Klimatické zdanění energií v EU: Stanovisko Senátu a vývoj situace

Senát se ve shodě s vládou postavil proti návrhu Evropské komise, který má stanovit rámec pro zdanění energetických produktů a elektřiny, a označil to za zásah do daňové pravomoci členských států.

Podle Senátu je tento dokument navíc v rozporu se zásadou subsidiarity, tedy principu, že problémy se mají řešit na úrovni členských států. Návrh směrnice podle Senátu zasahuje do daňové pravomoci členských států například tím, že jim neumožňuje stanovit rozdílné sazby daně pro energetické produkty zařazené do téže kategorie. Tím podle horní komory znemožňuje pružnou daňovou politiku přizpůsobenou podmínkám členského státu. Návrh směrnice počítá například s indexací sazeb daní z energetických produktů v zemích EU. I to podle Senátu zasahuje do daňové pravomoci členských států.

Horní komora podpořila stanovisko vlády odmítající jakékoli návrhy, které by mohly vést ke zvyšování cen energetických produktů a elektřiny. Řešení dopadů návrhu na různé sociální skupiny různou mírou zdanění označil Senát za nevhodné. Podle něj tyto záležitosti musí být řešeny v rámci sociální politiky státu.

Evropská komise by podle Senátu návrh unijní směrnice ohledně zdanění elektřiny, která je součástí evropského klimatického balíčku, měla přepracovat. V opačném případě by vláda měla podle Senátu návrh vetovat.

Vláda podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nesouhlasí s jakýmikoli tlaky, které by mohly vést k vyššímu zdanění, nebo omezují prostor pro nižší zdanění. „Nechceme nic, co navýší ceny,“ řekla.

Čtěte také: Přehled ministrů životního prostředí

Zelená dohoda a náhrada zdrojů

Senát se také shodl na tom, že přijetí tak ambiciózního plánu, jako je Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal), v situaci, kdy není známo, jak se nahradí dosavadní zdroje energie, je nezodpovědné. Senát se také v debatě o dvou unijních nařízeních o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zpřísnění norem pro emise oxidu uhličitého shodl na tom, že přijetí Zelené dohody je bez znalosti náhrady zdrojů zatím nezodpovědné.

Podle názoru senátního výboru pro EU, se kterým se ztotožnil i Senát, návrhy nezachovávají technologickou neutralitu, neboť preferují rozvoj elektromobilů. „Zpřísňování výkonnostních norem pro CO2 bude mít negativní dopad na méně rozvinuté regiony EU a členské státy s nižšími příjmy, na jejichž trhy budou směřovat starší vyřazená vozidla se spalovacími motory a jejichž vozový park bude bez adekvátních protiopatření zastarávat více než v rozvinutějších oblastech EU,“ konstatoval senátní evropský výbor.

Vicepremiér a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) řekl, že jeho úřad podporuje usnesení výboru. Podle něj představuje racionální pohled. Podle výboru i celého Senátu je také navrhované nařízení v rozporu s principem subsidiarity, tedy s pravidlem, že problémy se mají řešit na úrovni členských států. Evropská komise podle Senátu nedoložila, že navrhované závazné cíle týkající se infrastruktury pro těžká vozidla jsou reálně dosažitelné za přiměřených nákladů pro jednotlivé členské státy. Neprokázala tak skutečnou přidanou hodnotu zvoleného způsobu jednání na úrovni EU. Senát žádá po Evropské komise vypracování dopadové studie, kde bude popsána konkrétní realizovatelnost navrhovaných opatření a vyčísleny efekty plánovaných změn, především pak náklady a přínosy pro Česko.

Kritika sociálního fondu a systému emisních povolenek

Kriticky se senátoři stavěli také k navrhovanému zřízení sociálního fondu pro klimatická opatření. Fond má podle evropských plánů přispět ke zmírnění dopadů rozšíření systému obchodování s emisemi i na budovy a na silniční dopravu. Předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra uvedl, že nejprve se lidem vezmou peníze, potom k nim možná znovu doputují. Podle Zbyňka Linharta (STAN) je fond spíše alibi.

