Možné důsledky znečištěné ruské ropy

Ruská ropa proudící do Evropy byla v druhé polovině dubna znečištěna vysokou hladinou organických chloridů. Odhaduje se, že část kontaminované ropy může obsahovat až několik stovek částic na jeden milion (ppm) organického chloridu, který je korozní a může poškodit jak potrubí ropovodu, tak rafinerie.

Rozsáhlé řešení bude zahrnovat pomalé přidávání znečištěné ropy do dodávek čisté suroviny, aby se rozředila kontaminace, a tisíce železničních vozů, které budou přesouvat ropu na jiná místa v Rusku. „To je obrovský logistický problém,“ řekl agentuře Bloomberg Haines. „Je to jeden z největších ropovodů, který vede do Evropy.

Jedna větev ropovodu má být uvolněna přesunem zhruba 400.000 tun znečištěné ropy do skladů v Maďarsku, na Slovensku a na Ukrajině, aby bylo možné obnovit tok ropy. Podle ukrajinského provozovatele ropovodu by to mohlo znamenat, že čistá ropa dorazí do Evropy do 18. Současně ruská železniční společnost pomáhá odvést část ropy z Běloruska vlakem. Nicméně podle analytičky Facts Global Energy Dory Polgarové železnice nemá dostatek vozů, které by byly schopné odvézt dostatek ropy z ropovodu. „Kapacita železnice je omezená,“ uvedla Polgarová.

Vlády jednotlivých zemí, které jsou odběrateli ruské ropy, také uvolňují strategické rezervy, aby jejich rafinerie měly náhradu za kontaminovanou ropu. I přes uvolnění těchto zásob však budou rafinerie nucené získat ropu také z jiných zdrojů, zvlášť po moři. „Musíte kontaminovanou ropu buď dostat do skladu, aby odkapávala do vaší rafinerie, nebo, pokud nemáte skladovací prostory, ji odvézt,“ dodal analytik Wood Mackenzie Jonathan Leitch. „Pak se musíte ptát: můžete dostat dostatek ropy do rafinérie, abyste ji udrželi v chodu?

Rafinerie v Polsku a Německu zastavily odběr ruské ropy, kterou odebírají přes severní trasu ropovodu Družba. Zvýšené množství organického chloridu v ropě, která by při zpracování mohla poškodit rafinerie, zjistilo minulý týden Bělorusko. "Dostali jsme dopis od polského provozovatele (ropovodu Družba), že rafinerie v Polsku a Německu nemohou přijímat a zpracovávat ropu s takovými ukazateli," řekl agentuře Belta hlavní inženýr společnosti Gomeltransněfť Andrej Verigo. Ruská ropa zatím stále bez omezení teče přes Bělorusko na Ukrajinu. Podle agentury Reuters, která se odvolává na dva nejmenované zdroje, zastavila dodávky ropy i Česká republika.

Čtěte také: Sběrný dvůr: řešení pro stavební odpad

Organický chlorid se používá ke zvýšení produkce ropy. Před transportem je ho potřeba od ropy oddělit. Obvyklé limity chloru se pohybují kolem tří částic na jeden milion (ppm). "Sloučeniny chlóru ohrožují korozí jak ropovody, tak zařízení rafinerií. U nich může být poškození mnohem rychlejší, protože pracují s vysokými teplotami. Podle Bruny může i velmi málo chlóru kontaminovat obrovské množství ropy. "Problém je, že zatím není vůbec jasné kolik ropy je znečištěno a kde k tomu došlo. Ropa, která už se do trubek dostala se musí na jiné straně odebrat. Podle ruského deníku Vedomosti došlo ke znečištění chlorem v úseku mezi městem Samara a Unecha. V tomto regionu ale působí desítky ropných firem, ať už jde o ropné giganty Rosněft a Lukoil, ale i malé regionální těžaře.

