Moderní ekologická farma: Příklady udržitelného hospodaření

Na zemědělské přístupy, které propojují ekonomickou prosperitu a šetrný vztah k přírodě, upozorňuje program Pestrá krajina organizovaný Asociací soukromého zemědělství ČR.

Letošní akce byla již šestým ročníkem programu, který si postupně získal popularitu mezi odbornou i laickou veřejností. Různě zaměřené farmy posuzují odborníci s patřičnou erudicí a hodnotí přínosy hospodářsky-krajinných konceptů pro zdraví půdy, místní biodiverzitu nebo například pro uchovávání vody v krajině.

Představení účastníků má pak sloužit jako inspirace a impuls pro ostatní.

Předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek k významu Pestré krajiny poznamenal: „Jedním z hlavních cílů tohoto programu je upozornit na různorodost přístupů ke krajině, půdě a k zemědělské produkci. Existují totiž nezanedbatelné rozdíly mezi zemědělskými korporáty a selskými rodinami, které v rámci vícero generací pečují o svůj grunt.

Daniel Pitek, předseda hodnotitelské komise, upozornil na zvyšující se naměřené teploty, které minulý rok hlásily klimatologické stanice, a s tím související ekologické změny dopadající na krajinu, a tedy i na zemědělskou činnost.

Čtěte také: Dívčí pokoj s přírodními prvky

Každodenní život sedláků - ale i jejich zákazníků - ovlivňovala rovněž nevyzpytatelná ekonomická situace. O to důležitější je upozorňovat na ty farmy, které dokáží ekonomicky prosperovat, a zároveň nezapomínat na péči o krajinu.

Pitek k tomu poznamenal: „Za Pestrou krajinu mne v roce 2023 potěšilo několik věcí. Všechny hodnocené farmy byly opět na vysoké úrovni a držely bez problémů vysokou laťku z minulých ročníků.

Příklady oceněných ekologických farem

Oceněné farmy dokazují, že i v Česku existují inovativní a fascinující příklady dobré praxe, které propojují ekonomický úspěch s posilováním odolné a zdravé krajiny.

Farma Bělecký mlýn

Zlatou medaili udělila hodnotitelská komise farmě Bělecký mlýn (ASZ Olomouc), kterou vlastní manželé Richard a Yvona Benýškovi a hospodaří na 95 hektarech zemědělské půdy.

V případě potřeby obnovy porostů je používán výsev do krycí plodiny (ječmene jarního a ovsa), což zajišťuje stabilitu porostu, dobrý výnos i kvalitní pestrou pastvu pro včely. K hnojení zemědělských pozemků používají majitelé výhradně vlastní statková hnojiva.

Čtěte také: Aktuální inovace v odpadových koších

Oblast, v níž se hospodářství nachází, je ve srážkovém stínu. Úprava vodního režimu je proto pro hospodaření velice důležitá. Benýškovi vybudovali pět retenčních nádrží, další dvě jsou ve výstavbě a další dvě mají připraveno stavební povolení.

Do krajiny ještě vhodně doplnili asi 20 tůní. Všechny tyto plochy zvyšují vlhkost půdy a jsou prostorem pro vodomilné živočichy. Zabydlel se zde například ledňáček, volavka, čáp černý, bobr, vydra, ale i rosnička, skokan zelený, ropucha a další, dnes již dílem vzácní tvorové.

Farma Milošovice

Farma Milošovice rodiny Cihlářových (ASZ Benešov) disponuje 76 hektary zemědělské půdy. Protože obhospodařované pozemky jsou značně svažité, a tím ohrožené vodní erozí, byla většina z nich zatravněna a nyní jsou využívány jako pastviny a louky.

V průměru chovají Cihlářovi až 120 kusů skotu. Na dvoře ještě potkáte pávy, slepice, husy a jsou tu i voliéry s okrasnými bažanty a papoušky a kotce s králíky. Cihlářovi se věnují také zpracování mléka a prodeji produktů přímo na farmě.

