Stavebnictví a produkce odpadu v České republice

Stavebnictví má největší podíl na produkci odpadů v České republice. V roce 2022 činila produkce odpadů v Česku 39 milionů tun, přičemž ze stavebnictví pochází 43,8 % z celkového množství odpadů. Vzrůstající objem odpadů všeho druhu je přidruženým negativním jevem moderní ekonomicky rozvinuté společnosti a zároveň je jedním ze zásadních problémů ochrany životního prostředí.

Zhruba třetina z celkové produkce odpadů v Evropské Unii i České republice tvoří stavební a demoliční odpad. Tyto odpady však zároveň představují alternativní zdroj druhotných surovin, a proto bylo nakládání s nimi specifikováno v Plánu odpadového hospodářství České republiky. V oblasti stavebních odpadů bylo stanoveno využití těchto druhotných zdrojů do konce roku 2020 na hodnotu nejméně 70 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů.

Produkce odpadů v Evropě

Pro lepší mezinárodní srovnání je ale vhodnější používat přepočet na jednoho obyvatele. Z dlouhodobého hlediska se produkce odpadů v Evropě příliš nezměnila. Oproti roku 2012 bylo vyprodukováno o 0,4 % celkových odpadů méně. V přepočtu na jednoho obyvatele se mezi lety 2012 a 2022 objem vyprodukovaného odpadu snížil z 5 086 na 4 991 kilogramů.

Vysoký podíl na celkové produkci v rámci Evropy tvoří odpady z těžby a dobývání (22,7 %) a ze stavebnictví (38,4 %). Nejvyššího zastoupení těžby a dobývání dosáhlo Rumunsko s 85,2 %. Stavebnictví se na celkové produkci odpadů nejvíce podílelo na Maltě (77,7 %).

Dalším významným původcem odpadů je zpracovatelský průmysl, který se v EU na celkové produkci podílel 10,3 % a v České republice dokonce 12,5 %. Na celkových téměř 231 milionech tun odpadu vyprodukovaných zpracovatelským průmyslem v EU mělo nejvyšší podíl Německo s 55 miliony tun, s odstupem následovaly Itálie (28 mil. tun) a Polsko (téměř 26 mil. tun).

Čtěte také: Česká republika a recyklace

Složení odpadů

Za pozornost stojí i pohled na složení vyprodukovaných odpadů. Například nekovový odpad (kód 07) se dělí na několik dílčích kategorií. Jednou z nich je skleněný odpad (kód 071), který se dále skládá ze skleněných obalů (kód 0711) a ostatních skleněných odpadů (0712). Zmíněného skleněného odpadu bylo v EU v roce 2022 vytvořeno více než 18 milionů tun (41 kg na obyv.), přičemž Česko se na tomto množství podílelo přibližné 309 tisíci tun (29 kg na obyv.). Největším producentem skleněného odpadu byla Itálie s téměř 3,8 miliony tun.

Odpadu z papíru a lepenky na území evropské sedmadvacítky vzniklo 44 milionů tun (98 kg na obyv.), což tvořilo 5,5 % z celkových odpadů (s vyloučením hlavních minerálních odpadů). V rámci EU tvořily největší část nekovových odpadů dřevěné odpady (téměř 47 milionů tun).

Nebezpečné odpady

Samostatnou kategorií odpadu jsou pak odpady nebezpečné, které mohou představovat zvýšené riziko pro lidské zdraví a prostředí, nejsou-li likvidovány správně. Z odpadů vytvořených v EU v roce 2022 bylo jako nebezpečný odpad klasifikováno 119 milionů tun (266 kg na obyv.). Mezi lety 2012 a 2022 byl pozorován podstatný nárůst celkového množství nebezpečného odpadu (25 %), z velké části způsobený téměř devítinásobným nárůstem jeho objemu ve Finsku.

V roce 2022 se podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů pohyboval mezi 0,7 % v Rumunsku a 26,4 % ve Finsku. V tuzemsku tvořily nebezpečné odpady 4 % z celku.

Legislativa a nakládání s odpady

Téma odpadového hospodářství je vzhledem k přijetí nového zákona o odpadech koncem roku 2020 velmi diskutované, neboť s sebou přináší spoustu novinek a také zpřísnění nakládání z odpady, které jde souběžně se zdražování skládkovného do roku 2030 a současně se snižováním množství komunálního odpadu na osobu a rok, které podléhá základnímu poplatku uložení na skládku.

