Povodně představují značné riziko pro kvalitu vodních zdrojů. Během povodní může dojít k poškození vodovodů, kontaminaci studní a vodovodů, a také k vyplavení a poškození kanalizací a čistíren odpadních vod. Odborníci z Ústavu technologie vody a prostředí se těmito záležitostmi intenzivně zabývají a vyjadřují se k nim i v médiích.
Ochrana čistoty vod během povodní
Zhoršování kvality vodárenských zdrojů je jedním z hlavních rizik povodní. Technologie úpravy vody jsou sice na vysoké úrovni, ale správná reakce na rychlé změny kvality vody, zejména u bodových zdrojů znečištění, je náročná. Je nezbytné chránit zdroje pitné vody a čistírny odpadních vod (ČOV). Po povodních v letech 1997 a 2002 se situace kolem čistíren výrazně zlepšila, a většina velkých čistíren má nyní protipovodňové valy. Nicméně stále hrozí kontaminace povodňovou vodou splaškovou vodou, což může být velký problém pro následné období napravování škod.
K zaplavení stokové sítě dochází zpravidla velmi rychle. Chemické znečištění je často naředěno srážkovými vodami, což snižuje koncentrace škodlivin. U mikrobiálního znečištění však toto neplatí, a koncentrace mikroorganismů může narůstat, čímž se zvyšuje riziko.
Dopady na čistírny odpadních vod
Čistírny odpadních vod jsou zpravidla stavěny pod městy, blízko řek, což je činí rizikovými místy. Proto jsou vybavovány protipovodňovými opatřeními, jako jsou valy. Ochrana se liší podle velikosti čistírny - větší čistírny mají vyšší ochranu. Po povodni je nutné vyčistit všechny nádrže a odstranit bahno a nánosy. Mechanické čištění odpadních vod se spouští jako první, ale náprava biologického stupně je složitější a vyžaduje přivezení inokula z jiné čistírny.
Pokud je čistírna nefunkční, dochází ke zhoršení kvality vody, ale vysoké průtoky během povodní nečištěnou vodu naředí. Přesto zůstává nebezpečnost relativně vysoká, zejména pokud dojde ke kontaminaci mikrobiálním znečištěním.
Čtěte také: Ovzduší a zákony
Kvalita pitné vody po povodních
Podzemní voda má obvykle dobrou kvalitu, ale zatopení studny způsobí prudký pokles kvality na úroveň silně znečištěné povrchové vody. Mikrobiální znečištění je zvláště nebezpečné, protože mikroorganismy se mohou dále množit. Filtry a chemické čištění nemusí být účinné pro silně znečištěnou vodu.
Obnova čistíren po povodních
Přívalová vlna může poškodit ochranné hráze a způsobit mechanické destrukční účinky na čistírny. Obnova je často nákladná, zejména pokud dojde k poškození strojního vybavení. Technologové se snaží co nejdříve zprovoznit mechanické čištění a sedimentační nádrže, ale zapracování nové biomasy v biologickém stupni trvá nejdéle.
Poškození kanalizace bývá většinou dramatičtější než poškození čistíren. Mnoho měst má hlavní kanalizaci vedenou podél řek, a pokud řeka podemlela břeh, může dojít k poškození potrubí v dlouhých úsecích. Je třeba urychleně provést sanaci potrubí.
Monitoring znečištění povrchových vod
Povodí Moravy nově disponuje přístrojem, který zlepší provádění monitoringu znečištění povrchových vod a rovněž zvýší rychlost a kvalitu informací o jejich stavu. Použitím přístroje s vysokou citlivostí bude možné detekovat jednotlivé látky obsažené ve vodě i při jejich velmi nízkých koncentracích a zároveň bude nově možné určovat i nové látky (zejména perfluorované a polyfluorované látky - PFAS).
V červnu 2023 instalovala vodohospodářská laboratoř Povodí Moravy novou laboratorní techniku, a sice kapalinový chromatograf s hmotnostním detektorem (LC MS/MS) a zařízení pro předúpravu vzorků. Po zaškolení zaměstnanců následovalo pilotní používání přístroje, které bylo v březnu 2024 úspěšně zakončeno získáním akreditace pro stanovování látek PFAS.
