Více plné odpadků: Co to znamená a jak se s tím vypořádat

Pytle s různými odpadky, lahve, papírové obaly - to vše se povaluje u kontejnerů a popelnic v některých krkonošských městech a obcích. Čím víc turistů, tím je odpadu více. Technickým službám narůstá práce a rostou výdaje za svoz a likvidaci.

Nárůst odpadu v turistických oblastech

„Komunální odpad se nám množí u přístřešků na tříděný odpad, a to zejména v neděli večer, v době, kdy ze Špindlerova Mlýna odjíždějí jednodenní nebo víkendoví turisté. A to v zimě i v létě," říká nezávislý starosta Špindlerova Mlýna Vladimír Staruch. Pytle plné různého odpadu, krabice, lahve, plechovky se pak objevují u kontejnerů.

„V letní nebo i zimní sezóně registrujeme zvýšené množství odpadků. To znamená, že je větší množství turistů a produkuje se daleko víc odpadků než v mezisezónním období."

Pracovníci technických služeb tak mají mnohem víc práce s odvozem a likvidací odpadu. „Minimálně za poslední dva roky registrujeme nárůst oproti předchozím rokům, co se týče odpadů, měsíčně finančně o 100 tisíc navíc jen za úklid a svoz odpadů po víkendech, které se nám objevují u přístřešků na tříděný odpad." Ročně to tak pro město znamená téměř 1,5 milionu korun navíc jen proto, že se něco doklízí.

Problém se hromadí i jinde

Odpad se v létě a v zimě hromadí také v nedalekém Vrchlabí, hlavně na místech, kde jsou hnízda tříděných odpadů. Papírové obaly, PET lahve, hadry, strojní součástky, plechy se povalují všude. V příkopu u silnice ze Šlovic na Dobřany redakce dokonce objevila rozebranou lednici.

Čtěte také: Dopad kosmetiky z Mrtvého moře na životní prostředí

„Velice nás štve, že se lidé chovají s prominutím jako zvířata. A bohužel musím říct, že rok od roku je to horší a odpadků u silnic pořád přibývá," uvedl Stanislav Liška, ředitel Správy a údržby silnic Plzeňského kraje. Úklid odpadků v příkopech přitom vyjde na nemalé peníze. „Ročně jsou to statisíce korun. Ty peníze jdou samozřejmě z peněz daňových poplatníků," podotkl Liška. Za takto vynaložené peníze by však silničáři mohli opravit více kilometrů silnic.

Důsledky a dopady hromadění odpadu

Je to něco, co vytvořil člověk a příroda s tím jen horko těžko bojuje - odpad. Je nutné, aby ho vznikalo tolik? A když už vznikne, jak s ním naložit, aby přírodě ublížil co nejméně?

V neposlední řadě je nutné zmínit i nadměrné hromadění (často zcela nových) kusů oblečení na skládkách od především tzv. ultra fast fashion módních řetězců, mezi kterými v současné době “kraluje” čínský Shein. Ten je známý mimo jiné tím, nebere ohledy na životní prostředí, bezpečnost práce či alespoň na férové ohodnocení pracovníků, mezi které se nezřídka řadí i děti. Mimo jiné na tomto oblečení ze byly mnohokrát v nezávislých testech objeveny karcinogenní látky, které se společně s nekvalitním barvivem pak na skládkách uvolňují.

Ovzduší a půda či voda tak dostávají pořádně zabrat. Člověka by to ani nenapadlo, ale podle vědeckých odhadů módní průmysl odpovídá za více než 10 % celosvětových emisí uhlíku - to je více než mezinárodní letecká a námořní doprava dohromady. Například v Africe už nalezneme vyloženě skládková města (tvořena z extrémně vysokých hromad odpadu s milionem much), která jsou vytvořena i z oblečení nebo vyhozené elektroniky, která se tam přiveze i z Evropy. Česko bohužel nevyjímaje.

