Komunální odpad je významný pojem v oblasti odpadového hospodářství. V zákoně o odpadech (zákon č.185/2001 Sb.) je definován jako veškerý odpad vznikající na území obce činností fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo osob oprávněných k podnikání. Jedná se o velmi heterogenní směs, která obsahuje například popel, papír, plasty, zbytky potravin, zahradní zbytky, smetky, textil, kovy, sklo, gumu atd.
Systém podle stupně třídění se rozlišují zejména na sběr směsného (netříděného) komunálního odpadu, sběr vícedruhového odpadu (např. V případě odděleného sběru využitelných složek - komodit se každý materiál sbírá zvlášť do speciálních oddělených nádob, pytlů nebo jiných sběrných prostředků. V tomto případě v obcích a městech ČR převládá stále donáškový způsob sběru, kdy občané musí při odevzdání vytříděných složek překonat určitou vzdálenost.
Výtěžnost odděleného sběru ovlivňuje vybavenost území a dostupnost sběrné sítě pro občany. Vybavenost obcí se neustále zlepšuje, v období mezi roky 2004 - 2007 vzrostl počet kontejneru na sběr využitelných složek v obcích o 40 %. Používají se kontejnery různých objemů a typů. Užití konkrétního typu kontejneru závisí na místních podmínkách, technické vybavenosti firem, ochotě obyvatel a přepravních vzdálenostech.
Velmi významnou složkou komunálních odpadů jsou nebezpečné odpady, jenž tvoří v komunálních odpadech přibližně 1 %. Obce a tedy i občané ze zákona jsou povinni nebezpečné odpady odděleně shromažďovat, sbírat a předávat k oddělenému zpracování.
Mezi nejčastější způsoby dalšího nakládání s komunálními odpady v ČR patří především skládkování, dále pak spalování, kompostování, anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpadů včetně odpadů ze zeleně a odpadů z veřejného stravování (kofermentační technologie), využívání tuhých odpadů ve fermentorech pro anaerobní stabilizaci kalů z čistíren odpadních vod veřejných kanalizací a zemědělské bioplynové stanice.
Čtěte také: Alternativy k netkané textilii
V zemí EU dochází v současné době k omezování ukládání komunálního odpadu na skládky, zvyšuje se podíl materiálového využití odpadů (recyklace a kompostování) před skládkováním . Komunální odpady obsahují významný podíl organické hořlavé fáze a tento podíl se navíc stále zvyšuje. Byla zjištěna poměrně vysoká výhřevnost některých složek tuhého komunálního odpadu, výrazně převyšující výhřevnost hnědého uhlí.
Vytříděním vhodných složek z komunálního odpadu a provedením jejich mechanické úpravy (drcením a tříděním), lze získat alternativní palivo s výhřevností 20 - 22 MJ/kg. Pro toto palivo se začal používat název ekopalivo. Používání ekopaliva v ČR jako náhrady primárních paliv je známé od počátku 90. let minulého století. Pro jeho pojmenování se vžilo několik různých termínů - tuhá topná směs-TTS, tuhé alternativní palivo-TAP, tuhé hořlavé odpady-THO nebo se používaly obchodní názvy od různých výrobců (Kormul, Palozo apod.).
Výkon státní správy v odpadovém hospodářství je upraven zákonem o odpadech (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Prázdné PET láhvi, neznečištěné chemikáliemi, uvolníme víčko, sešlápneme a víčko utáhneme. Láhev vhazujeme do kontejneru na sklo bez uzávěru. Etiketu ponecháme. Se samotným uzávěrem naložíme dle jeho materiálu. Plastové víčko patří do kontejneru na plast. Papírové krabice například od džusů nebo mléka nazýváme nápojovými kartony. Organizovaný sběr těchto obalů probíhá. již v mnoha městech a obcích v celé ČR.
Sběrné nádoby, do kterých lze použitý nápojový karton odkládat, jsou označeny speciální oranžovou nálepkou s označením Nápojový karton. V některých obcích je sbírán tento odpad do oranžových pytlů. Nikdy nevyhazujte krabice se zbytky nápojů. Před odložením do nápojového kartonu napustíme trochu vody, protřepeme a vylijeme. Takto jednoduše vymytý karton stlačíme a vhodíme do kontejneru nebo pytle určeného pro tento druh odpadu.
