Recyklace plastů: Jak si vedeme v České republice a Evropě?

Plasty jsou všudypřítomnou součástí našeho života. Od obalů na potraviny až po oblečení - plasty nás obklopují na každém kroku. S jejich rostoucí spotřebou však roste i množství odpadu, které produkujeme.

Statistiky produkce a recyklace obalového odpadu v EU

Podle nových údajů Eurostatu vyprodukoval v roce 2021 každý občan EU 188,7 kg obalového odpadu. Je to o 22,5 % více ve srovnání s rokem 2011. Za rok 2021 státy EU vyprodukovaly 84 milionů tun obalového odpadu, z toho 40,3 % tvořil papír a lepenka. Pokud porovnáme meziroční vývoj obalového odpadu, pak v roce 2021 bylo vyprodukováno o 6 % (4,8 mil. tun) více než v roce 2020.

Konkrétně u plastů spotřeboval každý člověk žijící v EU v průměru 35,9 kg plastových obalů a z toho bylo 14,2 kg recyklováno. Po přísnějších pravidlech, která byla zavedena v roce 2020, se míra recyklace posunula ze 41,1 % v roce 2019 na 37,6 % v roce 2020.

V roce 2023 bylo v EU vyprodukováno 79,7 milionů tun odpadu z obalů. Na jednoho obyvatele tak připadá 177,8 kg. I když to znamená snížení o 8,7 kg na osobu ve srovnání s rokem 2022, je tento údaj stále o 21,2 kg vyšší než v roce 2013.

Ze všech vyprodukovaných obalových odpadů tvořil 40,4 % papír a lepenka, 19,8 % plasty, 18,8 % sklo, 15,8 % dřevo, 4,9 % kovy a 0,2 % ostatní obaly. V roce 2023 bylo v EU vyprodukováno v průměru 35,3 kg plastového obalového odpadu na osobu. Z toho bylo recyklováno 14,8 kg.

Čtěte také: Míra znečištění ovzduší

Množství vyprodukovaného plastového odpadu se ve srovnání s rokem 2022 snížilo o 1,0 kg, zatímco množství recyklovaného plastového odpadu se zvýšilo o 0,1 kg. Mezi lety 2013 a 2023 se množství vyprodukovaného plastového odpadu z obalů zvýšilo o 6,4 kg na obyvatele, zatímco množství recyklovaného odpadu se zvýšilo o 3,8 kg.

V roce 2023 recyklovala EU 42,1 % všech vyprodukovaných plastových obalových odpadů, což představuje nárůst míry recyklace ve srovnání s rokem 2013 (38,2 %).

Míra recyklace plastových obalů v EU v roce 2023:

Recyklace plastů v České republice

Česko v roce 2021 zrecyklovalo 46 % všech plastových obalů a drží se v horní polovině žebříčku zemí EU. Míra recyklace společně s energetickým využitím plastů vzrostla z 89 % na celkových 94 %. Pokud se však podíváme na míru recyklace konkrétně plastových obalů v České republice za rok 2023, zvýšila se na 49 % oproti původním 46 % za rok 2022, u nápojových kartonů to bylo 37 %.

V roce 2024 jsme v ČR opět zvedli výše pomyslnou laťku v oblasti třídění a recyklace plastového odpadu. Každý obyvatel vytřídil průměrně 18,1 kg plastového odpadu, což je přesně o kilo více než v roce 2023!

V roce 2022 třídí v ČR své odpady v ČR 75 % obyvatel, od roku 2000 se jedná o nárůst o 1/3! V roce 2022 bylo na území ČR k dispozici 402 444 sběrných nádob na plasty.

Čtěte také: Indikátory znečištění v ČR

Díky aktivnímu přístupu občanů se loni z celkového množství vyprodukovaných obalových odpadů podařilo předat 75 % k recyklaci a dalších 11 % k energetickému využití. Míra recyklace obalů se tak meziročně zvýšila o 4 % a celkové využití je oproti roku 2022 o 5 %vyšší.

