Článek se zaměřuje na monitorování a měření emisí v Praze s použitím metod MSA. Jsou sledovány látky uvedené v Opatření FVŽP č. 211/1994 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami. Pro látky jsou stanoveny různé imisní limity, které jsou prezentovány v tabulkách. Mezi sledované látky patří arzen v prašném aerosolu.
V roce 1999 měřilo na území Prahy celkem 10 stanic. Přehled stanic, které měřily v roce 1999 na území hl. m. Prahy, je uveden v tabulce. V provozu na území Prahy bylo celkem 5 měřicích stanic pro přízemní ozon: Praha 1 - nám. Republiky, Praha 4 - Libuš, Praha 6 - Veleslavín, Praha 8 - Kobylisy a Praha 9 - Vysočany.
Celkově došlo v Praze v roce 1999 ke snížení znečištění prašným aerosolem. Tento stav dokládají i mapy polí koncentrací z let 1998 a 1999. Denní koncentrace oxidu siřičitého na žádné AMS nepřekročily limitní hodnoty, což vede k výraznému snížení znečištění oxidem siřičitým. Mapy polí koncentrací z let 1998 a 1999 dokládají také snížení znečištění oxidem siřičitým.
Roční průměrné koncentrace prašného aerosolu v Praze měly ve většině lokalit hodnoty ve třídě 20 - 30 µg.m-3. Nicméně, docházelo k překročení ročního imisního limitu v exponovaných lokalitách, kde dochází k přímému ovlivnění prachovými částicemi.
Na stanicích Svornosti v Praze 5 a Sokolovská v Praze 8 oxidy dusíku překračovaly více než dvojnásobně stanovené imisní limity. Je to způsobeno hustou dopravou. Imisní limit IHk (půlhodinová koncentrace) byl překročen celkem na 4 pražských stanicích (1797 případů, relativní četnost 12,4 %). Hodnota celoročního průměru koncentrace oxidů dusíku byla nejvyšší na stanicích a jejich přímým ovlivněním emisemi z dopravy.
Čtěte také: Strategie pro monitorování ohrožených druhů
Maximální 8hodinová koncentrace přízemního ozonu v roce 1999 byla zaznamenána dne 17. července na stanici Praha 1 - nám. Republiky. Imisní limit IHd (průměrná denní koncentrace) byl překročen na stanici Praha 1 - nám. Republiky v tentýž den. Nicméně, hodinový imisní limit 180 µg.m-3 nebyl na pražských stanicích v roce 1999 překročen.
Ovzduší je znečišťováno aromatickými uhlovodíky, přičemž hlavním zdrojem jsou výfukové plyny benzinových motorových vozidel. Měření aromatických uhlovodíků probíhalo pomocí kontinuálních analyzátorů BTX na principu plynové chromatografie. Data byla získána z 5 stanic hygienické služby.
Roční průměrné koncentrace benzenu pro vybrané stanice byly v r. 1999 následující: Praha 4 - Libuš (ČHMÚ) 2 µg.m-3 a Praha 10 - Šrobárova (HS) 5 µg.m-3. Nejvyšší koncentrace benzenu jsou naměřeny v zimním období a v létě na stanici Praha 4 - Libuš.
Benzen je toxická složka a známý lidský karcinogen. Celoživotní riziko leukémie spojené s expozicemi benzenu se odhaduje na 4,4 - 7,6.10-6.
Jsou sledovány mokrá i suchá depozice společně s kyselostí srážkových vod. Depozice v Praze je vyšší než je průměrná depozice na území České republiky. Průměrná hodnota prašného spadu v Praze v roce 1999 činila 5,46 g.m-2.měsíc-1. Množství spadu se pohybovalo od 2 - 5 g.m-2 do více než 10 g.m-2 za měsíc.
Čtěte také: Stanoviště pro monitoring hluku
Imisní limity pro těžké kovy nejsou na území Prahy překračovány.
Pražský region je v systému sledování znečištění ovzduší těkavými organickými látkami reprezentován stanicí Praha - Libuš. Pilotní projekt hl. m. Prahy probíhal v jarních měsících roku 2000 a v roce 1999. Cílem bylo zhodnocení znečištění ovzduší těkavými organickými látkami.
V rámci pilotního projektu byly porovnávány lokality U Měšť. zahrád. gymn. J. a Mlynářka. Koncentrace TOL a PAU byly vyhodnoceny pro dvanáct expozičních scénářů. Bylo zjištěno, že koncentrace v jarním i podzimním období byly vyšší na Mlynářce. Maximální koncentrace jsou naměřeny v létě, kdy je používání lokálních topenišť omezeno na minimum.
Tabulka: Přehled stanic měřících v roce 1999
| Stanice | Typ | Metoda |
|---|---|---|
| Praha 1 - nám. Republiky | HS kont.-man. | HS manuál |
| Praha 1 - Nár. třída | HS man. | HS manuál |
| Praha 4 - OHS Ant. Staška | HS manuál | HS manuál |
Čtěte také: Efektivní ochrana ovzduší
tags: #monitorování #a #měření #emisí #msa #metody