O rozporu s principem subsidiarity mluvil Senát i v případě návrhu Evropské komise na změny v systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Studie dopadů na úrovni celé EU podle Senátu vychází z již nerealistických odhadů vývoje cen emisních povolenek, jejichž ceny podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) dramaticky vzrostly. Vláda bude trvat na přepracování návrhu směrnice v tomto ohledu.

Čtěte také: Spořicí státní dluhopisy – emise

I v případě směrnice o energetické účinnosti komise Evropská komise podle Senátu nepředložila studie dopadů na členské státy. V přijatém usnesení komora uznává, že Česko bude muset pro naplnění klimatických ambicí postupně navyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie v energetickém mixu. Zastává ale názor, že s ohledem na geografickou polohu bude role obnovitelných zdrojů pouze omezená, a proto se Česko bude muset spoléhat především na jadernou energii. Proto Senát považuje za důležité, aby jaderná energie byla v rámci EU označena za udržitelný zdroj.

Klimatický balíček a cíle EU

Klimatický balíček má unii pomoci splnit její cíl, kterým je snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent proti roku 1990 a do roku 2050 dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality. Balíček obsahuje pět nových legislativních návrhů a osm návrhů změn už existujících předpisů. Komise je schválila v polovině července. Komise chce do roku 2030 zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů až na 40 procent, protože současný cíl 32 procent podle ní není dostačující.

Vláda má ale výhrady proti zavedení povinného podílu vodíku, zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů pro vytápění a chlazení budov nebo vůči změnám u úspor emisí v dopravě.

Reakce a obavy

Předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra v pořadu Události, komentáře uvedl, že současná debata o nařízeních a směrnicích Green Dealu nerespektuje realitu současné situace. Jednostranně se podle něho soustředí na omezování emisí oxidu uhličitého, na druhé straně další tři pilíře - environmentální hospodaření, biodiverzitu a cirkulární ekonomiku - v podstatě zatlačuje do pozadí.

„Možná se ženeme do velkého nebezpečí, že zabrzdíme Evropu a pak ani na potřebná opatření nebudou finanční prostředky,“ řekl Nytra. Marek Hilšer, senátor za MHS, si myslí, že při debatě v Senátu nepadalo moc věcných připomínek. „Musíme si klást otázku, zda problémy, které mohou přinést povodně, požáry lesů, postup pouště, zvedání mořské hladiny - které jsou naprosto objektivní - tak jestli nebudou stát více, než to zbrzďování změn.“ Dodal, že si je vědom, že se za změny něco bude muset zaplatit, je ale podle něj otázka, kdo to zaplatí. A také to, kdy chceme dosáhnout uhlíkové neutrality, zda v roce 2050, 2060, nebo 2070.

Čtěte také: Ministerstvo financí: Emise dluhopisů vysvětleny

Postoj některých svých kolegů hodnotí jako „my víme, že klima je problém, ale nechceme pro to nic dělat.“ Podle něho je třeba nastavit cíl a pak je možné tempo cesty k němu upravovat, Například, když se v roce 2030 zjistí, že se cíle nedají splnit, tak se tempo změní. Domnívá se rovněž, že současné prudké zvyšování cen energií není způsobeno emisními povolenkami.

Nytra soudí, že bychom současnou situaci kolem Green Dealu měli řešit racionálně, předvídatelně, reálně. Odmítl kritiku, že nechtějí nic dělat. „Uvědomujeme si potřebu něco dělat s životním prostředím, ale některá opatření nám přijdou přehnaná.“ V této souvislosti zmínil, že ani Evropská komise, ani vláda nedodaly dopadové studie. „Nevíme, co to bude stát, například zastavení výroby spalovacích motorů v roce 2035 či uhlíková daň na domy, na byty.“

Oba senátoři se naopak shodli, že současná výše navrženého sociálního fondu je nedostatečná. Hilšer podotkl, že změny nemají přinést energetickou chudobu.

Širší kontext evropských ambicí

Plány předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na ekologickou a digitální proměnu Evropské unie se vloni ocitly poněkud ve stínu covidové krize. Rozhodně je však nikdo neodsunul stranou, právě naopak. Letos vtělí Evropská komise své ohlášené ambice do velkého balíku legislativních předpisů. Ty se však zdaleka nebudou týkat jen ochrany životního prostředí a digitalizace.