Čtěte také: Místo člověka v přírodě podle Teilharda
Rozmístění a následný svoz kontejnerů na tříděný odpad spadá do kompetence obcí. Společnost Eko-kom obcím a městům zapojeným do systému EKO-KOM finančně přispívá na vybudování a provoz systému třídění odpadů a zároveň poskytuje poradenství, jak co nejefektivněji systém nastavit a udržovat. Jakým způsobem ale ve finální fázi obce, města či městské části řeší rozmístění a svozy kontejnerů - to je již na nich samotných.
Obecně lze říci, že pokud se nejedná o odpad nebezpečný nebo o odpad, se kterým se musí nakládat zvláštním způsobem (např. Ke svozu kontejnerů na tříděný odpad se běžně používá stejná technika jako je tomu u svozu směsných komunálních odpadů. Pokud svozový automobil sváží tříděný odpad, měl by být viditelně označen nápisem sbírané komodity.
Existují ale i případy, kdy k vysypání tříděných odpadů do směsného odpadu skutečně dojde. Jedná se většinou o situaci, kdy jsou odpady nesprávně tříděny. Pokud se totiž v kontejnerech na tříděný odpad vyskytuje směsný odpad nebo je odpad natolik znečištěný, že není možné ani jeho dotřídění, celý obsah kontejneru je znehodnocen a musí být odvezen na skládku. Kovové obaly a hliníková víčka odhazujte, pokud existuje ve vaší obci oddělený sběr, do sběrných nádob k tomu určených. Jinak jej lze odložit do směsného odpadu.
Tříděním odpadů lze dosáhnout úspory peněz placených na nakládání s odpady z obecního rozpočtu. Čím větší množství odpadů je ve Vaší obci vytříděno, tím větší finanční obnos obdrží obec od společnosti EKO-KOM. Dále tak méně zaplatí za odvoz a uložení komunálního odpadu na skládku.
Obaly s technickými oleji, barvami, ředidly a jinými chemickými látkami odevzdejte na místa určená ke sběru nebezpečných látek, většinou do sběrného dvora. Oleje se sbírají také na benzínových pumpách. Tyto obaly nazýváme kombinované a patří do směsného odpadu. Skládají se ze dvou či více materiálů, které od sebe nejsou jednoduše oddělitelné. Takovým obalem je např. tzv. blistr na léky ("platíčko" se zatavenými tabletkami). Většinu kombinovaných obalů nelze zpracovat.
Čtěte také: Nebezpečný odpad - spreje
V souvislosti se sporem ohledně potřebnosti či nepotřebnosti nového kontejnerového stání na ulici Pod Tratí zazněla důležitá myšlenka, že bychom se měli především snažit vzniku odpadů předcházet a nejlépe je vůbec nevytvářet. Plně souhlasíme! To je do budoucnosti nejlepší řešení, ale cesta k němu bude ještě hodně dlouhá a my musíme do té doby zajistit legislativě odpovídající a finančně udržitelný systém nakládání s odpady. Zkušenosti měst a obcí se systémy pro třídění odpadů zpracovává autorizovaná společnost EKO-KOM a na jejich základě dává doporučení, jak zvyšovat množství vytříděných odpadů.
Na prvním místě je samozřejmě osvěta, že třídit odpady je správné, ta probíhá formou vzdělávání dětí ve školách a dospělých prostřednictvím různých akcí, televizních spotů i obecních zpravodajů. Dále je to zvyšování komfortu pro občany - zvyšování počtu kontejnerových stání za účelem zkrácení docházkové vzdálenosti a snížení počtu obyvatel na jeden kontejner, aby nedocházelo k jejich přeplnění.
Celostátně se průměrná vzdálenost ke sběrnému místu pro občany snížila ze 138 metrů v roce 2006 na 91 metrů v roce 2018, počet obyvatel, připadajících na jedno sběrné místo, vychází celostátně 124. Kontejnerů na tříděný odpad najdeme v celém Česku více než 413 tisíc kusů! A protože právě s častým přeplněním kontejnerů máme problémy i v Okříškách, vznikl projekt na vybudování tří nových sběrných míst a rozšíření tří stávajících, přičemž ve všech případech dojde k jejich ohrazení z důvodů lepšího estetického vzhledu.
Vycházeli jsme přitom právě z mapy docházkových vzdáleností (žluté kruhy plné), která určila tzv. „hluchá místa“ (oranžové kruhy přerušované), tam kde máme vhodné obecní pozemky, byla navržena kontejnerová stání (červené kruhy plné). Zvýšení počtu kontejnerů by mělo odstranit problém s nedostatečnou kapacitou a zároveň zlepšit jejich dostupnost pro obyvatele v těchto místech (dnes vychází v Okříškách na jedno sběrné místo 158 obyvatel, po dobudování tří nových to bude 128).