Čtěte také: Český monitoring odpadů
Látky skupiny PFAS jsou lidově nazývané jako „věčné látky“. Tyto sloučeniny jsou běžnou součástí povrchů s úpravou Gore-Tex či teflon, obsahují je lyžařské vosky, obaly, nátěry či kosmetika. Jsou velmi stálé a běžně jsou detekovány kromě vody, vzduchu či půdy také v lidech. Zvyšující se množství PFAS v životním prostředí i jejich dnes již známé nepříznivé účinky na zdraví člověka, vedou celosvětově k postupnému zavádění regulací a legislativních limitů,“ říká vedoucí vodohospodářských laboratoří Povodí Moravy Ing. Marek Burian, PhD.
Získané poznatky byly následně prezentovány na závěrečné konferenci projektu Analytické metody pro identifikaci nových prioritních polutantů ve vodním prostředí Povodí Moravy, s.p., který vznikl ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR, jako zprostředkovatele programu “Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu”.
Projekt byl podpořen Norskem prostřednictvím Norských fondů v programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu v oblasti podpory Snižování negativního vlivu lidské činnosti na kvalitu vod a Státním fondem životního prostředí.
Národní akční plány a kvalita vody
Stát vydal v letech 2013 až 2020 celkem přes 2,7 miliardy korun z fondů EU a státního rozpočtu na opatření z tzv. národních akčních plánů, na monitoring kvality vody a na modernizaci technologií v úpravnách vody. Kvalita povrchových ani podzemních vod se však za tuto dobu nezlepšila, a výskyt pesticidních a dusíkatých látek se v některých místech dokonce zvyšoval. To se promítlo i do kvality zdrojů pitné vody. Roste počet povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu, a to zejména kvůli pesticidním látkám. Stát pak vydává miliardy z peněz EU na modernizaci technologií v úpravnách pitné vody, což ale neřeší příčiny znečištění.
Hlavním znečišťovatelem povrchových a podzemních vod pesticidními a dusíkatými látkami je zemědělská činnost. Stát však bohužel nemá přesné a aktuální informace o tom, jaká je v zemědělství skutečná spotřeba pesticidů a hnojiv. Povinná elektronická evidence spotřeby pesticidů totiž neexistuje.
Čtěte také: Efektivní správa odpadů a kanalizace
Modernizace úpravy vody
Aby provozovatelé vodovodů zajistili nezávadnou pitnou vodu, musí modernizovat technologie úpravy vody, což vyžaduje značné finanční prostředky. Ministerstvo životního prostředí proto na tyto účely rozděluje také podporu z fondů EU. Takové investice sice vedou ke zlepšení kvality pitné vody, ale neřeší příčiny jejího znečištění.
Pokud se budeme bavit o pitné vodě, tak její kvalita se určitě nezhoršuje, spíš naopak. Je ale stále obtížnější a nákladnější její výroba. Na odběratele pitné vody se přenáší náklady na odstranění polutantů, kterými životní prostředí znečistil někdo jiný. V případě dusičnanů a pesticidů zemědělci.
U pesticidních látek je těžké soudit, zda se situace zhoršuje nebo ne. V minulosti se totiž prováděla na většině území kontrola jen 10-20 vybraných pesticidních látek. V posledních letech toto číslo vzrostlo na 60 a více pesticidů včetně jejich metabolitů. Zároveň se také významně snížila hranice jejich detekce. Chybí nám proto dostatek historických dat pro srovnání.
Zpráva NKÚ velmi dobře hodnotí současnou situaci. Za národní evropské peníze skutečně řešíme převážně následky, nikoliv příčiny. Snahy českých vodárenských odborníků o zavedení povinné elektronická evidence používání pesticidních látek v zemědělství nejsou zatím úspěšné. Pesticidy ohrožují nejen zdroje podzemní ale i vodu povrchovou.
Monitorovací programy
Rámcová směrnice pro vodní politiku (RS) vyžaduje od členských států ustavení a zahájení programů pro sledování stavu vod (programů monitoringu). Ustavení programů monitoringu předchází zpracování programů opatření a plánů oblastí povodí. Předpokládá se, že na základě výsledků programů pro sledování vod se hodnotí stav útvarů povrchových a podzemních vod, případně dosažení specifických cílů pro jednotlivé chráněné oblasti.
Monitorovací síť podzemních vod je soubor tvořený monitorovacími místy tzv. typu A a B. Monitorovací místo typu A je místo odběru vzorků podzemní vody (nebo vody bezprostředně vyvěrající z pramenů, resp. místo, kde je umístěno stabilní zařízení ke sledování stavu či úrovně hladin podzemní vody nebo vydatnosti pramenů) na které se nevztahuje povolení nakládání s vodami. Monitorovací místo typu B je pak stejné místo s tím rozdílem, že se na něj povolení k nakládání s vodami vztahuje.
