Modernizační fond: Podpora rozvoje obnovitelných zdrojů v České republice

Změna klimatu a uhlíková neutralita v roce 2050 představují výzvu nejenom pro Česko, ale pro celou Evropu. Jak urychlit dekarbonizaci české energetiky a urychlit přechod na klimaticky neutrální společenství?

Modernizační fond je klíčový nástroj Evropské unie (EU), který byl vytvořen za účelem podpory členských států v přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Tento fond hraje zásadní roli v modernizaci energetických systémů a infrastruktur, a zároveň podporuje inovace v oblasti obnovitelných zdrojů/zelené energie. Vznikl jako součást širší strategie EU na boj proti klimatickým změnám a na dosažení cílů Pařížské dohody.

Modernizační fond byl ustanoven v roce 2020 jako součást revidované směrnice o systému obchodování s emisními povolenkami EU (EU ETS). Tento systém je hlavním nástrojem EU pro snižování emisí skleníkových plynů a zahrnuje mechanismus, který umožňuje obchodování s emisními povolenkami mezi členskými státy.

Fond je určen pro deset členských států s nižšími příjmy - konkrétně se jedná o Bulharsko, Českou republiku, Estonsko, Chorvatsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Tyto země jsou historicky více závislé na fosilních palivech a čelí větším výzvám při přechodu na čistou energii.

Hlavním cílem Modernizačního fondu v Česku je snížení emisí skleníkových plynů, zvýšení energetické účinnosti a navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v celkovém mixu energetických zdrojů do roku 2030 a přispění k dekarbonizaci české ekonomiky v horizontu 2050 pomocí strategických investic. Vedlejším pozitivním efektem jsou rovněž přínosy v oblasti životního prostředí, reprezentované zejména snížením emisí polétavého prachu, oxidů dusíku a oxidů síry.

Čtěte také: O projektu Klokánek

Modernizační fond má také přispět k bezproblémovému odchodu od energetického využívání uhlí, přispět k posilování konkurenceschopnosti českého hospodářství prostřednictvím méně energeticky náročných provozů a v neposlední řadě pak i k celkovým dopadům na ekonomickou a sociální udržitelnost Evropy.

Evropská komise zřídila ve Směrnici 2003/87/ES na období 2021-2030 tzv. Modernizační fond čerpá prostředky zejména z monetizace 2 % celkového počtu emisních povolenek v systému EU ETS na období 2021-2030. Od roku 2024 se přidává dalších 2,5 % povolenek dražených mezi roky 2024-2030 (dle čl. Prostřednictvím Modernizačního fondu se využijí rovněž výnosy z povolenek podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES (tzv. derogační povolenky) a 50 % výnosů z povolenek podle čl. 10 odst. 2 písm. b) směrnice 2003/87/ES (tzv. Evropská komise rovněž uvádí Modernizační fond ve strategickém balíčku opatření nazvaném Zelená dohoda, který představila koncem roku 2019.

Pro financování fondu jsou v základě vyčleněna 2 % emisních povolenek v období 2021-2030 pro 10 členských států. Každý stát má dále určený vlastní podíl z tohoto celku. Od roku 2024 se přidává dalších 2,5 % povolenek dražených mezi roky 2024-2030 (dle čl. 10 směrnice 2003/87/ES, v platném znění) a tři nové státy. Na národní úrovni jsou finance samotného Modernizačního fondu doplněny o příjmy z povolenek, které dosud byly přidělovány bezplatně (tzv. derogace, čl. 10c směrnice o EU ETS) a příjmy z povolenek určené na podporu opatření zaměřených na růst a propojení v rámci EU (tzv. solidarita, čl. 10 odst. 2 písm. b) směrnice o EU ETS).

Povolenky jsou průběžně prodávány na trhu. Celkový objem finančních prostředků je proto závislý na vývoji cen emisních povolenek. Na rozdíl třeba od jiných EU fondů tak nelze dopředu stanovit přesnou částku.

Pro Českou republiku mělo být dostupných minimálně 150 miliard korun formou zelených dotací, což mělo představovat 15,6 % z celkových prostředků Modernizačního fondu. Výsledná podpora však bude výrazně vyšší. Koncem loňského roku (rok 2023) se odhad navýšil k 390 miliardám korun a aktuální scénáře naznačují, že by se alokace mohla šplhat přes 500 miliard korun (půl bilionu Kč).