Čtěte také: České odpady: Statistika a trendy

Pro rok 2021 je stanoven limit, při kterém je účtován základní poplatek za uložení na skládku ve výši 500 Kč/tuna, 200 kg na osobu a rok komunálního odpadu. V případě překročení limitu se od té doby účtuje 800 Kč/tuna.

Co je ještě třeba zmínit je to, že každý rok, až do roku 2030 se bude snižovat limit množství komunálního odpadu na osobu a rok až na množství 120 kg na osobu a rok a současně se bude zvyšovat výše poplatku za uložení při překročení limitu až na částku 1.850 Kč/tuna v roce 2030. Zvyšovat se od roku 2026 bude i základní poplatek za uložení, a to až na 800 Kč/tuna.

Množství již není určováno paušálem, ale popelářský vůz je při příjezdu vážen a při skončení svozu taktéž. Množství tedy není nikterak odhadováno nebo v rámci všech svážených obcí průměrováno. V rámci kontrolní činnosti bude svozovou firmou kontrolován obsah popelnic. Pokud bude v popelnici něco, co tam nepatří, nebude tato vyvezena. Kontrolní činnost může být namátkově prováděna i zaměstnanci obecního úřadu.

Největším problémem a nejtěžším odpadem, který se v popelnicích vyskytuje a nepatří tam je BIOODPAD A STAVEBNÍ SUŤ. BIOODPAD je možné likvidovat do kontejnerů, které jsou k tomu přistavovány. BIOODPAD není jen tráva a listí, ale veškerý odpad z kuchyně (například zbytky zeleniny, ovoce, atd.), kromě zbytků jídel. STAVEBNÍ SUŤ si musí každý majitel nemovitosti likvidovat na vlastní náklady, a to na skládku. Takto je to dané i obecně závaznou vyhláškou.

Možnosti třídění odpadu

V rámci systému lze třídit:

Čtěte také: Množství vytříděného odpadu: ČR

• PAPÍR
• PLASTY
• SKLO
• NÁPOJOVÉ KARTÓNY
• JEDLÉ TUKY A OLEJE /UPOTŘEBENÉ/
• ODĚVY, TEXTIL OBUV
• BIOODPAD
• DROBNÉ ELEKTROSPOTŘEBIČE
• VELKÉ ELEKTROSPOTŘEBIČE
• BATERIE
• TONERY
• VELKOOBJEMNÝ ODPAD /např. nábytek, matrace, sedačky, atd./
• NEBEZPĚČNÝ ODPAD

Změny v nakládání s odpady v Praze

Praha rozhodla o novelizaci vyhlášky, kterou se stanoví obecní systém odpadového hospodářství. Do nového znění vyhlášky hlavní město od ledna 2025 přidává možnost odkládání a povinnost odběru již nepoužitelného textilu ve sběrných dvorech, což vyžaduje zákon o odpadech. Tento způsob sběru bude probíhat na 10 sběrných dvorech, které pro Prahu provozuje městská společnost Pražské služby. I nadále však platí, že na všech sběrných dvorech lze odevzdat textil, který lze dále využít do kontejnerů určených pro charitativní účely.

Zároveň město přistoupilo k zavedení limitu pro bezplatné odevzdání objemného odpadu v množství 750 kg na osobu a rok. Dalším krokem je snížení množství stavebního odpadu, které může fyzická osoba bezplatně dovést do sběrného dvora z 12 na 4 m3 na osobu ročně. Objemný a stavební odpad jsou komodity, které jsou na sběrných dvorech nejčastěji odevzdávány a zároveň je jejich odložení nejčastěji předmětem neoprávněného odložení ze strany soukromých firem.

Důvodem těchto změn je rostoucí množství jak stavebního, tak objemného odpadu neoprávněně odevzdaného ze strany podnikatelských subjektů ve sběrných dvorech. Tato služba, která je určena především pro obyvatele hlavního města, byla zneužívána ze strany soukromých subjektů, které obcházejí svou zákonnou povinnost platit za odložení odpadu vznikajícího z jejich podnikatelské činnosti.

Za odložení metru krychlového stavebního odpadu ve sběrném dvoře zaplatí právnické osoby v současné době 1500 korun bez DPH, u objemného odpadu tato hodnota činí aktuálně 1800 korun bez DPH. V případě, že by občan povolený limit přesáhl, hradil by za každý další kubík rovněž 1500 či 1800 korun bez DPH, jako je účtováno běžně právnickým osobám.