Česko má kritické zásoby ropy a pohonných hmot na celkem 83,7 dní, což je pod požadovaným limitem, který je 90 dní. O případném uvolnění rezerv může rozhodnout vláda. Její ředitel Pavel Švagr na pondělí svolal poradní skupinu, kde jsou zastoupeni všichni velcí hráči na trhu s pohonnými hmotami. "Chceme mít podrobné informace o aktuálních dodávkách do České republiky. Podle informací společnosti MERO ČR by měl být výpadek vyřešen v řádu dnů. Kromě Družby je ropa do České republiky přepravována také přes ropovod IKL, napojený na ropovod TAL. „Jeho kapacitu se minulý měsíc podařilo mírně navýšit. Nyní naše vláda připravuje další projekt navýšení ropovodu TAL, aby se Česko od ruské ropy mohlo odpojit úplně,“ dodává ministr Síkela. Primárně je ropa z Družby využívána v rafinérii Litvínov, ropovod IKL dodává ropu hlavně do rafinérie v Kralupech nad Vltavou.

Příjmy Ruska z vývozu ropy kvůli znečištění suroviny v ropovodu Družba za první dva týdny měsíce května klesly asi o jednu miliardu dolarů (23,1 miliardy Kč). Vyplývá to z propočtů agentury Reuters. Konečné náklady související se znečištěním ropy budou podle ekonomů mnohonásobně vyšší než propad příjmů.

Organické chloridy, které znečistily ropu, jsou sloučeniny používané v ke zvýšení těžby z ropných polí a ke zrychlení toku ropy. Než se ale ropa dostane do ropovodu, je potřeba z ní tyto sloučeniny odstranit, protože mohou poškodit rafinerie. Aby teď ropovod znovu fungoval, je nutné z něj odstranit znečištěnou ropu a uskladnit ji. Pak se dá surovina zředit s čistou ropou. Obchodníci odhadují, že tento proces pro veškerou kontaminovanou ropu v ropovodu Družba může stát desítky milionů dolarů.

Další ekologické katastrofy v Rusku

Rusko se potýká s další ekologickou katastrofou. Na pobřežích kamčatské oblasti se objevují mrtvá mořská zvířata. Plavci a surfaři si stěžují na zdravotní obtíže způsobené pobytem ve vodě. Místní obyvatelé si prvních problémů všimli před zhruba třemi týdny. Lidé, kteří přišli s mořskou vodou do kontaktu, si stěžovali na rozmazané vidění, štípání v očích a bolesti v krku. Následně se na pobřeží začala objevovat mrtvá zvířata. Vzorky vody potvrdily zvýšené hladiny fenolů i ropných produktů.

Čtěte také: Test ekologického steliva

Zástupci Greenpeace odebrali ve vodách u Chalatyrské pláže několik vzorků, které prokázaly významné zvýšení hladin ropy a fenolů. „Míru kontaminace se zatím nepodařilo určit, ale skutečnost, že se po délce celého pobřeží objevují mrtvá zvířata, jen potvrzuje závažnost situace,“ prohlásila organizace ve svém vyjádření. Příčina katastrofy zatím není zřejmá. Podle úřadů v oblasti v nedávné době nebyly hlášeny nehody ani únik ropy. Ruská zpravodajská agentura TASS uvádí, že podle jejích zdrojů za ní stojí únik z ropného tankeru. Místní hydrometeorologický ústav uvedl, že za vyplavením stovek mrtvých živočichů může stát bouře, která oblast zasáhla na přelomu měsíce.

Ochránci se však domnívají, že by za katastrofou mohl být únik pesticidů z nedalekého utajeného zařízení. „Takové škody mohou jen sotva být důsledkem bouře či znečištění vody ropou,“ prohlásil Alexej Knižnikov ze Světového fondu na ochranu přírody. Podle něj za znečištěním s největší pravděpodobností stojí látka rozpustná ve vodě.

V Rusku nejde o první letošní katastrofu. V červnu uniklo z elektrárny u města Norilsk více než dvacet tisíc tun paliva, které se vylilo do řeky. Úřady se o situaci dozvěděly až po dvou dnech, což rozlítilo prezidenta Putina.

