Zemědělský Půdní Fond: Definice, Ochrana a Nová Legislativa

Co se skrývá za pojmem zemědělský půdní fond (ZPF) a proč je jeho ochrana tak důležitá? Zemědělský půdní fond (ZPF) je klíčový přírodní zdroj, který zahrnuje půdu určenou pro zemědělské obdělávání nebo chov zvířat. Patří sem také půda nezbytná pro zajištění přístupu k zemědělské půdě nebo usnadnění jejího obdělávání.

Hlavní význam spočívá v zajištění potravinové soběstačnosti prostřednictvím pěstování plodin či chovu hospodářských zvířat. V České republice tvoří ZPF přibližně 54 % rozlohy státu. Je proto nezbytné chránit jej před znehodnocením a ztrátou, aby si i budoucí generace mohly užívat jeho přínosů.

Složení Zemědělského Půdního Fondu

Zemědělský půdní fond zahrnuje různé typy pozemků. Patří sem zemědělské pozemky, jako je orná půda, pastviny, sady, vinice, zahrady a trvalé travní porosty. Do ZPF však spadá i půda, která momentálně obdělávána není, ale její budoucí využití k zemědělským účelům je předpokládáno. Důležitou součástí jsou rovněž rybníky určené pro chov ryb či drůbeže a nezemědělská půda, která zajišťuje podporu zemědělské výroby.

Třídy Ochrany Půdy

Rozdělení půdy v ZPF probíhá také dle její kvality, kde se rozděluje do pěti tříd ochrany na základě vlastností půdy. Bonifikace půdy slouží k určení, na co je půda nejvhodnější, a současně stanovuje úroveň ochrany nutnou pro zachování půdy v ZPF. Nejcennější je půda zařazená do I. třídy, která by měla být ze ZPF vyjímána jen ve výjimečných případech. Naopak půda s nejnižší produkční schopností spadá do V.

Pozemky zapsané v ZPF by měly být využívány výhradně k zemědělským účelům. To znamená, že na těchto pozemcích není dovoleno nic stavět, včetně zemědělských staveb. Existuje však možnost, jak půdu ze ZPF vyjmout, což vede k jejímu postupnému úbytku. Každým rokem takto v České republice mizí stovky hektarů půdy. Ohrožení ZPF však nespočívá pouze v odnímání půdy ze zemědělského fondu. Zásadní vliv na její produktivitu mají také klimatické změny, jako jsou extrémní výkyvy počasí nebo dlouhodobé sucho.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Legislativa a Ochrana ZPF

Vzhledem k tomu, že plocha zemědělského půdního fondu se každým rokem zmenšuje, je nezbytné zajistit jeho ochranu. Podmínky pro využívání této půdy, stejně jako pravidla pro její ochranu, stanovuje zákon č. 334/1992 Sb. Pokud například chcete půdu, která je součástí ZPF, přeměnit na stavební pozemek, je nutné podat žádost. O této žádosti rozhodují místní úřady, nebo v případě větší rozlohy odnímané půdy Ministerstvo zemědělství.

Udržitelné Hospodaření a Dotace

K zachování kvality zemědělského půdního fondu (ZPF) existuje několik účinných opatření. Klíčové je dodržování zásad udržitelného hospodaření, jako je střídání plodin, zavádění protierozních opatření a šetrné nakládání s půdou. Dalším nástrojem jsou dotace, které mohou vlastníci půdy využít na podporu ekologického zemědělství nebo projektů zaměřených na ochranu krajiny.

Nová Novela Zákona o Ochraně ZPF

Příští rok by měl být průlomový pro českou krajinu, díky novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF), která by v něm měla nabýt účinnosti, jí do budoucna zaručíme ucelenou ochranu. Novela zásadně chrání nejcennější zemědělskou půdu před plošnými zábory pro obchod a skladování. Nově ošetří ochranu mimoprodukčních funkcí půdy, k nimž patří zejména zadržování vody.

