Pivovarské Mláto: Odpad s Mnoha Možnostmi Využití

Čeština je úžasný jazyk. Stačí jedna čárka nad písmenem „a“ a význam slova se změní. Na jedné straně souvisí s pěstováním ječmene, na straně druhé s pivovarnictvím. Mlat je průjezdná část stodoly sloužící původně k ručnímu výmlatu obilí. Není žádným tajemstvím, že mláto je odpadem při vaření piva.

Pivovarské mláto je vedlejším produktem při výrobě sladiny, „to, co neproteče přes filtr“. Vstupní surovinou je zrní ječmene, ze kterého se po naklíčení vyrábí slad. Po uvaření sladu a zcezení mladiny zůstane jako odpad mláto, které vyžaduje rychlé zpracování. Pivovarské mláto představuje 85 % vedlejších produktů z pivovarnického průmyslu.

Vlastnosti a Složení Pivovarského Mláta

Pivovarské mláto je nerozpustný podíl rmutu vznikající po oddělení sladiny. Ze 100 kg sladu se získá 120 až 130 kg vlhkého mláta. Jeho vlhkost je cca 82%. Obsah minerální složky je proti obilním šrotům změněn, obsah vápníku je zvýšen a naopak je snížen obsah fosforu a draslíku.

Využití Pivovarského Mláta v Krmivářství

Mláto se tradičně používá jako krmivo, ať už přímo nebo po silážování, ale spíše ve formě doplňku. Mláto se využívá především jako krmivo pro hospodářská zvířata. Pivovarské mláto je hodnotné krmivo pro domácí zvířata, ať už dodávané v čerstvém, či sušeném stavu. Podporuje zdravý růst prasnic i tvorbu mléka u dojnic. Expandující český pivovarnický průmysl nabízí krmivářům přijatelnou alternativu k výživě hospodářských zvířat. Pivovarské mláto jako vedlejší produkt výroby piva má příznivé nutriční a dietetické vlastnosti.

Vstupní surovinou je zrní ječmene, ze kterého se po naklíčení vyrábí slad. Pro všechny zájemce o problematiku úspěšného silážování uspořádal Ústav výživy zvířat a pícninářství Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (MZLU) v kooperaci s firmou AgroKonzulta Žamberk, spol. s.r.o., odborný seminář.

Čtěte také: Moderní kompostárna

V pivovaru se mláto shromažďuje ve výdejních silech. Průběžně se ale vyskladňuje. Čerstvé pivovarské mláto se doporučuje okamžitě zkrmit. Pivovarské mláto se velmi rychle kazí, neboť obsahuje snadno zkvasitelné látky a musí se proto brzy zkrmovat nebo konzervovat, např. sušením. Je možno ho konzervovat krátkodobě či dlouhodobě.

• Krátkodobá konzervace je vhodná pro uchování na dobu 1 - 3 týdnů.
• Dlouhodobá se provádí silážováním do jám nebo do vaků.

Nízký obsah sušiny způsobuje rozsáhlé uvolňování tekutin ihned po zasilážování, proto je nezbytné upravit její obsah na 30 až 33 %. Vzhledem k nedostatečným kapacitám silážních žlabů, problémům s dusáním a s ohledem na potřebné denní odběry krmiva odborníci doporučují konzervovat pivovarské mláto v polyetylenových (PE) vacích. Silážované pivovarské mláto je vhodným krmivem pro zimní období.

Silážování Pivovarského Mláta

Nebo ještě před vlastním zkrmováním silážovat v polyethylenových vacích. Silážní proces trvá minimálně 4 týdny. Po jeho ukončení je možné začít zkrmovat. Zvláště pečlivě je třeba přistupovat k silážování pivovarského mláta představujícího nerozpustný podíl rmutu po oddělení sladiny. Nutriční význam podtrhují výborné dietetické vlastnosti související především s vyšším obsahem vitamínů skupiny B. Mezi neopominutelná pozitiva dále patří i vysoká hodnota stravitelnosti organické hmoty pohybující se v rozmezí 64 až 65 %. Pivovarské mláto v krmné dávce podporuje sekreci mléka, příznivě ovlivňuje mikrobiální aktivitu v bachoru dojnic a při vyšších dávkách vedoucích k nárůstu nádojů omezuje množství tuku v mléce. Vysoký obsah dusíkatých látek v pivovarském mlátě způsobuje rychlý proces degradace.