V polovině prosince lídři evropských zemí definitivně podpořili závazek snížit evropské emise do roku 2030 alespoň o 55 procent (ještě před rokem by tomu věřil málokdo). Jde o jeden z klíčových milníků cesty EU k hlavnímu cíli - stát se do poloviny 21. století klimaticky neutrálním kontinentem. To znamená, že bude do ovzduší vypouštět jen tolik uhlíku, kolik je schopná pohltit. V praxi to bude znamenat rozsáhlou revizi všech myslitelných unijních předpisů týkajících se energie či klimatu.

Velká diskuse se čeká nad zavedením uhlíkových poplatků na hranici EU (v bruselském žargonu „mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích“). Ty by měly evropským producentům zajistit rovné podmínky s konkurencí ze třetích zemí, které neváží své výrobce a podniky tak přísnými - a drahými - pravidly. Mezitím bude ještě nutné dohodnout se na tzv. klimatickém zákonu. Ten již vloni předložil výkonný místopředseda Evropské komise odpovědný za realizaci Zelené dohody Frans Timmermans. Právě zde se mají státy upsat k oněm 55 procentům, což pro mnohé z nich představuje maximum možného. O tom ale budou muset ještě přesvědčit Evropský parlament, které by v textu raději viděl číslo 60. Čekají se tvrdá jednání.

Ambiciózní závazek stát se klimaticky neutrálním kontinentem je ovšem také hodně drahý. Proto vloni Evropská komise připravila tzv. mechanismus spravedlivé transformace. Ten má částkou 17,5 miliardy eur přispět na proměnu vybraným evropským regionům, které jsou nejvíce zatíženy průmyslem. Jde především o uhelné oblasti závislé na těžbě a spalování uhlí nebo regiony s energeticky náročným a znečišťujícím, například ocelářským nebo chemickým, průmyslem. Během letošního roku musí země EU připravit konkrétní plány, jak budou tyto peníze, které se stanou součástí strukturálních fondů, čerpat. V Česku se to mimochodem týká Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje.

Stovky miliard eur bude stát také další součást evropských zelených ambicí, a to ekologicky šetrné a udržitelné zemědělství a lesnictví. Na jaře by měla konečně spatřit světlo světa finální pravidla nové společné zemědělské politiky, která se diskutují již třetím rokem. Ta mají definovat, jaký charakter evropského farmaření podpoří v následujících letech další stovky miliard eur ve formě dotací. Podle některých hlasů jejich současná podoba dojednaná ministry zemědělství příliš ustoupila původním environmentálním ambicím Evropské komise, především kvůli obavám z negativních dopadů na evropskou zemědělskou produkci.

Zdanění energií a další kroky EU

Ministři financí zemí Evropské unie ve čtvrtek navrhli upravit zdanění energií tak, aby více přispělo k boji proti klimatickým změnám. Změny, jejichž přesnou podobu teprve musí připravit a navrhnout nová Evropská komise, by se podle členských států mohly dotknout například letecké a lodní dopravy či biopaliv.

Unijní státy ve čtvrtek vyzvaly Evropskou komisi, aby navrhla nová pravidla pro zdanění energií, aby bylo možné nahradit jejich 16 let starou a klimatické změny nezohledňující verzi. Návrh schválený zástupci unijních vlád počítá s tím, že by novým daním mohla podléhat například letecká doprava, ovšem "při zohlednění jejích specifik, stávajících výjimek a mezinárodního rozměru". Některé státy navrhují zdanění kerosinu, které by podle nich mohlo snížit emise z letecké dopravy o více než deset procent. O zdanění, které by podpořilo železniční dopravu na úkor letadel mluví i nová eurokomisařka pro dopravu Adina Valeanová. "Nám v podstatě nevadí ani jedna daň," řekla po jednání česká náměstkyně ministryně financí Lenka Dupáková.

Ministři životního prostředí se po velmi dlouhém vyjednávání dohodli na oslabení klimatických cílů pro rok 2040 a na nastavení nového klimatického plánu pro rok 2035. Nový plán pro rok 2035 pracuje s číslem snížení evropských uhlíkových emisí mezi 66,25 % a 72,5 % oproti roku 1990.

