Moře vyplavilo tuny odpadků: Příčiny a důsledky

Na konci února mohli náhodní návštěvníci pláže u Cabo de Palos využít k romantickým snímkům netradiční rekvizitu. Na kamenitém pobřeží vedle majáku se nacházel uhynulý samec vorvaně obrovského. Oblíbená destinace, na které bylo mořem vyplavené tělo velryby nalezeno, zajistila nálezu značnou mediální popularitu. Turisté totiž rozeslaly fotky rozkládajícího se zvířete do světa po sociálních sítích.

Rozmanité rubriky deníků zkraje dubna dlouze spekulovaly o váze mrtvého zvířete i o tom, co mohlo být příčinou této nehody. Pitva, ke které došlo 10. dubna v zoologické záchranné stanici El Valle, však připustila mnohem fádnější důvod úhynu mladého kytovce. Příčinou skonu sedmitunového kytovce byla ztráta orientace, podvýživa a především zažívací trakt zaplněný plastovými odpady. Vorvaň měl trávicí trakt zanesený plastovými odpadky.

Obsah žaludku mrtvé velryby

Kromě obligátních plastových sáčků a pytlů na odpadky, kusů lan a cárů rybářských sítí se uvnitř nacházel i kus pneumatiky, prasklý kanystr a buben (nespecifikované velikosti). Výsledkem bylo výrazné poškození břišní stěny a peritonitida, zánět pobřišnice, který zvířeti prakticky znemožňoval nasbírané odpadky vyvrhnout zpět. Vorvaň už v momentech předcházející smrti nebyl schopen přijímat a zpracovávat potravu a není vůbec jisté, zda byl ještě naživu, když jej moře vyplavilo na pevninu.

Představitelé španělské vlády v regionu Murcia, kam Cabo de Palos spadá, po uveřejnění výsledků pitvy neskrývali značné rozhořčení. Mrtvé velryby na plážích totiž cestovní ruch zrovna nepřitahují. Consuelo Rosauro, ředitel odboru životního prostředí Murcie, se rozhodl na popud nálezu uhynulého vorvaně rozjet rozsáhlou vzdělávací kampaň. Cílem je zvýšit obecné povědomí o rizicích znečištění oceánů plasty, které dosud není v regionu na výši. Nadužívání plastových obalů a jejich následné odhazování do vodních zdrojů zde není výjimkou.

Součástí kampaně bude i pravidelný sběr odpadků na plážích (celkem 11 turnusů), při kterém bude zaznamenávána i kvantita a složení nejčastějších odpadků. Chvályhodný záměr se ovšem potýká i s kritikou, zda budou tato opatření stačit. Velryby přeplněné odpadky totiž neskončily svůj život na plážích poprvé. V roce 2016 byly němým svědkem podobné tragédie pláže v Holandsku, Francii, Dánsku, Francii a Německu. Celkem zde bylo nalezeno 43 uhynulých vorvaňů. A španělskému nálezu předcházel uhynulý vorvaň v indonéském Lomboku, nalezený před měsícem. Odhadovaný objem plastových odpadů v mořích se přitom nyní pohybuje kolem 150 milionů tun a do deseti let by ho mohlo být až třikrát tolik. A pak?

Čtěte také: Dopad kosmetiky z Mrtvého moře na životní prostředí

Podle ekologů může mít znečištění plastovým granulátem nepříznivý dopad na životní prostředí. "Tyto malé kuličky z plastu jsou problém, protože je ryby zaměňují za jikry a pojídají je, čímž se dostávají do potravního řetězce," uvedl mluvčí skupiny Ecologistas en Acción Cristobal López.

Dobrovolníci na severozápadě Španělska sbírají miliony plastových kuliček, které na tamní pláže vyplavuje moře. Znečištění mikroplasty se týká především autonomní oblasti Galicie a v menší míře i sousedních regionů. Do sběru kuliček, kterých může být podle propočtů ekologů několik milionů, se zapojili dobrovolníci. Sběr kuliček na plážích Galicie organizují především organizace na ochranu životního prostředí.

