Co je světelné znečištění a jaké jsou jeho dopady?

Světelné znečištění - anglicky light pollution, či hovorově světelný smog - lze chápat jako souhrnné označení všech negativních jevů, které s sebou umělé osvětlení přináší. Jedná se o stále významnější celosvětový problém.

Definice a projevy světelného znečištění

Pojem světelné znečištění (anglicky light pollution) nemá striktní definici. Obecně je jím chápáno souhrnné označení všech negativních jevů, které s sebou přináší umělé osvětlení. Mezi hlavní projevy světelného znečištění patří pronikání světla do příbytků, oslnění, osvětlení míst kde to není žádoucí a závojový jas oblohy (populárně označovaný jako tzv. světelný smog).

Příčiny nárůstu světelného znečištění

Za jeho nárůstem stojí především nevhodný způsob užití světla a dostupnost LED technologií, které umožňují poměrně levně a efektivně svítit a tím mnohdy vedou k nadužívání světla.

Negativní dopady umělého osvětlení

Nepříznivé dopady umělého osvětlení tak nalezneme v oblasti lidského zdraví, životního prostředí, ekonomiky, bezpečnosti i viditelnosti noční hvězdné oblohy.

Světlo v podobě, jak ho užíváme nyní, tu však s námi není dlouho. Ještě koncem 19. století nebylo osvětlení samozřejmostí, a tak jsme se jako druh vyvíjeli, spolu s ostatními organismy, při pravidelném střídání světla a tmy, tedy dne a noci. Právě tento přirozený cyklus ovlivňuje chod biologických hodin, vylučování hormonů a celkové zdraví organismu (ať už se jedná o člověka či živočichy). Obdobně ovlivňovány jsou i rostliny, pro které jsou světelné podněty jedny z klíčových pro život.

Čtěte také: Míra znečištění ovzduší

Legislativní opatření v ČR

Ačkoliv dílčí aktivity jako jsou doporučení, příručky, či dobrovolné a osvětové aktivity s cílem omezit světelné znečištění již probíhají na rozličných úrovních (státní správa, samospráva, akademická obec i občanské iniciativy), v České republice doposud chybí institucionální nástroje, které by stanovily jasná pravidla pro maximální míru umělého osvětlení.

Za posledních zhruba 20 let se poznání v této oblasti zásadně rozšířilo, na toto téma byly vydány tisíce vědeckých a statistických prací a v Evropě i ve světě byla přijata první zákonná opatření. Legislativně byl ošetřen nadbytek světla na národní úrovni např. ve Francii nebo Slovinsku, na místní úrovni např.

Meziresortní pracovní skupina světelné znečištění Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se začalo tímto tématem výrazněji zabývat v roce 2017, kdy vznikla meziresortní pracovní skupina pro řešení této problematiky koordinovaná právě MŽP. Cílem její práce by mělo být nalezení účinných nástrojů pro omezení světelného znečištění v co největší míře a poskytnutí právní ochrany před světelným znečištěním občanům ČR. (7/2017; č.j. 793/17).

V 14. září 2020 pak proběhlo 21. veřejné slyšení v Senátu na téma „Světlo - dobrý sluha, zlý pán“ k němuž veškeré odkazy naleznete zde a závěry k tomuto veřejnému slyšení Senátu byly přijaty 508. usnesením senátu (PDF, 400 kB) z 27. schůze konané 14. října 2020, jež též obsahuje „Doporučení Senátu vládě k světelnému znečištění“.

MŽP dále aktualizovalo zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, kde jsou světelné zdroje zohledněny v základních ochranných podmínkách národních parků (§ 16, j) a možné rozšíření ochrany je předmětem zkoumání (mimo jiné probíhá výzkumný projekt Vliv světelného znečištění na citlivé druhy živočichů, ekosystémy a krajinný ráz). (č.j. 590/23), který byl projednán na schůzi Vlády ČR dne 12. července 2023.

