Množství odpadu v České republice: Statistiky a trendy

16.03.2026

Podle evropské definice je odpad jakákoliv látka nebo předmět, kterých se držitel zbavuje nebo má v úmyslu se zbavit nebo se od něho požaduje, aby se jich zbavil. Existuje několik výjimek z této definice, které statistika odpadů nepokrývá, např. plynný odpad vypouštěný do atmosféry, budovy trvale spojené s půdou, radioaktivní odpad nebo vyřazené výbušniny.

Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje odpadovou problematiku ze dvou úhlů: produkce a nakládání. Produkce odpadů zahrnuje veškerý odpad vzniklý na území České republiky v daném časovém úseku, včetně produkce sekundárního odpadu (odpad ze zpracování odpadu). Nakládáním s odpady se rozumí finální využití či odstraňování odpadů. Do nakládání se nezahrnují přípravné operace, vývoz odpadu, uskladnění ani předání jiné oprávněné osobě. Naopak nakládání může kromě vlastní produkce zahrnovat i dovezené odpady nebo zůstatek na skladě z předchozích období, pokud s nimi bylo daný rok nakládáno.

Zdrojem pro odpadovou statistiku ČSÚ je již několik let Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP), což je systém provozovaný Českou informační agenturou životního prostředí (CENIA), který zajišťuje příjem a zpracování vybraných evidencí z oblasti životního prostředí a další distribuci takto ohlášených informací dotčeným institucím státní a veřejné správy.

Produkce odpadů v České republice

V roce 2022 dosáhla produkce odpadů v České republice 39 191 940 tun. Je to přibližně o 0,3 % méně než v roce předešlém. Z celkového množství tvořily 60,9 % odpady minerální. Do této skupiny odpadů spadají např. stavební a demoliční odpady, zeminy nebo odpad ze spalování. Dalšími 13,4 % se na celkovém množství vyprodukovaných odpadů podílel kovový odpad následovaný směsným odpadem (11,3 %) a nekovovým odpadem, který tvořil 7 %. Nekovový odpad se skládal hlavně z odpadu z papíru a lepenky (51,1 %), odpadních plastů (22,7 %), skleněného odpadu (11,2 %) a odpadu ze dřeva (9,8 %). Zbývající část nekovového odpadu obsahovala pryžový odpad, textilní odpad a odpad obsahující polychlorované bifenyly - PCB, které spadají do kategorie nebezpečných odpadů.

Nebezpečné odpady musí vykazovat jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v nařízení Komise (EU) č. 1357/2014, jimiž jsou např. výbušnost, dráždivost nebo toxicita. Z celkového množství 39 191 940 tun vyprodukovaného odpadu tvořily nebezpečné odpady necelá 4 %. V absolutním vyjádření to bylo 1 557 262 tun a oproti roku 2021 se jednalo o více než 10% pokles.

Čtěte také: Česká republika a recyklace

Při posouzení vzniku odpadu z hlediska ekonomické činnosti původce jasně dominuje stavebnictví (oddíly 41 až 43 dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE) se 17,2 miliony tun odpadu, tedy s téměř 44 %. Druhým největším producentem je veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (oddíl 84 dle CZ-NACE) se skoro 6 miliony tun. Do této kategorie náleží i obce, které zajišťují mj. sběr odpadu od občanů. Přímo obcemi bylo vyprodukováno 4,3 milionu tun odpadu.

V krajském srovnání produkce odpadů na základě sídla provozovny daného původce bylo v roce 2022 nejvíce odpadů (5,3 mil. tun) vytvořeno ve Středočeském kraji. Nejméně pak v Karlovarském kraji, a to 0,6 mil. tun. Při zohlednění počtu obyvatel se na první příčku dostal kraj Jihomoravský se 4 385 kg odpadu na jednoho obyvatele. Celorepublikový průměr činil 3 643 kg na obyvatele. Nebezpečných odpadů bylo v tuzemsku na jednoho obyvatele v roce 2022 vyprodukováno 145 kg. Nejvíce (284 kg) v Moravskoslezském kraji, nejméně (67 kg) v Praze.

