Státní dluhopisy jsou na jedné straně nejlehčím způsobem, jak stát může získat hotovost na svůj "provoz", a na straně druhé nejoblíbenějším cenným papírem institucionálních investorů. Výnosy jsou sice tak nízké, že jen velmi zřídka pokryjí inflaci, ale jejich bezpečnost a dlouhá doba splatnosti z nich dělají zboží, na které banky, fondy, pojišťovny i cizí státy stojí dlouhé virtuální fronty.
Důvod emise je stejný jako v případě, kdy dluhopisy emituje jakákoli firma. Emitent potřebuje vybrat hotovost za nějakým konkrétním účelem. U korporátních dluhopisů je to většinou investice do dalšího rozvoje, nákup potřebných strojů a zařízení, akvizice konkurence nebo expanze na nové trhy. U státních dluhopisů to nejčastěji bývají investice do infrastruktury, náklady na splácení státního dluhu nebo na letadla plná roušek a dalšího zdravotnického materiálu jako v koronavirovém roce 2020. Tehdy, když ekonomiky po celém světě včetně Česka kvůli dopadům covidu-19 klesly až o deset procent a vlády musely přijít s různými druhy finanční pomoci, se objem emitovaných dluhopisů výrazně zvýšil.
Zatímco v dubnu a květnu roku 2019 vydalo Ministerstvo financí dvanáct emisí státních dluhopisů, za stejné měsíce roku 2020 to byl skoro dvojnásobek - dvacet jedna. Nouzové stavy dluhopisům obecně přejí. Tradiční využití státních dluhopisů, které se často objevuje v učebnicích ekonomie, je totiž také financování válečných konfilktů, a to už od bojů za americkou nezávislost, přes první až po druhou světovou válku.
Od doby, kdy státní dluhopisy kupovali patrioti s cílem financovat svobodu amerického lidu nebo zastavit nacisty, se složení investorů výrazně změnilo. Nyní jsou státní dluhopisy, díky své dlouhé splatnosti, nízkému výnosu a relativní bezpečnosti, nejčastěji nakupovány velkými finančními institucemi - bankami, fondy a pojišťovnami - nebo cizími státy. Například Čína jeden čas vlastnila desetinu celého amerického zahraničního dluhu.
Přesto se na běžné občany také myslí. Česká republika prostřednictvím Ministerstva financí vydává tzv. Dluhopisy Republiky, které jsou určeny výhradně pro fyzické osoby, avšak jejich podíl na celkovém zadlužení je minimální. Domácnosti drží méně než jedno procento státního dluhu, často s výnosy nepokrývajícími ani inflaci.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Přesné podmínky pro nákup státních dluhopisů vypisuje Ministerstvo financí při každé emisi na svých webových stránkách, kde lze dluhopisy také objednat.
Výnosy státních dluhopisů jsou velmi nízké. České dluhopisy byly svého času (když zahraniční spekulanti očekávali posílení koruny) dokonce úročeny nejnižším úrokem na světě. Ale jinak záleží na mnoha faktorech, z nichž ten nejvýznamnější je, stejně jako u korporátních dluhopisů, ekonomická a politická stabilita emitenta - státu.
Stát emituje dluhopisy, které si investoři nakoupí, a z jejich peněz pak financuje "provoz" státu. Staví dálnice, nakupuje roušky a vyplácí politiky. Ročně pak investorům vyplácí úroky z jejich investice. Podle toho, za kolik peněz dluhopisy nakoupí.
Tady se státní dluhopisy od těch korporátních konečně podstatně liší. Jak firma, tak stát sice získají emisí dluhopisů rychlé a levné peníze, které jim umožní v budoucnu vydělat více, než si půjčily (a to i se započítanými úroky - příklad Řecka ilustruje, že i 100% úrok se může státu vyplatit v případě, že mu reálně hrozí bankrot. Ten by byl pro zemi, kde se zrodila demokracie, takovou tragédií, že je pro ni výhodnější slíbit a vrátit věřiteli až dvojnásobek investovaných prostředků), ale ono "vydělání" nemusí být vždy vyjádřeno penězi.
