Statistiky množství zpětně odebraných obalových odpadů v České republice

Česká republika opět potvrdila své vynikající postavení v oblasti třídění a recyklace odpadů. Zveřejněná data ukazují, že rok 2024 byl v tomto ohledu skutečně úspěšný.

Díky úsilí obcí, měst, firem i jednotlivců se daří vracet zpět do oběhu stále více vytříděných obalových odpadů, čímž se snižuje množství skládkovaného odpadu a zároveň šetří přírodní zdroje.

Na tuzemský trh se v loňském roce dostalo o 4 % více obalů než v předchozím období. Přestože objem obalového odpadu stoupá, snad i díky komplexnímu systému třídění odpadů jsme si s nimi v ČR uměli poradit.

A neméně působivé jsou i údaje přepočtené na jednoho obyvatele. Každý z nás v průměru vytřídil do barevných kontejnerů 88,2 kilogramu odpadu, což je nárůst o 12,6 kilogramu oproti předešlému roku.

Úspěchy při třídění odpadu jsou dány i tím, že si mnozí z nás dobře uvědomují, že vytříděný odpad není jen „odpad“, ale že se jedná o cennou surovinu, která po vyhození putuje z barevných kontejnerů na specializované dotřiďovací linky, kde dochází k pečlivé separaci, aby mohly být následně jednotlivé materiály využity. Díky třídění odpadu můžeme tzv.

Čtěte také: Česká republika a recyklace

AOS EKO-KOM zveřejnil výsledky za loňský rok, ze kterých vyplývá, že i přes změny související s pandemií koronaviru rostlo množství vytříděných odpadů na jednoho obyvatele podobným tempem jako v předchozích letech. V roce 2021 se udržel stav, kdy bezmála tři čtvrtiny obyvatel pravidelně třídí odpady. Jak vyplývá z nejnovějších průzkumů, nejčastěji třídí odpady lidé ve věkové kategorii 30 až 49 let.

Celkové množství vytříděného odpadu dosáhlo v roce 2021 v průměru 71,8 kilogramů na obyvatele, což je o 5 kilogramů více než v roce 2020. V průměru každý Čech vytřídil 22,5 kilogramů papíru, 16,8 kg plastů, stejné množství kovů, 15,2 kg skla a necelý půlkilogram nápojových kartonů. V roce 2022 se podařilo vyseparovat z obcí 1,1 milionu tun surovin (papír, plasty, sklo, kovy).

V roce 2023 občané vytřídili přes 711 tisíc tun využitelných odpadů, zhruba 62 % z toho tvořily obaly. Dalších cca 107 tisíc tun odpadů pak lidé vytřídili prostřednictvím samostatně zapojených výkupen, které nevykazují data přes obecní výkazy, ale přímo AOS EKO-KOM. Do nich vytřídil každý občan v průměru 15,9 kg papíru, 13,5 kg plastu, 13,9 kg skla, 0,3 kg nápojových kartonů a 0,7 kg kovů.

Komfort pro třídění, dostatek informací a zájem o životní prostředí přivedl v roce 2022 další 2 % obyvatel ČR mezi aktivní třídiče odpadů. Z dřívějších 73 % se podíl třídících obyvatel ČR zvýšil v roce 2022 na 75 %. Již tři čtvrtiny z nás považují cestu se separovaným odpadem za samozřejmost. Vyšší účast se projevila i na množství vytříděných odpadů.

Výsledky systému EKO-KOM za rok 2021

Na trh v ČR bylo v roce 2021 uvedeno celkem 1,33 milionu tun obalů, z toho se pak podařilo vytřídit a předat k recyklaci nebo jinému využití 1,02 milionu tun, tzn. celková míra recyklace a využití dosáhla 77 %.

Čtěte také: České odpady: Statistika a trendy

Nejvyšší míry celkového využití se podařilo dosáhnout tradičně u papírových obalů, míra recyklace činila 88 % a další 3 % byla využita energeticky. U skla dosáhla míra recyklace 88 % a u kovových obalů 63 %. U ostře sledovaných plastových obalů se míra dosažené recyklace zvýšila oproti roku 2020 na 43 % a energeticky využito bylo dalších 32 %.