Možnosti řešení

U každého nákupu bychom si měli dobře rozmyslet, jestli daný výrobek potřebujeme a opravdu ho využijeme. A také: jestli než ho vyhodíme, nemůžeme ho, nebo alespoň jeho část, ještě na něco použít (například znovu využít skleničku po vyhořelé svíčce či např. marmeládě). Nevyužité oblečení a boty je možné dát do sběrného koše na textil, u kterého je napsáno, že jeho obsah poputuje např. do Klokánků či Charitě. Z Česka odtamtud oblečení nejčastěji míří do Maďarska, Itálie, Polska nebo Belgie. Ve zmíněných zemích pak specializované firmy oblečení posílají ve velkých balících například do již zmíněné Afriky.

Čtěte také: Problém likvidace odpadu do moře

S odpadem je důležité správně nakládat, především proto, aby se minimalizoval jeho dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Třídění, recyklace, kompostování a správné likvidace odpadu jsou způsoby, jak snížit množství odpadu a zlepšit jeho dopad na životní prostředí. Nejlepší je se však vytvoření odpadu úplně vyhnout a klást co nejvyšší důraz na znovuvyužití.

Jak správně třídit odpad

Poté, co jsou barevné třídící popelnice a kontejnery vysypány do popelářského svozového auta, je materiál odvezen na takzvanou dotřiďovací linku. Je to z důvodu, aby opravdu vše bylo vytříděno tak, jak má být a mohlo být využito k dalšímu zpracování - recyklaci. Z deseti časopisů například může vzniknout nová kartonová krabice. Třídit se ale běžným způsobem do barevných košů nedá vše. Pozor na nebezpečný odpad. Proto ho nesmíme vyhodit například do směsného komunálního odpadu. Nelze ho ani spalovat v běžných spalovnách.

Globální pohled na produkci odpadu

Logicky vzniká nejvíce odpadu tam, kde je vysoká hustota obyvatelstva nebo třeba kde je vysoký rozvoj průmyslu:

• Spojené státy americké: USA jsou jedním z největších producentů odpadu na světě, zejména kvůli vysokému standardu života, velké spotřebě a rozsáhlému průmyslu.
• Japonsko a Čína: S rychlým rozvojem, urbanizací a obrovským počtem obyvatel generuje také Čína a Japonsko značné množství odpadu.

Lidé se i díky televizi a internetu naštěstí zajímají více a více o to, kde končí jejich odpad. Stále to však není dostatečné na to, aby se obrovskému hromadění odpadu dostatečně zamezilo. Recyklace, znovuvyužívání, kompostování… však to znáte. Je to něco, na co však navždy musíme myslet. Hromadění odpadu je jedním z nejzásadnějších ekologických problémů současnosti.

Plastový odpad v oceánech

Plastový odpad v oceánech je problémem pro živočichy, kteří tam žijí, ale také pro životní prostředí a pro nás. Odhaduje se, že každý rok doputuje do oceánů 8-12 milionů tun plastů (asi z 27 % se jedná o odpad spojený s rybářstvím). Pokud by současné tempo znečištění moří a oceánů pokračovalo, bude do roku 2050 v oceánech co do hmotnosti více plastů než ryb. Plastovým odpadem je ohroženo více než 700 druhů mořských živočichů. Znečištění na plážích je jen špičkou ledovce. Obrovské množství plastů se skrývá spíše pod hladinou.

Čtěte také: Brela a znečištění moře

Velká tichomořská odpadová skvrna

Největší koncentraci plovoucího plastu na světě představuje tzv. Velká tichomořská odpadová skvrna (Great Pacific Garbage Patch) - odhaduje se, že má plochu větší než 1,6 milionu čtverečních kilometrů!

Globální problém znečištění plasty

Znečištění oceánů plasty je globální problém, který ovlivňuje nejen mořské ekosystémy, negativní dopady má také na lidstvo a životní prostředí. Každoročně končí v oceánech miliony tun plastového odpadu, což ohrožuje mořské živočichy, narušuje ekosystémy a má vliv i na lidi - nejnovější výzkumy hovoří o mikroplastech v lidských orgánech a tkáních.

I země bez přístupu k moři mohou hrát klíčovou roli v řešení této krize, protože plastový odpad z jejich území může do moří doputovat řekami. Mezi hlavní toky, které celosvětově přispívají k znečištění světových oceánů plastem, patří řeka Mekong. V Evropě drží toto neslavné prvenství řeka Dunaj, která přinese do moře cca 1 500 tun plastu ročně!