Produkce komunálních odpadů

Významnou součástí odpadů je komunální odpad. Ten podle definice EU zahrnuje veškeré odpady od domácností a odpad podobný povahou a složením odpadu z domácností. Kromě tzv. „černých popelnic“, kontejnerů pro sběr tříděného odpadu, biologicky rozložitelného odpadu nebo odpadu ze sběrných dvorů tak obsahuje i odpad z podnikatelské sféry, pokud je povahou a složením podobný odpadu z domácností a nepochází z výroby.

Celkem bylo v roce 2022 vyprodukováno 5 423 686 tun komunálního odpadu (o 1,3 % více než v roce předešlém), z toho 3 899 245 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele České republiky se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 421 kilogramy na osobu. Z celkového množství komunálních odpadů tvořily 59,1 % směsné odpady, 16,1 % nekovové odpady a 15,8 % odpady živočišného a rostlinného původu. Největší část nekovových odpadů pak tvořil s podílem 45,5 % odpad z papíru a lepenky, 22,9 % bylo odpadního plastu a 19,1 % skleněného odpadu. Minoritními složkami nekovových komunálních odpadů pak byly odpad ze dřeva (8 %) a textilní odpad (4,5 %). Nebezpečných komunálních odpadů vzniklo 9 242 tun, přičemž v meziročním srovnání se jedná o pokles o 12,3 %.

Nakládání s odpady

Kromě produkce odpadů sleduje statistika i nakládání s nimi. Jedná se o tzv. konečné nakládání, tedy stav, kdy je odpad odstraněn nebo využit a přestane být odpadem. Do nakládání se tedy nezapočítává předání odpadu jiné oprávněné osobě či provozovně, jeho uskladnění ani předúpravy odpadu (třídění, míšení aj.).

Čtěte také: České odpady: Statistika a trendy

Celkové množství odpadu, s nímž bylo v roce 2022 nakládáno, činilo 34 091 539 tun. Rozdíl mezi celkovou produkcí odpadů a celkovým množstvím odpadů, s nimiž bylo finálně naloženo, je dán tím, že do produkce vstupuje veškerý odpad, který byl na daném území v daném období vytvořen, bez ohledu na to, zda s ním bylo nakládáno. Započítává se tedy i odpad, který byl uskladněn pro využití či odstranění v letech následujících nebo byl vyvezen za hranice našeho státu. Naproti tomu je do nakládání započítáván i odpad, který byl do tuzemska dovezen, a také vyskladněný odpad vytvořený v letech minulých. Další rozdíl mezi celkovou produkcí a celkovým množstvím odpadů, s nímž bylo nakládáno, je způsoben hmotnostními „ztrátami“ vzniklými na cestě mezi původcem a zpracovatelem. Typickým příkladem takových ztrát je odpařování vlhkosti.

Důležitější než absolutní čísla je tedy sledovat relativní poměry jednotlivých forem využití či odstranění. Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, bylo 3,9 % energeticky využito, tedy jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie. Pro recyklaci materiálů bylo využito 51,3 %. Do této kategorie spadá například znovuzískání kovů, jiných anorganických látek či rafinace použitých olejů. V předchozím roce (2021) bylo pro recyklaci využito 50,6 % odpadů. Pro účely kompostování sloužila 3 % odpadů a podíl odpadů využitých k zasypávání činil 28,3 %. Zasypávání znamená využití odpadů na terénní úpravy nebo pro rekultivace skládek. Skládkováno bylo 13,2 % odpadů a pouze 0,2 % bylo spáleno bez energetického využití.

Poměry mezi jednotlivými způsoby nakládání se samozřejmě liší při pohledu na konkrétní druhy odpadů. Zatímco 97,5 % skleněných odpadů, 96,8 % papírových odpadů či 90 % dřevěných odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů, v případě plastových odpadů tvořila materiálová recyklace již o poznání menší podíl (60,9 %). Dále bylo 20,8 % plastových odpadů energeticky využito a 18,3 % skládkováno. Textilních odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů 36,6 %, energeticky bylo využito 22,9 % a skládkováno 37,6 %. U směsných odpadů tvořilo skládkování 70,5 % z celkového nakládání a 23,3 % směřovalo k energetickému využití. Z minerálních odpadů byl největší podíl (56,1 %) využit pro materiálovou recyklaci a 39 % sloužilo k zasypávání.

