Množství vytříděného odpadu a EKO-statistiky v České republice

17.03.2026

Systém EKO-KOM, který dlouhodobě plní podmínky autorizace, zajišťuje, aby odpady z použitých obalů byly spotřebitelem vytříděny, odvezeny, následně dotříděny a konečně využity jako druhotná surovina. Do systému EKO-KOM zajišťujícího sběrnou síť pro recyklaci obalů je dnes zapojeno firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží. Tyto firmy prostřednictvím systému EKO-KOM spolupracují s obcemi ČR, ve kterých žije obyvatel, tedy (99 % celé populace).

Prostřednictvím autorizované obalové společnosti firmy produkující balené zboží zajišťují sběr vytříděných obalových odpadů a jejich úpravu na kvalitní surovinu, pro kterou existuje racionální využití buď v ČR, nebo v zahraničí. Počet klientů zapojených do systému EKO-KOM se již dlouhodobě drží na prakticky stejné úrovni. Počet dovozců, výrobců a plničů obalů a balených výrobků, kteří se rozhodli své zákonné povinnosti přenést na systém EKO-KOM, v průběhu roku kolísá vlivem ukončení činnosti či fúzí některých společností.

Na vysoké efektivitě systému se jednoznačně podílejí obce kvalitní organizací třídění, ale také občané, kteří třídí dobrovolně a dobře. Spolu s účastí na třídění postupně narůstá množství vytříděného odpadu na obyvatele. Za rok tak v průměru každý občan ČR vytřídil plastů, skla, papíru, kovů a nápojových kartonů, což nás ve srovnání s Evropou řadí na přední příčky. Do samostatně zapojených výkupen pak odevzdal každý obyvatel v průměru dalších kovů a více než papíru.

Stále narůstající množství vytříděného odpadu mimo jiné ukazuje, že systém třídění je dostatečně dostupný a pro občany srozumitelný a pohodlný. Kromě financování tříděného sběru v obcích realizuje také lokální projekty, které mají dva hlavní cíle. Cílem technické podpory je poskytnout obyvatelům dostatečně hustou sběrnou síť a zajistit tak zlepšení množství a kvality tříděného odpadu. Již od roku 2003 se za účelem stabilního zajištění využití a recyklace odpadů rozvíjí spolupráce s úpravci a zpracovateli vytříděných komodit. Na třídících linkách se odpady vytříděné občany dále roztřídí a upraví na recyklovatelné druhotné suroviny. Více než 95 % vytříděných odpadů z domácností je před svým zpracováním upraveno a dotříděno na dotřiďovacích linkách v ČR.

Společnost EKO-KOM provádí z důvodu potřeby aktuálních dat o zastoupení obalové složky ve směsném a tříděném komunálním odpadu pravidelné rozbory skladby tříděného i směsného odpadu. Z hlediska výkaznictví je klíčovou úlohou autorizované společnosti zajistit evidenci všech obalových a odpadových toků, včetně její kontroly a pravidelných auditů. To je nutné nejen pro prokázání splnění zákona, ale zejména pro sestavení statistik pro Evropskou komisi. Zákon také ukládá autorizované společnosti v určeném rozsahu zajistit předepsané oslovení spotřebitelů, realizovat osvětu, výchovu žáků, a další činnosti směřující k tomu, aby lidé aktivně a dobře třídili.

Čtěte také: Česká republika a recyklace

Již od roku 2000 autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s., každoročně pořádá odbornou konferenci Odpady a obce, kde mají zástupci obcí a odpadářských firem možnost získávat nové informace o odpadové problematice a setkávat se s odborníky odpadového hospodářství.

1 312 804 - tolik tun obalových odpadů vzniklo v roce 2022 na tuzemském trhu. Z tohoto celku se jich podařilo v systému EKO-KOM vytřídit a předat k recyklaci nebo energetickému využití 81 %. To je 1,065 milionu tun obalů. Oproti roku 2021 se tedy v ČR vyprodukovalo méně obalových odpadů, ale vytříděno a předáno k využití jich bylo více. Pomyslné nůžky se tedy rozevírají správným směrem.

