Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí upozorňují obce na problematiku pozdního vyhlašování obecně závazných vyhlášek, kterými zaváděly či měnily poplatky za komunální odpad. Obecně závazné vyhlášky tak nabyly účinnosti až v průběhu roku 2023 poté, co byly ve Sbírce právních předpisů řádně vyhlášeny.
Dle zjištění Ministerstva vnitra a Ministerstva financí došlo počátkem roku 2023 v řadě případů k situaci, kdy obce schválené obecně závazné vyhlášky, kterými zaváděly či měnily poplatky za komunální odpad, včas nevyhlásily ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů (dále jen „Sbírka právních předpisů“). Obecně závazné vyhlášky tak nabyly účinnosti až v průběhu roku 2023 poté, co byly ve Sbírce právních předpisů řádně vyhlášeny.
Ministerstvo vnitra ani Ministerstvo financí nejsou nadány pravomocí autoritativně vykládat právní předpisy. Tato pravomoc náleží především soudům, a to pouze při řešení konkrétních případů. S přihlédnutím k této skutečnosti lze poskytnout následující obecné stanovisko.
Dle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znění, jsou obce na svém území oprávněny zavést obecně závaznou vyhláškou jeden ze dvou místních poplatků za komunální odpad, a to poplatek za obecní systém odpadového hospodářství nebo poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. Vzhledem k tomu, že poplatkovým obdobím poplatků za komunální odpad je kalendářní rok (poplatek se tedy vybírá zásadně za období od 1. ledna do 31. prosince), je žádoucí, aby obecně závazná vyhláška, kterou je poplatek zaváděn, byla účinná od počátku roku, ve kterém bude obec poplatek vybírat.
Pokud je obecně závazná vyhláška účinná později, tedy v průběhu kalendářního roku, dochází fakticky k tzv. retroaktivitě právního předpisu. Z hlediska teorie práva jsou rozlišovány dva druhy retroaktivity, a to retroaktivita pravá a nepravá.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Pravá retroaktivita je dle nálezu Ústavního soudu ze dne 19. dubna 2011, sp. zn. Pl. ÚS 53/10, stav kdy právní norma působí vznik právních vztahů před její účinností za podmínek, které teprve dodatečně stanovila, nebo pokud dochází ke změně právních vztahů vzniklých podle staré právní úpravy, a to ještě před účinností nového právního předpisu. Obecně je pravá retroaktivita pokládána za nepřípustnou, neboť je v rozporu s principem právní jistoty a požadavkem legitimního očekávání. Pravá retroaktivita je přípustná pouze za zcela výjimečných okolností.
V případě nepravé retroaktivity nejde o zpětnou účinnost v pravém slova smyslu a souvisí s ochranou již nabytých subjektivních práv. Právní vztahy vzniklé před účinností nového právního předpisu se sice řídí původní právní úpravou, jejich změny a nově vzniklé skutečnosti, práva a povinnosti se však již posuzují podle úpravy nové. Tato nová právní úprava tak působí pouze do budoucnosti, ačkoli reguluje dříve vzniklé vztahy. Použití nepravé retroaktivity se obecně připouští.
Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne 12. července 2011, sp. zn. Pl. ÚS 9/08, nemusí změna právní úpravy daně v průběhu zdaňovacího období bez dalšího znamenat pravou retroaktivitu, ale může se jednat toliko o retroaktivitu nepravou. Použití nepravé retroaktivity (zejména v oblasti daňového práva) zásadně přípustné je, je-li to potřebné k dosažení zákonem sledovaného cíle a lze-li dospět k závěru, že při celkovém poměřování „zklamané" důvěry v právo a významu a naléhavosti důvodů právní změny byla zachována hranice únosnosti.
Pokud nová obecně závazná vyhláška o poplatku za komunální odpad nabude účinnosti v průběhu kalendářního roku, přičemž tato navazuje na obecně závaznou vyhlášku o poplatku za komunální odpad z předchozího poplatkového období, mohlo by se při naplnění shora uvedených podmínek jednat o přípustnou nepravou retroaktivitu a na základě takovéto nové obecně závazné vyhlášky by bylo možné poplatky vybírat. Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí na obce přesto apelují, aby obecně závazné vyhlášky zavádějící či měnící místní poplatky s ročním poplatkovým obdobím přijímaly a ve Sbírce právních předpisů vyhlašovaly včas, a to tak, aby tyto obecně závazné vyhlášky nabývaly účinnosti k 1. lednu.