Praha je jako samospráva velice benevolentní a bezplatný příjem stavebního odpadu na sběrných dvorech není v českých obcích standardem. Rovněž zavedení limitu pro odložení objemného odpadu není v odpadových systémech obcí v ČR ničím neobvyklým. Navíc pro pohodlné odložení objemného odpadu město Pražanům prakticky celoročně přistavuje v ulicích města velkoobjemové kontejnery bez hmotnostního omezení. Ročně jich takto město přistaví ve spolupráci se svozovou spol. Pražské služby, a.s. na svém území až 5000 ks.

stavební odpad - od roku 2025 bezplatně do limitu 4 m3/osoba/rok, při jedné návštěvě max. dřevo - jedná se např.

Recyklace a opětovné využití stavebních materiálů

Toto opatření ke zvýšení podílu recyklované a znovu využité části by mělo vést k výraznému snížení zatížení životního prostředí - a to jak ve formě snížení produkce odpadů, tak také snížení objemu vytěžených primárních nerostných surovin. Nezanedbatelný je také vliv stavebních odpadů na náklady stavební výroby.

Základem pro vyhodnocení kritéria je vypracování plánu odpadového hospodářství (POH), kde je nutné zahrnout všechny druhy stavebního odpadu, které vzniknou při nové výstavbě či renovaci. Je třeba, aby odpady zahrnuté v plánu odpadového hospodářství byly rozděleny na odpady vhodné k recyklaci, odpady, které jsou podmíněně vyloučeny z recyklace a odpady, které jsou vyloučeny z recyklace.

Třídění na staveništi podporuje následnou recyklaci. V modulu se hodnotí počet komodit, které je možné na daném staveništi vytřídit. Stavby je potřeba rozebírat selektivně a zejména s ohledem na další materiálové využití. S cílem umožnit opakované použití a recyklace je potřeba počítat s rozebráním stále širšího množství materiálů např. materiály z lehkých obvodových plášťů, otvorových výplní stavebních konstrukcí tj.

Další materiály, které je možné opětovně použít, nebo recyklovat jsou: beton, sádra, minerální izolace, materiály pro zateplování fasád např. z polystyrenu atd.

V případě stavebních a demoličních odpadů na bázi sádry není vhodné využití pro účely využívání odpadů na povrchu terénu. CaSO4 obsažený v těchto odpadech může být za určitých podmínek (anaerobní prostředí, přítomnost organické hmoty a vody) redukován až na toxický H2S.

Prioritně se doporučuje zvažovat a hledat možnosti využití použitých stavebních výrobků vznikajících při odstraňování stavby nebo jejích částí v rámci změny dokončené stavby nebo údržby stavby přímo v místě jejich vzniku (v rámci stavby). Podmínkou je, že použité stavební výrobky jsou pro další použití v místě stavby bezpečné - např. Stavební výrobky, které byly použity při stavbě, se nestávají odpadem v případě, že jsou ze stavby odnímány a následně v místě stavby nebo na jiné stavbě použity opět jako stavební výrobky k původnímu účelu (např. očištěné cihly, panely, nosníky, štěrk, písek), protože nenaplňují definici odpadu.

Odpady vznikající ze základních minerálních stavebních materiálů (např. Pokud u dřevěných částí staveb není možné jejich opětovné použití nebo materiálové využití (např. opětovné použití trámu, dřevo jako surovina pro výrobu dřevotřískových desek) doporučuje se jejich energetické využití v souladu se zákonem o odpadech a zákonem č. 201/2012 Sb. Jako paliva nemohou být spalovány dřevěné prvky stavby, které mohou obsahovat halogenované organické sloučeniny nebo těžké kovy v důsledku ošetření látkami na ochranu dřeva (např. železniční pražce, krovy) nebo nátěrovými hmotami (např.

Je vhodné využívat dostupné technologie pro zpracování stavebního a demoličního odpadu s cílem třídění a následného využití odpadu jako zdroje pro výrobu paliva. Přítomnost obalových materiálů na staveništích by se měla co nejvíc minimalizovat prostřednictvím optimalizace dodavatelského řetězce, například hromadnými dodávkami, dohodami s dodavateli o zpětném odběru obalů atd. Všechen odpad z obalů, který vznikne na staveništi, by se měl v co největší možné míře roztřídit podle druhu (např. na plasty, dřevo, lepenku a kov).

