Překročení limitu znečištění ovzduší pozemní komunikace v Praze a možnosti řešení

Praha je na tom ohledně znečištění z dopravy z tuzemských měst nejhůře. Ačkoliv stávající limity na kvalitu ovzduší hlavní město plní, s plněním těch nových bude mít za pět let problém.

Pro oxid dusičitý (NO2) a prachové částice do velikosti 10 mikrometrů (PM10) se hranice posune ze 40 mikrogramů na metr krychlový vzduchu na polovinu, u prachových částic do velikosti 2,5 mikrometru (PM2,5) ze 20 mikrogramů na polovinu.

Hlavní město se dlouhodobě potýká především s vysokými hodnotami oxidu dusičitého a prachových částic. „V Praze nebudeme schopni splnit budoucí limity pro oxid dusičitý ani na některých pozaďových lokalitách,“ upozorňuje Michael Lažan, předseda spolku Senzor vzduchu, který se snaží o zlepšení tuzemského ovzduší.

Pražský magistrát proto přemýšlí o další regulaci přílivu aut do centra. „O zavedení nízkoemisních zón na vybraných územích se uvažuje, ale přijatá novela zákona o ochraně ovzduší opomíjí naše připomínky,“ uvádí mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Praze vadí především to, že zákon neumožňuje odlišný režim pro rezidenty nebo podnikatele v dotčeném území.

Prahu navíc trápí rostoucí počet aut. Dopravní ročenka Technické správy komunikaci za minulý rok uvedla, že v hlavním městě je registrováno 1,3 milionu vozidel. „To jsou obrovská čísla i z hlediska prostoru, který tato vozidla potřebují například k parkování. Vyhlídky na rok 2030 nejsou optimistické. Nově navíc bude stanoven imisní limit pro průměrnou denní koncentraci PM2,5 a oxidu dusičitého.

Čtěte také: Překročení limitů znečištění v Česku

Podle Michaela Lažana však situace může být i horší. Mapy znečištění, které vytváří Český hydrometeorologický ústav, totiž ukazují průměrné koncentrace škodlivin v síti čtverců o velikosti jeden kilometr čtvereční. Neodrážejí tak hodnoty z konkrétních míst.

Mnohá evropská města už v reakci na znečištění vjezd aut s vyššími emisemi omezila. Výzkumy navíc potvrzují, že toto opatření funguje. Podle analýzy zavedení nízkoemisních zón v Bruselu a Antverpách klesají polutanty v ovzduší ve městech s nízkoemisními zónami rychleji než ve městech bez nich.

„V Londýně, Paříži i Miláně je po deseti letech patrný pokles polutantů,“ uvádí Lažan ze spolku Senzor vzduchu. „Milán má navíc systém nastavený velmi flexibilně a může reagovat na aktuální znečištění, upravovat poplatky nebo dočasně omezit vjezd.

Zavádění nízkoemisních zón by mělo být v tuzemsku pro obce od tohoto roku snazší, protože ministerstvo životního prostředí na jaře novelizovalo zákon o ochraně ovzduší. Nově odpadla třeba povinnost zřídit objízdnou trasu stejné kategorie, která byla pro mnohé obce prakticky neproveditelná.

„Nová právní úprava dává městům větší flexibilitu v nastavení režimu a umožní dosáhnout lepších výsledků,“ tvrdí Krejčí z resortu životního prostředí.

Čtěte také: Překročení limitu znečištění

Na zavedení nízkoemisních zón se nechystá ani Brno nebo České Budějovice. „Od roku 2019 nebyl v Brně překročen žádný zákonem stanovený imisní limit, pokud pomineme překročení krátkodobého imisního limitu prachových částic na stanici Brno-Výstaviště, která je umístěna přímo u staveniště multifunkční arény Brno a současně zde probíhá více stavebních akcí - stavba velkého městského okruhu a protipovodňových opatření,“ řekl mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

Problémy s překračováním limitů nemá ani Hradec Králové. „Hradec Králové má díky svému urbanistickému uspořádání kvalitně navržený systém dopravy a výstavby komunikací uspořádaných do kruhových městských objezdů, a tím je objízdná trasa téměř dostatečná.

Špatná kvalita ovzduší má v Evropě vážné dopady na zdraví. Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí zemřelo v roce 2022 téměř 240 tisíc lidí v zemích Unie předčasně kvůli vystavení vysokým koncentracím prachových částic PM2,5.

Pokud se kvalita ovzduší nezlepší a města nezavedou nízkoemisní zóny po roce 2030, Česko bude muset přijmout další opatření, aby se vyhnulo sankcím a soudním sporům za neplnění evropských standardů.

„Města budou muset najít řešení na snížení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší,“ potvrzuje Braun Kohlová. Vysoké koncentrace prachových částic navíc v dohledné době nevyřeší ani větší podíl elektromobilů.

