Žijeme v době, kdy dochází k rychlým a zásadním změnám v životním prostředí. Po generace zaběhlé rytmy přírody a počasí se mění, zima již není zimou a léta se začínají podobat spíše středomoří. S měnícím se klimatem přichází i sucho, umírající lesy, přívalové povodně nebo vymírání ohrožených rostlin a živočichů. Změna je z významné míry způsobená lidskou činností a je v lidských silách ji omezit a připravit se na její negativní dopady.
V České republice za posledních 60 let vzrostla průměrná teplota o 2 °C, během příštích 20 let velmi pravděpodobně stoupne o další 1 °C.
Většina obyvatel České republiky si uvědomuje probíhající změnu klimatu a uznává, že se jedná o následek lidské činnosti. Veřejnost si změnu spojuje s probíhajícím nárůstem hrozeb, jako jsou povodně, sucho, vlny horka a vymírání druhů zvířat a rostlin. Současně ale panuje i povědomí o souvislostech změny klimatu s přílivem uprchlíků, nárůstem terorismu a příchodem nových druhů nemocí. V oblasti adaptačních opatření vnímají lidé jako hlavní problémy zajištění přístupu k pitné vodě a zadržování vody v krajině.
Městská klimatická opatření dělíme na dva základní směry. Nástroje usilující o zmírňování budoucí změny klimatu se označují jako mitigační, zatímco nástroje připravující se na následky klimatické změny označujeme jako adaptační. Adaptační opatření pomáhají připravit území na nevyhnutelné hospodářské, environmentální a sociální dopady již probíhajících změn. Jejich plánování a realizace je proto třeba i v případě, že dojde k realizaci opatření radikálně snižující emise skleníkových plynů.
K tvorbě strategie přistupujeme s vizí vzniku nového praktického dokumentu, který bude městu Mladá Boleslav dlouhodobě pomáhat řídit aktivity v oblasti adaptace na změnu klimatu. Aby mohl dokument plnit svou roli ve strategickém řízení města, jsou výstupy odborných analýz popsané tak, aby byl dokument pochopitelný a přístupný pro politiky, úředníky i veřejnost. I proto není tato strategie několikasetstránkový dokument obsahující technické podrobnosti a detaily srozumitelné jen úzké skupině expertů. Jedná se o moderní a praktický dokument určený k pravidelnému užívání a aktualizaci. Strategie navazuje na existující strategické dokumenty na úrovni města, ČR i EU. Výstupů bylo dosaženo víceoborovým přístupem, komunikací s relevantními stakeholdery, širokou i odbornou veřejností.
Čtěte také: Michalovice: Vývoj skládky
Pařížská dohoda pod patronací Organizace spojených národů (OSN) je hlavním dokumentem upravující mezinárodní spolupráci v oblasti změny klimatu. Problematika spojená se změnou klimatu je jednou z hlavních priorit Evropské unie. Součástí Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (2013) jsou nástroje, které by měly zvýšit připravenost EU a zlepšit koordinaci adaptačních aktivit. V současné době platný Rámec pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030 má za cíl snížit závislost EU na dovozu energie, často z politicky nestabilních oblastí; nahradit a modernizovat energetickou infrastrukturu a omezit zranitelnost EU vůči růstu cen.
Klíčové oblasti se kromě tradičních tří pilířů rozvoje (sociálního, environmentálního a ekonomického) věnují životu v regionech a obcích, českému příspěvku k rozvoji na globální úrovni a dobrému vládnutí. Nejvyšším strategickým dokumentem v oblasti životního prostředí je Státní politika životního prostředí České republiky 2030 s výhledem do 2050. Zaměřuje se primárně na tři oblasti - Životní prostředí a zdraví, Klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, Příroda a krajina. Aktivity adaptačních strategií vychází přímo z deseti strategických cílů v těchto oblastech.
Aktivity v oblasti adaptace na změnu klimatu jsou soustředěné pod Ministerstvo životního prostředí. Hlavním dokumentem je Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (2015). Hlavním cílem plánu je zvýšit připravenost ČR na změnu klimatu - zmírnit dopady změny klimatu přizpůsobením se této změně v co největší míře, zachovat dobré životní podmínky a uchovat a případně vylepšit hospodářský potenciál pro příští generace. Konkrétní aktivity k naplnění strategie obsahuje Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Politika ochrany klimatu v České republice definuje hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni. Zajišťuje tak splnění cílů snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na mezinárodní dohody (např. Pařížská dohoda). Cílem strategie (do roku 2030, s výhledem do roku 2050) je přispět k dlouhodobému přechodu na udržitelné nízkouhlíkové hospodářství ČR.
