Modré zóny: Charakteristika oblastí dlouhověkosti

Na planetě Zemi existují čtyři přirozené zóny, ve kterých se lidé dožívají vysokého věku. Japonsko, Kostarika, Řecko a italská Sardinie. Čtyři místa, kde se lidé dožívají v dobré kondici vysokého věku. Počty 90letých a stoletých lidí je zde ohromující oproti jiným místům planety.

Modrou zónu použil poprvé americký novinář Dan Buettner ve svém článku v časopisu National Geographic Magazine v roce 2005. Zajímavým zjištěním je, že tři modré zóny ze čtyř jsou ostrovy a jeden poloostrov.

Průvodci cyklu dokumentů byl francouzský praktický lékař Vincent Valinducq a kuchařka, naturopatka a odbornice na zdravou výživu Angele Ferreux-Maeghtová. Cestou po modrých zónách odhalovali důležité společné charakteristiky, které mají lidé žijících v těchto dlouhověkých zónách. Od dlouhověkých lidí zjistili celou řadu protichůdných tvrzení, které podle nich měli za následek jejich vysoký věk a dobrou vitalitu.

Kdo více by nám ale mohl říci o tom, co je a co není pro člověka skutečně zdravé, než obyvatelé tzv. modrých zón, kde žijí největší koncentrace lidí nad 100 let a celkově se zde obyvatelé dožívají (ve zdraví!) v průměru o 7-12 let více, než v okolních zemích? Kde nalezli (nevědomky) recept na dlouhý a šťastný život?

Je to ostrov Ikaria v Řecku, kde je v přepočtu na hlavu nejvyšší počet obyvatel nad 90 let na světě (a 3x více než ve zbytku Řecka) a naopak o 50 % nižší výskyt kardiovaskulárních onemocnění; oblast Barbagia na ostrově Sardinie v Itálii (provincie Nuoro a Ogliastra), kde žije desetkrát více stoletých obyvatel než ve zbytku západní Evropy a tamější muži se v průměru žijí nejdéle na světě; Loma Linda v Kalifornii v USA, kde se lidé dožívají v průměru o celých 10 let více než ve zbytku USA; Ostrov Okinawa v Japonsku, na kterém se lidé dožívají v průměru o 7 let více než v USA, ženy zde žijí v průměru nejdéle na světě a kterému Japonci neříkají jinak než „ostrov nesmrtelných“, protože počet stoletých lidí je zde 3x vyšší než ve zbytku Japonska; a konečně i poloostrov Nicoya v Kostarice, kde je nejmenší úmrtnost lidí ve středním věku na celém světě.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

Zároveň je nutné zdůraznit, že lidé nad 90 let ve všech těchto oblastech vedou aktivní život, pracují, jezdí na kole, jsou soběstační apod. Např. na ostrově Ikaria je 80 % mužů ve věku mezi 65 a 85 lety stále sexuálně aktivních a běžná 98letá žena tu řídí menší hotel nebo o víkendu ráda hraje poker o peníze. V Loma Linda v Kalifornii zase známý milionář a kardiolog Wareham Ellsworth prováděl až do věku 95 let 20 operací měsíčně na otevřeném srdci.

Délka života je totiž podle nejnovějších vědeckých výzkumů (např. ve studii 3000 dánských dvojčat) ovlivněná genetickými faktory jen z 20-25 %, zatímco 75-80 % závisí na našem životním stylu a návycích. Přestože má lidský organismus kapacitu dožít se v relativním zdraví v průměru 90-95 let, je v ČR věkový průměr 78 let, nic nehovoříc o kvalitě života většiny seniorů v ČR v posledních letech života… Naším životním stylem se tedy připravujeme nejméně o 12 let života stráveného v relativní kvalitě a přiměřeném zdraví.

A přestože jsou modré zóny na různých světadílech a zasazeny do různých kultur a náboženství, některé charakteristiky jejich životního stylu jsou opravdu velmi podobné. V čem se tedy skrývá onen pověstný elixír mládí, zdraví a dlouhověkosti?

