Modrá planeta v ohrožení: Sborník o globálním oteplování

Kniha "Modrá planeta v ohrožení" je výběrem textů, které vznikly po vydání knihy "Modrá, nikoli zelená planeta" v květnu 2007. Je doprovodnou argumentací k tomuto tématu.

Kniha sice není souvislým textem, ale jednotu jí dodává to, že vychází z jednoho konzistentního názoru, z jednoho uceleného pohledu na svět, z důsledné aplikace standardní, tedy mainstreamové ekonomie, z jednoho společensko-vědního paradigmatu, který je důsledně liberální (v evropském slova smyslu) a který zejména nesouhlasí s tím, aby byla sporná myšlenka globálního oteplování a ještě daleko spornější myšlenka dominantního vlivu člověka na globální klima a na globální teplotu zneužívána k dalšímu radikálnímu vstupu státu a politiky do lidské společnosti, čehož jsme právě teď svědky.

Věnujme se tomuto tématu pozorně, nijak ho neodmítám, ale zbavme ho aureoly jakékoli výjimečnosti či nadřazenosti tématům dalším.

Známý americký ekonom srbského původu Svetozar Pejovich ve svém rozhovoru pro časopis Týden (27.

Současní environmentalisté a jejich „fellow-travellers“ v politice, v médiích, a zejména v aktivistickém prostředí intelektuálů dnes tolik módní „občanské společnosti“ toto Stalinovo dictum pochopili dokonale.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

Až donedávna, do okamžiku vypuknutí současné finanční a ekonomické krize, to už vypadalo tak, že téměř rezignovali na to, že je donekonečna možné ospravedlňovat extenzivní a stále narůstající zásahy státu do lidské společnosti ekonomickými a sociálními důvody, a proto s takovou vehemencí přijali za svou environmentalistickou doktrínu globálního oteplování.

Jako vedlejší poznámku musím říci, že mám strach, že se z existence dnešní, relativně hluboké ekonomické krize právě tito lidé velmi zaradovali a že znovu začínají „úřadovat“.

Někdy má člověk pocit, že už je neúnosně únavné stále znovu a znovu argumentovat, že je klima na naší planetě v posledních desetitisíci letech v podstatě stále stejné, respektive, že jeho výkyvy mají přirozený, tedy nikoli člověkem způsobený charakter.

Knih a článků, které toto dokumentují, je kolem nás nepřeberné množství a každému, kdo je číst chce, jsou k dispozici.

I v češtině.

Čtěte také: Modrý kontejner: Co do něj vkládat?

Vybrat si z nich jednu jako nejhlubší a nejpřesvědčivější téměř není možné, protože to nespravedlivě opomine některé další.

Přesto na jednu knihu upozornit chci.

Poslal mi ji v rukopise letos na jaře s prosbou, abych - budu-li to považovat za vhodné - napsal na obálku této knihy doporučující poznámku.

Napsal jsem následující věty: „Toto je velmi silná, jasná, pochopitelná a mimořádně užitečná kniha.

Ian Plimer plně využívá své unikátní vědecké zázemí v geologii, svou celoživotní akademickou zkušenost a své skutečně interdisciplinární znalosti k tomu, aby bořil dnešní populární, politicky korektní, ale racionálně neudržitelný a neobhajitelný názor, že Země stojí před katastrofickou klimatickou změnou, a že proto - abychom jí zabránili - musíme okamžitě reagovat, ať to stojí cokoliv.

Čtěte také: Význam modrého kontejneru

Prof. Plimer ukazuje, že klimatická změna, která právě probíhá, není v historii bezprecedentní a že teploty v posledních desetiletích nejsou mimo rámec přirozené variability teplot na Zemi.

Odmítá nevědeckou myšlenku, že je možné výklad klimatických změn redukovat na jednu proměnnou veličinu (oxid uhličitý), odmítá, že existuje pevný vztah mezi měřenou teplotou a emisemi CO2 a zejména odmítá téměř náboženskou víru, že klimatické změny zastavíme redukováním těchto emisí.

Navíc velmi správně předpokládá, že lidstvo bude v budoucnu schopno adaptovat se na jakékoliv budoucí ochlazování či oteplování.

Přesvědčivě kritizuje OSN, IPCC (Mezinárodní panel o klimatických změnách), americké a britské politiky, stejně jako celebrity hollywoodského showbusinessu.

Striktně odlišuje vědu od environmentalistického aktivismu, politiky a oportunismu.

Kniha, kterou jsem napsal před dvěma lety, dospívá k velmi podobným závěrům, ale musím říci, že kdybych měl před jejím napsáním možnost číst knihu prof.

K tomu už asi není třeba příliš dodávat.

Další mé argumenty čtenář najde na následujících stránkách.

Velmi souhlasím s Aldem Matteuccim (World Economics, č. 2, 2009), že se environmentalistům podařilo termínem globální oteplování pro svou kampaň zvolit velmi působivý název a že mu velmi úspěšně, byť zcela falešně, dodali souvislost s degradací přírody a životního prostředí.

Na závěr musím zopakovat své přesvědčení, že panika ohledně, svým rozsahem v minulosti údajně neznámých globálních klimatických změn a ohledně jejich katastrofických důsledků pro budoucnost lidské civilizace, není šířena vědci a že její podstatou není věda.

Proto tato kniha není věnována klimatologii, ale spíše ideologii environmentalismu pohledem ekonoma (a politika).

Je více o lidské svobodě a lidské prosperitě, resp.

Jednotlivé texty spojuje důsledná aplikace mainstreamové ekonomie a liberálního společensko-vědního paradigmatu, jenž nesouhlasí s tím, aby sporná myšlenka dominantního vlivu člověka na globální klima byla zneužívána k radikálnímu vstupu státu do lidské společnosti.

Lidská svoboda a ekonomická prosperita je tudíž více ohrožována nebezpečnými environmentalistickými ambicemi, než vývojem průměrné teploty...

Kniha Modrá planeta v ohrožení není souvislým textem, ale jednotu jí dodává to, že vychází z jednoho konzistentního názoru, z jednoho uceleného pohledu na svět, z důsledné aplikace standardní, tedy mainstreamové ekonomie, z jednoho společensko-vědního paradigmatu, který je důsledně liberální (v evropském slova smyslu) a který zejména nesouhlasí s tím, aby byla sporná myšlenka globálního oteplování a ještě daleko spornější myšlenka dominantního vlivu člověka na globální klima a na globální teplotu zneužívána k dalšímu radikálnímu vstupu státu a politiky do lidské společnosti, čehož jsme právě teď svědky.

tags: #modrá #planeta #v #ohrožení #sborník #globální

Oblíbené příspěvky:

• Biocentrismus v Ekvádoru
• Vliv geotechniky na životní prostředí
• Příčiny emisí HC
• Přežití ježků v zimě
• Historie letiště Pardubice