Dánská společnost Maersk, které patří zmíněný kontejner, tvrdí, že příčiny incidentu vyšetřuje. Z lodě spadlo během bouře do oceánu celkem šest kontejnerů. Podle společnosti však kontejnery neobsahovaly zboží nebezpečné pro zdraví. Vedle Galicie se znečištění týká i Asturie, kde zaznamenali větší množství vyplaveného granulátu během dnešního dne.

Britský deník The Guardian upozornil na to, že plast se dostal už i do nejodlehlejšího, věčně ledového kontinentu. Výzkumníci Greenpeace sbírali vzorky na ostrově Greenwich celkem tři měsíce. Znečištění světových oceánů i sladkovodních systémů je tak silné, že se hroutí celé ekosystémy. Odpady z průmyslové výroby i zemědělství způsobují rozsáhlý ekologický chaos.

Hnojiva užívaná v zemědělství se z půdy rychle vyplavují a končí v řekách, přehradách, jezerech a nakonec v oceánech. Zvýšení obsahu živin se nazývá eutrofikace a způsobuje nárůst množství fotosyntetizujících organismů, což vede k tzv. kvetení vody. V noci fotosyntetizující organismy naopak spotřebovávají kyslík z vody, což může způsobovat rozsáhlý úhyn vodního života, včetně řas a rostlin.

Čtěte také: Problém likvidace odpadu do moře

Na ekosystémy však nemají vliv jen hnojiva, ale i pesticidy, herbicidy a průmyslové toxiny, včetně těžkých kovů. Proces koncentrace toxinů v potravním řetězci se označuje jako biomagnifikace a způsobuje rozsáhlé ničení živočišného života na zemi. A navíc lidé, kteří využívají řadu druhů z horní části potravního řetězce (zvláště mořské ryby), jsou biomagnifikací výrazně zasaženi. Rozsah biomagnifikace toxinů - jako DDT - je dobře dokumentovaný.

Živočichové toxiny akumulují zvláště v tukových tkáních. Mají-li pak tukové zásoby použít, uvolňují se toxiny do krve a mohou vést k různým chorobám a dokonce ke smrti. Dnes je již prokázáno, že smrt stovek tisíc mořských savců (např. delfínů a tuleňů) je možné zčásti přičítat na vrub snížené imunitě v důsledku nahromaděných toxinů. Zjistilo se, že i barva používaná pro nátěr lodních trupů může do oceánů dodat natolik vysoké množství toxinů, jež by způsobilo rozsáhlý úhyn mořských tvorů.

Barvy obsahují látku tributylcín (TBT), která brání vilejšům uchycovat se na trupech. Použití na malých plavidlech je nyní zakázáno, ale na velkých lodích se stále používá. Tributylcín má velice silný účinek a dokonce i několik nanogramů ve vodě může způsobit abnormální vývoj - u některých bezobratlých se například místo samicích pohlavních orgánů (které by měl daný živočich dle svého pohlaví mít) vyvíjejí samčí.

Imunosupresivní efekt TBT může být jen jednou z příčin rozsáhlého úhynu delfínů a dalších mořských živočichů. V oceánech se nalézá spousta látek, které ničí mořský život a mají i přímý dopad na lidi. Již v roce 1953 došlo k tomu, že kočky a ptáci na japonském ostrově Minimata onemocněli chorobou podobnou následkům dekomprese, a v důsledku toho zemřeli.

U lidí se pak začaly objevovat bolesti hlavy, ataxie, únava, poškození plodu a mentální poruchy. Nemoc postihla téměř 15 000 lidí, přičemž 3 500 osob zemřelo. Vládní vyšetřování ukázalo, že za vše mohly soli rtuti, které byly vypuštěny do řeky a nashromáždily se v sedimentech zálivu Minimata. Následně došlo k jejich metylaci a k přeměně na metylrtuť, vysoce toxickou organickou látku.

