Roháč obecný: Zajímavosti o chráněném brouku

Roháč obecný (Lucanus cervus) je typickým představitelem čeledi roháčovitých (Lucanidae), zastoupené v České republice pouze sedmi druhy.

Vzhled a znaky

• Délka těla samců: 3,5-8 cm včetně kusadel.
• Délka těla samic: 2,5-5 cm.
• Samci mají mohutně zvětšená a parohovitě větvená kusadla, která slouží k soubojům.
• Samice mají menší kusadla, která slouží k přijímání potravy.

Takto utvářená kusadla už nemohou sloužit k přijímání potravy, slouží pouze k vzájemným soubojům samců. Velikost těchto kusadel bývá velmi rozdílná v závislosti na kvalitě a množství potravy v larválním stadiu. Jsou známy i tzv. hladové formy samců, kteří se velikostí kusadel neliší od samic. Dospělí roháči se živí vytékající mízou stromů, zejména dubů, kterou vysávají pomocí uzpůsobených červenohnědých čelistí. Samec svými silnými kusadly dokáže na vhodných místech rozkousat kůru tak, aby došlo k výronu sladké mízy.

Výskyt a stanoviště

Roháč obecný je rozšířený v zóně listnatých lesů větší části Evropy. Je přísně vázán na přítomnost starých dubů, staré dubové lesy jsou proto optimálním biotopem. Narazit na ně můžeme převážně v zámeckých parcích, alejích či zahradách a na hrázích rybníků s dostatkem mrtvého dřeva. Nejčastěji je nalezneme sedět na trouchnivějících dubových pařezech, spadlých dubových větvích nebo na kmenech dubů.

Biologie a chování

Roháči jsou aktivní za soumraku. Za teplých večerů vyhledávají brouci místa výronu mízy. Jestliže se na nich setká více samců, dochází k dlouhotrvajícím bojům. Samci postupují proti sobě, zahákují se navzájem kusadly a jeden druhého se snaží zvednout a odstranit. Cílem je odhodit protivníka z pařezu nebo stromu dolů. Zaháněny jsou však i samice, takže na konci několik hodin trvajícího boje zůstává na místě jen jediný pár a dochází ke kopulaci. Samec se postaví nad samici tak, že hlavy obou směřují stejným směrem. V této pozici vydrží několik dnů, a protože stále stojí na místě výronu mízy, mohou přijímat potravu. Samec prostrčí přitom svůj „jazýček" mezi kusadly samičky.

Po úspěšné kopulaci klade samice vajíčka do trouchnivějících pařezů nebo do půdy v blízkosti vhodných dubových kmenů. Vývin larev trvá 3-5 roků, podle kvality potravy a teploty. Dobře živené larvy dorůstají délky až 10 cm. Tvarem těla připomínají tlusté ponravy. Krátce před kuklením si larva vytváří jakousi kolébku, v níž se pak zakuklí. Samčí kolébky jsou vždy větší než samičí. Základy samčích kusadel směřují dovnitř na břišní stranu kukly. V samčí kukelní kolébce, která má rozměry lidské pěstí, má pak líhnoucí se brouk dostatek prostoru pro vývin mohutného „paroží". Brouci se líhnou již na podzim, zůstávají však až do jara v úkrytu, který opouštějí až za teplých červnových a červencových dnů.

Čtěte také: O Minutách z přírody s Václavem Chaloupkem

Potrava

Dospělí brouci sají mízu různých listnatých stromů, nejčastěji dubů. Zatímco samice jsou schopny opatřit si svými kleštovitými kusadly zdroj mízy rozkousáním kůry, musejí samci vyhledávat místa s ronící se mízou. Orientují se přitom čichem. Současně jsou též lákáni feromonem, který vysílají samice přítomné na místech výronu mízy a vystřikující své výkaly do všech stran.

Ohrožení a ochrana

V minulosti byl roháč obecný ve střední Evropě tak hojný, že ho znalo každé dítě. V současné době je roháč v mnoha oblastech velmi vzácný a patří k raritám. Nápadný úbytek početnosti brouků jistě nebyl způsoben činností sběratelů hmyzu, ale zásadní změnou lesního hospodářství v mnoha oblastech.

Dokud potrvá přeměna listnatých lesů v jehličnaté monokultury, odstraňování starých dubů, větších pařezů i trouchnivějících větví, nemá jeden z našich největších a nejkrásnějších brouků šanci na přežití. Druh je zákonem chráněn a v Červené knize uveden jako zranitelný, brouky je zakázáno sbírat, usmrcovat a přemísťovat mimo biotop. Jestliže však v zájmu intenzivního využívání lesních porostů odstraníme veškeré staré duby, je jakákoliv zákonná ochrana brouků pro udržení jejich početnosti málo platná.

Pro udržení roháčů (i mnoha dalších druhů hmyzu) v naší přírodě je důležité zachovat alespoň část lesních porostů v přírodě blízkém stavu.

Páchník je ale narozdíl od nich chráněný i prostřednictvím evropské soustavy Natura 2000. Tesařík obrovský a roháč obecný společně na starém dubu. Pokud budeme staré stromy opečovávat tak, aby dlouho vydržely stát, třeba i už mrtvé, saproxylickým druhům zachováme nebo nabídneme domov. Zásahy prováděné kvůli páchníkovi tedy pomohou i dalším druhům. Takovým druhům, jako je páchník, proto odborníci říkají „deštníkový druh“.

Čtěte také: Aktivity u vody

Výsledkem je řídký, světlý les, důležitý zas pro jiné vzácné druhy hmyzu, například našeho největšího brouka roháče.

Často jej lidé vídali v chomutovském zooparku, který dokonce získal díky dlouhodobému výskytu silné a stabilní populace roháčů označení evropsky významná lokalita.

Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO

tags: #minuty #z #prirody #rohac #obecny #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Sběrný dvůr Vyškov a jeho pravidla
• Procesy na řízené skládce
• Příčiny znečištění betonu
• Ekosystém Krušných Hor
• O vlivu igelitek na životní prostředí