Většina odpadu z plastů (asi 79 %) končí buď na skládkách odpadu, nebo v přírodě, zbývajících 12 % je spalováno. I když se recyklace plastů v některých zemích (Švédsko a Německo) zlepšuje, celosvětově zůstává poměrně nízká kvůli různým překážkám. Těmi mohou být nedostatečná infrastruktura i vysoké náklady na recyklaci a složitost třídění plastových materiálů.

Mikroplasty: Neviditelná hrozba

Mikroplasty jsou poslední dobou čím dál častěji zmiňovaným termínem. Jsou o to nebezpečnější, o co jsou menší - tyto malé plastové částice jsou menší než 5 milimetrů! Jsou tak malé, že je konzumují mořští živočichové, čímž se dostávají do potravního řetězce. Mikroplasty se dnes nacházejí nejen v mořských plodech, ale i v pitné vodě, v tkáních živočichů i lidí a i ve vzduchu.

Mikroplasty byly nalezeny v dešťové vodě na místech, kde bychom to neočekávali - například v odlehlých oblastech, jako je Národní park Rocky Mountains v USA, nebo dokonce na Antarktidě. To ukazuje, jak rozšířené je znečištění mikroplasty.

Plasty a mikroplasty mnohdy obsahují i produkty, u kterých nás to na první pohled nenapadne - třeba takové cigarety, resp. cigaretové filtry. Právě nedopalky patří mezi nejčastěji pohozený odpad a málokdo tuší, jak negativní mají dopad. Doba rozkladu je přibližně 15 let, po celou dobu se z nich ale uvolňují mikroplasty, dehet a další škodlivé látky - proto bychom odpad nikdy neměli pohazovat, ale vždy bychom jej měli vytřídit.

Plasty v oceánech v čele s mikroplasty nejsou lokálním, ale globálním problémem, který je potřeba neprodleně řešit. Každý z nás může mnohdy ovlivnit používání plastových výrobků…

Osobní zodpovědnost a udržitelnost

Budeme pít vodu z opakovaně použitelné kovové láhve, nebo z jednorázové petky? Budu si nosit obědy v jídlonosičích, nebo v polystyrenových krabičkách? Dám si kafe do opakovaně použitelného termohrnku, nebo do jednorázového plastového kelímku? A sváču si zabalím do igeliťáku, který pak vyhodím, nebo do krabičky, kterou umyju a použiji znovu? Každý krok směrem k udržitelnosti se počítá, u plastů obzvlášť… Je tedy zřejmé, že předcházení používání plastů a třídění těch použitých je v každém případě klíčové, a to i tehdy, když moře nemáme!

Podle OSN je to environmentální katastrofa, dokonce "planetární krize". Plastů bude v oceánech do poloviny století více než ryb. Už teď pluje v mořích přes čtvrt milionu tun plastového odpadu. Jedné PET lahvi přitom trvá 450 let, než se rozloží. Odpadu neunikne ani člověk - čtyři pětiny pitné vody na světě obsahují mikroplasty.

• Mořská želva zamotaná v rybářských sítích
• Vyvržená velryba s žaludkem plným igelitových tašek
• Mořský koník držící se vatové tyčinky

K podobným případům dochází stále častěji. Oceány jsou plné plastového odpadu. Stovky až tisíce živočichů zamotaných do igelitů a odpadků vyplaví moře na pláž každý rok. A stejně tak každý rok zemře jeden milion mořských ptáků kvůli tomu, že se do odpadků zamotají nebo je pozřou a ucpou si trávicí trakt. Loni vědci navíc objevili plasty i v pitné vodě nebo v žaludcích hlubokomořských živočichů.

Celkem ve světových oceánech plave více než 268 000 tun plastů, nebo také přes 5,2 bilionu plastových kousků. Vědci zjistili, že ve vodách tam plave až 26 kusů plastu na metr krychlový. Celkem 57 procent plastového odpadu pluje na severní polokouli, nejvíce v severní části Tichého oceánu. Právě tam se nachází takzvaná Velká tichomořská odpadková skvrna.

