Ministerstvo životního prostředí a boj proti světelnému znečištění v České republice

Světelné znečištění neboli světelný smog je soubor všech nepříznivých účinků, které s sebou přináší umělé osvětlení. Jedná se o stále významnější celosvětový problém, jehož dopady můžeme pozorovat na lidském zdraví, životním prostředí nebo třeba na viditelnosti noční oblohy. Aktuálně více než 80 % světové a více než 99 % evropské populace žije v noci pod osvětlenou oblohou.

Světelné znečištění - anglicky light pollution, či hovorově světelný smog - lze chápat jako souhrnné označení všech negativních jevů, které s sebou umělé osvětlení přináší. Za jeho nárůstem stojí především nevhodný způsob užití světla a dostupnost LED technologií, které umožňují poměrně levně a efektivně svítit a tím mnohdy vedou k nadužívání světla. Nepříznivé dopady umělého osvětlení tak nalezneme v oblasti lidského zdraví, životního prostředí, ekonomiky, bezpečnosti i viditelnosti noční hvězdné oblohy.

Původcem světelného znečištění je obecně každý umělý světelný zdroj, pro který je typické především směrování světla do nežádoucích prostor (např. na nebe, do volné krajiny, oken, ale i z interiérů do vnějšího prostředí), osvětlováním mimo nutné časové období.

Světlo v podobě, jak ho užíváme nyní, tu však s námi není dlouho. Ještě koncem 19. století nebylo osvětlení samozřejmostí, a tak jsme se jako druh vyvíjeli, spolu s ostatními organismy, při pravidelném střídání světla a tmy, tedy dne a noci. Právě tento přirozený cyklus ovlivňuje chod biologických hodin, vylučování hormonů a celkové zdraví organismu (ať už se jedná o člověka či živočichy). Obdobně ovlivňovány jsou i rostliny, pro které jsou světelné podněty jedny z klíčových pro život.

Za posledních zhruba 20 let se poznání v této oblasti zásadně rozšířilo, na toto téma byly vydány tisíce vědeckých a statistických prací a v Evropě i ve světě byla přijata první zákonná opatření. Legislativně byl ošetřen nadbytek světla na národní úrovni např. ve Francii nebo Slovinsku, na místní úrovni např..

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Aktivity Ministerstva životního prostředí

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se začalo tímto tématem výrazněji zabývat v roce 2017, kdy vznikla meziresortní pracovní skupina pro řešení této problematiky koordinovaná právě MŽP. Cílem její práce by mělo být nalezení účinných nástrojů pro omezení světelného znečištění v co největší míře a poskytnutí právní ochrany před světelným znečištěním občanům ČR.

MŽP dále aktualizovalo zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, kde jsou světelné zdroje zohledněny v základních ochranných podmínkách národních parků (§ 16, j) a možné rozšíření ochrany je předmětem zkoumání (mimo jiné probíhá výzkumný projekt Vliv světelného znečištění na citlivé druhy živočichů, ekosystémy a krajinný ráz).

V posledních letech však vyvstala potřeba určit parametry šetrného svícení, na které by se dalo odkázat v právně závazných dokumentech. Proto byla na žádost Ministerstva životního prostředí pod hlavičkou České agentury pro standardizaci (ČAS) vypracována původní česká technická norma ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení.

Norma jasně definuje pravidla nejen pro veřejné osvětlení, ale i pro soukromou sféru, např. venkovní sportoviště, architektonické osvětlení nebo reklamní plochy. Cílem je snížení obtěžování nadměrným světlem a jeho vlivu na přírodu, ale také snaha o proměnu uvažování projektantů o využívání světla v noci.

Dokument je založený na principu rozčlenění území České republiky do pěti zón světelného prostředí (Z0-Z4) podle jeho citlivosti na světelné znečištění.

Čtěte také: Mluvčí Ministerstva životního prostředí

V loňském roce se v Hvězdárně a planetáriu Brno uskutečnil mezinárodní workshop Světelné znečištění 2022 pod hlavičkou českého předsednictví EU.