Plán není legálně závazný, ale má nastavit směr pro evropskou klimatickou politiku na dalších několik let. Čísla v něm podle serveru POLITICO odpovídají neformálnímu prohlášení, které EU představila na klimatickém summitu v New Yorku, který proběhl v září, a má předcházet jednání COP30, které začne příští týden v Brazílii.

Mnoho pozornosti se dostává ústupku ze strany Evropské komise, která povolila u cílů pro rok 2040 snížení z původně navrhovaných 90 % oproti roku 1990 na (de facto) 85 % s tím, že zbývajících pět procent mohou státy přesunout mimo své území tím, že nakoupí mezinárodní uhlíkové „kredity“, z nichž poté bude financováno například vysázení lesa či přechod z uhelné na solární elektrárny v rozvojovém světě. Stejným způsobem si navíc mohou státy snížit dalších pět procent ze svých národních cílů.

Dalším ústupkem pak bylo pravděpodobné posunutí systému ETS 2 zavádějícího zpoplatnění emisí C02 z dopravy a budov o rok, tedy do roku 2028.

Dohoda pro rok 2040 je legálně závazná, avšak ministři do ní přidali doložku, která umožňuje přezkoumat a případně upravit tyto cíle pro rok 2040, pokud bude mít klimatická politika negativní dopad na evropskou ekonomiku.

Česká pozice a reakce

ČR byla spolu s ostatními členy V4 proti i této formě dohody, hlasovalo se však kvalifikovanou většinou, a jelikož zbytek „sedmadvacítky“ s návrhem souhlasil, byl návrh po osmnáctihodinovém jednání přijat.

Dosluhující český ministr životního prostředí Petr Hladík už při příjezdu na jednání prohlásil, že navrhované cíle ČR nepodpoří.

Výslednou dohodu pak komentoval pro ČT takto: „Nebyly naplněny všechny požadavky, aby Česká republika hlasovala pro tento návrh.“

Na své sociální síti však prezentoval některé vyjednané ústupky jako český úspěch. Zdůraznil hlavně snížení cílů, to že jsou závazné pro celý blok a nikoliv pro jednotlivé státy (oproti některým předchozím „burden-sharing“ dohodám) či volnější přístup k alternativním palivům.

Jak německý, tak francouzský ministr životního prostředí před jednáním zdůraznili, že je důležité, aby do Belému na konferenci COP jely evropské státy s připravenými klimatickými cíli. Evropská komisařka pro hospodářskou soutěž se už před jednáním vyjádřila ve smyslu, že snížení cílů povede k plýtvání peněz a je „znamením slabosti a nekoherence s ekonomickými a lidskými dopady.“

Dánský ministr pro klima a energetiku - jehož země momentálně předsedá Radě EU, to komentoval takto: „Nastavit klimatický cíl není jen výběr čísla, jde o politické rozhodnutí s výraznými dopady pro kontinent. Proto jsme pracovali na tom, abychom dodali komfort, že toho dosáhneme způsobem, který zachová konkurenceschopnost, společenskou rovnováhu a bezpečnost.

Mezinárodní organizace Greenpeace výsledek označila za „zpackaný“ a poukázala na to, že se neshoduje s doporučením European Scientific Advisory Board on Climate Change pro změnu klimatu.

Konference COP30

Důvodem, proč se toto vyjednávání vůbec odehrálo, je fakt, že příští týden začíná konference COP30 (úvodní jednání hlav států začínají už v druhé polovině tohoto týdne) a EU potřebovala mít určité závazné cíle, které bude moci prezentovat OSN a tím ukázat, že plní Pařížskou dohodu.

Od konference se očekává mnoho a je možné že bude definovat blízkou budoucnost klimatické politiky. Hlavně z toho důvodu že Spojené státy se jí na vysoké úrovni vůbec neúčastní, i tak budou pravděpodobně jedním z hlavních témat.

Brazílie má vlastní plán který chce prosadit a OSN se zase bude dožadovat plnění pařížské dohody od jejích signatářů a udržet pohromadě multilaterální přístup.

tags: #ministri #financi #eu #klimaticke #zdaneni #energii

Oblíbené příspěvky:

• Problémy s vodou na Vysočině
• Ubytování v Písku: Recenze
• Jídlo a příroda v ČR
• Jak se Vyznat v Poplatcích za Odpad
• Druhy vrb odolné suchu