„Jakákoli ropná nebo petrochemická skvrna v těchto vodách může mít vážné následky. Je pravděpodobné, že bude poháněna převládajícím větrem a proudy (které se nyní pohybují na severovýchod) a za současných povětrnostních podmínek bude pravděpodobně velmi obtížné ji zadržet. Pokud se dostane na břeh, způsobí znečištění pobřeží, které bude velmi obtížné odstranit. Případný dopad na životní prostředí bude záviset na typu uniklé ropy. Těžké zbytkové topné oleje budou mít tendenci způsobovat viditelnější škody než rafinované frakce a lodní plynový olej, které budou mít tendenci se poměrně rychle rozptylovat a rozpadat. Vzhledem k potenciálu významných dopadů na životní prostředí by se po záchraně posádky měla pozornost soustředit na snahu minimalizovat další únik, pokud je to možné. Pokud se lodě potopí, pak existuje možnost úniku ropy a petrochemikálií v delším časovém úseku," říká Dr.

Stínová flotila a znečišťování evropských vod

Navzdory sankcím ze strany Západu plavidla napojená na Rusko pokračují ve znečišťování pobřeží evropských zemí ropou unikající ze zastaralých tankerů. Situace podle bruselského webu Politico podtrhuje neschopnost západních struktur zkrotit takzvanou stínovou flotilu ovládanou Moskvou.

Čtěte také: Problémy s vypouštěním myčky? Řešení zde!

Podle společného vyšetřování neziskové novinářské skupiny SourceMaterial a Politica v uplynulém roce nejméně pět tankerů z ruské flotily pokračovalo v plavbě evropskými vodami bez potíží poté, co znečistilo evropské vody ropnými skvrnami. Dvě z těchto plavidel byla před vypuštěním ropných skvrn sankcionována Británií. Tato nová odhalení, která vycházejí ze satelitních snímků neziskové organizace SkyTruth v kombinaci s údaji z platformy Kpler, navazují na vyšetřování Politica z roku 2024, které dokumentuje úniky ropy z plavidel ruské stínové flotily.

Odhalení poukazují na obtíže, kterým čelí západní vlády při omezování ruského vývozu ropy a minimalizaci rizika ekologické katastrofy ve svých vodách. Podle lotyšského ministra energetiky Kasparse Melnise jde o velký problém. "V tuto chvíli máme velké štěstí, že nedošlo k žádné ekologické katastrofě," dodal.

Odborníci varují, že zchátralý stav tankerů zvyšuje pravděpodobnost nehod a kolizí. Nejasné vlastnictví těchto plavidel navíc znemožňuje efektivní sledování a kontrolu ze strany západních úřadů. Podle námořní analytické společnosti Lloyd's List Intelligence čítá tato stínová flotila nyní 1300 plavidel.

Odstranění následků rozsáhlé ropné katastrofy způsobené podobným tankerem by mohlo stát až 1,4 miliardy eur, odhaduje ve své analýze think tank Centrum pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA). Pokud by se viníka nepodařilo vypátrat, náklady by pravděpodobně hradili evropští daňoví poplatníci.

Podle vedoucí CREA Isaaca Leviho to v praxi to znamená zařadit na černou listinu více rafinérií, které odebírají ropu z ruských tankerů spojených s ropnými skvrnami. Pobřežní stráž by také podle Leviho měla zadržovat plavidla, která v minulosti způsobila ropné skvrny, jsou provozována bez platného pojištění nebo plují pod falešnou vlajkou.

Úniky ropy v Rusku: Běžná realita

Úniky ropy jsou v bývalém Sovětském svazu každodenní realitou. Nejde jen o velké ekologické katastrofy, jako tomu bylo loni v arktické oblasti u města Norilsk. Jedná se o řadu menších incidentů, kdy do okolní přírody unikne větší množství suroviny než 159 litrů, tedy jeden barel.

Ruské ministerstvo přírodních zdrojů a ekologie evidovalo v roce 2019 takových úniků přes 17 tisíc, většinou kvůli starému potrubí. V průměru každých 30 minut tak dojde k nechtěnému úniku ropy. Web německé televize Deutsche Welle dodal, že ve srovnání se západními zeměmi, kde se těží ropa, je to výrazně více. Ve Spojených státech v roce 2018 zaznamenal Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) takových incidentů 137. V zemi rozkročené mezi Evropou i Asií to je způsobeno hlavně stárnoucím systémem ropovodů, které patří mezi nejdelší na světě a měří 55 tisíc kilometrů. Většina trubek pochází z éry Sovětského svazu.