Většina obalových odpadů, 71 %, byla využita materiálově, tzn. recyklována. Dalších 10 % vytříděných obalů pak bylo využito energeticky. Nejvyšší míry celkového využití se podařilo dosáhnout tradičně u papírových obalů, míra recyklace činila 91 % a dalších 5 % bylo využito energeticky. U skla dosáhla míra recyklace 85 % a u kovových obalů 63 %. U ostře sledovaných plastových obalů se míra dosažené recyklace meziročně zvýšila ze 43 % na 46 %, dalších 39 % pak bylo využito energeticky. Celková míra využití plastových obalů dosáhla tedy 85 %. V ČR jsou tříděny a zpracovány i hůře zpracovatelné plasty.

Několik let byla účast na třídění stabilních 73 %, loni se řady třídičů rozrostly. Tato činnost již stala naprostou samozřejmostí pro 75 % obyvatel ČR. Jak vyplývá z nejnovějších průzkumů, nejvíce zastoupení jsou mezi třídiči lidé, kterým není lhostejný stav životního prostředí, ženy, lidé z vyšší třídy a lidé, kteří mají vlastní zahradu. A znovu se potvrzuje, že třídění je ovlivněno i dostupností kontejnerů nebo menších nádob na tříděný odpad.

V přepočtu každý občan ČR loni vytřídil v průměru 78 kilogramů odpadů. Konkrétně to bylo 23,7 kilogramu papíru, 21,5 kilogramu kovů, 17,2 kilogramu plastů, 15,2 kilogramu skla a 0,4 kilogramy nápojových kartonů. Celkem tak každý vytřídil v průměru zhruba o 6 kilogramů více než v roce 2021. Oproti minulým rokům třídili lidé především kovy a papír častěji také prostřednictvím výkupen surovin.

Čtěte také: České odpady: Statistika a trendy

Jedním z hlavních faktorů, které často rozhodují o tom, zda lidé své odpady třídí, je určitý komfort. To znamená, že barevných nádob na třídění musí být dostatek a lidé to k nim nesmí mít z domácnosti daleko. Tento předpoklad byl v loňském roce splněn. Pokračovali jsme ve spolupráci s obcemi na dalším zahušťování sběrné sítě tam, kde dosud neodpovídala potřebám domácností. Díky tomu Česká republika disponuje jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě, lidé mají k dispozici už přes 838 000 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. A s každým rokem se zkracuje i vzdálenost, kterou musí k nejbližším barevným kontejnerům absolvovat. Podle aktuálních průzkumů lidé odhadují, že k nádobám na třídění musí v průměru ujít 87 metrů, což znamená, že docházková vzdálenost se meziročně zkrátila o další dva metry. Pokud bychom to srovnali s počátky systematického třídění, tedy s rokem 1999, pak se tato vzdálenost zkrátila skoro o polovinu.

Nadále se také rozvíjejí tzv. door to door systémy třídění odpadů, kdy jsou menší nádoby 120 nebo 240 litrů umístěny přímo k rodinným domům, což zvyšuje komfort, ale zejména množství a čistotu vytříděných odpadů.

Nádobový sběr je v České republice doplněn ještě o další způsoby sběru tříděného odpadu - někde mohou lidé třídit odpady doma rovnou do barevných pytlů nebo do menších separačních nádob, případně prostřednictvím sběrných dvorů nebo výkupen druhotných surovin. Novinkou posledních let je i tzv. vícekomoditní nádobový sběr, kdy lze například do žlutého kontejneru třídit spolu s plasty i kovy či nápojové kartony. Tyto způsoby sběru často řeší prostorová omezení v obcích a přináší také úspory emisí při zajišťování svozu.