Čtěte také: Fond ohrožených dětí a Klokánek

Z hlediska využívání dotačních prostředků patří Česko mezi nejúspěšnější země EU v rámci Modernizačního fondu. S rostoucí potřebou dekarbonizace a přechodu na obnovitelné zdroje energie bude role Modernizačního fondu stále důležitější. EU plánuje pokračovat v rozšiřování finanční podpory pro členské státy a jejich projekty zaměřené na zlepšení energetické účinnosti a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie.

Cílem Modernizačního fondu je v období let 2021 až 2030 podpořit investice do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti. Prostředky z Modernizačního fondu mohou čerpat nejen velké podniky, ale i běžné domácnosti.

V roce 2022 se Modernizační fond rozrostl o dotační program HOUSEnerg, který je zdrojem financí pro oblíbený dotační titul Nová zelená úsporám, který je zaměřen na běžné domácnosti a spotřebitele.

SFŽP ČR flexibilně reaguje na aktuální potřeby a vývoj alokace Modernizačního fondu směrem k urychlení dekarbonizace českého hospodářství. V příštích letech čekají Modernizační fond změny, které se týkají především navýšení dostupných prostředků pro vybrané oblasti podpory. Více peněz bude směřovat na modernizaci elektráren a tepláren, podporu průmyslu a komunitní energetiku. Novinkou bude také financování modernizace veřejných energetických sítí a podpora tzv. zelených plynů, včetně vodíku a biometanu.

Na rok 2024 plánuje Státní fond životního prostředí ČR, který Modernizační fond administruje, vyhlásit výzvy za zhruba 45 miliard korun.

Čtěte také: Co je ZPF a proč je důležitý?

Úspěšné projekty realizované v rámci Modernizačního fondu

V rámci Modernizačního fondu bylo realizováno mnoho úspěšných fotovoltaických projektů v různých členských státech EU. Téměř 1 600 projektům byla schválena podpora ve výši přesahující 30 miliard korun - jedná se o projekty z oblasti teplárenství, budování fotovoltaických systémů či dosahování energetických úspor v energeticky náročném průmyslu.

• Zdvojnásobení instalovaného výkonu solární energie - díky fungování Modernizačního fondu se podařilo v České republice výrazně navýšit instalovaný výkon obnovitelné solární energie. Fond přispěl na 1 559 projektů výstavby nových fotovoltaických elektráren s celkovým instalovaným výkonem 2 274 MWp. Ke konci roku 2022 dosahoval celkový instalovaný výkon solárních elektráren v ČR 2 460 MWp.
• Úspory v průmyslu a teplárenství - podpora projektů zaměřených na modernizaci energeticky náročného průmyslu a teplárenství, které čerpají prostředky z programů HEAT a ENERG ETS, přinese úsporu více než 2,1 milionu tun uhlí.
• Emisní úspory v teplárenství - doposud bylo z prostředků Modernizačního fondu schváleno 27 projektů zaměřených na dekarbonizaci teplárenství.
• Podpora energetické soběstačnosti obcí - modernizační fond nabízí obcím a subjektům komunálního sektoru štědrou investiční podporu na pořízení vlastních či sdružených fotovoltaických elektráren. Tento krok přispívá k rozvoji komunitní energetiky v ČR.
• Podpora inovativních řešení - Modernizační fond se zaměřuje na budoucnost a přichází s podporou inovativních řešení, jako je výroba a využívání vodíkových technologií, efektivní nakládání a skladování energie, zachytávání a využívání uhlíku a další.

Programy podpory Modernizačního fondu

Modernizační fond nabízí několik programů podpory, které jsou zaměřeny na různé oblasti energetiky (nejenom solární energetiky) a zvyšování energetické účinnosti.