Nebezpečné látky ve stavebním odpadu

Je nutné zabránit kontaminaci ostatních odpadů odpady nebezpečnými, k čemuž může během demolice dojít v důsledku nevhodného nakládání. Mezi nejběžnější nebezpečné odpady, které vznikají během stavebních a demoličních prací jsou odpady s obsahem azbestu, dehtu, polychlorovanými bifenyly, olova nebo například izolační materiály obsahující nebezpečné látky. Odstranění nebezpečných odpadů je nutné také z důvodu zabránění poškození recyklovatelných materiálů nebezpečnými látkami.

V rámci stavební činnosti je nutné zaměřit se na snižování emisí prašnosti v souladu se zákonem o ochraně ovzduší a s vydanými Programy zlepšování kvality ovzduší (Opatření k omezování prašnosti ze stavební činnosti). Ke snižování emisí prašnosti lze realizovat opatření stanovené v Metodice pro stanovení opatření ke snížení vlivů stavební činnosti na imisní zatížení částicemi PM10 (kap.

Prevence vzniku odpadů

Povinnost předcházet vzniku odpadů je dána zákonem o odpadech (§ 3), resp. hierarchií odpadového hospodářství. Předcházení vzniku odpadů představují opatření přijatá předtím, než se látka, materiál nebo výrobek stanou odpadem. opětovného použití (např. Zdaleka největší vliv na množství a složení odpadů ve všech fázích stavby má především fáze plánování (přípravy stavby). S potenciálními stavebními odpady (s opakovaně použitelnými stavebními výrobky např.

Pokud není možné využívat jednotlivé konstrukční celky staveb opětovně k původnímu účelu, doporučuje se odpad mechanicky (fyzikálně) upravit na recyklát (v zařízení k tomu určeném a povoleném příslušným krajským úřadem) a ten dále využít, buď jako stavební výrobek v souladu se zvláštními právními předpisy, nebo materiálově využít jako upravený stavební odpad v místě k tomu určeném jako náhradu primárních surovin, např. k uzavírání a rekultivacím skládek, k zavážení vytěžených povrchových dolů, lomů a pískoven nebo k terénním úpravám, rekultivacím a jiným úpravám povrchu lidskou činností postižených pozemků v souladu s požadavky § 6 vyhlášky č. 273/2021 Sb.

Odpad podskupiny 17 05 - Zemina kategorie ostatní odpad lze mimo místo vzniku (stavbu) využívat na povrchu terénu (zasypávání) v místech k tomu určených a povolených příslušným krajským úřadem, např. k uzavírání a rekultivacím skládek, k zavážení vytěžených povrchových dolů, lomů a pískoven nebo k terénním úpravám, rekultivacím a jiným úpravám povrchu lidskou činností postižených pozemků v souladu s § 6 vyhlášky č. 273/2021 Sb.

Vhodný odpad (výkopovou zeminu) lze též využívat na povrchu terénu v zařízeních provozovaných jenom na ohlášení podle § 95 zákona o odpadech a přílohy č. 4 k zákonu (6. Zasypávání zeminou nebo kamením k zasypávání v maximálním množství 10000 t odpadu nebo sedimenty v maximálním množství 50000 t odpadu, pokud provozovatel neprovozuje nebo v posledních 5 letech neprovozoval ve vzdálenosti do 2 kilometrů jiné zařízení k zasypávání), ale pouze v případě, že její využití v tomto zařízení (např.

Nekontaminovaná zemina a jiný přírodní materiál vytěžený během stavební činnosti, pokud je zajištěno, že materiál bude použit ve svém přirozeném stavu pro účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen, jsou vyjmuty z působnosti zákona o odpadech (§ 2/1, odst.

Chemicky ošetřené dřevo (např. použité dřevěné pražce a mostnice), u kterého neskončila jeho využitelnost, nemusí být vždy odpadem, ale v případě další materiálové upotřebitelnosti může být použitým výrobkem - ošetřeným předmětem ve smyslu nařízení EP a Rady (EU) č. 528/2012 o biocidních přípravcích a zároveň předmětem s možným obsahem dalších látek, jejichž používání je omezeno nebo zakázáno nařízením EP a Rady (ES) č.