Rozsah této monitorovací sítě je dán sítí pozorovacích vrtů a pramenů Českého hydrometeorologického ústavu. ČHMÚ provozuje jedinou celoplošnou pozorovací síť podzemních vod na území ČR. Do dílčího povodí Horní Odry spadá 45 objektů sítě pramenů, 161 objektů vrtů, které jsou v současné době provozovány. Rozsah sítě se mění v souvislosti s jejím postupným budováním a úpravami.
Situační a provozní monitoring
Situační monitoring chemického stavu podzemních vod je zajišťován státní sítí sledování podzemních vod, provozován Českým hydrometeorologickým ústavem. Výběr monitorovacích míst z této sítě se provádí v závislosti na výsledcích analýzy vlivů a dopadů s přihlédnutím ke koncepčnímu modelu útvaru podzemních vod a specifickým vlastnostem relevantních znečišťujících látek tak, aby monitorovací síť byla reprezentativní. Monitorovací síť musí pokrýt oblast infiltrace, transportu i odvodnění útvarů podzemních vod. Každý útvar podzemních vod musí být monitorován nejméně jedním monitorovacím místem.
Monitorovací síť provozního monitoringu podzemních vod je v dílčím povodí Horní Odry totožná s monitorovací sítí monitoringu situačního. Hlavní rozdíl mezi sítěmi je v rozdělení sledování uvnitř šestiletého cyklu.
Provozní monitoring je součástí celkového Programu provozního monitoringu povrchových vod v oblasti povodí Odry, což je víceúčelový program, směřující k efektivnímu naplnění požadavků článku 8 Rámcové směrnice, k plnění ustanovení § 21 vodního zákona a i k zajištění mezinárodních závazků České republiky vůči Komisi pro ochranu Odry (MKOOpZ).
Pro 112 útvarů tekoucích vod v oblasti povodí Odry byl v každém útvaru lokalizován odpovídající profil monitoringu tak, aby charakterizoval veškeré vlivy na jeho stav a jakost vody. Z dosavadního počtu profilů bylo celkově využito 68 dosud existujících monitorovacích míst, 45 míst bylo nově zavedených, přičemž byla uplatněna možnost výše uvedeného tzv.
Monitoring útvarů stojatých vod podléhá samostatnému režimu a provádí se na těchže 5 nádržích, jako monitoring situační (Kružberk, Sl. Harta, Šance, Žermanice Těrlicko) a navíc pak ještě na třech dalších - na nádržích Morávka, Olešná a na Heřmanickém rybníku.
Průzkumný monitoring
Programy průzkumného monitoringu se uplatní v případech, že se ve vodních útvarech vyskytnou mimořádné jevy a nejsou známy jejich příčiny. Stejně tak se uplatní v těch případech, že výsledky situačního monitoringu indikují pravděpodobnost nedosažení dobrého ekologického stavu vod a daný vodní útvar dosud nebyl zahrnut do programu provozního monitoringu, nebo že bude nutné zjistit velikosti a dopady havarijního znečištění, příp.
Podnět k zavedení průzkumného monitoringu dává správce povodí, Česká inspekce životního prostředí nebo pověřený odborný subjekt. Návrhy programů průzkumného monitoringu sestavují podle jejich charakteru příslušní správci povodí nebo pověřené odborné subjekty.
Hodnocení stavu vodních útvarů
Monitorování vodních útvarů je prováděno za účelem zjištění stavu vodních útvarů. Vyhodnocení stavu je prováděno zvlášť pro útvary povrchových vod, útvary podzemních vod a chráněné oblasti vázané na vodní prostředí.
Požadavky na hodnocení stavu vodních útvarů povrchových vod vycházejí z Rámcové směrnice a jsou do české legislativy zavedeny zejména vyhláškou č. 98/2011 Sb. a dále vyhláškou č. 431/2001 Sb. v platném znění. Podle § 4 vyhlášky č. 98/2011 Sb. v platném znění je stav útvarů povrchových vod vyhodnocen jednou za tři roky. Útvar povrchových vod je hodnocen na základě výsledků situačního a provozního monitoringu realizovaného v období let 2016-2018 v reprezentativním monitorovacím místě vodního útvaru. Reprezentativní monitorovací místo může být společné pro více útvarů povrchových vod.
Podle ustanovení vodního zákona se stavem povrchových vod rozumí obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené chemickým stavem nebo ekologickým stavem, respektive ekologickým potenciálem v případě silně ovlivněného nebo umělého vodního útvaru v kategoriích řeka a jezero podle toho, který je horší.
