti a firmy, a to formou takzvaného příspěvku na obnovitelné zdroje, který je součástí celkové ceny elektřiny na složenkách. Příjemci dotací jsou pak provozovatelé zdrojů, kteří podpory čerpají ze zákona.

Pokud jde například o opatření v oblasti kontroly, podle Stanjury se stát zaměří na vykazování takzvaného vnitřního výnosového procenta u dotovaných zdrojů. Vnitřní výnosové procento je stanoveno na základě zákona ministerstvem průmyslu a obchodu tak, aby zajistilo zeleným zdrojům návratnost investice v určitém čase. Na solárníky se už nyní vztahuje také speciální daň, kterou odvádí formou takzvaného solárního odvodu.

Jedná se především o starší zdroje z takzvaně prvního solárního boomu kolem roku 2010. Dříve se stát s ostatními o dotaci POZE dělil zhruba půl na půl. V energetické krizi v části roku 2022 a v roce 2023 pak vzal stát celé poplatky na sebe. Od letoška platí příspěvek ale opět všichni. Stát nicméně v rámci úspor v rozpočtu svoji část dotace už na rok 2024 snížil a se stejně nízkou sumou, zmíněných 8,5 miliardy korun, počítá i pro příští rok.

Čtěte také: Povinnosti spojené s ekologickými plaketami

Povinný příspěvek na POZE přitom mají domácnosti zastropovaný, v posledních letech proto narostl hlavně firmám. Někdo ho totiž zaplatit musí.

Podle prezidenta svazu průmyslu Jana Rafaje navržená dotace nepokrývá ani zákonné minimum na tyto dotace, a pokud by měly chybějící peníze dodat ve vyšších celkových cenách elektřiny právě firmy, ohrozí to jejich konkurenceschopnost.

Stát na základě jednání s podniky pro letošní rok nakonec zvýšil plánovanou podporu z rozpočtu z 8,5 miliardy o dalších 3,5 miliardy korun a další 4 miliardy slíbil dle potřeby dodat. Původně přitom ministr financí snížení dotace vysvětloval také tím, že chce snížit jejich celkový objem. Jenže ten kvůli klesající tržní ceně elektřiny nakonec letos zřejmě opět značně vzroste (viz tabulka).

Solární asociace sdružující provozovatele fotovoltaik už dříve varovala, že výrazné zásahy do podpor by mohly vést ke krachu elektráren, nesplacení úvěrů a destabilizaci celého sektoru.

Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu připravilo sérii čtyř opatření, díky kterým by nejen státní rozpočet mohl ušetřit po dobu příštích 6 let (2025 - 2030) nemalé peníze určené na vyplácení dotací na podporu obnovitelných zdrojů, konkrétně především fotovoltaických elektráren s výkonem vyšším než 30 kW, které byly připojeny do sítě v roce 2009 a 2010. Ty totiž čerpají největší část těchto dotací a jsou velmi pravděpodobně finančně výrazně překompenzovány. Tato překompenzace není škodlivá jen z pohledu státního rozpočtu, ale i hospodářské soutěže.

Opatření budou formou poslaneckých pozměňovacích návrhů v následujících dnech předložena v rámci II. čtení v Poslanecké sněmovně PČR do tzv. „Smyslem opatření je snížit celkový objem peněz na dotace obnovitelných zdrojů tím, že budeme důkladně a důsledně v souladu s právem EU kontrolovat prostředky, které vyplácí stát formou dotací na fotovoltaiky uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 a přestaneme tak plýtvat penězi daňových poplatníků. Zavedeme individuální kontroly tzv. vnitřního výnosového procenta (IRR), tedy roční zisk zmíněných solárních elektráren, stanovíme rozsah povoleného vnitřního výnosového procenta tak, jak ČR povoluje příslušné rozhodnutí Evropské komise, zkorigujeme výpočet IRR a v neposlední řadě zrušíme podporu OZE ve dnech tzv. záporných cen elektřiny. Zjednodušeně půjde o případy, kdy je na trhu přebytek elektřiny, která obtížně hledá využití,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Návrh vychází z toho, že v zákoně existuje výše vnitřního výnosového procenta (IRR - de facto míra ziskovosti). Dosažení tohoto procenta se nikdy v minulosti individuálně nekontrolovalo. V minulosti bylo pouze provedeno plošné sektorové šetření, které však mělo poměrně vážné nedostatky a nebylo funkčně schopné překompenzaci na individuální úrovni odstranit.

Pokud přesáhne přípustnou míru ziskovosti, na podporu nebude mít nárok (může však svou podporu modifikovat, tj. Úřad (Státní energetická inspekce) bude dělat namátkové kontroly, tj. Návrh nepůsobí zpětně k již získaným podporám, není retroaktivní.