Více než polovina úniků ropy je způsobena právě zastaralou infrastrukturou, přiznalo ruské ministerstvo. A také zabezpečení ropných vrtů na severu Ruska není vždy v perfektním stavu.

Podle ní ročně firmy ušetří až tři miliardy dolarů na tom, že nemodernizují svá zařízení a ledabyle kontrolují potrubí. Snižují si tak výrobní náklady na těžbu ropy.

Greenpeace udává, že firma Rosněfť zaznamenala v roce 2018 4253 úniků ropy, Lukoil 1508. Západní konkurence udává řádově méně nehod. Exxon 333, Royal Dutch Shell 203, BP 127.

Role sociálních sítí: Alexej Knižnikov, jenž se specializuje na environmentální dopady ruského ropného průmyslu ve Světovém fondu na ochranu přírody (WWF), tvrdí, že se situace lepší alespoň častějšími informacemi o únicích ropy od novinářů i místních obyvatelů, kteří o nich stále více píší hlavně na sociálních sítích.Ani loňskou ropnou havárii u Norilsku, kdy se do okolních řek dostalo celkem 17 500 tun ropného paliva ze zrezivělé nádrže, tak nebylo možné ututlat. Těžařská společnost Nornickel sice několik dní mlčela, ale obrázky ropné katastrofy se už na sociálních sítích a posléze v médiích rozšířily natolik, že havárii musel řešit i vládce Kremlu Vladimir Putin. Těžař niklu a mědi musí zaplatit pokutu ve výši 2,6 miliardy dolarů, což je nejvyšší pokuta za poškození životního prostředí udělená v historii Ruska.

Havárie v Kerčském průlivu

Mazut uniklý ze ztroskotaných tankerů v Kerčském průlivu patrně kontaminoval až 200 000 tun zeminy. Tanker Volgoněfť 212 se v Kerčském průlivu rozlomil 15. prosince, zatímco tanker Volgoněfť 239 najel na mělčinu 80 metrů od břehu poblíž přístavu Taman. Jeden ze členů posádky zahynul. Více než 50 let stará plavidla vezla dohromady asi 9200 tun ropných produktů.

Na odstraňování znečištění pracují tisíce lidí. Podle ruských médií dosud mazut zamořil asi 50 kilometrů pláže. Odstraněno již bylo více než 17 000 tun kontaminovaného písku, napsal v neděli na Telegramu gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv.

Podle zpráv ochránců zvířat již odklízecí čety nalezly téměř 1000 ptáků pokrytých mazutem. Případný dopad na životní prostředí bude záviset na typu uniklé ropy. Těžké zbytkové topné oleje budou mít tendenci způsobovat viditelnější škody než rafinované frakce a lodní plynový olej, které budou mít tendenci se poměrně rychle rozptylovat a rozpadat. Vzhledem k potenciálu významných dopadů na životní prostředí by se po záchraně posádky měla pozornost soustředit na snahu minimalizovat další únik, pokud je to možné.

Rusko a energetická zbraň

S výjimkou jaderných zbraní je tou nejmocnější zbraní v arzenálu Ruska energie. Země patří k největším světovým producentům ropy a zemního plynu. Případný výpadek dodávek nelze v krátkodobém horizontu nahradit. Nutně by vedl k dalšímu růstu cen a zavedení opatření na omezení spotřeby.

Ještě před 15 lety byla spolupráce v dodávkách energetických surovin mezi Ruskem a Čínou úzká. Rusko se v době, kdy se mluvilo o „peak oil“, tedy o možném vrcholu těžby ropy, cítilo zřejmě silnějším partnerem v diskusi o změně situace. V červenci 2008 se ovšem cena ropy propadla z téměř 150 dolarů za barel na méně než 40 dolarů za barel. Ruským společnostem, které v předchozích letech mohutně investovaly, klesly zisky a ztížil se jim přístup k půjčkám. Čína vycítila šanci, a tak se rychle (už v únoru 2009) podařilo dosáhnout dohody o poskytnutí de facto úvěru na stavbu ropovodu Východní Sibiř - Tichý oceán. Tím dnes proudí do Číny zhruba 40 % z celkového množství do Číny dodávané ruské ropy, které bylo vloni celkem zhruba 580 milionů barelů, což z Ruska učinilo po Saúdské Arábii druhého největšího dodavatele ropy do Číny. Téměř všechna zbylá ropa putuje do Číny po moři.