Státní politika životního prostředí České republiky 2030 s výhledem do 2050 je nový dokument schválený dne 11. 1. 2021, který formuluje cíle v oblasti ochrany životního prostředí v ČR, zastřešuje problematiku životního prostředí v celém jejím rozsahu a stanovuje strategické směřování do roku 2030 s výhledem do roku 2050.
Strategie rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2019-2024, s výhledem do 2030 zmiňuje adaptaci na změnu klimatu v několika strategických směrech rozvoje kraje a považuje ji za jednu z priorit. Jedním ze strategických směrů rozvoje kraje je “Zelený region” - prioritou kraje je snížení znečištění ovzduší, zejména látkami s karcinogenním potenciálem a dále s vlivem na degradaci půdy (zejména benzopyreny a okyselující látky). V kraji s mnoha malými obcemi je výzvou především změna vytápění, způsob dopravy a v dlouhodobějším horizontu nové technologie v dopravě, zejména elektromobilita. Dalším ze strategických směrů rozvoje kraje je “Bezpečný region” - je nutné systematicky posilovat bezpečnost regionu ve známých oblastech rizik, jako jsou přírodní katastrofy, ekologické dopady průmyslových havárií aj.
Čtěte také: Pravidla pro třídění odpadu v Mladé Boleslavi
Adaptační strategie systematicky připravuje město Mladá Boleslav na dopady měnícího se klimatu a přírodních podmínek. Cílem je dlouhodobě nižší ohrožení lidí i přírody a zároveň vyšší odolnost v případě nepříznivých událostí. Vychází v maximální míře z podrobné analýzy dat (klimatická, družicová, geografická, socioekonomická atd.). Do úvodní fáze byli zapojeni také obyvatelé města, a to prostřednictvím on-line dotazníku.
Do roku 2030 v Mladé Boleslavi dojde ke zvýšení průměrné teploty vzduchu o 0,5 °C, do roku 2050 o více než 1 °C, a do roku 2100 by teplota mohla narůst až o 3,7 °C. Nárůst bude nejvíce patrný v létě a v zimě. V návaznosti na růst průměrné teploty se bude zvyšovat počet tropických dní (s teplotou nad 30 °C). V létě naopak srážek ubude a prodlouží se dlouhá období bez jakéhokoliv deště. Může tak docházet až k vysychání některých vodních toků a pramenů.
Strategie plánuje realizovat přírodě blízká adaptační opatření ve městě i jeho okolí (např. výsadby, rozšiřování zeleně, parků a vodních ploch), vhodně doplněná o stavebně-technické zásahy (např. poldry, retenční systémy atd.). Implementační část předkládané strategie je zaměřená na procesní řízení spojené s uvedením Adaptační strategie do praxe. Je nástrojem pro sledování postupu příprav a realizace jednotlivých opatření. Akční plán pro každou aktivitu stanovuje časový harmonogram, odpovědnosti a zdroje financování. V současné době obsahuje 22 prioritních projektů a záměrů v celé šíři adaptačních (a mitigačních) opatření.
Už po šesté otevře rezort životního prostředí výzvu na podporu Paktu starostů a primátorů pro klima a energii. Jejím cílem je podpora udržitelného rozvoje obcí, zlepšení kvality životního prostředí a života obyvatel a přispění k dosažení klimaticko-energetických závazků. V Národním programu Životní prostředí je připraveno patnáct milionů korun. Samosprávy sdružené v Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima si mohou požádat o dotaci až dva miliony korun. Orgány místní samosprávy se do iniciativy mohou zapojit tím, že rozhodnutí ohledně účasti v Paktu schválí obecní zastupitelstvo. To současně pověří starostu nebo primátora podpisem formuláře o přistoupení, který následně zašle kanceláři Paktu.
Vyšší teploty, vyprahlá města a pole, přívalové deště - to je jen výčet důsledků klimatických změn. Na ně se snaží Liberecký kraj reagovat tím, že sám přichází s návrhy adaptačních opatření, která by negativním dopadům klimatu předcházela či je sama řešila. Dokument Akční plán adaptace na změnu klimatu v podmínkách Libereckého kraje již na únorovém zasedání schválilo krajské zastupitelstvo.
Čtěte také: Vše o likvidaci aut v MB
tags: #mlada #boleslav #akční #plán #ochrana #klimatu