Společné faktory dlouhověkosti v modrých zónách

Prvním a patrně nejvýznamnějším faktorem společným pro všechny modré zóny je dostatek každodenního přirozeného pohybu zejména ve formě chůze v přirozením prostředí. Většina obyvatel modrých zón nevlastní auta a pohybují se každý den pěšky v hornatém terénu (např. Ikaria, Sardinie). Zároveň ale naopak nikde neběhají maratony a ve všech modrých zónách je pro obyvatele společná každodenní lehká až středně těžká fyzická aktivita jako je práce na zahradě, obdělávání půdy, rybolov, pastevectví a samozřejmě chůze pěšky na trh i do kostela. V „nejmodernější“ modré zóně v Kalifornii v Loma Linda mají obyvatelé zase tradici dlouhých podvečerních procházek v přírodě.

Výzkum modrých zón ukazuje, že důležitá je zejména každodenní frekvence a přirozená „jemnost“ (intenzita) pohybu. Tedy ani sezení u televize, ale na druhou stranu ani nadměrná fyzická aktivita o vysoké intenzitě jako třeba (půl)maratonský běh.

Čtěte také: Modrý kontejner: Co do něj vkládat?

Dalším společným faktorem pro obyvatele modrých zón je vědomí smyslu života. A to nikoliv pouze ve smyslu metafyzickém (objevení svého unikátního smyslu života a cesty k jeho naplnění), ale i v tom ryze praktickém v každodenním životě. Např. na ostrově Okinawa v Japonsku toto obyvatelé nazývají jako „ikigai“ - důvod, proč ráno vstáváme z postele. Drtivá většina devadesátiletých a stoletých lidí v modrých zónách má stále své „ikigai“, ať už je to pomoc s výchovou dětí (pravnoučat a prapravnoučat), lov ryb nebo pastevectví pro svoji rodinu a přátele, práce na farmě a obdělávání půdy anebo výuka dětí (karate, jízdy na kole,…) mnoho let po odchodu do penze apod.

Samozřejmě, že i obyvatelé modrých zón jsou vystaveni stresu, mají ale pevně zakotvené každodenní rituály, jak se stresu zbavit. Tak např. na Ikarii si všichni chodí po obědě pravidelně zdřímnout. To mimochodem dělal i Winston Churchill, který sice většinu života kouřil osm dlouhých kubánských doutníků denně, ale dožil se 90 let (a je po něm proto pojmenován gen „dlouhověkosti“ kódující enzym cytochrom P450, ale to už je na jiný článek 🙂 ).

Všude tvoří jídelníček pestrá strava bohatá především na sezónní ovoce a zeleninu a lokální produkci, celkově s převahou rostlinných složek výživy (brambory, obiloviny, luštěniny, ovoce, zelenina). Obyvatelé modrých zón konzumují maso v průměru maximálně 2x týdně (nikde ale nejsou striktními vegetariány či vegany) a další plnohodnotné bílkoviny čerpají z lokálních zdrojů jako jsou ovčí sýry, kozí mléko, ryby a vejce.

Společná pro modré zóny není jen kvalita potravin (pestrost a lokální produkce), ale i jejich kvantita! Obyvatelé modrých zón se zásadně nepřejídají a např. na ostrově Okinawa si přímo před každým jídlem říkají „Hara hachi bu“, což pochází od Konfucia a v překladu znamená „Jez, dokud nejsi z 80 % plný.“ Pro tento příklad ale nemusíme chodit až do Japonska, jistě si každý z nás vzpomene na lidovou moudrost ve formě známého českého přísloví „jez do polosyta, pij do polopita a vyjdou ti naplno léta“, kterou nám říkávaly naše babičky. Zároveň doplním, že toto tvrzení je dnes podložené i vědeckými výzkumy např. na hlodavcích - kalorická restrikce opravdu prodlužuje život.

Žádný ze stoletých obyvatel modrých zón nežije svůj život sám. V těchto oblastech buď vůbec neexistují domovy důchodců anebo je (v těch evropských) umístění seniora do takového zařízení vnímáno jako velká ostuda pro celou rodinu. Ve všech modrých zónách je velká úcta ke stáří a podpoře starších obyvatel a společným faktorem jsou velmi pevné sociální vazby nejen na rodinu, ale i na celou komunitu lidí. Např. na Sardinii nemají obvykle v hospodách kalendáře nahých dívek, ale „stoletého měsíce“.