Čtěte také: Indikátory znečištění v ČR

Technická norma ČSN 36 0459 - Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení

V posledních letech však vyvstala potřeba určit parametry šetrného svícení, na které by se dalo odkázat v právně závazných dokumentech. Proto byla na žádost Ministerstva životního prostředí pod hlavičkou České agentury pro standardizaci (ČAS) vypracována původní česká technická norma ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení.

Norma jasně definuje pravidla nejen pro veřejné osvětlení, ale i pro soukromou sféru, např. venkovní sportoviště, architektonické osvětlení nebo reklamní plochy. Cílem je snížení obtěžování nadměrným světlem a jeho vlivu na přírodu, ale také snaha o proměnu uvažování projektantů o využívání světla v noci.

Norma byla vydána 1. února 2023 a 1. března téhož roku vstoupila v platnost. Dokument zatím není právně závazný, již nyní však funguje jako vodítko například pro obce při rekonstrukci veřejného osvětlení.

Od 1. července 2024 je proto problematika světelného znečištění součástí Nového stavebního zákona, a to § 24 vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu.

Více informací o nové technické normě naleznete například v tiskové zprávě MŽP, platné znění je k dispozici v databázi ČAS.

Čtěte také: Dopady sucha na českou krajinu

V usnesení vlády č. 192/18 se Ministerstvo pro místní rozvoj zavázalo problém světelného znečištění řešit během rekodifikace stavebního práva.

Oblasti tmavé oblohy v ČR

Oblasti tmavé oblohy jsou vyhlášeny k ochraně nočního životního prostředí, resp. k propagaci této problematiky, omezování světelného znečištění a zachování nočních přírodních podmínek v oblasti. Vyhlašovány jsou v lokalitách, které se i přes masivní nárůst umělého osvětlení v Evropě stále ještě vyznačují zachovalým nočním prostředím a hvězdnou oblohou.

Všechny dosavadní oblasti tmavé oblohy v ČR byly založeny na základě memoranda zúčastněných institucí, kde se zavazují dbát zásad šetrného osvětlování, specifikovaných v zakládajícím memorandu, a tak chránit zdejší zachovalé noční prostředí před světelným znečištěním.

Příručka MŽP, která veřejnosti přibližuje, jakým způsobem se v souvislosti s normou mění podmínky pro osvětlování v České republice je k dispozici zde 3. ), ochrana přírody (CHKO Jizerské hory, CHKO Brdy, CHKO Žďárské vrchy, NP Podyjí) ., která již není omezena pouze na obce a veřejné osvětlení, ale návod k šetrnému osvětlení zde najde každý. reflektuje zejména vydání nové české technické normy ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení.

Negativní dopady umělého osvětlení mohou být rozmanité a jistým způsobem se týkají téměř všech obyvatel vyspělého světa, ačkoliv si to většinou ani neuvědomují. Určitá míra světelného znečištění, zejména ve formě světla odraženého od osvětlovaných objektů, nevyhnutelně provází každé umělé osvětlení - tomu nelze zabránit.

Většina světelného znečištění však vzniká zcela zbytečně. Dodržováním několika jednoduchých zásad při osvětlování je možné jeho nežádoucí důsledky do značné míry omezit. Je to překvapivě snadné.

Za Českou astronomickou společnost se světelným znečištěním zabývá odborná skupina Temné nebe.

Mapa světelného znečištění v České republice (převzato z Falchi et al. 2016). Světle modré oblasti jsou místa s nejnižší mírou světelného znečištění v České republice. Nejvíce světla je pak v okolí velkých měst a aglomerací. Tmavě modré, šedé a černé oblasti se u náš již nenacházejí.

Autor: Martin Mašek, Fabio Falchi

tags: #mira #znecisteni #anglicky #vyznam

Oblíbené příspěvky:

• Příčiny znečištění rozvodné soustavy
• Odpad z chatky: průvodce
• Vztah člověka k přírodě
• Legislativa a stanování
• Postupy recyklace stříbra