Recyklace PET Odpadu v České Republice a Evropské Unii

Plasty zkrátka ovládají náš svět i naše odpadkové koše. Tvoří totiž drtivou většinu obalového materiálu. Pokud plasty neskončí v koši, ale vytřídíme je, umožníme tak jejich recyklaci a další smysluplné využití.

Bez ochoty třídit vyprodukované odpady není možné jejich další efektivní využití. Proto musíme v prvé řadě omezit produkci a spotřebu plastů na jedno použití. To můžou ovlivnit výrobci lepším designem, stát novými zákony a zákazníci svou volbou.

V České republice se ročně uvede na trh 1,65 miliardy PET lahví a 820 milionů plechovek, což představuje značné množství odpadu. Do žlutých popelnic se vrátí zhruba 70 % plastových lahví uvedených na trh, z toho až 80 % tvoří PET lahve. U nápojových plechovek je situace horší, neboť 65 % jich končí přímo na skládkách a ve spalovnách. Ani u jednoho z těchto materiálů není dosaženo skutečné cirkularity.

Proces Třídění a Recyklace Plastů

Zjednodušeně lze říct, že vytříděný plastový odpad naloží svozové auto a sveze ho na třídičku, kde jej čeká ruční nebo automatické dotřídění. V ČR funguje přibližně 140 dotřiďovacích linek. Z toho cca 130 je ručních na papír a plasty a 2 automatizované pouze na plasty. Sklo se dotřiďuje převážně automatizovaně na 6 specializovaných linkách. Kovy se zpracovávají ve výkupnách a textil ve specializovaných třídírnách.

Dotřiďovací linky slouží k úpravě svezeného vytříděného odpadu na tzv. druhotné suroviny. Cílem je zbavit odpady nežádoucích příměsí, které se nesmí dostat do recyklačního procesu, a dotřídit odpad na jednotlivé materiály dle požadavků zpracovatelů. Odpad nevhodný k dalšímu zpracování se označuje jako výmět. Výmět je část odpadu, kterou nelze po dotřídění dále materiálově využít.

Čtěte také: Česká republika a recyklace

Jednotlivé skupiny plastů jsou slisovány do kostek a čekají na další cestu. V tomto stavu mohou být předány přímo recyklátorům nebo dalším úpravcům, kteří z nich dle požadavků zpracovatelů připraví tzv. druhotnou surovinu na výrobu nových produktů.

Druhotné Suroviny a Jejich Využití

Druhotné suroviny jsou materiály získané z vytříděných odpadů úpravou jejich fyzikálních vlastností. Na rozdíl od primárních surovin vznikají lidskou činností, nikoliv přirozenými přírodními procesy. Primární surovina je materiál přírodního původu - například plyn, ropa, rudy, voda atd.). Druhotná surovina vzniká úpravou odpadu lidskou činností a slouží jako náhrada primárních surovin ve výrobě.

Ve výrobě mohou nahrazovat primární materiály a díky jejich používání šetříme přírodní zdroje i energie. Využití druhotných surovin má mnoho pozitiv - šetříme primární zdroje, které se jinak musí těžit (ničení přírody, logistická a energetická náročnost, mnoho procesních kroků…), a navíc využití již zpracovaných surovin vede k významným úsporám například energií.

Z druhotných surovin se vyrábí různé druhy vstupních surovin pro další výrobu. Nejběžnějším produktem recyklace plastů je tzv. Je to tzv. druhotná surovina získaná recyklací vždy jednoho konkrétního druhu plastového odpadu (PP, PET, LDPE, HDPE). Jedná se o malé plastové pecičky, které slouží jako vstupní surovina pro výrobu nových produktů.

Z recyklovaných plastů se vyrábí celá řada produktů - například nové plastové obaly, technická a umělá vlákna (koberce, potahy do aut, stanů, spacáků, oděvů atd.), nádrže, sudy, přepravky a jiné obaly sloužící k uchovávání či přepravě, květináče, kompostéry, popelnice i kontejnery. Vyrábí se z nich také fólie, pytle, sáčky nebo různé stavební prvky (náhrada betonu, protihlukové stěny, žlaby, ale také trubky apod.) či itinerář pro veřejné prostory. Recyklované plasty se mohou vrátit také jako výplně a výlisky do aut, hračky atd.

Čtěte také: České odpady: Statistika a trendy

Z vytříděných plastů vzniká celá řada nových výrobků - například různé druhy obalových materiálů (láhve, vaničky, blistry, kelímky, ale i kanystry, velkoobjemové nádrže) či fólie a pytle, ale také textilní a technická vlákna (stany, koberce, silonová vlákna, lana, sítě, potahy a výplně do aut atd.), stavební konstrukce a materiály i obaly pro drogistické zboží, přepravky, boxy a mnoho dalšího.

