Nakládání s odpady živočišného původu v České republice

Při výrobě a zpracovávání potravin živočišného původu vzniká odpad, se kterým se musí zacházet tak, jak ukládá zákon.

Například řeznictví nebo obchod s potravinami musí odpady živočišného původu, což jsou odkrojky masa, kosti, kůže, vnitřnosti, ale třeba i prošlé sýry, mléčné výrobky, ukládat do speciálních nádob.

Do těchto nádob by neměli mít přístup nepovolaní lidé a tyto odpady se také nesmějí používat ke krmení zvířat, pokud to nepovolí místně příslušná krajská veterinární správa nebo Městská veterinární správa v Praze.

Takové odpady se jinak posléze musejí likvidovat tak, že se odváží do asanačního podniku, kde se neškodně odstraní, anebo se musí tento odpad odvézt na skládku.

Podmínky pro nakládání s odpadem živočišného původu podrobně stanoví nařízení č. 1774/2002.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

Nakládání s odpadem kontrolují orgány státního veterinárního dozoru tak, že se zaměřují na to, jak je zajištěna likvidace, na nádoby, odvoz a výkaznictví, tedy produkci odpadů a potvrzení o jeho likvidaci.

Pokud má někdo pochybnosti či podezření, že se s odpadem živočišného původu nenakládá tak, jak se má, je vhodné, aby kontaktoval místně příslušnou krajskou veterinární správu.

Projekt "Třídím gastro"

K projektu „tridimgastro.cz“ se připojila další šestice měst Olomouckého a Moravskoslezského kraje: Krnov, Kopřivnice, Uničov, Litovel, Slatinice a Mohelnice se v září připojily k projektu „tridimgastro.cz“ společnosti Energy financial group (EFG).

Obyvatelé tak získali možnost třídit kuchyňský odpad do nových recyklačních nádob.

Společnost EFG, která službu poskytuje, zajišťuje obcím a firmám v ČR kromě svozu i ekologickou recyklaci tohoto odpadu, který se v jejích specializovaných zařízeních v Rapotíně a Vyškově využívá pro výrobu nízkoemisního tepla, elektřiny a biometanu.

Čtěte také: Efektivní třídění odpadu v Mníšku pod Brdy

Města Krnov, Kopřivnice, Uničov, Litovel, Slatinice a Mohelnice svým připojením k projektu „Třídím gastro“ společnosti EFG nejen přispějí k produkci obnovitelného zdroje energie, ale zároveň se tímto krokem připravila na chystané legislativní změny, které budou městům a obcím ukládat povinnost třídit biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu.

Tyto změny mají vést k lepšímu nakládání s odpady, minimalizaci škodlivých dopadů na životní prostředí i k maximální výtěžnosti využitelných složek odpadu.

Pro města a obce bude další výhodou také úspora za stoupající skládkovací poplatky.

„Třídění odpadu je jedna z mála činností, kterou může pro životní prostředí udělat každý z nás.

Odpad je možné vhazovat do speciálně upravených hnědých popelnic o objemu 120 l.

Čtěte také: Skládka a odpady s.r.o. - Co potřebujete vědět

Nádoby jsou určeny pro tepelně upravené i neupravené zbytky potravin rostlinného i živočišného původu, prošlé potraviny, maso, mléčné výrobky, pečivo, cukrovinky, čaje či kávovou sedlinu.

Popelnice nejsou jen vysypávány, jak je běžné u komunálního odpadu, ale jsou na místě vyměněny za prázdné a vyčištěné nádoby.

Navíc mají gumové těsnění a přítlačnou klapku zabraňující šíření zápachu, což v praxi podle starostů funguje i jako štít proti hlodavcům, kteří jinak podobná místa rádi navštěvují.

Takto vytříděný odpad se namísto skládkování odváží do bioplynových stanic EFG Rapotín BPS a EFG Vyškov BPS, kde se z něj vyrábí nízkoemisní elektrická energie, teplo a biometan.

Nové legislativy a s ní spojené povinnosti gastroodpad oddělovat od komunálního odpadu se však obce a města nemusí obávat.

Zapojení do projektu „Třídím gastro“ společnosti Energy financial group, která službu nabízí jako jediná v republice, jim zajistí komplexní sběr a ekologickou likvidaci gastroodpadu na klíč, a to jak po technické, tak legislativní stránce.