Úspěšný výsledek této technologie vyžaduje splnění elementárních podmínek souvisejících s vhodnou manipulací a uložením PE vaků. Ing. František Mikyska, poradce pro výživu zvířat z firmy AgroKonzulta - poradenství, s.r.o., seznámil posluchače s výsledky provozního pokusu silážování pivovarského mláta uskutečněného v minulém roce v Mistrovicích poblíž Ústí nad Orlicí. Konzervace sledovala dva hlavní cíle - zamezení odtoku šťáv a stabilitu hmoty po dobu minimálně tří měsíců, po níž následovalo zkrmování.

Krmné pokusy na dojnicích sledovaly vliv silážovaného pivovarského mláta v kombinaci se sladovým květem na produkci mléka, obsah mléčných složek a somatických buněk, funkci bachoru a na zdravotní stav. Sledování zdravotního stavu jednotlivých skupin dojnic prokázalo nižší počet veterinárních zákroků u pokusných jedinců. Došlo zejména k výraznému omezení problémů s lůžkem a k úplnému odstranění onemocnění paznehtů.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Odpadní vody pivovarů jsou bohaté na organické znečištění, vyznačují se vysokou biochemickou (BSK) a chemickou spotřebou kyslíku (CHSK). V rámci anaerobního předčištění těchto vod lze vytěžit poměrně značné množství bioplynu a zároveň tím snížit organické znečištění odpadních vod. První projekt, který u nás tuto technologii využívá, je provoz UASB (upflow anaerobic sludge blanket digestion) reaktoru, který od roku 1995 předčišťuje odpadní vody Nošovického pivovaru. Nicméně v zahraničí používají anaerobní předčištění odpadních pivovarských vod poměrně hojně, zejména právě s cílem využít bioplyn. Ještě do nedávna anaerobní digesce pivovarských kvasnic a mláta byla velice vzácná.

Společnost MrázAgro v Česku vybudovala rozsáhlý řetězec založený na výkupu pivovarských odpadů, jejich úpravu na kvalitní krmiva a následný prodej koncovým spotřebitelům. Pravidelně vyvážíme pivovarské mláto, které se využívá dále jako krmivo pro zvířata nebo na siláž.

Pivovarské Mláto v Potravinářství

Dosud je pivovarské mláto využíváno převážně jako zdroj energie (např. jako náplň do bioplynových stanic). V menší míře se mláto využívá jako přídavek do krmiva pro prasata a skot. Mláto je v současnosti považováno především za odpad, který se nedá dále moc využít. Obsahuje však ale velké množství cenných prvků a vysoký podíl vlákniny.

Odborníci z VÚPP - Karel Kýhos, Ing. Pavla Novotná, Jan Strohalm a Ing. Aleš Landfeld, se proto zabývali vývojem potravin s přídavkem pivovarského mláta. Pro své pokusy odebírali mláto z benešovského pivovaru Ferdinand. Výsledkem jejich práce bylo velké množství vzorků lupínků, sušenek, tyčinek, karbanátků, fritovaných nudliček s různými příchutěmi. Dále vyvinuli receptury na pomazánky z nativního pivovarského mláta. K největším výhodám těchto výrobků patří vysoký podíl vlákniny a nízký obsah tuků. Potravina s vysokým obsahem vlákniny vyrobená z nativního pivovarského mláta a způsob její výroby je chráněn patentem č. 4.

Mláto se při výrobě piva obvykle několikrát proplachuje za zvýšené teploty, takže toho v něm opravdu nezbude (minerály a problematicky využitelné proteiny). Z tohoto hlediska je logické, že někoho napadlo používat mláto i pro výrobu potravin. Vysoký obsah nerozpustné vlákniny, a naopak nízký obsah energie zde naopak může představovat výhodu, kdy konzumace mláta může například snižovat hladinu cholesterolu. Výrobky z tak mláta můžeme považovat za další příklad využití pivovarských produktů v gastronomii. I když jde o potraviny nové, na rozdíl od třeba pivní zmrzliny chutnají naopak celkem tradičně. Jeden z projektu využití mláta v potravinářství podpořila i Technologická agentura ČR.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Na Mendelově univerzitě v Brně experimentují v rámci projektu s přidáváním (sušeného) mláta do mouky pro výrobu pečiva nebo s přidáváním do jogurtů. Karbanátky, nudličky a sušenky zkoušení vyrábět z mláta na Výzkumném ústavu potravinářském, především s ovocnými a zeleninovými přísadami. Krekry z mláta Plzeňského prazdroje se již prodávají. Výroba několika potravin na základě pivovarského mláta byla dokonce patentována. Některé pivovary nabízejí mláto k odběru zdarma, i když obvykle přitom požadují, aby si zájemce vzal větší množství. Kdo chce, může si ale mláto nebo finální produkty z něj samozřejmě i koupit.