„Odhadovaná docházková vzdálenost se v roce 2022 zkrátila o další 2 metry na 87 metrů. I to se jistě pozitivně projevilo na vyšší účasti lidí na třídění odpadů. Aktuálně třídí odpad už 75 % obyvatel ČR,“ říká ředitel oddělení komunikace EKO-KOM, Lukáš Grolmus.

98 % celkových ročních nákladů AOS EKO-KOM, a.s., bylo v roce 2022 vynaloženo na zajištění sdruženého plnění. Konkrétně bylo rozdělení následující: 89 % představovaly přímé náklady odpadových činností (sběr obalů a zajištění sběrné sítě v obcích, sběr a využití průmyslových obalů, dotřídění odpadů z obalů, přímá podpora recyklace obalových odpadů). Největší část připadla na obce, protože ony a jejich obyvatelé jsou pro třídění obalových odpadů klíčové a zároveň nejnákladnější. Přímé platby zapojeným obcím za zajištění zpětného odběru obalových odpadů a sběrné sítě a za jejich předání prostřednictvím svozových firem k dotřídění a zpracování v roce 2022 tvořily celkově 65,7 %. Výše odměn obcím je závislá zejména na množství vytříděných odpadů a roste spolu s účinností systému sběru. Přes 23 % tvořily náklady na dotřídění obalových odpadů, náklady spojené se sběrem a využitím průmyslových obalových odpadů a náklady na přímou podporu recyklace a využití odpadů z obalů.

Čtěte také: Množství vytříděného odpadu: ČR

4,7 % tvořily loni náklady na zajištění průkazné evidence všech obalových a odpadových toků, a to včetně její kontroly a pravidelných auditů. Náklady na povinnou osvětu, vzdělávání žáků v oblasti ochrany životního prostředí, informování spotřebitelů a na další činnosti vedoucí ke správnému a efektivnímu třídění odpadů v ČR, představovaly 3,2 % celkových nákladů. Náklady na administrativu a řízení činily 1,5 % a zákonné odvody státu byly ve výši 0,9 % z celkových nákladů. Bohužel příjmy AOS musely být v roce 2022 o bezmála 673 milionů vyšší kvůli tvorbě zákonem předepsané rezervy. Od roku 2021 je dle nové legislativy tvorba rezervy pro AOS již povinná. Tato povinnost je stanovena v § 21a zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, kde je přímo uvedeno, že „Autorizovaná společnost je povinna vytvořit rezervu určenou na krytí budoucích nákladů na sdružené plnění povinností osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu, zohledňující finanční rizika s tím spojená, jejímž cílem je zajistit kontinuitu a dostupnost poskytování služeb ze strany autorizované společnosti.“

Poplatky tak musely být v minulém roce o 18,8 % vyšší právě z důvodu tvorby rezervy vyžadované zákonem.

Od roku 2022 eviduje Systém EKO-KOM samostatně také odpady (zejména papír a kovy) předané fyzickými osobami do výkupen druhotných surovin. Výtěžnosti tříděných odpadů uvedených v příloze tedy reprezentují pouze množství odpadů evidované v obecních systémech a vykázané do Systému EKO-KOM přímo obcemi.

Tři čtvrtiny obyvatel ČR se aktivně zapojují do systému třídění odpadu. Díky jejich úsilí a rozsáhlé síti sběrných nádob se ročně podaří vytřídit přes milion tun obalového odpadu. Podle aktuálně auditovaných statistik autorizované obalové společnosti EKO-KOM bylo v loňském roce v ČR vytříděno a předáno k recyklaci a dalšímu využití rekordní množství obalových odpadů. Z nových dat mimo jiné také vyplývá, že obyvatelé ČR stále více chápou, že třídění odpadů není jen nějaká povinnost nebo trend, ale že je to přirozená součást našeho každodenního života. Pro většinu z nás je třídění stejně běžným návykem jako třeba ranní káva nebo čištění zubů. Výrobci a prodejci na tuzemský trh uvedli o 4 % více obalů než v předchozím roce. Díky zodpovědnému přístupu obyvatel ČR se však podařilo větší část těchto obalů vytřídit a znovu využít. Tento pozitivní trend podporuje i rozsáhlá sběrná síť, která na konci roku 2024 zahrnovala více než 1 061 000 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad.