Kategorie živočišného odpadu

Živočišný odpad můžou být zbytky třeba z provozu masokombinátů, můžou to být zbytky jídel, můžou to být uhynulá zvířata.

Je to celá škála, která byla původně definovaná nějakým zákonem 1774 jako vedlejší živočišné produkty.

Nicméně, abychom si to ještě upřesnili, tak v dnešní době tohle to celé bylo nahrazeno novým zákonem o odpadech, kam se vlastně promítly všechny tyto definice a v současnosti tohoto celou problematiku řídí tento zákon o odpadech, který je v platnosti veřejnosti v posledních rocech.

Co se týká obcí, tak asi nejúžitnější pro ně je to, co se nazývá takzvaný biologicky rozložitelý odpad z kuchyní a stravování.

To je asi to, co je v rámci těch obcí a to, co dneska je předpisem, že by se i od občanů mělo rozdělovat a separovat v rámci diversifikace popelnice.

Jako máme na sklo, jako máme na plasty, jako máme na papír, tak jsou tam popelnice na ten odpad.

Pání Vese o tom živočíšném odpadu, který je jeden z částí toho živočíšního odpadu, je samozřejmě to, co se lidově nazývá gastroodpad.

Samozřejmě v rámci toho živočíšnémho odpadu, když budou mít pracovatelské popelnice v jatkách, tak jsou to zbytky vnitnosti té další živočišního odpadu.

Ten živočíšní odpad, jak jsem řekl, je rozdělený do třech kategorií.

Ta jedna první kategorie, která se pak řeší veterinárním zákonem, která se nedá zpracovávat, to jsou třeba uhynulá zvířata, u kterých není jistý původ a tak dále.

Ty lidi se musí odvízt do kafelérní stanici a tam zpracovat v kafelérní stanici.

S tím se není možné.

To samé třeba gastroodpad z maků, z letadel, kde je nějakej mezinárodní, kdy přijíhajou se zahraničí, nejsme schopni zanifiovat původ toho gastroodpadu.

Další jsou tam rozdělené dvě skupiny, které se definují, veterinár je definuje na základě pastějířníků jako krev, střeva a podobně.

Tomu se říká kategorie dvě a kategorie tři.

Oba tyto kategorie pro své zpracování a pro jakékoliv další využití potřebují, aby prošly takzvanou hygienizací.

Hygienizace spočívá v tom, že tento subtrát musí být nejdřív mechanicky degradován na velikost částic nevětší než 12 mm a poté musí projít termickou sterilizací nebo pasterizací při teplotě 70 stupňů po dobu 60 minut.

Takto zpracovaný odpad se může využívat jako subtrát pro bioplynové stanice a může být energeticky využitý.

Podle rozboru, tyto odpady mají relativně velkou výtěžnost v rámci tvorby jako bioplynů a jsou výtání pod ten provostím bioplynových stanic.

To je pro zajímavost když to porovnáme třeba s energetickou hodnotou třeba se směstným komodálním odpadem, tak jak to asi stojí když se to bude transformovat na bioplynu?

Směstný komodální odpad?

Já bych to spíš porovnal například s hověřím hnojem nebo s kukuřicí.

Můžeme říct, že ten gastroodpad má dvou až trojnásobnou vyšší hodnotu tvorby bioplynů.

V záležnosti jaký je obsah.

Čímž jsou tam nějaké složky, které obsahují cetyku a podobné věci, tak ta výtěžnost je vyšší.

Zpracování živočišného odpadu a legislativa

Jak se vůbec ten životičný odpad dá spracovat?

To je jeden z prvků, který je v novalizaci současného zákona.

Je tam ještě dvě odpadové číslo.

Problematika, která dnes nějakým svůj způsobem řídí na tu problematiku odpadů, tak je zaprvé zákon o odpadech 541 z roku 2020 a pak je provádějící hvěhlářka 273, 21 a hvěhlářka 8, 2021.

Ta hvěhlářka 8 to je list, to je kategorizace odpadů, kde jsou přidělny odpadů čísla.

tags: #moser #odpady #zivocisneho #puvodu

Oblíbené příspěvky:

• Vliv sekání trávy na životní prostředí
• Nakládání s komunálním odpadem v Praze
• Environmentální poradenství - co byste měli vědět
• Inspirace přírodou u Dvořáka
• Materiály pro odpadkové koše