Skupiny dřevin, stromořadí nebo mokřady jako krajinné prvky se nově stanou přímo součástí zemědělské půdy, aby se mohly v krajině snáze zakládat. Úprava zákona dává také prostor pro rozvoj agrovoltaiky na chmelnicích či ovocných sadech pro posílení potravinové soběstačnosti a energetické nezávislosti farem.

Půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany (podle Bonitované půdně ekologické jednotky tzv. BPEJ) jsou na území České republiky ty nejhodnotnější. Novela zákona o ochraně ZPF zavádí zákaz využít zemědělskou půdu této kvality pro záměry obchodu nebo skladování o rozsahu větším než jeden hektar a dále zákaz využít tyto půdy pro běžné fotovoltaické elektrárny. Díky legislativní úpravě dojde k výraznému snížení úbytku nejkvalitnější zemědělské půdy.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Krajinné prvky jako jsou skupina dřevin, stromořadí či mokřady plní řadu ekologických funkcí, zejména protierozní a hydrologickou, a mimo jiné prospívají biodiverzitě a krajinné struktuře. Nově proto budou považovány za součást zemědělské půdy, na které se nachází.

Agrovoltaika a Obnovitelné Zdroje

V reakci na probíhající změnu klimatu, snahu o rozšiřování kapacity obnovitelných zdrojů energie a vývoj nových řešení výroben elektřiny ze slunečního záření přichází návrh novely o ochraně ZPF s definicí tzv. agrovoltaické výrobny elektřiny. Agrovoltaika bude umístěna nad zemědělskými kulturami nebo v řadách tak, aby nepřekážela obhospodařování daného pozemku. Zemědělská půda se navíc kvůli realizaci agrovoltaické výrobny elektřiny nebude odnímat s tím, že zemědělská činnost bude představovat převažující využití pozemku.

Agrovoltaické elektrárny je ideální instalovat na trvalých kulturách, jako jsou chmelnice, vinice a ovocné sady, vyžadují méně intenzivní zemědělské práce a jsou méně náchylné na stínění než jednoleté plodiny. To umožňuje snadnější začlenění solárních panelů do zemědělského prostředí a minimalizuje negativní dopady na výnosy plodin.

Definice Stavebního Pozemku a ZPF

Definice stavebního pozemku tak, jak ji uvádí stavební zákon č. 183/2006 Sb. zní: „Stavebním pozemkem se rozumí pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím, společným povolením, (kterým se stavba umisťuje a povoluje) anebo regulačním plánem."

Z uvedené definice je tedy zřejmé, že stavebním pozemkem se pozemek stává teprve až na základě konkrétního vydaného územního rozhodnutí pro umístění stavby, společného povolení příp. regulačního plánu, který může nahradit územní rozhodnutí, a ne pouhou změnou kultury, nebo vynětím ze ZPF, jak je často mylně uváděno.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Definice zemědělského půdního fondu (Podle § 1 zákona č. 334/1992 Sb.) odst. (2) ZPF tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není. Odst. (3) Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod.

Postup při Odnímání Půdy ze ZPF

Souhlas k odnětí podle ust. § 9 odst. 8 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu se vydává:

• formou závazného stanoviska podle ust. § 149 správního řádu - pokud bude podkladem pro rozhodnutí (územní, stavební, dodatečné povolení stavby aj.)
• formou správního rozhodnutí ve správním řízení - v případě, pokud záměr nevyžaduje povolení podle jiného právního předpisu (např. územní souhlas). Účastníkem řízení je pouze žadatel a vlastník dotčené zemědělské půdy

Z tohoto důvodu musí žadatel připojit k žádosti o souhlas mimo jiné také informaci, v jakém následném řízení podle zvláštního právního předpisu má být souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podkladem.

O výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle přílohy zákonu č. 334/1992 Sb., po zahájení realizace záměru.