Volný pohyb dojeného skotu po pastvinách má velmi pozitivní vliv na jeho celkový zdravotní stav a kondici, což se odráží i ve výborných výsledcích na chovatelských přehlídkách.

Čtěte také: Moderní prodejny a biophilic design

Farma Libora Konvalinky

Farma Libora Konvalinky (ASZ Žďár nad Sázavou) se nachází v obci Jimramovské Pavlovice, v CHKO Žďárské vrchy. Konvalinkovi se postupným nákupem a pronájmy dostali až na dnešních 91 hektarů zemědělské půdy, z toho je 71 hektarů vlastních.

V daných tvrdších přírodních podmínkách, na svažitých pozemcích, je ideálním způsobem využití zdejší zemědělské půdy pastva, proto většinu orné půdy zatravnili a díky tomu neznají erozi. Rodina se věnuje chovu masného skotu o počtu zhruba 100 kusů, většina jedinců je plemene parthenaise.

Hospodaření v CHKO, včetně nejpřísněji chráněné I. zóny, není jednoduché a k tomu ještě Konvalinkovi hospodaří od roku 2009 v ekologickém režimu. Chvályhodné je ponechání okrajových dřevin a postupné spásání vyšší trávy na malých půdních blocích, včetně vybudování několika malých vodních ploch k zadržení vody v krajině.

Na obhospodařovaných pozemcích nepoužívají Konvalinkovi chemické prostředky, hnojí pouze statkovými hnojivy. Nejbližší budoucnost hospodářství vidí v regenerativním zemědělství.

Ekofarma Zelený kopec

Ekofarmu Zelený kopec (ASZ Pelhřimov) vede Miroslav Kříž a jeho manželka Lenka. Od počátku zahájení činnosti v roce 2009 je farma registrována jako ekologická. V současné době se starají o 44 hektarů pozemků a chovají 110 kusů masných ovcí.

Křížovi začali po zatravnění pozemků vysazovat keře a stromy poskytující útočiště ptactvu a hmyzu a zároveň udržující vláhu. Dřeviny rovněž poskytují stín zvířatům a chrání je před větrem. Manželé vysledovali trasu vody tekoucí po pozemcích a umístili do ní vsakovací jámu. Při rychlém tání a přívalových deštích se naplní vodou, a ta se pak pomalu vsakuje do půdy.

Ochranu půdy berou hospodáři velice vážně, ovce pasou na malých blocích a včas je přehánějí, aby nedocházelo k nadměrnému spásání a poškození povrchu. Při senoseči sekají na vysoko pro udržení vláhy a pro lepší pastevní podmínky. Zároveň nechávají část luk neposečenou, čímž zachovávají prostor pro hmyz a drobné obratlovce.

Rodina se také snaží co nejvíce pomoci návratu sýčků do zemědělské krajiny a instaluje na stromy v okrajových porostech budky pro sovy.

Farma Koňákov

V obci Koňákov je sídlo selské rodiny Kotajnych. Zaměření Farmy Koňákov (ASZ Nový Jičín) podřídili Kotajní od počátku zdejším podmínkám - kopcovité krajině a chladnějšímu klimatu.

Rodina dnes obhospodařuje v režimu ekologického zemědělství výměru přibližně 400 hektarů. Na farmě je až 320 kusů dobytka, z toho 125 chovných krav. Dlouhodobou ideou farmy je přírodě blízké citlivé hospodaření, proto se Kotajní například snaží dostat do půdy co nejvíce organické hmoty.

Hospodaří na malých půdních blocích, vysazují aleje stromů na travinách a okrajích pozemků. Ochraňují zemědělskou půdu před zbytečnou zástavbou a v maximální míře využívají pro vlastní spotřebu obnovitelné zdroje energie, a to jak sluneční, tak větrnou, ale i biomasu a vyrobená energie je distribuována do všech objektů farmy.

Rostoucí zájem o bio produkci a welfare zvířat

Zajistit zvířatům co možná nejspokojenější život - právě to bývá jednou z hlavních motivací farem, které se rozhodly chovat svá zvířata v souladu s principy welfare, s důrazem na jejich fyzickou i psychickou pohodu.