MŽP se podařilo téma světelného znečištění zvednout na evropskou úroveň již v roce 2022, kdy v rámci českého předsednictví v Radě EU zvolilo tuto problematiku jako jednu ze svých priorit a uspořádalo úspěšný mezinárodní workshop Světelné znečištění 2022, kde se setkali experti z celé Evropy. Na tyto aktivity pak v minulém roce navázalo španělské předsednictví, kde byla problematika dále diskutována.

Konference Světelné znečištění 2024

U příležitosti českého předsednictví ve Visegrádské čtyřce uspořádalo Ministerstvo životního prostředí konferenci Světelné znečištění 2024, která se konala v Praze dne 6. března 2024. Přístupy k regulaci světelného znečištění na evropské úrovni zde diskutovalo více než 80 účastníků, mezi kterými byli zástupci 17 evropských států, ale také řady zainteresovaných organizací, včetně zástupců Evropské komise, Mezinárodní komise pro osvětlování či Mezinárodní astronomické unie.

Konference upozornila také na úspěšné mezinárodní projekty, které se zabývají nepříznivými dopady světelného znečištění na urbánní i životní prostředí či lidské zdraví.

Ruskin Hartley (výkonný ředitel Mezinárodní asociace pro oblasti tmavé oblohy, USA) v rámci úvodní videozdravice shrnul problematiku světelného znečištění z globální perspektivy. Vysvětlil, že umělé noční osvětlování je spojeno s lidským osidlováním, kdy je v dnešní době prakticky celý svět elektrifikován. Světelné znečištění má ale celou řadu negativních dopadů, ať už se podíváme na člověka, rostliny, opylovače, chráněné oblasti, nebo také spotřebu energie a změnu klimatu. Máme tedy spoustu důvodů, proč bychom měli noční prostředí před světlem chránit. Následně představil pět základních principů pro zodpovědné venkovní svícení: účelnost, směřování světla pouze kam je potřeba a kdy je to potřeba, dodržování jeho nižší intenzity, regulovatelnost a použití teplých barev světla.

Čtěte také: Povinnosti spojené s ekologickými plaketami

Jiří Dušek (senátor Parlamentu ČR a ředitel Hvězdárny a planetária Brno) v úvodu konference přivítal účastníky v Praze a upozornil na nevyzpytatelnost světelného znečištění a na nezbytnost přírodní tmy, a to jak pro člověka, tak i pro další živočichy a rostliny.

Anna Pasková (ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje MŽP ČR) se ve své prezentaci zaměřila na světelné znečištění v kontextu evropské legislativy. Shrnula, jaké evropské politiky a legislativní akty se zabývají světelným znečištěním, a to zejména ve vztahu k dopadům na biodiverzitu.

Karolina Skorb, Grzegorz Iwanicki (Light Pollution Think-tank/Asociace POLARIS, Polsko) představili první ucelenou zprávu o stavu světelného znečištění v Polsku, kterou nevládní think tank letos zveřejnil. Prezentovány byly také další iniciativy, které se tímto tématem zabývají, vývoj a postup organizace a veškeré aktivity, které dělají s cílem omezit rušivé světlo v noci.

Lenka Maierová (UCEEB ČVUT, Česká republika) seznámila účastníky konference s detaily projektu, který zkoumá architektonické osvětlení v kontextu historických budov. Dle dostupných poznatků je pro každé architekturní osvětlení třeba zvážit, zda je nutné a přínosné, a pokud ano, tak jej navrhovat v kontextu místních podmínek, například podle světelných/environmentálních zón. Dodržovat přiměřený kontrast osvětlené plochy k světelnému pozadí je klíčové pro estetické působení staveb, genia loci i omezení světelného znečištění.

Laura Pavlíčková, Kristýna Horáčková a Martin Petrásek (Slezské gymnázium, Česká republika) představili studentský projekt Emise. Iniciativa monitoruje světelné znečištění ve městě Opava, kromě samotných studentů jsou zapojeni rodiče, učitelé, městská rada a široká veřejnost. Výstupy z tohoto letitého projektu se podařilo dostat až do Evropské komise, konkrétně k eurokomisařce Věře Jourové.