„Pivovarské mláto obsahuje velké množství vlákniny a další důležité látky, takže ho lze využít i jinak než jako krmení hospodářských zvířat, což je stále způsob, který převažuje,“ uvedla Viera Šottníková z Ústavu technologie potravin (AF) Mendelovy univerzity v Brně. Odborníci z univerzity se v rámci projektu Centra kompetence TAČR v současné době zabývají otázkou možného využití mláta v potravinářství.

„Mláto je velmi vhodnou variantou k obohacení potravin o minerální látky zinek, měď, selen, hořčík, vlákninu, bílkoviny včetně esenciálních aminokyselin, které si lidský organismus nedokáže sám vytvořit. Vláknina je nestravitelná část rostlinné potravy, která pomáhá pohybu potravy trávicí soustavou, vstřebává vodu a váže na sebe některé látky z potravy, jako například cholesterol,“ uvedla Šottníková, podle které je význam vlákniny stále podceňován. Její nedostatek v lidském těle přitom může být poměrně nebezpečný. Naopak pravidelným a dostatečným příjmem vlákniny je šance snížit riziko některých závažných onemocnění.

Využití v Nanotechnologiích

Claudiane Ouellet-Plamondonová z francouzské École de technologie supérieure (ÉTS) a její kolegové však nabízejí jeho využití také pro nanotechnologie. Z odpadu po vaření piva v malých pivovarech syntetizovali uhlíkové kvantové tečky. Kvantové tečky mají celou řadu zajímavých vlastností, díky nimž se již osvědčily jako senzory v biomedicíně nebo třeba LED v displejích nových generací. Využití kvantových teček však komplikuje jejich výroba, která obvykle pracuje s toxickými těžkými kovy, jako je například kadmium.

Zajímavou alternativu nabízejí kvantové tečky založené na uhlíku, který je biokompatibilní a také relativně snadno dostupný např. v podobě zbytků obilí po vaření piva, tedy mláta. Podle badatelů z ÉTS představuje využití mláta pro výrobu kvantových teček environmentálně zodpovědný přístup k recyklaci odpadu. Výhoda je rovněž v tom, že odpad z vaření piva je přirozeně bohatý na dusík a fosfor, což snižuje množství chemických látek, které jsou nutné pro výrobu kvantových teček.

Cílem výzkumu bylo nejen využít dostupný odpad, ale také tento odpad zpracovat běžnými postupy. Vědci nejprve použili obyčejnou kuchyňskou mikrovlnnou troubu, ve které nechali mláto zuhelnatět do podoby černého prachu. Ten smíchali s destilovanou vodou a opět zahřívali v mikrovlnné troubě. Výslednou kapalinu odstředili pomocí centrifugy a filtrovali, aby nakonec získali uhlíkové kvantové tečky.

Snižování Odpadu a Udržitelnost

To, co dříve potravinářské firmy pokládaly za odpad, dnes stále častěji chtějí dále využít. Dlouhodobě snižujeme množství vyprodukovaného odpadu. Pokud nelze odpadu předejít, hledáme pro něj další využití. Velkou pozornost věnujeme omezení tvorby zbytných odpadů, jako jsou obměny etiket spojených s reklamními kampaněmi, nebo udržitelný přístup k různým marketingovým balením a reklamním předmětům. Vedlejší produkty při výrobě piva již téměř ze 100 % druhotně využíváme. Našim zemědělcům dodáváme dlouhodobě mláto, kvasnice a sladovnický odpad jako krmivo. Čistírenské kaly se dlouhodobě používají jako hnojivo v zemědělství a odpadní filtrační křemelina se zaorává, což přispívá ke zlehčování půdy pro rekultivovaná území. Nově využíváme naše mláto i při výrobě pivovarských krekrů, které od roku 2020 nabízíme ve spolupráci s Biopekárnou Zemanka. Krekry z pivovarského mláta mají výborné výborné výživové vlastnosti a stávají se tak oblíbenou udržitelnou pochutinou.

Naopak pravidelným a dostatečným příjmem vlákniny je šance snížit riziko některých závažných onemocnění. Podle Šottníkové se původními odpady při potravinářské výrobě zabývá stále více firem. Mláto se vozilo například na pole jako hnojivo, což souviselo s obecným poklesem chovů hospodářských zvířat. „Situace se mění v posledních letech, kdy do firem přichází mladí lidé s novým myšlením. Tuto generaci více zajímá sepjetí s přírodou,“ uvedla Šottníková.

tags: #mláto #z #pivovaru #odpad #využití

Oblíbené příspěvky:

• Toro a NineStars: Srovnání košů
• Oslava krásy a elegance
• Ohrožení kukačky obecné
• Ekologické aktivity
• Odpadkové koše z oceli