Jak jsou na tom jihomoravské chovy, jež staví zvířata na první místo? A přibývá takových?

„Zvířata nám to vrátí - žijeme s nimi, tak se k nim musíme chovat jako k členům rodiny,“ popisuje filosofii rodinné bio farmy Nelepeč na Tišnovsku Veronika Kropáčková - provozovatelka jedné z prvních farem, která po pádu totality na počátku devadesátých let přešla do ekologického zemědělství.

Tehdy se čtveřicí kraviček, dnes jich u Tišnova chovají okolo padesáti. Už šest let část mléka zpracovávají přímo na farmě a poptávka po jejich mléčných výrobcích stále roste. Zájem o biovýrobky je na vzestupu dlouhodobě.

Na jižní Moravě táhne poptávku Brno a více lidí stále častěji vyhledává právě menší rodinné farmy, aby si tam nakoupili napřímo, bez prostředníka. „Zákazníci vidí z obchůdku krávy na louce, pokud nejsou kravičky zrovna s telaty, tak se jdou za nimi podívat, pohladí si je,“ přibližuje Kropáčková jeden z faktorů, který podle ní zákazníky vede k zájmu o nákupy přímo z farmy.

Nárůst ekologických farem na jižní Moravě

Ekologických farem na jihu Moravy tak přibývá. V roce 2021 jich zde fungovalo 267, v roce 2023 již 383. Co se týče ekofarem s chovem zvířat, jejich počet také narůstá: zatímco před čtyřmi lety jich bylo 68, k listopadu 2025 už bez dvou rovná stovka.

Relativně stabilně se v jihomoravských chovech drží v čele skot, který je také celorepublikově nejčastěji ekologicky chovaným zvířetem - v roce 2024 jeho podíl činil 64 procent. Po něm stále nejvíce farem chová ovce, následuje drůbež, kozy a prasata.

Roste též počet farem, které chovající bio drůbež - celkem jich je v Registru ekologických podnikatelů uvedeno devět, z toho tři nové během posledních dvou let. S tím se však výrazně navýšil i samotný počet zvířat, a tedy i velikost chovu - průměrný jihomoravský chov má tak nyní okolo 1 300 slepic.

Dlouhodobě zůstává na okraji ekochov prasat, i když se jejich počet za posledních pět let zvýšil ze tří na současných šest. Na jižní Moravě chová bio prasata mimo jiné Ekofarma PROBIO ve Velkých Hostěrádkách.

Problémy a výzvy ekologického zemědělství

Stagnace až změna k horšímu - tak popisuje početní stav jihomoravských ekochovů také Michal Bajgart, který se mezi biozemědělci v regionu jižní Moravy pohybuje poslední roky jako vedoucí projektu Živý region. Jeho cílem je tvorba bioregionů na jižní Moravě a podpora ekologicky hospodařících zemědělců a místních farmářů.

Důvodem k tomuto negativnímu hodnocení situace je mimo jiné stárnutí jihomoravských chovatelů a chybějící nástupci. Nicméně zájem mladých lidí o práci v zemědělství existuje a pomalu se probouzí - například podle zájmu mladých o studium ekologického zemědělství na Farmářské škole, na což upozornil Tomáš Uhnák v Deníku Alarm.

Ekonomicky to totiž ne vždy vychází. Například pro malé chovatele zvířat orientovaných na mléko je často problémem odbyt a chybějící distribuční řetězec, třeba směrem k veřejnému stravování.

Pokud chovatelé nemají vlastní mlékárnu a samotné mléko nemají komu prodat - do supermarketů často ze známých důvodů dodávat nechtějí -, mají problém. V roce 2019 poklesly výkupní ceny mléka a pro chovatele bez faremního zpracování to bylo prodělečné.

Od toho roku se tak zvýšil počet farem, které se pustily do vlastního zpracování mléka. S vidinou dlouhodobé ekonomické udržitelnosti otevřela v roce 2019 faremní mlékárnu také Veronika Kropáčková na farmě Nelepeč.

