Mravenec množivý: Ohrožený druh v České republice

Mravenec množivý (Formica polyctena) je v České republice hojný druh, který se vyskytuje po celém území, od nížin do hor. I přes svou relativní hojnost je důležité si uvědomit jeho roli v ekosystému a faktory, které by mohly jeho populaci ohrozit.

Popis

Délka těla dělnic je 6-9 mm, u královny 8-10 mm. Hlava je tmavohnědá s červenohnědými lícemi a přední částí. Tykadla jsou tmavě hnědá. Hruď je červenohnědá, někdy s nevýraznou tmavší skvrnou v přední části. Zadeček je tmavě hnědý až černý. Královna a samci jsou tmavší než dělnice. Celé tělo je pokryto velmi krátkými chloupky, které vytvářejí matný vzhled, hlava a hruď je téměř lysá.

Možná záměna

Záměna je možná s některými dalšími mravenci rodu Formica (v ČR 18 druhů). Zvláště podobný a stejně hojný je mravenec lesní (F. rufa). Ten má na hlavě a hrudi delší chloupky, kdežto mravenec množivý je má téměř lysé. K spolehlivému určení je však potřeba porovnání více jedinců z jednoho hnízda.

Biologie a ekologie

Mravenec množivý obývá zejména různé jehličnaté a smíšené lesy, jejich okraje, lesní světliny, paseky a okraje lesních cest. Staví si velké kupovité hnízdo, často ve starém pařezu z jehličí a jiného sypkého materiálu, nejčastěji na osluněném místě na kraji lesa, ale někdy tento druh zakládá hnízda i na tmavších místech v hustších lesích.

Hnízdo může mít v průměru i několik metrů a na výšku více než metr. Větší část hnízda je v podzemí. Nadzemní kupa je výborný termoizolátor a umožňuje mravencům přečkat chladné i teplé počasí, tak že se mravenci podle potřeby pohybují v různých patrech mraveniště. Často bývá více hnízdních kup u sebe. V kolonii může být dohromady až okolo milionu dělnic a několik stovek královen.

Čtěte také: Programy SEV Mravenec

Hnízdo zakládá většinou sama královna, která po vyrojení vyhledává hnízda mravenců Serviformica, které obsadí a použije dělnice k péči o své vajíčka. Někdy však královny zakládají společně s několika dělnicemi z mateřského hnízda hnízdo poblíž a vznikají tak propojená velká hnízda. Hromadné rojení probíhá obvykle od konce dubna do června.

Vajíčka jsou kladena do komůrek a dělnice je přenášejí podle počasí, do různých pater v mraveništi, tak aby měli ideální teplotu k líhnutí. Mravenčí larvy jsou krmeny nažvýkanou kořistí a kuklí se v komůrkách ve světle hnědých „papírových“ kokonech.

Jedná se o převážně dravý druh, který se živí zejména mrtvým i živým hmyzem, s oblibou ale také medovicí mšic, které často chrání a vydávají se za nimi i vysoko do korun stromů. Za potravou vyráží i několik desítek až stovek metrů v okolí hnízda.

Tito mravenci plní důležitou roli v lesních ekosystémech a díky své žravosti zkonzumují mnoho hmyzu a podílí se tak významně jako predátoři v potravním koloběhu. Sami jsou pak potravou různých druhů bezobratlých i obratlovců. Jejich velká kupovitá hnízda jsou biotopem mnoha specializovaných druhů bezobratlých (brouků, pavouků, štírků apod.), kteří je využívají jako kořisti nebo jsou na nich přímo závislí (tzv. synechtři), jiní jsou mravenci trpeni a mraveniště využívají jako úkrytu (tzv.

Chov mravenců v Zoo

V zoologických zahradách se chovají různé druhy mravenců, včetně mravence množivého. Cílem chovu je nejen ukázat návštěvníkům život mravenců, ale také přispět k ochraně ohrožených druhů. Péče o mravence v zoo zahrnuje:

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

• Čištění terária a udržování mikroklimatu.
• Krmení různými druhy potravy, jako je hmyz, medovice a cukerný roztok.
• Zajištění vhodného substrátu a prostředí pro stavbu hnízda.

Některé druhy mravenců, jako například mravenci střihači (Atta), pěstují na listech speciální houbu, která je jejich jedinou potravou. Jiné druhy, jako například mravenci krejčíci, si staví hnízda z živých listů, které spřádají pomocí larev.

Chov mravenců může být náročný, ale zároveň velmi zajímavý. Úspěchem je, když se kolonii daří a zvětšuje se. Důležité je také sledovat chování mravenců a přizpůsobovat jim prostředí a potravu.

Většina mravenců chovaných v zoo pochází z přírody. Známe u nich různé svatební lety. Královna s několika prvními dělnicemi pochází z přírody.

Někteří jiní mravenci, jako třeba Atty (mravenci střihači), to mají podobně jako včely. Ti se v podstatě upracují k smrti. Může to být několik týdnů, měsíc... některých královen to může být až klidně 20 let. kolem 10 - 15 let. U dělnic je to pak kolem dvou až tří let.

Existuje třeba nějaký mravenec, který by se v lidské péči chovat nedal? Jo, jsou takoví. Říká se jim ohniví mravenci. nájezdy pralesem a všechno za nimi zůstává mrtvé.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

tags: #mravenec #ohrožený #druh #v #čr

Oblíbené příspěvky:

• Dopady znečištění oxidem dusičitým
• Hodnoty emisí kotlů
• Typy a využití odpadkových košů
• Příčiny a řešení znečištění ovzduší
• Život zvířat v zimě