• Výzva RES+ č. 1/2024 - Fotovoltaické elektrárny 10 kW - 5 MW s vlastní spotřebou (alokace 3 mld. Kč) - tato výzva je zaměřena na fotovoltaické elektrárny s instalovaným výkonem 10 kW až 5 MW, které jsou určeny pro vlastní spotřebu. Podporovány jsou projekty, které zahrnují instalaci nových fotovoltaických systémů a systémy bateriové akumulace.
• Výzva RES+ č. 2/2024 - Fotovoltaické elektrárny s výkonem nad 1 MWp (alokace 4 mld. Kč) - tato výzva se týká fotovoltaických elektráren s výkonem nad 1 MWp. Podporovány jsou jak samostatné projekty, tak sdružené projekty zahrnující více dílčích instalací.
• Výzva RES+ č. 3/2024 - Komunální FVE na veřejných budovách pro malé obce (alokace 1 mld. Kč) - tato dotační výzva ma za cíl podpořit instalaci fotovoltaických elektráren na veřejných budovách a další infrastruktuře ve vlastnictví obcí.
• Výzva RES+ č. 4/2024 - Komunální FVE na budovách a další infrastruktuře (alokace 1 mld.
• Výzva ENERGov č. 1/2023 - Energetické úspory veřejných budov na území hl. m. Prahy (alokace 1,5 mld. Kč) - výzva se zaměřuje na podporu úsporných opatření u budov veřejného sektoru na území hlavního města Prahy.
• Výzva ENERGov č. 2/2023 - Energetické úspory památkově chráněných budov (alokace 2 mld. Kč) - z výzvy lze čerpat podporu na úsporná opatření u památkově chráněných nebo architektonicky cenných budov veřejného sektoru.
• 4B: TRANSGov - Modernizace veřejné dopravy - tento dotační podprogram podporuje projekty pro veřejné subjekty, podniky s majetkovou účastí státu a veřejných subjektů, veřejné nepodnikatelské subjekty a podnikatelské subjekty se závazkem veřejné služby. Podpora je zaměřena na pořízení čistých vozidel a vozidel s nulovými emisemi pro veřejnou dopravu, jakož i na výstavbu odpovídající infrastruktury pro veřejnou dopravu.
• Výroba syntetických kapalných a plynných paliv z RFNBO (vč.
• Komunální bioplynové stanice (vč.
• 6A: PUBGRID - Modernizace veřejných energetických soustav - tento podprogram se zaměřuje na modernizaci a podporu prvků optimalizace a zefektivnění ve veřejných energetických soustavách.
• 6B: ELEGRID - Modernizace a zvyšování odolnosti elektrizační soustavy - podprogram se zaměřuje na podporu modernizace, optimalizace řízení a posílení elektrizační soustavy v souvislosti s masivním přechodem na decentralizované a intermitentní obnovitelné zdroje energie a s plánovaným nárůstem spotřeby elektřiny.
• Využívání komunitních výtopen a tepláren, využívajících OZE či DZE, vč.
• Program I+ podporuje projekty z Inovačního fondu a komplexní projekty, které svým zaměřením přesahují jednotlivé programy Modernizačního fondu. Podporováno je spolufinancování projektů podpořených v rámci Inovačního fondu.

Právní rámec Modernizačního fondu

Modernizační fond byl vytvořen na základě evropské směrnice o EU ETS (směrnice 2003/87/ES). Na národní úrovni se zřízení fondu odrazilo v zákoně o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (zákon č. 383/2012 Sb.). Od ledna 2020 je platná novela, která do tohoto zákona přidává nový § 12, upravující Modernizační fond. Novela nabyla účinnosti 1.

Prováděcím předpisem ke směrnici je nařízení Komise (EU) 2020/1001 ze dne 9. července 2020, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování Modernizačního fondu na podporu investic do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti vybraných členských států.Na národní úrovni se zřízení fondu odrazilo v zákoně č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů.

Pro financování fondu je celkově vyčleněno 2 % emisních povolenek v období 2021-2030. Každý stát má přidělený vlastní podíl z tohoto celkového množství. Česká republika získá po Polsku druhý nejvyšší objem.

Na národní úrovni jsou finance Modernizačního fondu doplněny o příjmy z povolenek, které byly dosud přidělovány bezplatně (tzv. derogace, článek 10c směrnice o EU ETS) a příjmy z povolenek určené na podporu opatření zaměřených na růst a propojení v rámci EU (tzv. solidarita, článek 10 odst. 2 písm. b).

Modernizační fond podporuje projekty, které pomáhají splnit cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti a rozvoje obnovitelných zdrojů energie.

Administrace Modernizačního fondu

Proces administrace Modernizačního fondu na evropské úrovni je založen na ustanoveních prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/1001 ze dne 9. července 2020. Evropská investiční banka (EIB) a tzv. Investiční výbor hrají klíčovou roli při fungování a schvalování investic jednotlivých členských států. EIB poskytuje výboru podporu ve formě sekretariátu. Výbor se schází dvakrát ročně, a to nejpozději do 15. července a do 15. prosince.

