Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, má za cíl zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti. To vše s cílem dosáhnout cílů odpadového hospodářství stanovených v příloze č. 1.
Odpad vznikající při provádění, údržbě, změnách staveb a při odstraňování staveb, nazývané jako stavební a demoliční odpady (SDO), mohou být při vhodném řízení jejich vzniku a stanoveném nakládání s nimi významným zdrojem úspor primárních surovin a zejména surovinou pro mnoho dalších výrobků.
Pod termínem stavební a demoliční odpady (SDO) si můžeme představit to, co zbývá po demolici nebo úpravách či opravách staveb. Stavební a demoliční odpady jsou v Katalogu odpadů vedeny pod číslem 17. Tato skupina obsahuje zdivo, keramické obklady, beton, střešní tašky, dřevo, sklo, plasty, asfaltové směsi, výrobky z dehtu, kovy (včetně jejich slitin), vytěženou zeminu, hlušinu (nezužitkovatelný výkopový materiál) a kamení. Dále pak izolační materiály a stavební materiály s obsahem azbestu (výpis z přílohy vyhlášky č.
Obecně největší objemový podíl na množství SDO má výkopová zemina/hlušina.
Recyklací stavebních a demoličních odpadů rozumíme převážně jejich „jednoduchou“ úpravu, během které dochází ke změně jejich fyzikálních vlastností. Stavební a demoliční odpady jsou cenným zdrojem materiálu, který může snížit nutnost těžby, popřípadě výroby nových surovin a materiálů.
Čtěte také: Česká republika a recyklace
Nejjednodušším způsobem, a také doposud hojně používaným, bylo využití těchto odpadů při terénních úpravách. V současné době (s novelou vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů) již platí zákaz využívání neupravených SDO na povrchu terénu.
Pro sjednocení postupů vydalo MŽP v roce 2018 metodický návod s doporučenými postupy, které, pokud budou při přípravě dokumentace staveb a jejich provádění odpovědnými osobami dodržovány, směřují k vysoké úrovni ochrany zdraví lidí při nakládání s odpady a ke snížení rizika znečišťování nebo ohrožení životního prostředí. Ačkoliv je cíl ušlechtilý, autoři neznají běžné postupy výstavby a právní regulaci zakázek, a proto je tato metodika mírně idealistická a v praxi obtížně použitelná.
Největším problémem je asi skutečnost, že není stanoveno minimální množství odpadu, které je třeba předávat k recyklaci, a tedy všechny malé firmy a řemeslníci mohou být drakonicky trestáni za svoji činnost, kde vzniká i jen minimální množství odpadů. Stranou samozřejmě nelze ponechat skutečnost, že ne všechny stavební firmy zacházejí s odpadem tak, jak by měly.
Po celé ČR vznikají nelegální skládky stavebního odpadu, ke kterým neexistuje žádná evidence. Proto by nyní měly firmy nově do stavební dokumentace uvádět i to, kam a za jakých podmínek hodlají odpad z demolic ukládat.
V evropském stavebnictví se využívá zhruba až jedna pětina všech plastů vyrobených v Evropě. Uplatnění plastů ve stavebnictví je hned po obalovém průmyslu druhé největší, avšak materiálově rozdílné. Nároky na životnost těchto plastů jsou samozřejmě mnohem vyšší než u plastů obalových. Životnost takových plastů je minimálně 20 let. A to bez toho, aby byly jakkoli změněny jejich vlastnosti. Nejpoužívanějším plastem ve stavebnictví je PVC.
Čtěte také: České odpady: Statistika a trendy
Plasty jsou trvanlivé, proto v současnosti není plastový odpad ze stavebnictví tak alarmující. Avšak za několik let se již jako problematický s největší pravděpodobností projeví. Plastová okna se už v současné době recyklují. Na základě dlouholetého výzkumu a zkoušek se předpokládá, že staré profily z PVC mohou být recyklovány bez ztráty kvality nejméně osmkrát.