Některé státy totiž emitují třeba tzv. zelené dluhopisy, ze kterých financují své ekologické projekty, na jejichž finanční návratnost se často čeká několik desítek let, ale výnosy je třeba vyplácet pravidelně. To samé platí také, když se z dluhopisů financuje výstavba dálnice, po které se začne jezdit nejdříve za pět let (v Rakousku dříve, v Česku později) a nějakou dobu trvá, než přinese nějaké ovoce. Stát tedy na rozdíl od firem nevyplácí výnosy ze zisků z financovaných projektů, ale z instituce nazvané Dluhová služba, kterou provozuje ze svých běžných příjmů - z daní.
Čtěte také: Mluvčí Ministerstva životního prostředí
Jednoduše řečeno ano. Obecně se má za to, že státní dluhopisy jsou dokonce vůbec nejbezpečnější investicí (spořicí účet v bance není investice). Nízká míra rizika láká investory navzdory nízkému výnosu, ale i z nedávné historie jsou známy případy, kdy stát nedostál svým závazkům.
Například v roce 2002 vyhlásila největší státní bankrot v historii Argentina, jen krůček od bankrotu bylo po poslední finanční krizi také Řecko, kde tamní vláda připustila takové výdaje, které nemohly být pokryty skutečnou hospodářskou výkonností země. Situace vyústila v obrovské zadlužení vůči zahraničním věřitelům a Řecko pak na jeho pokrytí dokonce nabízelo již zmíněné dluhopisy s ročním úrokem přes 100 %.
Ministerstvo financí v pondělí zahájilo prodej sedmé emise státních dluhopisů určených pro fyzické osoby, takzvaných Dluhopisů Republiky. Bude je možné koupit do 12. června. Resort zároveň uvedl, že v rámci šesté emise se koupily dluhopisy za více peněz než při páté. V jednotlivých upisovacích obdobích, která na sebe navazují, si mohou zájemci pořídit dluhopisy v minimální hodnotě 1000 korun. Maximální objem je stanoven na pět milionů korun pro jednotlivý typ.
V předchozí emisi resort nabízel tři druhy dluhopisů - reinvestiční, protiinflační a fixní s konstantní výší výnosu v každém roce. Ministerstvo začalo v pilotní fázi prodávat dluhopisy pro občany předloni 3. prosince. Během pěti předchozích upisovacích období lidé nakoupili tyto cenné papíry za zhruba 12 miliard korun. Největší zájem byl zatím o protiinflační dluhopis, který nabídl stát ve třetí emisi.
Úřad nadále nabízí investorům vedle reinvestičního a protiinflačního dluhopisu také ten fixní s konstantní výší výnosu v každém roce. Splatnost mají šest let. Výnosy reinvestičního a fixního dluhopisu přitom budou v další emisi nižší než v předchozí. V případě typu s fixním výnosem resort u sedmé emise stanovil každoroční výnos na 1,3 procenta, u předchozí emise to bylo 1,5 procenta.
Čtěte také: Povinnosti spojené s ekologickými plaketami
MFČR vydalo dluhopis republiky vzhledem k aktuálnímu vývoji výnosů státních dluhopisů a navyšování základních úrokových sazeb ze strany ČNB. Dluhopis republiky je reinvestiční státní dluhopis s dobou splatnosti 6 let s rostoucími ročními kupóny a posledním prémiovým kupónem. Prémiový kupón dluhopisu má motivovat k držení dluhopisů do splatnosti. Minimální hodnota je stanovena na 1 000 Kč, maximální hodnota je omezena na 1 mil.
Dluhopisy lze upsat prostřednictvím elektronického přístupu ke správě majetkového účtu nebo prostřednictvím vybraných poboček ČSOB.
Lidé si v šesté emisi objednali státní dluhopisy určené pouze pro fyzické osoby za 2,2 miliardy korun. Počet objednávek činil 3772.
Následující tabulka uvádí příklad úrokových sazeb Dluhopisu Republiky v různých obdobích:
| Období | Úroková sazba | Poznámka |
|---|---|---|
| 30. 04. 2021 - 31. 10. 2021 | 0,43 % p.a. | |
| 31. 10. 2021 - 30. 04. 2022 | 2,41 % p.a. | |
| 30. 04. 2022 - 31. 10. 2022 | 5,66 % p.a. | |
| 31. 10. 2022 - 30. 04. 2023 | 7,38 % p.a. | |
| 30. 04. 2023 - 31. 10. 2023 | 7,21 % p.a. |
tags: #ministerstvo #financi #emise #statnich #dluhopisu #co