Pokud byly dřevěné železniční pražce a mostnice z důvodu prodloužení životnosti výrobku napuštěny impregnačními látkami (dehtové oleje a destiláty - kreosotový olej) před 31. 12. 2002, pak pro jejich následný prodej a využití platí výjimka uvedená v příloze XVII, položce 31, odst. 2c nařízení REACH, v platném znění.

V návaznosti na to Ministerstvo životního prostředí doporučuje používat i dřevěné výrobky ošetřené kreosotovými oleji před 1. Použité dřevěné impregnované pražce a mostnice (použité výrobky z rostlého dřeva) je třeba přednostně použít jako součást konstrukce kolejových polí, dráhy povrchových dolů tzn. k upevnění kolejí při dodržení požadavků zákona č.

Ve stavebním polystyrenu v deskách z expandovaného resp. extrudovaného polystyrenu (EPS resp. XPS), s ohledem na požadavky, které musí tyto výrobky splňovat z hlediska protipožární ochrany, může být přítomen zpomalovač hoření hexabromcyklododekan (HBCDD).

Při pochybnostech o obsahu HBCDD je možné prostřednictvím rozboru v akreditované laboratoři prokázat koncentraci HBCDD v polystyrenu pod 1000 mg/kg. V případě, že se prokáže, že koncentrace je nižší než 1000 mg/kg je možné odpadní stavební polystyren předat k recyklaci nebo jinému způsobu nakládání s odpady. Výsledek rozboru je pak nutno přikládat při přejímce odpadů do zařízení.

V případě zbytků stavebního polystyrenu, které vznikají na současně realizovaných stavbách, ve kterém již byl HBCDD nahrazen, se nepřítomnost HBCDD prokazuje prohlášením výrobce tohoto polystyrenu. Podle Nařízení č. 1272/2008 o klasifikaci a označování látek a směsí („nařízení CLP“) spadá HBCDD do třídy nebezpečnosti toxický pro reprodukci kategorie Repr. 2.

Při vzniku odpadního polystyrenu ze stavby svépomocí může být polystyren sbírán v rámci obecního systému pro odpady např. ve sběrných dvorech v souladu s obecně závaznou vyhláškou obce nebo prostřednictvím odpadových společností. Obalový polystyren se také nadále odkládá do žlutých kontejnerů v obci a následně se odváží na třídící linky, kde dojde k separaci na jednotlivé druhy plastů. V rámci třídící linky také dojde k rozlišení polystyrenu s obsahem HBCDD nad limit určený nařízením.

Každý musí zajistit, aby při nakládání s odpadem obsahujícím azbest nebyla z odpadu do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach a aby nedošlo k rozlití kapalin obsahujících azbestová vlákna. Při nakládání s odpadem obsahujícím azbest je nutné splnit technické požadavky stanovené vyhláškou ministerstva a požadavky jiných právních předpisů (Zákon č. 258/2000 Sb., Zákon č. 309/2006 Sb., Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., Vyhláška č.

a) v ochranných pásmech vodních zdrojů I.

b) v ochranných pásmech léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod I. a II.

a) obsah škodlivin v sušině využívaných odpadů překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.1 sloupci II přílohy č.

b) v případě využití ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu a v ochranných pásmech vodních zdrojů II. stupně nebo v případě využití odpadů pod úrovní hladiny podzemní vody překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.1 sloupci I přílohy č.

c) obsah škodlivin ve výluhu využívaných odpadů překročit nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v tabulce č. 5.2 přílohy č.

U sedimentů využívaných k zasypávání rozdílně od odstavce 3 nesmí obsah škodlivin překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.4 přílohy č. 5 k této vyhlášce s výjimkou případů, kdy jsou překročeny nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin u nejvýše tří ukazatelů; v takovém případě však nesmí výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy překročit limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci II přílohy č. 5 k této vyhlášce a ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci I přílohy č.

a) vybourané stavební materiály a výrobky, které je možné opětovně použít nebo stavební a demoliční odpady, které je možné recyklovat; tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 1 přílohy č.

tags: #mnozstvi #odpadu #rekonstrukce #stavebni #odpad #tabulka

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro Třídění Odpadu
• Odpadkové koše s nízkými rozměry
• Emise vozidel v ČR
• Podmínky a pravděpodobnosti výhry v Super Rentiérovi
• Recenze ubytování Valašské muzeum