Plastový výmět z třídicích linek, který už nelze dále recyklovat, se po další úpravě využívá jako součást tzv. tuhých alternativních paliv (TAP). Tato paliva slouží jako částečná náhrada uhlí v teplárnách a jiných energetických zařízeních, kde se z něj vyrábí teplo a elektřina. Jde o označení pro „tuhá alternativní paliva“, která se používají jako náhrada fosilních paliv (zejména hnědého uhlí). Obvykle se TAP vyrábí z plastového výmětu či problematicky zpracovatelných plastů, kompozitních materiálů, textilií nebo pneumatik, a to na základě požadavků odběratele. Jedná se o efektivní využití odpadu, které je navíc přísně regulováno.

Při výrobě cementu je potřeba vysoká teplota (cca 1500 °C), proto se využívají paliva s vysokou výhřevností. Kromě uhlí a plynu mají tuto vlastnost také tuhá alternativní paliva, která jsou vyrobena z odpadních plastů a pneumatik. Ty se při spalování stávají součástí vyrobeného cementu. - jejich využívání je přísně regulováno.

Skládkování je nejstarší metodou odstranění odpadu, při níž se většina potenciálně využitelného materiálu nevyužije, ale uloží se pod zem. I přesto jsou skládky odpadu stále součástí odpadového hospodářství. Na skládky by měly směřovat pouze odpady, které nelze materiálově nebo energeticky využít.

Recyklace PET Lahví v ČR a Její Specifika

V ČR se již několikátým rokem v obecních systémech separace vysbírá přes 80 % PET lahví uvedených na trh. Toto množství je následně nabízeno na trhu všem recyklačním aplikacím, které o něj mají zájem. Pokud nápojářský průmysl potřebuje v roce 2030 finálně 30 %, pak již nyní výkon sběrné sítě zajišťuje k tomuto množství navíc 50 % materiálu.

Čtěte také: Množství vytříděného odpadu: ČR

Obecně se proces recyklace plastů rozděluje do tří oblastí: předběžné zpracování, dekontaminace a následné zpracování. V ČR se PET lahve dlouhodobě třídí do žlutých kontejnerů spolu s dalším plastovým odpadem. Obsah kontejnerů je svážen na třídící linky, kde se separují jednotlivé druhy plastů. PET lahve se roztřídí dle barvy a následně se slisují do balíků.

V rámci mechanické recyklace jsou PET láhve podrceny a pomlety. Horkým praním se pak bez strukturálních změn vlastního polymeru vyčistí od zbytku látek a následně se granulují za zvýšené teploty a tlaku a vznikají jednotlivé granule plastu (vločky, flakes). Tento recyklát je připravený k dalšímu využití jako přímý vstupní materiál.

Nejčastějším použitím recyklovaného PET je výroba vláken, konkrétně polyesterových vláken střižových, výroba obalových fólií a vázacích pásek, hygienických potřeb (např. dětské pleny), náplní do spacáků a bund, sedaček do automobilů, fleesových bund, střešních krytin, polyesterové pryskyřice, hraček, zahradního nábytku, vík od kanálů, ale také zpět na potravinářské obaly a nové preformy PET lahví (tzv. Bottle-To-Bottle). Všechny tyto aplikace šetří jinak potřebné primární plasty z fosilní ropy.

Legislativa a Zajištění Kvality Recyklace Plastů

Rámcové nařízení EU č. 1935/2004 stanoví obecné bezpečnostní požadavky (na označování, vedení záznamů, sledovatelnost). Nařízení o SVP č. 2023/2006 je koncipováno jako prováděcí předpis k článku 3 Rámcového nařízení č. Jedním z požadavků nařízení Komise č. 2022/1616 je, aby někteří provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady zabývající se sběrem plastů, jakož i provozovatelé, kteří se podílejí na dalších operacích v rámci jejich předzpracování, zavedli certifikovaný systém zabezpečování jakosti, zajišťující kvalitu a sledovatelnost vstupu v podobě plastů. Systémy zajištění kvality pak musí být auditovány třetím subjektem, a to nejpozději do dvou let od vstupu v platnost nařízení Komise č. 2022/1616 pro bezpečné používání recyklovaných plastů pro materiály určené pro styk s potravinami - tedy od 10. října 2024.

Za vhodnou je pak považována taková technologie recyklace, která je na základě dostatečných údajů schopná prokázat, že použitý plast byl „dekontaminován“ a že výsledné recyklované plasty jsou v souladu s předpisy.

