Těžební činnost zanechává v krajině specifické stopy, které se mohou stát cennými prvky pro ochranu přírody. Území, postižená těžbou surovin, se často mění v chráněné biotopy s vysokou biodiverzitou.
Mezi takové prvky patří například odvaly, lomy, pískovny, štěrkovny či hliniště. Mnohdy se jedná o plochy s geneticky různorodými vodními plochami, jak přirozenými, tak umělými.
V opuštěných lomech se vytvářejí podmínky pro dvě zcela odlišná stanoviště: jednak plochy s mokřadní flórou, jednak stěny lomu s jižní expozicí. V lomech a pískovnách nacházejí útočiště ohrožené druhy rostlin a živočichů.
Přírodní památka Písky byla vyhlášena v roce 1990. Je tvořena ostrůvky z hloubky vytěžených písků (pískových odvalů), které jsou inkrustované ropou z dřívější těžby na ložisku Žatčany. Písek oddělený od ropy se vyvážel nedaleko na skládku, po ukončení těžby se do těchto míst rozšířila specifická pískomilná flóra a fauna.
Červený vrch je dalším příkladem. V západní polovině přírodní památky se nachází vytěžené jámy a ve východní lze najít zejména odvaly. Území je dnes zarostlé a lom je kvůli tomu špatně viditelný.
Čtěte také: Kontejnery na odpad Hlučín
Na Olomoucku se nacházejí také dva lomy v katastrálním území Čelechovic na Hané. V lomu u Ejpovic na Rokycansku se hromadí na dně jámového lomu voda, která je dnes využívána hlavně k rekreaci.
Na Rokycansku se nachází útes břehu spodnoordovického moře s organismy příbojové zóny. Lomy konicko-mladečského devonského pruhu na Olomoucku jsou označovány jako geologické varhany v instruktivním vývoji.
Vápencový lom a jeho nejbližší okolí na ploše necelých 10 ha se nachází ve Štramberku. Těžba zde probíhala od roku 1825 do poloviny 80. let 19. století. V roce 1990 se obec snažila tuto lokalitu znovu využít a byl realizován projekt botanické zahrady. Projektantem Botanické zahrady a arboreta ve Štramberku byl prof. Ing. Otruba, CSc. Zahrada je rozdělena na geologickou, botanickou a zoologickou část. V lomu se vyskytují druhy Štramberka a blízkého okolí, například tučnice obecná nebo kriticky ohrožený židoviník německý. V relativně malém území se nachází kolem 20 tisíc stromů a keřů. Stala se místem vyhledávaným zejména obojživelníky.
Odvaly a lomy mohou poskytovat specifické podmínky pro život vybraných druhů rostlin a živočichů. Tyto lokality mohou být druhově nejbohatšími lokalitami dané oblasti. Mohou zde růst vzácné rostliny, z toho mnoho druhů z Červeného seznamu ČR.
V tůních se rozmnožuje řada obojživelníků. Na suťových polích a lukách se vyskytují např. polní, bělozubka šedá, plch lesní apod.
Čtěte také: Znečištění ovzduší a regionální potraviny
Zachování unikátní vegetace vyžaduje vytrvalou píli a úsilí v údržbě těchto vzácných území. Je nezbytné zbavovat je křoví, čistit od odpadků a zvelebovat je. V zimním období a v období vegetačního a hnízdního klidu probíhá jednorázové odkřovování a kosení v těch nejcennějších plochách.
Prostor po ukončení těžby může být rekultivován a dále využíván. Může být upraven jako fotbalové hřiště nebo zahrady. Důležité je, aby krajinné prvky byly ponechány přirozené sukcesi.
V Podkrušnohoří na severovýchodním okraji Chomutova vyrůstá i luxusní obytná zóna v prostorech bývalých dolů.
Odvaly a lomy představují specifické krajinné prvky, které mohou vznikat i jako důsledek těžební činnosti. Tyto lokality mají vysoký ekologický potenciál a mohou sloužit jako chráněný biotop s vysokou biodiverzitou. Je důležité, aby tato území byla chráněna a udržována pro budoucí generace.
Čtěte také: Stávka učitelů a klima: souvislosti
tags: #odvaly #chráněná #území #přírody