Firmy v ČR uvedly loni na tuzemský trh méně baleného zboží, což znamenalo i méně obalů. A častěji pro své produkty oproti předcházejícím rokům volily opakovaně použitelné obaly.

Každý obyvatel ČR vytřídil loni v průměru 75,6 kilogramu odpadu. Konkrétně to bylo 22,5 kilogramu papíru, 17,1 kilogramu plastů, 14,6 kilogramu skla, 0,4 kilogramu nápojových kartonů a 21 kilogramů kovů. K dispozici měli více než 920 tisíc barevných nádob na tříděný odpad a ze svého bydliště to k nim měli v průměru 90 metrů. V některých obcích třídí lidé místo do nádob na ulicích do pytlů přímo v domácnosti.

Proč třídit a recyklovat plasty?

Třídění odpadu je důležité vždy a všude, u plastů to platí obzvlášť. Kromě toho, že díky jejich třídění umožníme jejich recyklaci či přeměnu na energie - tedy efektivní využití, kterým šetříme zdroje, a tedy i životní prostředí.

Recyklace odpadu umožňuje efektivní využití: pouhých 50 vytříděných PET láhví stačí na výrobu fleecové bundy. Pokud plasty neskončí v koši, ale vytřídíme je, umožníme tak jejich recyklaci a další smysluplné využití.

Čtěte také: Dopady sucha na českou krajinu

Recyklace plastů umožňuje ze získaných druhotných surovin výrobu nových výrobků. Energetickým využitím v cementárnách nebo teplárnách rozumíme přeměnu za účelem výroby tepla nebo elektřiny.

Bez ochoty třídit vyprodukované odpady není možné jejich další efektivní využití.

Jak správně třídit plasty?

Třídění plastových odpadů nám mohou usnadnit tzv. recyklační značky, které jsou uvedeny na plastových obalech. Pro správné třídění plastů je třeba dodržet několik zásad - například objem odpadu vždy maximálně zmenšíme, netřídíme mastný a silně znečištěný odpad.

Do žlutého kontejneru lze vkládat sešlápnuté PET lahve, plastové tašky, sáčky, dále také plastové obaly od kosmetiky, čistících prostředků, mléčných výrobků, plastové obaly od CD disků a další. Do žlutého kontejneru pak nepatří mastné obaly, ve kterých jsou zbytky potravin nebo zbytky čistících přípravků, dále také obaly od barev, žíravin a dalších nebezpečných látek.

Proces recyklace plastů

Recyklaci plastů lze rozdělit na 4 typy. Prvním typem je mechanická recyklace, druhým je chemická, následuje tzv. rozpouštěcí recyklace a nakonec recyklace organická.

Mechanická recyklace

Mechanická recyklace je nejčastěji používaným postupem při recyklaci plastu. Po vhození plastového odpadu do žlutého kontejneru putuje plastový odpad na třídící linku, kde dochází k dotřídění od hrubých nečistot. Dochází také k rozdělení plastů dle druhů jako jsou PET lahve, fólie, duté plasty, také polystyren nebo třeba směsný plast. U PET lahví dochází také k rozdělení dle barev. Následně jsou plasty rozdrceny na malé kusy a poté jsou promyty s cílem odstranit nečistoty a kontaminanty. Dále jsou osušeny a připraveny k tavení pomocí zahřívání. Z nataveného materiálu pak vznikají dlouhá vlákna, která jsou nasekána na granule. V tento moment vzniká tzv. regranulát, který se dále využívá při výrobě dalších produktů, jako je například sportovní oblečení, spacáky, lavičky a další.

Vzniklý regranulát bohužel nelze použít na většinu výrobků, které by následně přišly do styku s potravinami. Výjimkou jsou pouze PET lahve, u kterých jsou však nastaveny přísné vstupní parametry s důrazem na vysokou míru čistoty vstupního materiálu. V tomto případě se pak jedná o tzv. rPET.

