Recyklace Nezpracovaného Textilního Odpadu


22.03.2026

Recyklace je aktuální téma nejen pro odpady, ale také pro oděvní materiál, a tak se přidávají řetězce, které tento výkup umožňují. Věděli jste, že značkové oblečení můžete vrátit zpět do provozu přímo ke zdroji? Tzv. shwopping (z anglického swap - vyměnit a shopping - nakupovat) probíhá tak, že do obchodu přinesete staré oblečení a na oplátku dostanete slevový voucher na nákup nového.

Možnosti recyklace a darování oblečení

Existuje několik způsobů, jak se zbavit nepotřebného oblečení a zároveň přispět k ochraně životního prostředí a pomoci potřebným:

  • H&M: Má v každém obchodě kontejner na použité oblečení.
  • Marks & Spencer: Pokud do prodejny přinesete své obnošené oblečení nebo obuv, dostane od obchodu poukázku na slevu 150 Kč na nákup nad 1000 Kč.
  • Vinted: Podobnou službu nabízí Vinted, kde je kromě výměny možné oblečení i nakupovat a prodávat.
  • Výměna s přáteli: Pozvěte své kamarády a kamarádky a nabídněte jim své oblečení. Můžete se domluvit, že i oni přinesou své kousky a na oplátku si vyberete vy.
  • Prodej: Pokud máte staré oblečení v opravdu dobrém stavu a myslíte, že by stálo za víc než za pár korun, je vhodné jej prodat. Serverů, na které lze oblečení vystavit, je téměř nekonečné množství.
  • Dobročinné obchody a bazary: Veškeré z nich přijímají čisté oblečení a většina i módní doplňky. Charitativní bazar Daruj hadry v Praze přijímá oblečení (dámské, pánské a dětské oděvy, kabely či šperky) v nárazových termínech.
  • Second handy: Oblečení sbírají také některé second handy.
  • Kontejnery na textil: Oblečení všeho druhu, některé módní doplňky a čisté boty lze odnést do jednoho z kontejnerů na textil. Oblečení pak může putovat na charitativní účely nebo být zpracováno na novou tkaninu.

Organizace a společnosti zabývající se sběrem a recyklací textilu

V České republice existuje několik organizací a společností, které se zabývají sběrem a recyklací textilu:

  • Potex: Spravuje přes 480 kontejnerů na textil v Praze a blízkém okolí.
  • Naděje a Centrum sociálních služeb Praha: Využívají ošacení, boty a bytový textil pro osamělé a lidi bez domova.
  • Progressive a Sananim: Pracují především s drogově závislými a použitý textil jim slouží.
  • Společnou cestou: Provozuje azylové ubytování pro matky a rodiny s dětmi a využívá darovaný textil.
  • Diecézní charita: Má kontejnery rozmístěné v Jihomoravském kraji.
  • E+B Textil: V Brně provozuje kontejnery na textil.
  • Mobileco: Kontejnery značky Mobileco mají za partnera Český červený kříž. Kromě oblečení sbírají i elektrospotřebiče.
  • Diakonie Broumov: Má kontejnery na textil rozmístěné po celé České republice.

Co se děje s vybraným textilem?

Oblečení vybrané z kontejnerů a darované organizacím může mít různé využití:

  • Charitativní účely: Pomoc dětem, lidem v azylových domech, lidem z válkou postižených zemí, uprchlíkům, lidem ze zemí třetího světa.
  • Zpracování na novou tkaninu: Výroba hadrů, mopů.
  • Recyklace: Zpracování na vlákna a použití při výrobě nového oblečení.

Mechanicko-biologická úprava odpadů (MBÚO)

Mechanicko - biologická úprava odpadů (MBÚO) je zpracování zbytkového (reziduálního) komunálního odpadu, případně směsného komunálního odpadu nebo jakéhokoliv bioodpadu nevhodného pro kompostování nebo pro anaerobní digesci. Stabilizací je podle pracovního dokumentu Evropské komise "Biologické zpracování bioodpadu" (DG.ENV.A.2) snížení dekompozičních vlastností bioodpadu projevující se minimalizací zápachu a poklesem respirační aktivity za dobu 4 dnů (AT4) pod 10 mg O2/g sušiny odpadu. Takto stabilizovaný odpad není již biodegradabilním odpadem ve smyslu Směrnice EU 1999/31/EC "o skládkách odpadu". MBÚO je v současnosti legislativně usměrněna ve SRN (Deponieverordung MBA - Richtlinie) a v Rakousku (Abf Ab IV 30. Anhang 23).