Systém hodnocení stavu útvarů povrchových vod v ČR je rozdělen do dvou samostatných celků - systém hodnocení ekologického stavu/potenciálu a systém hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod, přičemž každý stav je určen syntézou výsledků hodnocení jednotlivých složek. Při těchto hodnoceních a syntézách je uplatňován princip „one out-all out“ (jedno špatně - všechny špatně), tj.
Výsledkem hodnocení chemického stavu je buď dobrý stav, nebo došlo k nedosažení dobrého stavu. U vodních útvarů vymezených jako útvary silně ovlivněné (HMWB) není možné dosáhnout dobrého ekologického stavu, místo toho je proto u HMWB určován ekologický potenciál.
Výsledný celkový stav vodního útvaru je označen jako dobrý, jestliže jeho ekologický stav/potenciál a chemický stav je přinejmenším dobrý. Je-li chemický stav nebo ekologický stav/potenciál vodního útvaru neznámý a zároveň jeho chemický stav nebo ekologický stav/potenciál není horší než dobrý, je celkový stav vodního útvaru označen jako neznámý.
Chemický stav
Chemickým stavem útvaru povrchové vody se rozumí stav určený na základě hodnocení koncentrací prioritních látek uvedených ve Směrnici 2013/39/EU. Chemický stav byl hodnocen shodně s postupy platnými pro předchozí období 2013-2015, tj. dle „Metodiky hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod“, zpracované v roce 2013, ale s rozdílnými limity. Všechny vodní útvary byly hodnoceny přímým hodnocením, tzn.
Metodická změna oproti předchozímu plánovacímu období nastala v případě hodnocení kovů niklu a olova, ve shodě se směrnicí 2013/39/EU a nařízením vlády č. 401/2015 Sb. biodostupná forma těchto kovů, a to postupem podle „Metodiky odvození biologicky dostupných koncentrací vyb...
Ekologický stav
Ekologický stav je hodnocen u všech tekoucích útvarů povrchových vod. Sedmnáct vodních útvarů bylo hodnoceno jako expertní odhad na základě recentních literárních údajů ichtyologického výzkumu daného vodního útvaru. Literární údaje však byly získány odlišnými metodami než výše uvedená metodika. Ve všech případech se jednalo o průzkum celého rybího společenstva, tj. jedinců všech věkových kategorií.
Většina horských a podhorských toků nižších řádů v oblasti povodí Odry odpovídala svými parametry kategorii „dobrý“. U nížinných toků nižších řádů a vodních útvarů vyššího řádu se nejčastěji jednalo o kategorii potencionálně nevyhovující. To je dáno především vyšším podílem jiných než reofilních druhů ryb.
Relativně dobrý stav rybích společenstev v oblasti povodí Odry je způsoben významným zlepšením kvality vody v posledním desetiletí, umožňujícím existenci rybích populací. Ve srovnání s ostatními povodími v ČR je v oblasti povodí Odry na mnoha tocích i vyššího řádu zachovalé říční koryto vytvářející dostatek mělkých štěrkových lavic významných pro reprodukci právě reofilních druhů ryb.
V návaznosti zejména na rybí faunu jakožto jednu ze základních biologických složek, bylo použito i hodnocení složek hydromorfologických, a z nich pak především hodnocení kontinuity toků pro migraci živočichů vázaných na vodu. Hodnocení vycházelo z rozsáhlého průzkumu výskytu jezů, spádových objektů (stupňů, skluzů), resp. přehrad na celé říční síti, z nějž mj. vyplynulo i vymezení silně ovlivněných vodních útvarů a jehož výsledky jsou blíže zřejmé ze subkap.C.3.1.4.
Vodní útvary jsou na základě přímého vyhodnocení makrozoobentosu rozděleny do dvou kategorií. Prvním krokem při hodnocení bylo posouzení hydromorfologických podmínek na profilu, zejména antropických úprav. Jsou-li na toku v blízkost...
Tabulky
Tabulky s daty o situačním i provozním monitoringu jsou popsány v textu.
Závěr
Zajištění kvalitní pitné vody a ochrana vodních zdrojů před znečištěním, zejména po povodních, vyžaduje komplexní přístup zahrnující monitoring, modernizaci technologií úpravy vody a efektivní opatření na snižování znečištění ze zemědělství a průmyslu. Je nezbytné zaměřit se na řešení příčin znečištění a zavést povinnou evidenci používání pesticidů, aby se zajistila udržitelná kvalita vodních zdrojů pro budoucí generace.
tags: #monitoring #kvality #vody #a #mnozstvi #zdroju
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]