Více než polovina veškerého plastu, který skončí v mořích, pochází z těchto pěti zemí: z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska a Vietnamu. Nejvýše postavenou vyspělou zemí v žebříčku znečišťovatelů jsou Spojené státy, které jsou na 20. místě.

Do moře se plastový odpad může dostat ve velkém třeba během přírodní katastrofy. Podle loňské studie německých vědců ale 90 procent plastů do moří přitéká z deseti velkých řek. Osm z nich je v Asii a dvě - Nil a Niger - v Africe.

Tři čtvrtiny plastu pocházejícího od pětice největších znečišťovatelů (Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko a Vietnam) jsou odpad, který lidé jen tak pohodí ven. Zbytek tvoří odpad z nelegálních skládek nebo z těch, které jsou příliš blízko pobřeží a řek.

Problémy s recyklací

Jeden z největších problémů v recyklaci představují PET lahve. V roce 2016 se jich na světě prodalo více než 480 miliard, recyklovat se podařilo ale jen polovinu z nich. A jen sedm procent z recyklovaného materiálu bylo nakonec použito na výrobu nových lahví. V USA je každou hodinu použito 2,5 milionu PET lahví. Od vynalezení plastu v polovině minulého století se ho vyrobilo po celém světě 8,3 miliardy tun. Zhruba polovina z tohoto množství vznikla v posledních 14 letech. Jenže podle odhadů se pouhých devět procent veškeré produkce recyklovalo. V současné době se ročně vyrobí zhruba 300 milionů tun plastu. Ten je natolik rozšířený, že recyklační systémy nestíhají.

Dalším odpadem, který v mořích končí, je i rybářské vybavení. Oblast na sever od Austrálie je známá takzvanými ”sítěmi duchů“. Členové projektu GhostNets Australia tu v roce 2004 našli a posbírali více než 13 000 ztracených rybářských sítí.

Moře a oceány ale nejvíce znečišťují plasty, které nejsou vidět. Celých 92 procent z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu tvoří takzvané mikroplasty. To jsou malé částečky, jejichž průměr je menší než 5 milimetrů. Mikroplasty se navíc dostanou i do těl mořských živočichů a končí pak často na našich talířích. Mikroplasty obsahuje i 80 procent kohoutkové vody ve světě. Do vody se mikroplasty dostanou například praním oblečení, které obsahuje mikrovlákna. Mezi tyto materiály patří fleece, nylon a také všechny nepromokavé látky a ty, ze kterých se šije naprostá většina sportovního oblečení.

Regulace a inovace

Proti znečištění životního prostředí plasty se nejlépe bojuje omezením jejich používání. Mnoho zemí už proto přistoupilo k regulaci některých plastových výrobků, především těch na jedno použití. Naposledy Evropská komise přistoupila k rozhodnutí, které zakáže používání jednorázových plastových brček, nádobí a dalších výrobků. V některých zemích se platí například zálohy na PET lahve, jsou zpoplatněny igelitové tašky v obchodech a jsou země, kde jsou dokonce takové tašky postaveny úplně mimo zákon.

Letos v létě chtějí vědci otestovat přístroj na čištění oceánu v oblasti Velké tichomořské odpadkové skvrny, která se rozkládá mezi Havají a Kalifornií. Jde o největší koncentraci nejen plastového odpadu ve světovém oceánu. Čisticí systém, který vymyslel teprve 18letý Nizozemec Boyan Slat, by měl do pěti let vyčistit polovinu skvrny. Přístroj je paradoxně vyrobený především z plastu. Dvanáctimetrové trubky jsou spojené do dlouhé hadice a nafouknuté vzduchem, aby pluly na hladině. Na ně jsou připevněné nylonové pláty, které tvoří jakousi obří lopatku na smetí a budou chytat plastový odpad proudící mořem. Ten pak posbírají lodě, které na místo vyrazí každých několik týdnů.

Zvýšená produkce odpadu v domácnostech během mimořádných opatření

V době mimořádných opatření, kdy vláda uzavřela školy, řada lidí je v karanténě a mnozí pracují z domova, produkují domácnosti více odpadu, než je běžné. Proti běžné situaci je nyní odpadu zhruba o 20 procent více. Technickým službám se daří i přes komplikovanou situaci svoz směsného i tříděného odpadu zvládat.