Produkce a Využití Odpadů v roce 2022

V roce 2022 Česká republika vyprodukovala 39,1 milionů tun všech odpadů, což je o 879 tis. tun méně než vloni. Z toho činily 1,6 milionů tun nebezpečné odpady a 37,5 milionů tun ostatní odpady. Z 39,1 milionů tun všech odpadů bylo využito 86 %, z toho 83 % materiálově a 3 % energeticky.

Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů zaujímá 14,8 %. Obyvatelé ČR jich v roce 2022 vyprodukovali 5,8 milionů tun, to je o 155 tisíc tun méně než v roce 2021. Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 553 kg komunálního odpadu. V roce 2022 jsme využili 53 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 41 % materiálově a 12 % energeticky.

Na skládkách v roce 2022 skončilo 45 % komunálních odpadů (pro srovnání - průměr v EU je 23 %), meziročně došlo k poklesu množství komunálních odpadů ukládaných na skládku o 185,5 tisíc tun, což je příznivý výsledek a ukazuje, že se daří odklon od skládkování. Do dat za rok 2022 se promítají pozitivní efekty přijatých opatření, jakými jsou nový legislativní rámec pro nakládání s odpady z roku 2020, vzrůstající skládkovací poplatek a blížící se zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030.

Produkce Komunálních Odpadů od Obcí v roce 2022 podle Krajů (kg na obyvatele)

Celkem bylo v roce 2022 vyprodukováno 5 423 686 tun komunálního odpadu (o 1,3 % více než v roce předešlém), z toho 3 899 245 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele České republiky se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“.

Čtěte také: Množství vytříděného odpadu: ČR

Kraj, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 421 kilogramy na osobu.

Významnou součástí odpadů je komunální odpad. Ten podle definice EU zahrnuje veškeré odpady od domácností a odpad podobný povahou a složením odpadu z domácností. Kromě tzv.

Níže uvedená tabulka shrnuje produkci komunálních odpadů od obcí v roce 2022 podle krajů (v kilogramech na obyvatele):

Nakládání s Odpady v Česku v roce 2022

Celkové množství odpadu, s nímž bylo v roce 2022 nakládáno, činilo 34 091 539 tun. Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, bylo 3,9 % energeticky využito, tedy jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie. Pro recyklaci materiálů bylo využito 51,3 %. Do této kategorie spadá například znovuzískání kovů, jiných anorganických látek či rafinace použitých olejů.

Pro účely kompostování sloužila 3 % odpadů a podíl odpadů využitých k zasypávání činil 28,3 %. Skládkováno bylo 13,2 % odpadů a pouze 0,2 % bylo spáleno bez energetického využití.

Zatímco 97,5 % skleněných odpadů, 96,8 % papírových odpadů či 90 % dřevěných odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů, v případě plastových odpadů tvořila materiálová recyklace již o poznání menší podíl (60,9 %). Dále bylo 20,8 % plastových odpadů energeticky využito a 18,3 % skládkováno. Textilních odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů 36,6 %, energeticky bylo využito 22,9 % a skládkováno 37,6 %. U směsných odpadů tvořilo skládkování 70,5 % z celkového nakládání a 23,3 % směřovalo k energetickému využití. Z minerálních odpadů byl největší podíl (56,1 %) využit pro materiálovou recyklaci a 39 % sloužilo k zasypávání.

Asi není žádným překvapením, že recyklačním statistikám i za rok 2024 již tradičně vévodí papír. V loňském roce u něj byla dosažena míra recyklace dokonce 105 %.

Co se týče zpracování odpadu, nejlepších výsledků opětovného využití dlouhodobě v ČR dosahujeme u papíru a také u skla, u kterého bylo dosaženo 84% míry recyklace.

Úspěšní jsme i u recyklace kovových obalů, konkrétně železných, u kterých bylo dosaženo 89 % míry recyklace železných.

Třídění odpadu je kromě materiálového využití odpadu a jeho přeměny v nové produkty velmi přínosné i z hlediska dalších dopadů - například energetických úspor. Při výrobě nových kovových produktů z vytříděného odpadu lze dosáhnout až 95% energetické úspory.