Tabulka: Vývoj počtu ekologických farem na jižní Moravě

Přímý prodej a nové možnosti odbytu

Právě přímý prodej takzvaně „ze dvora“ každý rok narůstá. V roce 2023 se meziročně zvýšil o 6,6 procent. Pomáhá tak ekologickým farmářům překonat nedostatek odbytových možností, tlak konkurence i nízké výkupní ceny.

Zároveň přivádí zákazníky přímo na farmu, buduje vzájemnou důvěru a funguje jako nejúčinnější reklama na biopotraviny. Podle Bajgarta je přímý prodej ideální volbou, načež poukazuje na velký boom automatů a samoobslužného prodeje.

„Aktuálně je opravdu velká poptávka po seminářích a exkurzích na toto téma - menší farmy plánují končit s tradičními prodejnami a závozy do prodejen. Pomoci drobným chovatelům a farmářům dostat co nejvíce produktů přímo k zákazníkům by měla také volnější pravidla pro prodej ze dvora, která vstoupila v platnost 1. září 2025.

Rizika nákazových chorob a adaptace farem

Vedle hledání optimálních prodejních cest se ekologické chovy v posledních letech stále častěji potýkají s již zmíněným rizikem nákazových chorob zvířat. Jen letos se v několika chovech drůbeže objevila ptačí chřipka a v sousedních zemích byla zaznamenána slintavka a kulhavka, která se naštěstí do Česka zatím nedostala.

„Když jsme museli na konci března z preventivních důvodů zavřít farmu, byla to pro nás největší výzva za poslední léta,“ vzpomíná na začátek jara Veronika Kropáčková. Nejen, že všechno mléko musela mladá farmářka zpracovat sama ve faremní prodejně, ale kvůli nutnému uzavření obchodu musela v rychlosti shánět odbyt mimo farmu.

Budoucnost ekologických farem

Hrabalová spatřuje v souvislosti s těmito novými legislativními požadavky velký potenciál pro malé biochovy. Zda se opravdu naplní, však není jisté. Nově vznikající poptávku po bioproduktech totiž podle ní mohou uspokojovat místo lokálních produktů dovezené biopotraviny ze zahraničí.

Nicméně funkčnost takovéto formy spolupráce mezi školami a místními biofarmami dokládají příklady ze zahraničí, zejména z Rakouska a Dánska. Pozitivní roli by v tom podle ní mohl sehrát také kraj formou společných nákupů od místních farmářů - v jiných zemích fungující praxe.

Společnými nákupy by kraj v rámci veřejných zakázek mohl dodavatele přimět, aby 30 nebo 40 procent bylo od lokálních producentů. Přiblížit se zemím jako Rakousko nebo Dánsko, kde je bioprodukce ve veřejném stravování již „zabydlená“, bude také podle Bajgarta trvat - navzdory nové legislativě - ještě několik let.

Stát podle něj dlouhodobě v rozvoji ekozemědělství zaspává, neměl jej jako prioritu, mimo jiné proto, že po tom dlouho nebyla poptávka. Tlak zespodu nyní pomalu začíná rozhýbávat ledy, ale infrastruktura, zpracování a logistika k pořádnému bio boomu stále chybí.

Ondřej Švanda z ekofarmy Rohozecký dvůr vidí budoucnost malých ekochovů optimisticky. Vzhledem ke své nevelikosti ale podle něj budou muset nabídnout zákazníkům vyšší přidanou hodnotu a „z mála produkce udělat větší příjem, ideálně nabízet také agroturistiku, ubytování na farmě či sociální zemědělství,“ upřesňuje.

Faremní výroba konečných produktů, rozšiřování nabídky služeb a zakládání dalších drobných chovů se tak jeví jako pravděpodobný trend, který bude (nejen) na jižní Moravě v následujících letech sílit. Stejně tak bude sílit i poptávka po bioproduktech.

tags: #moderní #ekologická #farma #příklady

Oblíbené příspěvky:

• Spalování odpadu v kotlích
• Registrace u MŽP
• Likvidace Aut Třebíč: Průvodce
• Více o Beta HCH znečištění
• Ochrana Přírody a Demografie