Čtěte také: Význam modrého kontejneru

Ať už se lidé v modrých zónách každý večer potkávají se svými bližními a přáteli anebo tráví alespoň jeden oběd v týdnu s lidmi z celé širší komunity, pocit sounáležitosti prakticky u všech také posiluje víra a pravidelné rituály. Drtivá většina stoletých lidí z modrých zón totiž patří do nějaké komunity založené na víře (bez ohledu na druh náboženství) a je díky tomu v pravidelném sociálním kontaktu s ostatními lidmi ze svého okolí.

Pro obyvatele modrých zón je také typické, že jsou oddaní svému životním partnerovi a maximum času a lásky věnují výchově svých dětí (kteří se tak o ně později s daleko větší pravděpodobností postarají). Všechny tyto faktory posilují pocit jistoty, sounáležitosti a psychické zdraví.

Výzkum modrých zón je nesmírně zajímavý a u konstatování těchto výsledků zdaleka nekončí, ale naopak intenzivně pokračuje. Výzkumníci v čele s Danem Buettnerem se snaží tyto objevené principy přenést a šířit dál a modré zóny vytvářet uměle. Prvním projektem byla spolupráce s radnicí v 18tisícovém americkém městě Alberta Lea v Minnesotě, kde byla průměrná délka života obyvatel 78 let podobně jako v České republice. Město v rámci projektu od roku 2009 otevřelo více zahrad, vybudovalo stezku okolo jezera, zavedlo kurzy cvičení a ve školách začali dětem vařit zdravější jídlo. Také vytvořili projekty, aby se lidé z izolovaných farem spolu začali více scházet.

Velmi pravděpodobně jsou nejdůležitějšími faktory každodenní přirozený pohyb o nízké a střední intenzitě (např. chůze v přírodě), vědomí smyslu našeho života, který nám dává důvod každé ráno vstát, důraz na relaxaci, ale i pestrá a přiměřená výživa z lokální produkce a také velmi pevné sociální vazby s rodinou i okolní komunitou lidí.

Charakteristika vybraných modrých zón

Následuje krátký přehled charakteristik jednotlivých modrých zón:

• Sardinie (Itálie): Tradiční pastevecká kultura, silné rodinné vazby, středomořská strava s místním vínem Cannonau.
• Ikaria (Řecko): Pomalé životní tempo, intenzivní sociální kontakty, řecká (středomořská) strava s bylinnými čaji.
• Poloostrov Nicoya (Kostarika): Silný smysl pro účel a životní cíl ("plan de vida"), rodinná soudržnost, dostatek slunečního svitu, strava založená na kukuřici, fazolích a dýni.
• Loma Linda (Kalifornie, USA): Silná náboženská komunita, důraz na odpočinek, smysluplné vztahy, vegetariánská nebo veganská strava.
• Okinawa (Japonsko): Ikigai (smysl pro život), Moai (princip společenství), pravidelné aktivity, strava bohatá na ryby, mořské řasy a zeleninu.

Tyto oblasti, i přes svou geografickou a kulturní odlišnost, sdílejí společné prvky životního stylu, které přispívají k dlouhověkosti a kvalitě života.

Výživa hraje klíčovou roli v dlouhověkosti. V modrých zónách je strava převážně rostlinného charakteru, s minimálním množstvím masa a mléčných výrobků.

Modré zóny ukazují, že dlouhověkost není jen otázkou genetiky, ale také našich každodenních rozhodnutí. Když přizpůsobíme svůj životní styl, můžeme nejen prodloužit svůj život, ale také jej naplnit zdravím, energií a radostí.

Ať už tě inspiruje koncept “hara hachi bu”, síla komunity nebo přirozený pohyb, cesta ke kvalitnímu životu je ti otevřená.

Tabulka: Shrnutí charakteristik modrých zón

tags: #modré #zóny #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana obuvi
• Obnovitelné Zdroje a A. Ač
• Vývoz odpadu Kysice
• Současný stav klimatu
• Emisní kontroly v České republice