Za správu prostředků na evropské úrovni a schvalování jejich využití je odpovědná Evropská investiční banka (EIB) a Evropská komise (EK). Dvakrát ročně se schází Investiční výbor EIB, jehož členy jsou přijímací státy (13), 3 další státy EU a zástupce EIB a EK.

Na národní úrovni jsou hlavními organizačními útvary, které se podílí na přípravě a na administraci Modernizačního fondu:

• Výbor pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek a Modernizačního fondu složený ze zástupců ministerstva, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, Ministerstva dopravy, Ministerstva zemědělství, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva práce a sociálních věcí a Státního fondu životního prostředí.
• Platforma pro Modernizační fond, kterou tvoří zástupci zainteresovaných subjektů z řad orgánů státní správy, profesních svazů, odborné veřejnosti a dalších partnerů. Seznam zastoupených organizací naleznete v dokumentech ke stažení.
• Platforma pro Modernizační fond, kterou tvoří zástupci zainteresovaných subjektů z řad orgánů státní správy, profesních svazů, odborné veřejnosti a dalších partnerů.

Aktuální výzvy

Státní fond životního prostředí právě otevřel čtyři nové výzvy RES+ s rekordní alokací 7 miliard korun. Získejte podporu na fotovoltaiku, systémy akumulace energie a zvýšení energetické soběstačnosti vaší firmy nebo areálu. Spojte ekonomickou úsporu s moderními technologiemi a podpořte přechod na čistou energii. Čas jednat je právě teď! Výzvy otevřeny do 30. 1.

RES+ č.

Základní parametry výzvy:

• Příjem žádostí: 1. 7. 2025 - 30. 1. 2026
• Nejzazší datum proveditelnosti: max. do 3 let od vydání rozhodnutí
• Výše podpory: dle výše způsobilých nákladů
• Míra podpory: max. 30 %
• Alokace výzvy: 3 mld. Kč
• Druh výzvy: průběžná (do vyčerpání alokace)
• Místo realizace: celá ČR
• Časová způsobilost výdajů: od data realizace, u de minimis od 1. 1.

Předmětem podpory je instalace nových fotovoltaických elektráren (dále jen „FVE“) s instalovaným výkonem:

1. 50 kWp - 5 MWp (včetně) s vlastní spotřebou vyrobené elektřiny
2. 10 kWp - 5 MWp (včetně) s vlastní spotřebou vyrobené elektřiny pouze pro projekty dle čl. 1.

Stávající nebo budoucí držitelé licence pro podnikání v energetických odvětvích (výroba elektřiny) dle zákona č. 458/2000 Sb.

1. Žadatelé, kteří nebudou držiteli licence, za předpokladu, že provoz předmětu podpory mají smluvně zajištěn subjektem, který je držitelem licence pro podnikání v energetických odvětvích, a to minimálně po dobu udržitelnosti projektu v případě, že povinnost držení licence nevyplývá z aktuálně platných právních předpisů.
2. U projektu s instalovaným výkonem 10 kWp - 5 MWp (bod 2 výše) mohoou žádat pouze v rámci město Praha tyto subjekty:
   • Obce a MČ hl. města Prahy
   • Svazky obcí a společenství obcí
   • Kraje
   • Veřejnoprávní instituce
   • Příspěvkové organizace zřízené OSS a ÚSC
   • Organizační složky státu
   • Veřejné výzkumné instituce a výzkumné organizace podle zákona č.

RES+ č.

Základní parametry výzvy:

• Příjem žádostí: 28. 4. 2025 - 2. 6. 2025
• Nejzazší datum proveditelnosti: max. do 3 let od vydání rozhodnutí
• Výše podpory: dle výše způsobilých nákladů
• Míra podpory: max. 20 %
• Alokace výzvy: 2 mld. Kč
• Druh výzvy: průběžná (do vyčerpání alokace)
• Místo realizace: celá ČR
• Časová způsobilost výdajů: od data realizace, u de minimis od 1. 1.

Podporována jsou:Zařízení na zajištění akumulační flexibility elektrizační soustavy v důsledku provozu obnovitelných zdrojů energie. Výzva je technologicky neutrální, přičemž podporovány jsou např.

tags: #modernizační #fond #podpora #rozvoje #obnovitelných #zdrojů

Oblíbené příspěvky:

• Proč je Máj stále aktuální?
• Článek o Geologii
• Aktuální stav třídění odpadu v ČR
• Život šimpanzů
• Příroda a zvěř v Česku