Čtěte také: Brela a znečištění moře

Likvidace vysoce toxického odpadu vždy způsobovala průmyslu a vládám těžkou hlavu. Velké množství odpadu se ukládá do barelů a pohřbívá v hlubokých vrtech nebo v opuštěných dolech. Část odpadu se spaluje a značná část se vypouští do moří. Dokonce i v případě, že se odpad, než se potopí do moře, ukládá do barelů, bude se lidstvo dříve nebo později s následky takového ukládání vypořádávat.

V oblasti Středozemního moře se ročně do vody vypouští více než 500 milionů tun kanalizačního odpadu. Jeden článek v časopise New Scientist zmiňuje, že „jak se zdá, pokusy zachránit silně znečištěné Středozemní moře jsou odsouzeny ke špatnému konci, stejně jako moře samo". Kanalizační odpad je pouze jedním z mnoha zdrojů znečištění, které toto částečně uzavřené moře ničí. Každý rok se do něj dostává 120 000 tun zpracovaných ropných látek, 60 000 tun detergentů, 100 tun rtuti, 3800 tun olova, 1 milion tun nezpracovaných ropných látek a 3600 tun fosfátů.

Na následky tohoto znečištění již uhynuly tisíce mořských savců a další stále umírají. Další problém spočívá v tom, že v takto znečištěném prostředí se daří určitým vodním rostlinám, například druhu Caulepra toxifolia, které mohou způsobit zhroucení celého původního místního ekosystému. V roce 1985 se země kolem Středozemního moře rozhodly, že se pustí do čištění moře a že svých cílů dosáhnou do roku 1995.

Trash Hero: Iniciativa pro úklid světa

Když jsem poprvé vstoupila do pražské základny Trash Hero v třípokojovém bytě, netušila jsem, proč se všude povalují žlutá trička a na zdech visí stejně žluté plakáty. Na svém prvním úklidu na Palmovce jsem se po práci hrabala v hlíně, vytahovala střepy lahví, z keřů trhala kusy starého igelitu a kutálela pneumatiky s další asi třicítkou dobrovolníků a dobrovolnic. Pak jsme šli na pivo.

Monika (M): My vytipováváme lokality pomocí dobrovolníků, kteří nám píšou o místech, která by potřebovala uklidit. Takové hlášení je jen prvním krokem, následují další aktivity, které se musí udělat: zjistit, co tam leží, komu pozemek patří, spojit se s radnicí, zajistit kontejnery a svoz, pozvat dobrovolníky a tak dál.

Honza (H): Typicky mi napíše učitel nebo učitelka, že by měli zájem o environmentální přednášku. Obvykle odpovídám, že pro ně rád přednášku udělám, pokud bezprostředně po přednášce uděláme se studenty úklid lokality v blízkosti školy, kterou si sami vytipují, a pokud se jejich škola zapojí do Ukliďme Česko a World Cleanup Day (Celosvětový úklidový den, letos 19. září. - pozn. red.). Většina škol tuhle formu spolupráce vítá.

H: Po pátém úklidu dobrovolník dostane žluté tričko. Zdá se, že to lidi motivuje, a když přibývají lidé v tričkách Trash Hero, je to pro nás ukazatel dlouhodobého zapojení. A pokud je někdo nadšený ještě víc, může se stát koordinátorem.

M: Na úklidech se nováčci obvykle ptají lidí ve žlutém tričku, co třeba udělat s jehlami a podobně. A láme se to v hospodě, kde si obvykle po úklidu povídáme. Typicky se ozve někdo z dobrovolníků s tím, že v okolí jeho bydliště je binec, ale není si jistý, že by sám úklid zvládl zorganizovat. Pak je tu někdo z našich zkušených organizátorů, který to novému organizátorovi pomůže krok po kroku uskutečnit.

H: Když vzniká základna v blízkosti nějaké už existující, jedou jim hrdinové pomoct. Snažíme se o to, aby byly základny soběstačné. Celorepublikově to zaštiťujeme spolkem Trash Hero Czech Republic, který řeší veškeré právní záležitosti nakládání s penězi. Jednotlivé základny s penězi neoperují. Celé Trash Hero je postavené tak, aby peněz bylo potřeba co nejmíň. Třeba rukavice a pytle se obvykle snažíme získat jako hmotný dar od obce.