Výroba PET Lahví

Pod všeobecně známou zkratkou PET se skrývá látka zvaná polyethylentereftalát, v současnosti nejvýznamnější termoplastický polyester. Vyrábí se polykondenzací kyseliny tereftalátové a ethylenglykolu, a to dvojfázově při teplotě kolem 90 °C.

Nejširší využití - téměř z 80 % - má totiž polyethylentereftalát v podobě PET lahví, neboť představuje vynikající obalový materiál vhodný především pro nápoje, čisticí prostředky a kosmetiku. V tomto ohledu jde o celosvětový trend.

V současnosti se PET lahve vyrábějí vyfukováním na vysoko- kapacitních linkách, většinou přímo ve stáčírnách nápojů. Na začátku výrobního procesu je polyethylentereftalátový granulát, který se roztaví a vylisuje se z něj takzvaná preforma - výlisek, který na první pohled připomíná zkumavku se závitem. Na výrobní lince je nahřátá preforma vsunuta do kovové tvářecí formy chlazené vodou, forma se kolem ní uzavře a preforma se tlakem vzduchu vyfoukne do finálního tvaru lahve.

Statistiky Třídění a Recyklace v ČR

V ČR se podle oficiálních údajů EKOKOM podaří vytřídit 69 % plastových obalů. Podle aktuálních údajů se však daří reálně recyklovat, čili odeslat k přeměně na nový produkt, zhruba 50 % plastových obalů, které skončí ve žlutých kontejnerech.

V roce 2016 cca 26,1 % hmotnosti vytříděných plastů z obcí tvořily PET lahve, 41,9 % jiné plasty a 20,4 % různé fólie. 11,5 % byly neplastové příměsi.

V Česku se recyklují hlavně PET lahve. Ty se drtí na PET vločky nebo regranulát, který slouží jako vstupní produkt pro výrobu vláken, pásek či nových PET lahví. Z PET lahví v ČR se nejčastěji vyrábí PET vlákna do aut nebo plen, následně PET pásky.

Ostatní plasty se většinou nerecyklují, protože po nich není poptávka. Nemají totiž pozitivní tržní hodnotu.

Jak Zlepšit Recyklaci Plastů?

• Omezit produkci a spotřebu plastů na jedno použití.
• Navrhovat plasty tak, aby se daly výborně recyklovat (bez příměsí, s obsahem recyklovaných plastů).
• Zajistit efektivní transport výrobků.
• Hledat cesty, jak materiálu dostat zpět co nejvíce, což může vést k inovativnímu způsobu motivace lidí víc a lépe třídit.

Evropské Recyklační Cíle

Pro plastové obaly budeme muset vykazovat míru recyklace 50 % v roce 2025 a 55 % v roce 2030.

Zálohový Systém v ČR - Nová Naděje pro Recyklaci PET Lahví a Plechovek

Povinné zálohování nápojových obalů pomůže dostat k recyklaci více než 2,5 miliardy kusů plastových lahví a nápojových plechovek, snížit množství nevyužívaného odpadu a také zmenšit znečištění veřejných míst jak ve městech a obcích, tak ve volné krajině. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) představilo návrh novely zákona o obalech, jehož výsledkem bude zálohový systém na nápojové PET lahve a plechovky. Reaguje tím na neefektivitu stávajícího systému sběru a recyklace těchto obalů. Reálně se recykluje jen 49 % PET lahví a 26 % hliníkových plechovek uvedených na trh.

Změna směřuje k cíli vysbírat 90 % nápojových obalů, tedy hodnoty, které dosahují jen země se zálohovým systémem.

Z evropské legislativy vyplývá, že v roce 2029 musíme v ČR vytřídit 90 % nápojových obalů. Takových výsledků žádná země bez zálohového systému nedosahuje.

Zálohový systém pomáhá snížit množství volně pohozeného odpadu. Zálohové systémy úspěšně fungují ve 12 zemích.

Slovensko zálohuje od 1. ledna 2022 a ukazuje se, že nový systém skvěle funguje. Návratnost zálohovaných obalů byla loni přes 90 %. Zároveň se zálohování již projevilo v množství odhozených PETek a plechovek: v roce 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu z veřejných prostranství plechovky 21 % a PET lahve 18 %. Na podzim roku 2022, po ¾ roce fungování zálohového systému, se jednalo už jen o 4 % plechovek a 5 % PET lahví.

Základem zálohování je uzavřený koloběh, tzv. closed loop, ve kterém se nápojové obaly stávají základem pro výrobu nových PET lahví a plechovek.

tags: #množství #PET #odpadu #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce likvidací stavebního odpadu
• Srovnání plynů a udržitelné energie
• Co dělat s propadlou STK?
• Škola v přírodě Volyně
• Spojení tradice a ochrany přírody