Import a export odpadů

V roce 2022 byly do Česka dovezeny téměř 3 mil. tun odpadu. Z toho 42,2 % tvořily minerální odpady. Další příčky v dovozu zaujímaly kovový odpad (23,6 %) a nekovový odpad (23,1 %), ve kterém byly nejvíce zastoupeny odpadní plasty (0,3 mil. t). Oproti roku 2021 kleslo množství importovaného odpadu o 3,4 %. Naopak z České republiky bylo vyvezeno téměř 3,4 mil. tun odpadu, přičemž více než 70 % tohoto množství tvořil kovový odpad. Podíl nekovového odpadu na celkovém exportu činil 26,3 %. Konkrétně se jednalo o odpad z papíru a lepenky, kterého bylo v roce 2022 z České republiky vyvezeno více než 0,7 mil. tuny. V porovnání s rokem 2021 bylo z tuzemska exportováno o 2 % odpadů méně. Nebezpečných odpadů bylo do Česka dovezeno 44 tis. tun a 28,6 tis.

Třídění a recyklace odpadu

Česká republika opět potvrdila své vynikající postavení v oblasti třídění a recyklace odpadů. Zveřejněná data ukazují, že rok 2024 byl v tomto ohledu skutečně úspěšný. Na tuzemský trh se v loňském roce dostalo o 4 % více obalů než v předchozím období. Přestože objem obalového odpadu stoupá, snad i díky komplexnímu systému třídění odpadů jsme si s nimi v ČR uměli poradit. Každý z nás v průměru vytřídil do barevných kontejnerů 88,2 kilogramu odpadu, což je nárůst o 12,6 kilogramu oproti předešlému roku.

Čtěte také: Množství vytříděného odpadu: ČR

Úspěchy při třídění odpadu jsou dány i tím, že si mnozí z nás dobře uvědomují, že vytříděný odpad není jen „odpad“, ale že se jedná o cennou surovinu, která po vyhození putuje z barevných kontejnerů na specializované dotřiďovací linky, kde dochází k pečlivé separaci, aby mohly být následně jednotlivé materiály využity. Asi není žádným překvapením, že recyklačním statistikám i za rok 2024 již tradičně vévodí papír. V loňském roce u něj byla dosažena míra recyklace dokonce 105 %. Co se týče zpracování odpadu, nejlepších výsledků opětovného využití dlouhodobě v ČR dosahujeme u papíru a také u skla, u kterého bylo dosaženo 84% míry recyklace. Úspěšní jsme i u recyklace kovových obalů, konkrétně železných, u kterých bylo dosaženo 89 % míry recyklace železných.

Třídění odpadu je kromě materiálového využití odpadu a jeho přeměny v nové produkty velmi přínosné i z hlediska dalších dopadů - například energetických úspor. Při výrobě nových kovových produktů z vytříděného odpadu lze dosáhnout až 95% energetické úspory. Za těmito úspěchy stojí především to, že 75 % obyvatel České republiky pravidelně třídí odpad. Jejich angažovanost je klíčová a ukazuje se nejen v domácnostech, kde třídí odpad 97 % třídičů, ale i mimo ně. Například podíl lidí třídících v práci stoupl na 62 % (oproti 42 % před třemi lety) a při venkovních aktivitách dosahuje 50 %.

Není to ale jen o jednotlivcích, ze skvělými výsledky stojí i kooperace obcí a průmyslu. V přepočtu je k nim průměrná docházková vzdálenost pouhých 91 metrů. Systém doplňují pytlové sběry, door-to-door systémy přímo u domů, sběrné dvory pro objemnější odpady a výkupny surovin. Každý vytříděný kousek odpadu je příspěvkem k udržitelnější budoucnosti, proto má skutečně smysl.

Češi vyprodukovali předloni téměř šest milionů tun komunálního odpadu. Tedy přes půl tuny na obyvatele, jak spočítalo ministerstvo životního prostředí. Jde o patnáct procent veškerého odpadu, oproti roku předtím ho bylo o něco méně. Nejčastěji - z 45 procent - končil odpad stále na skládkách, i když tento podíl postupně klesá. Jednačtyřicet procent se podařilo recyklovat, což je naopak nárůst. Vzhledem k množství připravovaných spaloven zřejmě do budoucna poroste význam využití komunálního odpadu k výrobě energie. Předloni se ho takto využilo dvanáct procent.