Druhá šance Po krizi finanční přinesla další prohloubení rusko-čínských vztahů krize politická. Uvalení sankcí na Rusko kvůli obsazení Krymu v roce 2014 způsobilo, že přístup ruského těžebního sektoru k západnímu kapitálu se ještě zhoršil. Čína však dokázala ztracený kapitál nahradit výměnou za dodávky i zakázky. Sankce například usnadnily uzavření 20letých jednání o výstavbě plynovodu Power of Siberia. Zlom však přišel 21. května 2014, kdy Čína a Rusko uzavřely dohodu o nákupu a prodeji 38 miliard m3 ruského zemního plynu do Číny po dobu 20 let, jehož celková hodnota byla odhadnuta na 400 miliard dolarů. Plynovod byl spuštěn koncem roku 2019.

Dalším příkladem projektu, který umožnil realizovat spolupráci s Čínou, je terminál na vývoz zkapalněného plynu (LNG) na poloostrově Jamal. Čínské financování umožnilo společnosti Novatek dokončit projekt včas a bez překročení rozpočtu, přestože se na společnost Novatek i jejího hlavního akcionáře Gennadije Timčenka vztahují americké a evropské sankce.

Ruská závislost na vývozu do Evropy je tedy zatím stále značná. Výpadky evropských příjmů tak Moskvě v žádném případě dodávky do Číny nemohou v současné době vynahradit. Dopad by do jisté míry mohla Rusku ulehčit skutečnost, že ceny surovin výrazně stouply. Tedy i zisky z prodeje daného objemu jsou o to vyšší.

Ruská energetická zbraň v číslech

Rusko je dnes třetím největším světovým producentem ropy za Spojenými státy a Saúdskou Arábií. V lednu 2022 činila celková produkce ropy v Ruské federaci 11,3 milionů barelů denně (mb/d). Pro srovnání, celková produkce ropy v USA činila 17,6 mb/d, zatímco v Saúdské Arábii se těžilo 12 mb/d. Přibližně 60 % ruského vývozu ropy směřuje do zemí OECD a dalších 20 % do Číny.

V roce 2020 bylo Rusko druhým největším producentem zemního plynu po Spojených státech. Vytěžilo zhruba 637 miliard m3. Na vývoz šla více než třetina, zhruba 240 miliard m3. Zhruba 90 % tohoto množství šlo do Evropy, a to téměř výlučně prostřednictvím stávajících plynovodů.

Ruská vláda usiluje o to, aby se stala globálním dodavatelem zemního plynu; v roce 2020 schválila svůj nejnovější plán energetické politiky, který upřednostňuje rozvoj a diverzifikaci vývozu energie a usiluje o výrazné zvýšení investic do zkapalněného zemního plynu (LNG), zejména v arktické oblasti.

Konkrétně v případě zemního plynu je cílem strategie zvýšit vývoz LNG na úroveň nad 120 miliard m3, a pak až na 300 miliard m3 v roce 2035. Zvýšení kapacity vývozu LNG by Rusku umožnilo konkurovat na exportních trzích mimo Evropu. Závislost Evropy na dodávkách ruského plynu se v posledním desetiletí zvýšila. Spotřeba zemního plynu v regionu zůstala v tomto období celkově zhruba stejná, ale těžba klesla o třetinu a rozdíl vyrovnal zvýšený dovoz.

Tabulka: Produkce a vývoz ropy a zemního plynu v Rusku

tags: #mozne #dusledky #znecistene #ruske #ropy

Oblíbené příspěvky:

• Škola v přírodě: nezapomeňte na zdravotní dotazník
• Státy s vysokou prašností
• Sběrná místa Vyškov
• Postupy při CBRN událostech
• Co je ekologická valence?