Důvodem, proč i do budoucna musíme v odpadovém hospodářství usilovat o zlepšení výsledků třídění (byť jsou u nás lepší než celorepublikové - viz. článek na webu městyse), je připravovaná legislativa. Obcím bude zároveň nabídnutá tzv. recyklační sleva. Obec, které 2 roky před dobou platnosti pro výši poplatku (pro rok 2021 je to rok 2019) vytřídí určité procento komunálních odpadů, bude za uložení směsného odpadu platit poplatek dle tabulky pro zbytkový odpad. Obcím, které nedocílí stanovené minimální úrovně recyklace v roce 2025 (60 %), 2030 (65 %) a 2035 (70 %), bude naopak hrozit pokuta až do výše půl miliónu korun.
A jak jsme na tom v Okříškách? V loňském roce bylo vytříděno 127 kg papíru, plastů, skla a kovů na obyvatele což je hodně vysoké číslo (celostátní průměr je to 63 kg), ovlivňuje ho ale nadstandartně sběr papíru základní školou a sportovním klubem, který nemusí být napořád. Vůči tomu stojí 133,3 kg směsného komunálního odpadu na osobu, míra třídění je tedy 48,8%. První roky bychom tak na recyklační slevu lehce dosáhli, později ale budeme muset i my přidat.
Pokud bychom navíc nepočítali v plném rozsahu s papírem od školy a SK (třeba proti sběru papíru ve škole již zazněly výhrady) a brali pouze to, co se vytřídí v systému městyse, tedy cca 70 kg na obyvatele, potom se dostaneme na necelých 35% úrovně recyklace. V případě, že městys nedosáhne na uvedenou recyklační slevu, tak se nám při stejném množství směsného odpadu zvýší v roce 2025 jen poplatek za uložení na skládce o 275 tisíc korun, tzn. o cca 135 korun na osobu.
V souvislosti s přeplněnými kontejnery také zaznívají návrhy na častější vyvážení kontejnerů. Dnes se plasty vyváží každý týden, papír jednou za 14 dní. Přechod na systém dvakrát týdně plasty a jednou týdně papír by znamenal zvýšení nákladů jen za svoz o 48 672,- Kč, tedy dalších 24 korun na obyvatele.
Chceme-li udržovat výši poplatku na stávající úrovni, a to chceme, protože si myslíme, že to je zájem většiny občanů, potom musíme trvale vytvářet podmínky co nejlepší komfort sběrných míst, vysvětlovat, že je potřeba petky sešlapávat, krabice skládat, aby kontejnery byly lépe využité, a také vést veřejnost ke změně životního stylu, při kterém nebude tolik odpadů vůbec vznikat.
Bohužel, když se podíváme na celkové množství vytříděného a směsného odpadu, které v Okříškách vzniká, tak trend je přesně opačný. Za poslední tři roky vzrostl objem odpadu z 234,9 kg přes 251,7 kg až na 263 kg na obyvatele, celkem je to nárůst o 57,8 tuny!
Cílem tohoto systému je tedy co nejvíce snížit množství směsného komunálního odpadu za co nejvyššího komfortu pro občany. Jak bude nový systém vypadat? Každá domácnost, která projeví zájem, dostane zdarma do zápůjčky nádoby na tříděné odpady (papír, plast, bioodpad). Není nutné odebrat celé sady. Budete si moci zvolit, které druhy nádob chcete. Zároveň je třeba upozornit, že při zavádění nového systému obdrží zájemci maximálně po jednom kusu nádob od každého typu, tedy na každé číslo popisné 1 modrá nádoba na papír, 1 žlutá nádoba na plasty a 1 hnědá nádoba na bioodpad.
Pokud máte naopak pocit, že vaše domácnost nemůže naplnit dané nádoby, je možné se domluvit se sousedy na společném třídění a sadu nádob užívat společně. Pokud se vše rozběhne bez vážnějších potíží, celý systém by měl začít fungovat od 1. dubna 2021. Frekvence svozu jednotlivých nádob bude pro papír a plast - 1 x 28 dní a pro bioodpad pak 1 x 14 dní v letní sezóně a 1 x 28 dní v zimní sezóně. Dojde také k úpravě svozu směsného komunálního odpadu, a to z 1 x týdně na 1 x 14 dní. Každá domácnost obdrží přehledný harmonogram svozu, abyste vždy věděli, který je váš svozový den.