Za těmito úspěchy stojí především to, že 75 % obyvatel České republiky pravidelně třídí odpad. Jejich angažovanost je klíčová a ukazuje se nejen v domácnostech, kde třídí odpad 97 % třídičů, ale i mimo ně. Například podíl lidí třídících v práci stoupl na 62 % (oproti 42 % před třemi lety) a při venkovních aktivitách dosahuje 50 %.

Komfortní Sběrná Síť

Česká republika disponuje jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě. Lidé mají k dispozici více než 678 000 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. Docházková vzdálenost k barevným kontejnerům je v motivaci obyvatel k třídění odpadů jedním z klíčových faktorů. V roce 2021 se udávaná průměrná vzdálenost, kterou musí lidé s tříděným odpadem ujít, zkrátila na 89 metrů.

V roce 2023 se celkový počet barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad zvýšil o dalších více než 81 tisíc. Aktuálně tak lidé v ČR mohou třídit odpady do více než 352 tisíc barevných kontejnerů rozmístěných na veřejných prostranstvích a 567 tisíc nádob určených pro individuální sběr tříděného odpadu umístěných přímo u jednotlivých domácností.

V roce 2023 v průměru jen 87 metrů uvádí lidé, že to k nejbližším nádobám na tříděný odpad mají. Systémy Sběru Tříděných Odpadů si Nastavují Přímo Města a Obce

Není to ale jen o jednotlivcích, ze skvělými výsledky stojí i kooperace obcí a průmyslu. V přepočtu je k nim průměrná docházková vzdálenost pouhých 91 metrů. Systém doplňují pytlové sběry, door-to-door systémy přímo u domů, sběrné dvory pro objemnější odpady a výkupny surovin.

Konkrétní nastavení systému pro sběr tříděných odpadů z papíru, plastů, skla, kovů a případně i dalších komodit je plně v kompetenci jednotlivých měst a obcí. V poslední době jsou v obcích zaváděny i tzv. vícekomoditní nádobové sběry, kdy lze sbírat například kovy s plasty do žlutých kontejnerů, dotřídí se následně dle jednotlivých frakcí na třídicí lince. Tato možnost je využívána zejména v lokalitách, kde není prostor na přidání samostatné nádoby na kovy a zároveň je na to nastaven systém dalšího dotřídění u úpravců odpadů.

„Na obce jsou novým odpadovým zákonem kladeny cíle v oblasti nakládání s odpady, zejména nutnost zajistit vytřídění min. 50 % komunálních odpadů a do roku 2035 min. 70 %, jejichž splnění je náročným úkolem pro všechny obce bez rozdílu velikosti. Což není jen o investicích a provozně-organizačních opatřeních, ale i nutnosti nastavit legislativní pravidla vůči výrobcům a distributorům většiny tříděných odpadů (kromě obalů např. i tiskoviny, letáky aj.), aby se více podíleli na systému třídění, který v současnosti namísto nich musí významně spolufinancovat místní samosprávy, aby občanům zajistily jednoduchý a přehledný systém třídění odpadů“, uvedl Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek.

Struktura Nákladů Systému EKO-KOM

Celých 98,5 % ročních nákladů AOS EKO-KOM, a.s., bylo v roce 2021 použito na zajištění sdruženého plnění. Přímé platby zapojeným obcím za zajištění zpětného odběru obalových odpadů a sběrné sítě a za jejich předání prostřednictvím svozových firem k dotřídění a zpracování v roce 2021 tvořily celkově 63,5 %. Výše odměn obcím je pak závislá zejména na množství vytříděných odpadů a roste spolu s účinností systému sběru.

Míra Recyklace Jednotlivých Materiálů

Nejvyšší míra recyklace byla dosažena u papíru a lepenky, a to neuvěřitelných 99 %. Například míra recyklace u železa dosahuje v ČR 89 %! Právě třídění a recyklace kovů dává smysl, protože je lze recyklovat donekonečna.

Každý vytříděný kousek odpadu je příspěvkem k udržitelnější budoucnosti, proto má skutečně smysl.

tags: #množství #zpětně #odebraných #obalových #odpadů #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Sympetrum fonscolombii v ČR
• ČSOP: Organization and Activities
• Sledujte znečištění ovzduší pomocí aplikace
• Přírodní materiály pro matrace
• Bioodpad Hovorčovice – vše, co potřebujete vědět