Pyrolýza

Další možností recyklace plastů je pyrolýza. Jedná se fyzikálně chemický děj v rámci termického procesu, který za pomocí vysokých teplot rozkládá organické látky bez přístupu kyslíku. Výsledným produktem tohoto procesu je plyn (využitelný v kogeneračních jednotkách na výrobu elektřiny a tepla), kapalina (pyrolýzní olej používaný v chemickém průmyslu nebo v rafinériích pro výrobu nafty) a tuhý zbytek (využívaný v průmyslu).

Pyrolýza je vhodná pro plastové materiály, které běžné recyklační metody nedokáží zpracovat, například směsné nebo kontaminované plasty. Tento proces přispívá ke snižování objemu plastového odpadu, který by jinak skončil na skládkách nebo ve spalovnách. Nicméně proces pyrolýzy vyžaduje vysoké teploty, což znamená vysokou spotřebu energie.

Výzvy recyklačního průmyslu

Přestože se míra recyklace plastových obalů v posledních letech zvyšuje, recyklační průmysl čelí silnému ekonomickému tlaku. Uzavírají se provozy, klesá výroba recyklátů a investice stagnují.

Podle dostupných průmyslových údajů se růst evropských recyklačních kapacit v posledních letech prakticky zastavil. V období let 2023 až 2025 došlo k největšímu zaznamenanému úbytku recyklační kapacity, kdy v důsledku uzavírání provozů byla ztracena kapacita blížící se jednomu milionu tun. Tento vývoj je spojen s výrazným nárůstem uzavírek recyklačních zařízení, který podle předběžných údajů za rok 2025 dosáhl přibližně 50 %.

Současně se výrazně zhoršila ekonomická výkonnost sektoru. Obrat evropského průmyslu recyklace plastů se meziročně propadl o 5,5 %, což Plastics Recyclers Europe označuje za nejostřejší pokles v historii odvětví. Přestože celková instalovaná kapacita recyklace plastů v Evropě dosáhla v roce 2024 přibližně 13,5 milionu tun, její růst zůstává hluboko pod úrovní přibližně 6 % ročně, která je podle průmyslových dat nezbytná pro splnění cílů nařízení PPWR.

Evropská komise sama ve své tiskové zprávě přiznává, že sektor recyklace plastů čelí kombinaci vysokých nákladů na energie, kolísavých cen primárních plastů, roztříštěných trhů s recykláty a nekalé konkurence ze třetích zemí. Tyto faktory podle Komise vedou k finančním ztrátám a snižování kapacit v recyklačních podnicích napříč EU.

Nové nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR)

Jak bude vypadat budoucnost konstrukce a využití obalů, objem obalového odpadu, recyklace a další parametry, výrazně určí nové Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), které je právě v evropském legislativním procesu.

PPWR také zavádí povinnost použití recyklovaných materiálů, zejména u plastových obalů.

Opatření Evropské komise na podporu recyklace

Evropská komise proto představila balíček opatření na podporu oběhové ekonomiky a recyklace plastů. Cílem návrhu je především odstranit strukturální bariéry, které brání fungování trhu s recyklovanými materiály.

Základním prvkem je příprava jednotných kritérií takzvaného „end-of-waste“, tedy pravidel určujících, kdy plastový odpad přestává být odpadem a stává se obchodovatelnou sekundární surovinou. Komise dále pracuje na prováděcích aktech k výpočtu a ověřování recyklovaného obsahu, zejména u PET nápojových lahví, a plánuje oddělit celní kódy pro recyklované a primární plasty. Součástí balíčku je také znovuoživení Circular Plastics Alliance jako platformy spolupráce mezi průmyslem, členskými státy a institucemi.

Komise zdůrazňuje, že jde o první krok a nikoli o kompletní legislativní řešení. Širší právní rámec v podobě takzvaného Circular Economy Act má být předložen až v roce 2026.

tags: #mira #recyklace #plastu

Oblíbené příspěvky:

• Asijská recyklace odpadu
• Příroda, včely a člověk, o.p.s.: Podrobný pohled
• Rizika gestačního diabetu
• Dopad větrných a solárních elektráren
• Ohrožení republiky a role panovníka