Obecní systém odpadového hospodářství je definován v §59 (odst. 4,5,6) a upraven v dalších §§60-62 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. Obec může nastavit obecní systém odpadového hospodářství ke splnění povinností plynoucích ze zákona. Tento systém může nastavit obecně závaznou vyhláškou (OZV). Obec již nemá povinnost stanovit systém v OZV, nicméně se obecně doporučuje, aby obce i nadále používaly OZV jako u předchozí právní úpravy.
Čtěte také: Mluvčí Ministerstva životního prostředí
Obce používaly dle předchozího zákona OZV, kterou se stanovil systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem. Tyto vyhlášky nejsou většinově v rozporu s požadavky nového zákona, ale pro definování obecního systému je potřeba připravit nové vyhlášky, které budou platné od 1.1.2022. Při stanovení obecního systému nedošlo k zásadním změnám v organizaci OH obcí dle předchozího zákona. Nová OZV může tedy obsahově vycházet z původní vyhlášky, kterou je potřeba porovnat s doporučeným vzorem, vydaným Ministerstvem vnitra.
V OZV je možné stanovit:
V OZV není možné:
OZV může mít přílohy, ve kterých lze uvést specifikaci např. typů používaných sběrných nádob a způsobů sběru jednotlivých složek KO. Obec může uvést podrobné informace také na svých internetových stránkách, v OZV se na ně pouze odkáže. Informace na webu lze aktualizovat bez nutnosti schvalovat změny v OZV - k takovým informacím patří např.: seznamy sběrných stanovišť, podrobná specifikace, co lze a nelze odkládat do jednotlivých nádob a sběrných prostředků (např. odpadkové koše), harmonogram svozu jednotlivých komodit, doporučené objemy sběrných nádob na sběr SKO v l/obyvatel apod.
Je potřeba připomenout, že obec nemůže v OZV omezovat produkci složek KO, může ale nastavit pravidla sběru a různá místa pro odkládání složek KO včetně SKO.
Čtěte také: Povinnosti spojené s ekologickými plaketami
Systém odděleného soustřeďování bioodpadů od obyvatel lze nahradit dle zákona sběrem rostlinných zbytků v systému komunitního kompostování, kde se rostlinné zbytky z domácností i z veřejné zeleně obce kompostují na komunitní kompostárně. Pokud se obec rozhodne pro toto řešení, uvede ho do OZV.
Pokud se obec rozhodne umožnit využití obecního systému (nebo jeho částí) podnikajícími fyzickými a právnickými osobami (tzv. živnostenský odpad), pak tuto možnost stanoví v OZV. V OZV se stanoví:
Doporučuje se uvést do OZV co nejjednodušší obecné řešení. Konkrétní podrobnosti jsou pak následně řešeny s každým jednotlivým živnostníkem ve smlouvě s obcí, která je podmínkou zapojení do obecního systému.
Je vhodné, aby si obec pro svoje potřeby nastavila pravidla, jaké typy živností, s jakou produkcí bude do systému přijímat a k tomu nějaký ceník, do kterého promítne např. náklady na sběr, svoz a nakládání s odpady nebo si cenu stanoví jinak. Smlouvou pak poskytuje obec živnostníkovi službu, vztahují se na ni pravidla o DPH.
U sběru nebezpečných odpadů by se mělo jednat o sběr a svoz nebezpečných složek KO. Na jiné nebezpečné odpady se vyhláška nevztahuje.
U stavebních odpadů se obec může rozhodnout, zda je do obecního systému zahrne. Pokud ano, pak je potřeba si uvědomit, že stavební odpady nejsou komunální a obec tedy může nastavit omezující podmínky pro převzetí limitního množství stavebních odpadů.
tags: #ministerstvo #vnitra #obecně #závazné #vyhlášky #sběr