Pěnový polystyren je velmi využívanou stavební izolací (také se označuje EPS). Poprvé byl tento výrobek plný kuliček vylisován v roce 1943. První dům se touto izolací zateplil k velké radosti jeho obyvatel pravděpodobně v Berlíně někdy koncem 50. let minulého století. V ČR se užívá od konce 80. let minulého století. Odhadem jen v Evropě je touto izolací zatepleno přes 200 milionů budov. Ročně si v Evropě zateplíme až 2 miliardy metrů čtverečních s průměrnou tloušťkou desky 20 cm.
Zde se jedná o tzv. retardéry hoření. Ty se používají ke snížení hořlavosti materiálu. Jedná se o tzv. hexabromcyklododekan, jednodušeji pak HBCD, jehož přidáním se dosáhne tzv. samozhášecího efektu.
Logika věci nám říká, že předtím, než se zdemoluje stavba či její část, odstraní se z ní vše, co je možné ještě nějakým způsobem využít. Praxe bývá často zcela jiná a ze staveb je odstraňováno pouze to, co vyžadují (velmi přísné) předpisy báňského úřadu. Zbytek se mnohdy zdemoluje spolu se zdmi. Mohou to být radiátory ústředního topení, podlahy, střešní krytiny, obklady nebo okna - staré, ale zachovalé stavební díly.
To vše by mohlo často ještě dlouhá léta někomu posloužit. Opětovné využití by mohlo ušetřit energii, suroviny a mohlo by se vyplatit i finančně. Avšak mohlo by také snížit potřebu výroby nových komponent. Navíc demontované materiály jsou i recyklovatelné. Důvod toho, proč se stavby před demolicí plně nedemontují, je prostý - finanční náročnost.
Čtěte také: Množství vytříděného odpadu: ČR
Cirkulární (oběhová) ekonomika je často definována jako koncept, ve kterém neexistuje odpad. Nachází inspiraci v přírodních ekosystémech, které jsou založeny na dokonalých a funkčních cyklech organických živin. Cirkulární ekonomika tuto představu aplikuje ve světě lidí.
Díky systémům recyklace se některý stavební odpad může vrátit do stavebnictví jako surovina, ze které byl zhotoven plnohodnotný výrobek, s cílem, aby byl zbytkový odpad minimalizován.
Požadavky oběhového hospodářství byly schváleny na Radě ministrů životního prostředí 22. května 2018, publikovány byly 14. června 2018: Official Journal / Úřední věstník EU, ISSN 1977-0626, L 150, www.eur-lex.europa.eu. Transpozice (tedy převzetí do národních předpisů členských států) musí být provedena do 5.
Nové právní předpisy v ČR vstoupí v platnost v červenci 2020. Účinnost bude nastavena k 1.
Původce odpadů je povinen pro účely nakládání s odpadem odpad zařadit podle Katalogu odpadů.
Pro zavádění změn odpadového hospodářství v obci většinou chybí podpůrné nástroje. Aby změny systému sběru odpadu v obci měly pozitivní dopad na separaci odpadu, je nutné zohledňovat aktuální podmínky v dané obci a tvořit řešení na míru.
Na pracovišti Ústavu procesního inženýrství (VUT v Brně) byl vypracován jednoduchý nástroj, který umožní rychlý výpočet aktuální míry separace komunálního odpadu a porovná výsledek s podobnými obcemi v ČR.
Díky tomu je možné snadno identifikovat, kde obec v separaci odpadu zaostává a efektivně cílit případné změny systému. Smysluplné je porovnávat mezi sebou pouze obce podobného charakteru a tam čerpat nové poznatky a inspiraci. Proto byla ČR rozdělena do 10 shluků (C1-C10) na základě velikosti obce, typu zástavby, stavu odpadového hospodářství a dalších významných aspektů.
Zmíněný nástroj je implementován do prostředí MS Excel. Uživatel pouze:
Následně se automaticky zobrazí potenciál pro zlepšení separace odpadu, případně informace o tom, pro které frakce komunálního odpadu má posuzovaná obec nadměrnou produkci ve srovnání s dalšími obcemi ze stejného shluku.
Na základě vypočteného potenciálu může uživatel tvořit scénáře, které povedou ke splnění požadovaných milníků. Součástí analýz jsou i výsledky z rozborů složení směsného komunálního odpadu, které byly realizovány v rámci řešení projektu.
tags: #mnozstvi #odpadu #vypocet #novostavba