V Ostravě je nově v provozu linka, která vytřídí cenné suroviny ze směsného odpadu, který lidi vyhodili do obyčejných popelnic. Z velké části to dělá automaticky. V Česku je první. Také Brno má novou třídicí linku na papír, plast a kovové obaly. Česko by jich ale potřebovalo víc, aby změnilo nakládání s odpady. Původně mělo přitom skládkování odpadu, který lze ještě využít, skončit už letos. Aktuální legislativa termín odkládá na rok 2030. I proto, že ani Evropská unie s ním tolik nespěchá.

Kromě nových linek bude potřeba podle ministerstva modernizovat ty starší, manuální, méně účinné a navyšovat recyklační kapacity. Důležitý bude v tomto ohledu už příští rok. Cíle jsou dva - vytřídit 60 procent komunálního odpadu a 55 procent ho recyklovat.

Víte, jaká je produkce komunálních odpadů v ČR? Víte, kolik ho produkují domácnosti, kolik menší firmy? Víte, jak jsme na tom v porovnání s dalšími státy? Česká legislativa i EU nově za komunální odpad považuje nejen odpad z domácností, ale i jemu podobný vznikající u firem, pokud jeho složení odpovídá tomu odpadu z domácností. Podle MŽP je produkce komunálních odpadů v ČR přibližně 550 kg/obyvatel/rok, podle ČSÚ je to kolem 500 kg/obyvatel/rok. Přímo obce produkují podle ČSÚ zhruba 360 kg/ob/rok, asi 40 kg/ob/rok jde do výkupen. Celková produkce komunálních odpadů mírně roste. Je to dáno ale především tím, že evidujeme víc odpadů z údržby zeleně a zahrad. Produkce směsného odpadu mírně klesá či stagnuje.

V ČR podle údajů MŽP bylo v roce 2020 skládkováno 47,8 %, energeticky využito 12,6 % a materiálově využito 38,6 % komunálních odpadů. ČSÚ vykazuje podle nás přesnější údaje, podle kterých bylo skládkováno téměř 48 %, energeticky využito téměř 17 % a materiálově využito cca 35 % komunálních odpadů. Oproti průměru EU ČR skládkuje v průměru víc než dvojnásobek komunálních odpadů. Materiálové využití komunálních odpadu v EU je vyšší asi o 10 %. Produkce SKO v ČR v roce 2019 byla cca 262 kg/ob/rok. Obce produkují cca 193 kg/ob/rok, firmy 69 kg/ob/rok. Kromě toho produkujeme ještě cca 30 kg/ob/rok objemného odpadu. Tato produkce SKO je vysoká, je to zhruba o 100 kg/ob/rok víc než je tomu v Německu či Rakousku. Nejlepší regiony dnes produkují dokonce pod 100 kg/ob/rok SKO (příklad z Německa). Oproti průměru EU skládkujeme a spalujeme asi o 70 kg/ob/rok více odpadu. Na planetě se denně vyprodukuje přes 3,5 milionů tun odpadu.

Produkce odpadu v České republice v roce 2019

Podle tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí (MŽP) vydané 25. listopadu 2020 se v roce 2019 jednalo o 37,4 milionu tun všech druhů odpadů. Na jednoho z nás tak připadá 3 502 kilogramů veškerého odpadu. Ze všech druhů vyprodukovaných odpadů v roce 2019 bylo 88 % využito, přičemž u 84,5 % se jednalo o materiálové využití, u 3,5 % o energetické využití. Na skládky putovalo 9,5 % všech odpadů.

Z celkového množství vyprodukovaných odpadů tvořil komunální odpad 5,9 milionu tun, to je necelých 16 %, v přepočtu na osobu se pak jedná o 551 kilogramů komunálního odpadu. Podle výše zmíněné zprávy MŽP prošlo materiálovým využitím (recyklace a kompostování) 41 % odpadu, energeticky využito bylo 12 % komunálního odpadu.

Každý obyvatel ČR vytřídil v roce 2019 průměrně téměř 66 kilogramů odpadu. V roce 2021 bylo v České republice vytvořeno 5,9 milionů tun komunálních odpadů. Jeden obyvatel České republiky vyprodukoval průměrně 562 kg komunálních odpadů. Průměrně vyprodukuje jeden obyvatel České republiky 40 až 50 kg papírového odpadu za rok. Odpadních plastů vytvoří obyvatelé České republiky v průměru 30 až 40 kg. Průměrný obyvatel České republiky vytřídí přibližně 20 kg skelného odpadu za rok.