Hlavní výhodou je maximální pohodlí při třídění odpadu. Každý rodinný dům má vlastní nádoby na tříděné odpady a není tedy nutné s odpady nikam chodit. Nezanedbatelné je pak i snížení ekologické zátěže, kterou představují stovky tun směsného komunálního odpadu ukládaného na skládku.
Převážná část měst a obcí v ČR spolupracuje s autorizovanou obalovou společností EKO-KOM. Tato společnost proplácí obcím a městům za každou vytříděnou tunu papíru, plastu, kovu a skla jakousi „výkupní cenu“ těchto recyklovatelných surovin. Čím více vytřídíme, tím více dostaneme zaplaceno a nebude nutné zvyšovat poplatek za svoz komunálního odpadu. Pro ověření, zda je nádoba využívána, slouží čip, který bude jedinečný pro každé číslo popisné a zajistí informaci o tom, zda je nádoba svážena.
Dostali jsme do Poradny další dotaz týkající se tzv. sběrného místa. Existuje nařízení, které by definovalo, jaké požadavky musí splnit pozemek, aby mohl být využit pro potřeby sběrného místa? Je překážkou, když se na pozemku nachází studna?
Odpověď přináší Lucie Ješátková, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí: Předpokládáme, že jde o místo soustřeďování komunálních odpadů v obci. Pojem sběrné místo předpisy v odpadovém hospodářství nepoužívají. Pro místo soustřeďování komunálních odpadů se uplatní obecné požadavky na soustřeďování odpadu podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech a vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Nejdůležitější je v tomto ohledu § 5 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady:
(1) Odpady musí být soustřeďovány v prostředcích, které a) jsou odolné proti chemickým vlivům odpadů, pro které jsou určeny, b) splňují technické požadavky k nakládání s chemickými látkami a směsmi se stejnými vlastnostmi jako mají odpady, pro které jsou určeny, c) jsou odlišeny tvarem, barvou nebo značením od prostředků nepoužívaných pro nakládání s odpady a od prostředků určených k soustřeďování jiných druhů odpadů, d) svým provedením zajišťují bezpečnost při jejich obsluze, a pokud nejsou určeny pro jednorázové použití, i při jejich čištění a desinfekci, e) svým provedením nebo v kombinaci s technickým provedením a vybavením místa, v němž jsou umístěny, zabezpečují ochranu okolí před únikem odpadů a před emisemi nebo zápachem a zároveň chrání odpad před nežádoucím znehodnocením, zneužitím nebo odcizením a f) jsou umístěny tak, aby byla zajištěna bezpečnost při jejich obsluze, požární bezpečnost, dostupnost a možnost obsluhy mechanizačními a dopravními prostředky.
(2) Prostředky pro soustřeďování komunálního odpadu splňují požadavky podle odstavce 1, pokud odpovídají příslušným technickým normám ČSN EN 840 Pojízdné kontejnery pro odpad a recyklaci a ČSN EN 13071 Stacionární kontejnery na odpad.
(3) Odpady mohou být soustřeďovány mimo soustřeďovací prostředky, pokud plocha, na které jsou soustředěny, zajišťuje v nejvyšší míře splnění požadavků odstavce 1 písm. a) a b) a d) až f). Toto místo je ohraničeno a označeno tak, aby bylo zřejmé, že věci zde umístěné jsou odpadem včetně označení kódu a názvu druhu odpadu.
(4) V případě soustřeďování sedimentů v místě vzniku odpadu se do vzdálenosti 100 m od hrany vodní plochy za místo vzniku odpadu považují pozemky koryta vodního toku, vodní nádrže, vodní plochy, kde byly vytěženy, a pozemky s těmito pozemky bezprostředně sousedící.
Z hlediska předpisů v oblasti životního prostředí žádné omezení pro typ pozemku podle katastru nemovitostí nevyplývá. Co se týká specificky budování místa soustřeďování komunálních odpadů v blízkosti studní, z obecného hlediska stanovuje minimální odstup § 24a vyhlášky č. 501/2006 Sb., která je prováděcím předpisem stavebního zákona, což se ale týká zejména umisťování nových studní.
tags: #misto #sberu #smesneho #odpadu #dostupnost