Výpočet Odvodů za Vyjmutí Pozemku ze ZPF

• Základním krokem je si najít v katastru číslo BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka) Vašeho pozemku.
• Informujte se o přesných rozměrech zastavěné plochy, nejlépe od projektanta.
• Dále zjistíme zákonem stanovený koeficient pro každou třídu ochrany pozemku. Dalším krokem je tedy vynásobení průměrné ceny metru daným koeficientem a výsledek dále vynásobit přesným počtem odnímaných m2. Výsledek je právě ta částka, kterou za vyjmutí půdy ze ZPF zaplatíte.
• Také musíte doložit předběžnou bilanci skrývek kulturních vrstev a návrh toho, jak je budete chtít nadále hospodárně využít.
• Musíme v něm jasně popsat, co budeme nadále dělat s vrstvami půdy, které vykopeme při budování základů a kam je následně uložíte.

Bonitovaná Půdně Ekologická Jednotka (BPEJ)

Vyhláška č. produkční schopnosti zemědělských půd a podmínek jejich nejúčelnějšího využití. BPEJ je charakterizována pětimístným číselným kódem. První číslice vyjadřuje příslušnost ke klimatickému regionu. Druhá a třetí číslice určuje zařazení půdy do hlavní půdní jednotky klasifikační soustavy (HPJ). pátá číslice vyjadřuje hloubku půdy a skeletovitost půdního profilu ve vzájemné kombinaci. x.XX.xx

Klimatický Region

Klimatický region zahrnuje území s podobnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Klimatické regiony byly vymezeny výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu na základě mnoha kritérií. Mezi ty rozhodující patří: suma průměrných denních teplot rovných nebo vyšších než 10º C, průměrné roční teploty a průměrné teploty ve vegetačním období, průměrný úhrn ročních srážek a srážek ve vegetačním období, pravděpodobnost výskytu suchých vegetačních období v %, výpočet vláhové jistoty, hranice sucha a další faktory jako nadmořská výška, údaje o známých klimatických singularitách a faktor mezoreliéfu. Tyto údaje byly zpracovány Českým hydrometeorologickým ústavem z údajů let 1901-1950.

Hlavní Půdní Jednotka

Hlavní půdní jednotka je definována jako syntetická agronomizovaná jednotka charakterizovaná účelovým (agronomickým) seskupením genetických půdních typů, subtypů, půdotvorných substrátů, zrnitosti, hloubky půdy, typem a stupněm hydromorfizmu a reliéfem území. Klasifikační soustava bonitace představuje 89 HPJ, které z geneticko agronomického hlediska tvoří 13 základních skupin.

Sdružený Kód Sklonitosti a Expozice

Sdružený kód sklonitosti a expozice - čtvrté předposlední číslo kódu BPEJ tvoří kombinace stanovištních faktorů, tj. sklonitosti a expozice. Je to proto, že oba faktory spolu vzájemně souvisí a společně se podílejí na kvalitě výsledné BPEJ. Sklonitost území ovlivňuje obhospodařování pozemku (použití zemědělských strojů, agrotechniky apod.), se kterým souvisí např. riziko zvýšené eroze na svažitém území. Podobně expozice pozemku ovlivňuje i vegetační podmínky vzhledem k rozdílným teplotám, osvitu a následně i srážkám. Zásadní je zde vymezení pozemků se severní, ale i jižní expozicí.

Sdružený Kód Skeletovitosti a Hloubky

Sdružený kód skeletovitosti a hloubky - jedná se o dvě vzájemné velmi blízké charakteristiky, které ve svém důsledku výrazně ovlivňují hospodaření na půdě a její funkce.

tags: #ekologicky #půdní #fond #definice

Oblíbené příspěvky:

• Překladiště odpadu Dražkovice
• Obnovitelné zdroje energie (RED II)
• Pokojové rostliny a příroda
• Problematika Směsného Odpadu v ČR
• Rozdíly ve stavech vod ČR