Legislativní změny a budoucnost nakládání s odpady

V souvislosti s nakládáním s odpady je třeba zmínit významnou legislativní změnu v podobě nového odpadového zákona. Ten ošetřuje i otázku skládkování odpadů. Podle něj bychom měli počítat s úplným zákazem skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030. Tento zákon vstoupil v platnost 1. 1. 2021, zákaz skládkování je pak stanoven od 1. 1. překračující limit pro biologickou stabilitu AT4 ve výši 10 mg O2/kg.

Přestože se u nás problematika ukládání odpadů na skládky řeší na legislativní úrovni přibližně od roku 1999 a v posledních letech se na ni soustředí více pozornosti, je skládkování stále nejrozšířenější formou nakládání s odpady.

Vánoční období a produkce odpadu

Vánoční období vystřelí čísla celosvětově produkovaného objemu odpadu vždy strmě nahoru. Společnost specializující se na ekologické vizitky a přáníčka eCO2 Greetings odhaduje, že během vánočních svátků vzroste produkce odpadu o 30 %. Domácnosti tak podle jejích odhadů vyhodí do koše průměrně o 5 pytlů odpadků více, než je běžné množství vyhozeného odpadu v průběhu roku.

Naopak Česká republika patří mezi země v Evropské unii s nejnižším číslem v produkci komunálního odpadu. Zajímavá čísla: podle zprávy světové banky bude do roku 2025 ve městech po celém světě žít přibližně 1,4 miliardy lidí. V roce 2025 by se měla zvýšit produkce odpadu na 1,42 kg denně.

Nárůst produkce odpadu v roce 2024

Češi produkují stále více odpadu. V roce 2024 vyprodukovali 40,2 milionu tun odpadu, jedná se tak o 6 % nárůst. Z pohledu komunálních odpadů obyvatel pak došlo dokonce k 9 % nárůstu na 5,9 milionu tun. Podle Petra Havelky z České asociace oběhového hospodářství hrají zásadní roli v těchto číslech především loňské povodně, ale i růst ekonomiky. Pavel Drahovzal ze Svazu měst a obcí pak upozornil také na zpřísňující se legislativu a nárůst podílu separace a třídění komunálního odpadu. Legislativa tento podíl nadále zvyšuje. Z celkové produkce odpadu tvořily v roce 2024 největší část stavební a demoliční suť, zemina nebo zbytky ze spalování, jde o 57 procent celé produkce odpadů, uvedl Český statistický úřad.

Havelka také upozorňuje, že růst množství odpadu standardně koreluje s ekonomickým růstem a bohatstvím společnosti. Podle Pavla Drahovzala ze Svazu měst a obcí se na růstu čísel výrazně podílí také zpřesňování evidence a přísnější legislativa. Část odpadu, která se dříve do statistik vůbec nedostala, je dnes vykazována. Právě u směsného odpadu dochází v systému k růstu v souvislosti s legislativou.

Povinnost obcí separovat a třídit až 60 % komunálního odpadu vychází ze zákona z roku 2020, hranice 60 % začala platit letos. V roce 2030 pak mají obce třídit 65 % odpadů a v roce 2035 dokonce 70 % odpadů. Podle Havelky Česko zatím zákonné cíle plní, další zvyšování ale bude stále náročnější. Upozorňuje však, že rozšiřování komodit a sběru přináší obcím i vyšší náklady. Nejvíce pak u textilu, jehož sběr je pro obce od letoška povinný. Náklady však na rozdíl od například plastu nesou zcela obce.

O rostoucích nákladech na chod celého systému vypovídají statistiky EKOKOMu, na které v minulosti upozornil Svaz měst a obcí. Dle společnosti EKOKOM byly v roce 2024 průměrné náklady na obyvatele 1 675 korun, zatímco v roce 2006 platily obce ČR v oblasti odpadového hospodářství v průměru 698 korun za jednoho občana. Konstantní výrazný růst je vidět hlavně v posledních 6 letech a byl podpořen také výraznou inflací.

Z pohledu nakládání s odpady převažovala v roce 2024 recyklace materiálu, která se na celkovém nakládání podílela 53,1 %. Následovalo zasypávání (využití odpadu k terénním úpravám) s 24,4 % a skládkování s 14,7 %. Tzv. energetické využití odpadu tvořilo 4,4 % a kompostování 3,1 %.