Pro porovnání - v roce 2023 vytřídil každý z nás průměrně 75,6 kg odpadu. Meziročně jsme tak vytřídili o 12,6 kg odpadu více! Nejvyšší míra recyklace byla dosažena u papíru a lepenky, a to neuvěřitelných 99 %. Například míra recyklace u železa dosahuje v ČR 89 %! Právě třídění a recyklace kovů dává smysl, protože je lze recyklovat donekonečna. Papírové obaly si i v loňském roce udržely prvenství nejen v množství vytříděného odpadu, ale i v celkovém využití - součet recyklace a energetického využití dosáhl až 105 %.

A přijde vám zvláštní, jak je možné překročit hranici 100 %? Jedním z nich je nesplnění povinnosti zpětného odběru obchodních obalů ze strany některých firem, které uvádějí, že plní své zákonné povinnosti individuálně. Dalším faktorem jsou obaly dovezené spotřebiteli ze zahraničí, ať už osobně, nebo nákupy prostřednictvím e-shopů. Zejména zahraniční internetové obchody často nejsou registrovány v našem systému zajišťujícím likvidaci obalových odpadů, a jejich obaly tak unikají oficiální evidenci. Díky třídění a následnému materiálovému či energetickému využití obalových odpadů nemuselo být do ovzduší uvolněno 1 057 000 tun emisí CO₂ekv. Díky třídění a recyklaci obalových odpadů šetříme také 422 mil. m3 vody - odhadem takový objem vody pojmou dohromady vodní nádrže Lipno a Vranov. A co to znamená v praxi? Díky třídění a nahrazování primárních surovin druhotnými při výrobě nových obalů a výrobků se nám podařilo uchránit přibližně 30 km2 přírody.

Za všemi těmito čísly se skrývá mnohem víc než úspora energie. Jde o snížení znečištění ovzduší, zdravější krajinu a ochranu biodiverzity. A právě díky vám a našemu společnému třídění odpadu se daří dosahovat v oblasti třídění a recyklace odpadu stále lepších výsledků.

Rok 2020 byl pro mnohé z nás zcela přelomový také kvůli celosvětové pandemii covidu, která poměrně značně ovlivnila naše životy. Některé věci se ale nemění - například každoroční zpráva s výsledky třídění a recyklace odpadu. Co do množství vytřídili Češi nejvíce papíru - v loňském roce více než 228 600 tun. V tomto směru máme k dispozici velmi komfortní možnosti třídění odpadu - na konci loňského roku jsme měli k dispozici již 558 044 barevných nádob na tříděný odpad. Integrovaný odpadový systém umožňuje obyvatelům ČR třídit společně neobalovou a obalovou složku odpadů - to znamená, že např. do modrých kontejnerů můžeme třídit jak použité lepenkové krabice a papírové sáčky, tak také staré noviny a časopisy. Na množství vytříděného odpadu od obyvatel má pozitivní vliv také vzdálenost ke kontejnerům, která se v ČR každoročně snižuje! V roce 2020 byla veřejností odhadována průměrná docházková vzdálenost na pouhých 90 metrů, což je zhruba 131 kroků. Češi jsou národ třídičů, třídí nás 73%! I na odpady měl koronavirus dopady. Lidé trávili v souvislosti s různými omezeními mnohem více času doma. A co naopak rostlo? Asi tušíte správně, že množství vytříděného skla. Třídění odpadů je nezbytnou součástí života člověka, který při své existenci produkuje odpady.