Čtěte také: Doba jízdy a její překročení

Praha aspoň nyní připravuje Plán udržitelné mobility do roku 2030 a nový Plán zlepšování kvality ovzduší ve spolupráci s ministerstvem.

Hlavním zdrojem znečištění ovzduší v Praze je doprava, která se podílí na emisích oxidů dusíku (NOx) 70-80 % (ČHMÚ, REZZO 2022; ATEM, 2023) a na emisích prachových částic (PM10) 62,7 %. Téměř polovinu těchto zplodin do ovzduší vypouštějí osobní automobily, 10 % dodávky. Podle nové evropské směrnice budou muset klesnout koncentrace NO2, PM10, PM2,5 a dalších v Praze do roku 2030 na polovinu současného stavu.

Znečištění ovzduší v Praze může na požadovanou úroveň klesnout, pokud vznikne realistický plán, jak snížit emise z dopravy. Jeho základem budou opatření snižující celkový objem motorové dopravy zejména vozidly se spalovacím motorem a odstranění vysoce znečišťujících vozidel z provozu. Plán bude doplněn opatřeními, která snižují emise z vytápění a celkovou prašnost. Při návrhu jednotlivých opatření bude třeba zohlednit jejich vliv na kvalitu ovzduší.

Na cesty v Moravskoslezském kraji vyjíždějí čisticí vozy častěji. Aby regionu ulevily od prachu v ovzduší, uklidí vybrané zdejší silnice ne dvakrát ročně, jak ukládá zákon, ale hned šestkrát. Krajskou pokladnu to vyjde ročně na 8 milionů korun.Podle náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Daniela Havlíka je takzvané nadlimitní čištění přínosné. Osm milionů korun, které do něj navíc investuje kraj, se příznivě projevuje na snížení množství prachu, který by se jinak z komunikací dostával do ovzduší. „Jde o 1400 tun,“ okomentoval Havlík celkovou hmotnost prachu a dalších nežádoucích látek, které ze silnic a ulic odstraní speciální vozy.

Největší míru znečištění pozorují úklidoví pracovníci na hlavních tazích, které protínají Moravskoslezský kraj. Například vůz Iva Kociána, který čisticí auto řídí již devět let, smete v Opavě za jediný víkend kolem 50 tun prachu.Čety silničářů v Moravskoslezském kraji uklidí ve čtyřech cyklech na 400 kilometrů cest. Častěji než jinde se kromě Opavy čistí komunikace také v Ostravě, Frýdku-Místku, Karviné a také v Třinci, tedy všude tam, kde míra znečištění vzduchu dlouhodobě překračuje povolené limity.

S úklidem komunikací se pojí mnohá omezení pro řidiče. „Řidiči by se měli připravit na to, že úklidové stroje jezdí rychlostí 15 kilometrů za hodinu,“ podotkla mluvčí Správy silnic Moravskoslezského kraje Šárka Vlčková.

Do boje se znečištěným ovzduším v Moravskoslezském kraji se kromě úklidových čet pustilo v poslední době také Ministerstvo životního prostředí. Na podzim chce vypsat výzvu, v níž bude 150 milionů korun z Národního programu Životní prostředí. Bude určena krajům, obcím a jejich organizacím. Na pořízení ekologických vozů budou moci získat dotaci pravděpodobně 80 000 až 150 000 korun.

Zlepšit kvalitu ovzduší mají i dotace na výměnu starých kotlů na tuhá paliva za ekologičtější. „Realizovalo se přes 4000 výměn,“ uvedl hejtman Miroslav Novák (ČSSD).

V neposlední řadě se moravskoslezské ovzduší snaží zlepšit rovněž jeho největší průmysloví znečišťovatelé. Například hutní podnik ArcelorMittal Ostrava (AMO) již vybudoval zařízení za dvě miliardy korun, která ročně zachytí o 520 tun prachu více než dosud.

Moravskoslezský kraj se s nevalnou kvalitou ovzduší potýká dlouhodobě. Velmi špatné rozptylové podmínky jsou zde na podzim a v zimě. Kvalitu ovzduší kromě průmyslu ovlivňuje i doprava a topení v domácnostech, ale také škodliviny ze sousedního Polska.

Maximální povolený počet překročení imisního limitu pro polétavý prach je přitom stanoven na 35 dní v roce.

tags: #překročení #limitu #znečištění #ovzduší #pozemní #komunikace

Oblíbené příspěvky:

• Úrodná zahrada s kompostem
• Normy pro kanalizační přípojky
• Jak pěstovat borůvky: Průvodce
• Kvalita ovzduší v Hradci Králové
• Recenze knihy Vítězslavy Klimtové