Aby ulice byly i nadále čisté, měli by lidé třídit odpad ještě pečlivěji než v běžném režimu. Sbírání volně položených pytlů s odpadky totiž znatelně zvyšuje riziko nákazy.

Co je to littering?

Tímto pojmem označujeme volně pohozený odpad, nebo odpad ponechaný na místě, které není k jeho odložení vyhrazeno. Volně pohozený odpad představuje značnou zátěž pro obce. Toto nezodpovědné chování jedinců má totiž dopad na všechny její obyvatele.

Proč nepohazovat odpad?

• Jedná se o protizákonný způsob nakládání s odpady.
• Po celou dobu, kdy je odpad volně pohozený v přírodě se z něj totiž uvolňují drobné částice materiálu.
• Například cigaretové nedopalky se ve volné přírodě rozkládají přibližně 15 let. Po celou dobu se z nich uvolňují drobné mikroplastové částice, které jsou obsaženy v cigaretových filtrech (podobně je tomu i u jiných výrobků z plastu), ty ale neumí z přírody nikdo odstranit. Také se z nich uvolňují škodlivé látky jako dehet.
• Volně pohozený odpad zřejmě nebude možné efektivně využít recyklací, ani energeticky (třeba kvůli znečištění, nebo poškození vlivem stádia jeho rozkladu apod.).
• Používání primárních zdrojů ve výrobě vede obvykle ke spotřebovávání neobnovitelných zdrojů, a tedy k negativním dopadům na přírodu a životní prostředí.
• Vědomé a záměrné pohazování odpadu je nelegálním chováním. Za takové chování hrozí nezodpovědným jedincům různé druhy sankcí, vč. pokut.
• Pro litteringové chování není u nás důvod, patříme mezi země s nejhustší sběrnou sítí barevných nádob, ve městě se stačí jen rozhlédnout a odpad vytřídit. Průměrně to máme k nejbližším kontejnerům necelých 90 metrů!
• I kdyby to byla čistě estetická záležitost, je to vážný důvod. Pokud odpad nebude odstraněn, může se v přírodě rozkládat i tisíce let.

Česká republika a třídění odpadu

V České republice máme skvělé podmínky pro třídění odpadu. Vzdálenost k nejbližším kontejnerům se neustále snižuje a třídění je dostupné pro 99 % obyvatel ČR. Česká republika má hustou sběrnou síť na odpady, kdy je průměrná docházková vzdálenost s tříděným odpadem k barevným kontejnerům rok od roku nižší, aktuálně je necelých 90 metrů! Své odpady z domácností dlouhodobě třídí téměř tři čtvrtiny obyvatel Česka.

Projekty a iniciativy

• Čistý festival: Pomáhá pořadatelům hudebních festivalů s tříděním.
• Třídíme na sněhu: Projekt pro návštěvníky horských areálů, kteří mohou třídit odpady do speciálních nádob.
• Třídíme v přírodě: Projekt mapující turistické trasy s místy pro třídění odpadu.
• Ukliďme Česko: Hlavní podzimní den dobrovolnických úklidových akcí v rámci celosvětového dne „World Cleanup Day“.

Důležité je si uvědomit

Littering a litteringové chování je globálním problémem, který je předmětem různých výzkumů. V lednu 2021 vstoupila v platnost nová odpadová legislativa v podobě nových zákonů a prováděcích vyhlášek. Tyto nové právní předpisy vycházejí z ambiciózních plánů Evropské unie, která přijatými opatřeními reaguje na zhoršující se stav životního prostředí.

Třídění odpadu patří ke každodennímu životu stejně, jako třeba čištění zubů či umývání rukou. Stačí ho kousek poponést a vytřídit, tím mu dáme šanci na nový život! Některý odpad se ve volné přírodě nerozloží nikdy! Nepohazujte odpad a raději ho třiďte.

tags: #více #plné #odpadků #co #to #znamená

Oblíbené příspěvky:

• Dopad emisí na klima
• Více o Beta HCH znečištění
• Náklady obcí na odpadové hospodářství
• Začlenění v ekosystému
• Dopady fosfátů na vodní ekosystémy