Recyklace odpadů je proces, při kterém se odpadové materiály, které by jinak skončily na skládce nebo ve spalovně, sbírají, zpracovávají a přeměňují na nové produkty. Česká republika patří v recyklaci odpadu mezi světové velmoci. Odpadky třídí v českých luzích a hájích 72 % domácností (v roce 2022 to bylo již 75%), průměrná rodina pošle k recyklaci asi 330 kg odpadu ročně. K odpadovým nádobám to má většina z nás od domovních dveří asi sto metrů.
Recyklační proces obvykle zahrnuje několik kroků:
Recyklovat lze mnoho druhů materiálů, včetně papíru, skla, plastů, kovů a elektroniky.
V průmyslu a spotřebitelském životě se běžně používá okolo 40 forem papíru. Do modrých odpadových nádob patří ale jen některé z nich. Recyklací kvalita papírového vlákna rychle klesá. Znovu jej lze použít nejvýše 7krát; poté následuje uložení papíroviny na skládku, popř. její spálení. Vyhněte se vhazování křídového a voskovaného papíru a papírové obaly od potravin. Do popelnice nepatří ani silně znečištěné papírové výrobky, včetně použitých kapesníků nebo toaletního papíru.
Český spotřebitel ročně vytvoří asi 30 kilogramů plastového odpadu. Jeho výroba v posledních letech prudce stoupá. Podle výzkumu společnosti Plastics Europe vzrostla produkce plastu z 1,5 milionu tun v roce 1950 na dvacetinásobek v roce 2015. Globálně se přitom zrecykluje jen třetina vyprodukovaného množství. Tato čísla platí i v Česku - na osobu vytřídíme asi 12 kg plastů ročně. Některé druhy plastů se k recyklaci naopak nehodí, stejně jako obaly pro skladování nebezpečných chemikálií. Recyklace plastu by ulevila zejména světovým oceánům.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Skleněný odpad je z hlediska opětovného použití zdaleka nejefektivnější surovinou. Na rozdíl od papíru a plastu téměř nepodléhá degradaci a je tak možné jej recyklovat prakticky donekonečna. Významně se tím šetří přírodní zdroje: recyklace 100 kilogramů skla ušetří asi 130 kg surovin potřebných pro jeho výrobu. Při třídění důsledně oddělujte barevné sklo od čirého. Kromě lahví a zavařovacích sklenic můžete do zelených kontejnerů vhazovat i skleněné tabule. Keramika a porcelán do těchto kontejnerů nepatří.
Pro sběr a třídění tetrapaků se využívají černé odpadové nádoby s oranžovým víkem. K vidění bývají např. u provozovatelů restauračních a občerstvovacích zařízení. V posledních letech se ale rozšiřují i do sídlištní zástavby větších měst. Před vyhozením nezapomeňte kartony vymýt. V opačném případě se vinou hnilobného procesu začne v okolí popelnic šířit nevábný zápach.
Nefunkční elektrospotřebiče spadají do kategorie nebezpečného odpadu. Obsahují vysoké množství těžkých kovů (kadmium, olovo, chrom), polyfenolů, rakovinotvorného azbestu a dalších látek. Vysloužilých elektronických zařízení se zbavíte na sběrných dvorech; některé spotřebiče - zejména mobilní telefony a počítače - vykupují obchodníci s elektronikou. Využít můžete i červené kontejnery s nápisem „elektrozařízení“. Podnikatelům se otevírá cesta odprodeje starších zařízení za účelem repasování. Další možností je domluvení bezplatného odvozu elektroniky svozovou společností - náklady jdou na vrub recyklačních poplatků, které se platí při koupi zařízení.
Pro sběr baterií slouží speciální boxy. Najdete je ve školách, obchodních centrech a kulturních zařízeních. Monočlánky, autobaterie i kondenzátory z elektroniky - baterie zahrnují široké spektrum produktů s obsahem kyseliny a louhu. Likvidaci baterií zajišťují svozové společnosti. Pro menší množství kondenzátorů bývají vyhrazené nádoby na veřejných místech (typicky v nákupních centrech nebo školách); živnostníci a podnikatelé si odvoz musí zajistit sami. Baterie mohou případně odnést k likvidaci sami do sběrného dvora.
Hlavní překážkou ekonomicky schůdné recyklace uživatelského plastového odpadu je skutečnost, že je to směs plastů, nadto znečištěná. Proto svoz komunálního sběru nejdříve směřuje do třídicích závodů, kde jsou z této směsi jako první vytříděny snadno recyklovatelné složky.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Největší překážkou výstavby a provozu nových technologických zařízení pro recyklaci plastů je však příslušná legislativa jak na úrovni České republiky, tak na úrovni Evropské unie. Smrtící je pro realizaci nových postupů recyklace plastů kombinace platných zákonných omezení a povinností a pověstného „výkonu“ české státní správy.
Prakticky jediným spolehlivým zdrojem informací o objemu produkce plastového odpadu jsou výkazy autorizované společnosti EKO-KOM, a. s. Podle výročního shrnutí EKO-KOM bylo na trh v ČR v roce 2018 uvedeno 1 187 087 tun obalů pro jedno použití, z čehož bylo 22 % obalů plastových, tj. 261 159 tun. Ze stejného zdroje vyplývá, že z tohoto množství bylo 67 %, tj. 174 977 tun, recyklováno.
V roce 2024 v ČR vzrostl objem tříděného obalového odpadu na 1,012 milionu tun, což je 77 % celkově vytříděného množství, přičemž průměrně každý obyvatel vytřídil 88,2 kg odpadu (z toho 69,3 kg v obecních systémech). Díky spolupráci průmyslu, měst a obcí se v ČR recykluje pětina domovního odpadu a 76 % všech obalů. Za rok 2020 průměrně každý občan ČR vytřídil až 53 kg plastů, skla, papíru a nápojových kartonů.
Podle kolektivního systému Eko-Kom obyvatelé ČR vytřídili během posledních 15 let neuvěřitelných 8,3 milionů tun obalového odpadu.
| Země | Podíl na instalované recyklační kapacitě |
|---|---|
| Německo | Největší |
| Itálie | Významný |
| Španělsko | Významný |
| Francie | Významný |
| Nizozemsko | Významný |
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
tags: #recyklace #odpadovych #materialu #co #to #je