Čtěte také: Textilní průmysl a ekologie

V těchto předpisech je požadavek na pokles respirační aktivity (AT4) zpřísněn na 5 - 7 mg O2/g sušiny a zároveň jsou uplatňovány další ukazatele stabilizace upraveného odpadu a to produkce plynů za 21 dnů v anaerobních podmínkách (G21), limitovaná 20 l/kg suš. Předmětem legislativního usměrnění MBÚO jsou hraniční hodnoty pro plynné emise ze zařízení pro kontaminující látky (N2O, NO2, NH3 a PCDD/PCDF) a zápachové jednotky. Tyto limitní hodnoty jsou natolik přísné, že většinu zařízení bude nutno vybavit termickou technologií na ošetření odplynu. Hygienická ochranná pásma pro zařízení MBÚ jsou ve SRN 500 m a v Rakousku 300 m.

Rozvoj budování zařízení pro MBÚO ve SRN (kde je v provozu 44 závodů) a v dalších zemích EU je dán snahou o omezení ukládání bioodpadů na skládky především z důvodů minimalizace tvorby skleníkových plynů. I když je prioritní množství zbytkového komunálního odpadu snižovat tříděným sběrem bioodpadu a dalších recyklovatelných složek odpadů, je produkce zbytkového komunálního odpadu významná nejen množstvím, ale i zastoupením organických látek (55 - 65% suš.). Zdrojem těchto látek je produkce komunálních odpadů v centrech měst, kde je většinou organizace tříděného sběru bioodpadu problematická. Hlavním cílem technologií MBÚO je stabilizace zbytkového komunálního odpadu pro ekologicky nezávadné skládkování. Takto upravený odpad je možné na skládkách komprimovat až na objemovou váhu 1,6 t/m3.

Technologické varianty MBÚO

V současné době se vyskytuje řada technologicko - technických variant MBÚO. Mechanická část spočívá v magnetické separaci kovů a v třídění odpadu na rotačním nebo vibračních sítu. Nadsítná část je dále rozdělována větrným třídičem na lehkou energeticky využitelnou frakci a na těžkou frakci. Těžká frakce, ze které jsou v některých závodech MBÚO vytříděny inertní složky se homogenizuje s podsítnou frakcí pro nastávající biologickou úpravu.

Zařízení pro MBÚO používající pouze aerobní fermentaci provádějí 1. fázi této fermentace zpravidla v diskontinuálních, méně v kontinuálních fermentorech, ve kterých je substrát po dobu 7 - 10 dnů intenzivně tlakově aerován a odplyn z fermentace je odsáván do zařízení pro čištění plynů. Fermentace probíhající při teplotě 60 - 75°C zabezpečuje dokonalou hygienizaci. Jako fermentorů se používá kompostových tunelů, věží nebo pomalu se otáčejících válců. Po intenzivním zrání je substrát navážen do halového prostoru do zakládek lichoběžníkového průřezu o výšce 3 - 3,5 m. Zakládky jsou tlakově vzdušněné z podloží a odplyn je odsáván z halového prostoru nebo je aerace kompostu zabezpečována naopak odsáváním vzduchu z podloží kompostové zakládky. Kompostové zakládky jsou v průběhu cca 10 týdnů několikrát překopány.

Technologie MBÚ využívající kombinaci anaerobní a aerobní fermentace zpravidla třídí zbytkový odpad po magnetické separaci na 3 kategorie. Odpady s vyšší zrnitostí než 100 mm jsou k termickému využití, odpady se zrnitostí 60 - 100 mm jdou na aerobní fermentaci a odpady se zrnitostí menší než 60 mm jsou předurčeny pro anaerobní zpracování. Pro anaerobní zpracování se používají vysokosušinové fermentory, provozované v termofilním režimu (cca 55°C). Získaný bioplyn slouží k výrobě elektrického proudu a tepla.

Čtěte také: Konopí v textilním průmyslu

Čtěte také: Zpracování textilního odpadu lisem

tags: #nezpracovaný #textilní #odpad #recyklace

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]