H: Z původního týmu jsme zůstali už jen Roman ze Švýcarska a já. V současném organizačním jádru Trash Hero World je do deseti lidí a až na dvě výjimky jsme všichni neplacení dobrovolníci. První výjimka je Britka Seema, která je koordinátorka pro skoro celou jihovýchodní Asii, dělá obrovské množství administrativní práce, rozumí počítačům a programování, právu, dřív psala pro BBC a vzala si Thajce, takže píše a mluví thajsky. Takového člověka si chceš udržet. A protože má dvě děti, které musí živit, rozhodli jsme se jí dát plat. Druhá placená pozice je Reema, koordinátorka pro Indonésii, kde máme už přes 50 základen.

M: Bavíme se o zhruba sto sedmdesáti základnách v patnácti zemích. Aktuálně číslo dobrovolníků překročilo tři sta tisíc lidí, z toho sto tisíc dětí, organizovaných úklidů bylo více než deset tisíc. Na webu Trash Hero World každého půl roku aktualizujeme i množství sebraného odpadu.

H: Ne, naopak jsme extrémně nebyznysoví. Máme filosofii, že čím míň peněz, tím líp. Abychom to všichni dělali pro dobrou věc, a ne pro peníze.

H: Myslím, že celá ta myšlenka, že je nutné s odpadky v moři a na plážích něco dělat, visela ve vzduchu už dlouho. Chtěl jsem jen něco vrátit přírodě.

M: Bez toho bych se k celému ekologickému životu asi nedostala. Často je to u nás doma tak, že Honza se pro něco nadchne, já to odmítnu, a pak se to nakonec stane po jeho a je to skvělý. Takže takhle my fungujeme (smích). Stejně tak Honzík v roce 2017 vyslovil, že by bylo skvělý, kdybychom doma nakupovali bez obalu. A já na to, že se zbláznil, že nebudu na Ípák jezdit nakupovat mouku. No a neskončilo to jen u mouky.

H: Nejvíce spolupracujeme s Ukliďme Česko, iniciativou Zálohujme a s INCIENem.

H: Nám se povedlo udělat ze sbírání odpadků něco, co může být sranda. A taky nikoho neobviňujeme, neukazujeme prstem. Prostě jdeme ven sbírat odpadky, které tam nechceme. Celým tím procesem se nese pozitivní nálada. Potkáš fajn lidi a je z toho hezký výlet nebo procházka.

H: Musel bych si najít něco jiného, do čeho bych investoval energii. Trash Hero má v mém životě nezastupitelnou úlohu pocitu smysluplnosti. Být instruktor nádechového potápění mě baví a taky mě to živí, ale samo o sobě to nemá hlubší smysl.

M: Dělám to vlastně pro sebe, protože vytváření menšího množství odpadu mi zapadá do života. Ochranu životního prostředí z pohledu politiky řešit nechci, nerozumím tomu. Ale na uživatelské úrovni jsem hrozně spokojená.

H: Moc by se mi líbilo, kdybychom mohli spolupracovat s nějakou chráněnou dílnou, která by uměla využít starý polystyren. Ale důvod, proč je to celé tak pěkné, je ten, že Trash Hero dělá každý mírně po svém. Je to jako hrát si spolu na pískovišti, kde platí pár základních pravidel: třeba že budeme slušní a pozitivní, nebudeme nikoho obviňovat a nikomu nadávat, ale v rámci těchto velmi volně nastavených mantinelů je prostor vymýšlet další věci.

tags: #moře #vyplavilo #tuny #odpadků #příčiny

Oblíbené příspěvky:

• Výpočet emisí CO2
• Definice a souvislosti: Emise, Sirene a Zářením
• Recept na recyklaci papíru
• Jak vybrat koš na papír
• Aktivity pro děti v přírodě