Nová česká technická norma ČSN 36 0459

Ačkoliv dílčí aktivity jako jsou doporučení, příručky, či dobrovolné a osvětové aktivity s cílem omezit světelné znečištění již probíhají na rozličných úrovních (státní správa, samospráva, akademická obec i občanské iniciativy), v České republice doposud chybí institucionální nástroje, které by stanovily jasná pravidla pro maximální míru umělého osvětlení.

V posledních letech však vyvstala potřeba určit parametry šetrného svícení, na které by se dalo odkázat v právně závazných dokumentech. Proto byla na žádost Ministerstva životního prostředí pod hlavičkou České agentury pro standardizaci (ČAS) vypracována původní česká technická norma ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení.

Norma jasně definuje pravidla nejen pro veřejné osvětlení, ale i pro soukromou sféru, např. venkovní sportoviště, architektonické osvětlení nebo reklamní plochy. Cílem je snížení obtěžování nadměrným světlem a jeho vlivu na přírodu, ale také snaha o proměnu uvažování projektantů o využívání světla v noci.

Norma byla vydána 1. února 2023 a 1. března téhož roku vstoupila v platnost. Dokument zatím není právně závazný, již nyní však funguje jako vodítko například pro obce při rekonstrukci veřejného osvětlení. V usnesení vlády č. 192/18 se Ministerstvo pro místní rozvoj zavázalo problém světelného znečištění řešit během rekodifikace stavebního práva. Od 1. července 2024 je proto problematika světelného znečištění součástí Nového stavebního zákona, a to § 24 vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu.

Dokument je založený na principu rozčlenění území České republiky do pěti zón světelného prostředí (Z0-Z4) podle jeho citlivosti na světelné znečištění. Nejpřísnější požadavky na světelné zdroje jsou na nezastavěná území, která se dělí na chráněné oblasti (Z0) a ostatní nezastavěná území (Z1). Zastavěná území se dělí podle velikosti obce. V malých obcích může být pouze zóna Z2, ve větších obcích (se statutem město, městys) Z2 a Z3, v největších obcích (statutární města a Praha) zóny Z2, Z3 a Z4. Požadavky na zónu Z4 jsou nejmírnější, jedná se o velmi světlé prostředí.

„Při definování zón byl brán ohled na české prostředí, pro které je charakteristická hustá struktura osídlení a velký podíl malých sídel s významnou vazbou na volnou nezastavěnou krajinu.

Oblasti tmavé oblohy v ČR

Oblasti tmavé oblohy jsou vyhlášeny k ochraně nočního životního prostředí, resp. k propagaci této problematiky, omezování světelného znečištění a zachování nočních přírodních podmínek v oblasti. Vyhlašovány jsou v lokalitách, které se i přes masivní nárůst umělého osvětlení v Evropě stále ještě vyznačují zachovalým nočním prostředím a hvězdnou oblohou.

Všechny dosavadní oblasti tmavé oblohy v ČR byly založeny na základě memoranda zúčastněných institucí, kde se zavazují dbát zásad šetrného osvětlování, specifikovaných v zakládajícím memorandu, a tak chránit zdejší zachovalé noční prostředí před světelným znečištěním.

Za 25 let se zvýšilo světelné znečištění v Evropě o polovinu a zasahuje 99 procent obyvatel, upozornil náměstek ministerstva pro ochranu klimatu Jan Dusík.

Podle ředitele Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu Ruskina Hartleyho se z energetického hlediska odhaduje, že se ročně kvůli světelnému znečištění zbytečně utratí energie za deset miliard eur (přibližně 250 miliard korun). Snižování spotřeby světla tak může vést i k úsporám v současné energetické krizi v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

Podle Hartleyho narůstá světelné znečištění dvakrát rychleji než počet obyvatel zeměkoule.

tags: #ministerstvo #zivotniho #prostredi #svetelne #znecisteni

Oblíbené příspěvky:

• Vesmír civilizace v ohrožení: Náš pohled
• Svatojakubská cesta: Získejte Compostelanu
• Více o shirském koni
• Jak postupovat při prasknutí odpadu
• Současné environmentální umění