Opatření se nedotkne malých zařízení do 30 kW (např. Tam, kde rozhodnutí Evropské komise připouští širší rozmezí vnitřního výnosového procenta, jej určí vláda. Vnitřní výnosové procento se bude počítat na základě všech peněžních toků, kterých bylo a bude dosaženo v rámci daného projektu. To mohlo být historicky dáno tím, že se předpokládalo, že po 20 letech budou zařízení „na odpis“.

Řešení problematiky tzv. Opatření ruší podporu v případě tzv. S vývojem na energetickém trhu dochází čím dál častěji k situacím, kdy je cena elektřiny na trhu záporná. To fakticky znamená, že na trhu v tu danou chvíli není potřeba. Proto už nyní pro nové zdroje v souladu s legislativou EU platí, že když je záporná cena na trhu, tak tyto zdroje nemají nárok na provozní podporu.

Ministerstvo poskytlo žadatelce podle § 4 zákona k informacím požadovaným pod bodem 1. odrážka první žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. Ministerstvo poskytlo žadatelce podle § 4 zákona k informacím požadovaným pod bodem 1. odrážka druhá a třetí žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm.

Ministerstvo poskytlo žadatelce podle § 4 zákona k informacím požadovaným pod bodem 1. odrážka čtvrtá žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informace následujícím sdělením, že náklady na financování podpory elektřiny a provozní podpory tepla jsou hrazeny z finančních prostředků, které - jak přesně žadatelka uvádí výše - jsou specifikovány v ustanovení § 28 odst. 1 zákona č.

Informace o celkových nákladech vynaložených na podporu elektřiny a provozní podporu tepla za účinnosti zákona č. Finanční prostředky uvedené pod písm. b) v ustanovení § 28 zákona č. 165/2012 Sb., tj. tržby z plateb za nesplnění minimální účinnosti užití energie při spalování hnědého uhlí podle § 6 odst. 5 zákona o hospodaření energií, nebyly využity a finanční prostředky uvedené pod písm. d) v ustanovení § 28 zákona č. 165/2012 Sb., tj. výnosy z dražeb povolenek podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, jsou součástí finančních prostředků podle písm. c) v ustanovení § 28 zákona č. 165/2012 Sb., tj.

Ministerstvo poskytlo žadatelce podle § 4 zákona k informacím požadovaným pod bodem 1. odrážka pátá žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm.

Hodnoty dotace ze státního rozpočtu v období do roku 2012 jsou uvedeny v odpovědi na dotaz výše. K dotazu, jaká část z výše této dotace byla poskytnuta na financování podpory výroby elektřiny z fotovoltaických elektráren, ministerstvo uvádí, že není možné stanovit výši dotace ze státního rozpočtu podle jednotlivých druhů podporovaných zdrojů, neboť všechny zdroje financování podle § 28 odst. 1 zákona č. 165/2012 Sb. používá společnost OTE, a. s., na úhradu nákladů provozní podpory společně.

Ministerstvo poskytlo žadatelce podle § 4 zákona k informacím požadovaným pod bodem 1. odrážka šestá žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm.

Na podporu obnovitelných zdrojů energie v příštím roce vláda vyčlení ze státního rozpočtu 8,5 miliardy korun. Dotace tak bude stejná jako v letošním roce. Pokud se během roku ukáže, že částka není dostatečná, přijde ministerstvo financí s úsporami výdajů v jiných oblastech, řekl dnes novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda chce přesněji a individuálně vyhodnocovat výnosnost provozu solárních elektráren, zejména těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010.

Stanjura řekl, že nemá obavy z případných arbitráží proti Česku ze strany vlastníků solárních elektráren. „Všechna opatření jsou v souladu s evropskou legislativou i českým právním řádem,“ řekl.

Analytik XTB Tomáš Cverna připomněl, že plánovaných 8,5 miliardy je tak stejná částka jako letos, nic se tak výrazněji nezmění.

Retroaktivní změna či snížení podpory pro soláry z let 2009 a 2010 by podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala byla nepřípustná. „To by dále zvýšilo pochybnosti podnikatelského prostředí o pevnosti domluv se státem, respektive trvalosti platnosti zákonů,“ vysvětlil.

Nejvíce ohroženy by v takovém případě podle něj byly banky, které mají úvěrovou expozici více než 25 miliard Kč. „Takové omezení by pravděpodobně na několik kvartálů vedlo k nulovému inkasu daně z příjmů od bank,“ dodal Dohnal.

Tabulka: Náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE)

tags: #ministerstvo #financi #podpora #obnovitelnych #zdroju #z

Oblíbené příspěvky:

• Stanoviště pro máčku plocholistou
• Ekologie Ryb a Zooplanktonu: Podrobný výzkum
• Fascinující Zajímavosti o Přírodě
• Problémy s divokými králíky
• Současný a budoucí problém lidstva