Noční mrazy mohou způsobit značné škody v zemědělství. V České republice se toto riziko objevuje zejména v období, kdy jsou plodiny nejvíce zranitelné.
Škody v ovocných sadech
Noční mrazy, které zasáhly Česko, způsobily první škody v ovocných sadech, zejména na kvetoucích meruňkách a broskvích. Ztráty jsou zatím jen lokální, ale sadaři zůstávají ve střehu - nebezpečí mrazů může trvat až do poloviny května. Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka je na přesné vyčíslení škod zatím brzy. Teploty klesaly až k minus pěti až šesti stupňům, nejvíce v západních a jižních Čechách. Jižní Morava, kde se meruňky pěstují ve velkém, dopadla zatím lépe. Přesto už ovocnáři zapalují parafínové svíce a využívají další metody obrany, i když jsou nákladné a efektivní jen ve zlomku sadů.
Loni způsobily podobné mrazivé noci historicky nejnižší úrodu za posledních 100 let. Ovocnáři přišli o 65 % produkce a ztráty dosáhly 1,3 miliardy korun. Letos je sice vegetace oproti loňsku o něco pomalejší, ale hrozba zůstává.
Vliv mrazu na řepku ozimou
Rostliny ozimé řepky v závislosti na odrůdě, růstovém a vývojovém stavu a stupni otužení snášejí mrazy -15 až -20 °C, pod sněhovou pokrývkou i větší. Většina listové plochy sice odumírá již při teplotách -7 až -15 °C, ale kořenový systém dobře vyvinutých rostlin a krycí listy vegetačního vrcholu snesou i nižší teploty vzduchu. K holomrazům jsou o -2 až -4 °C citlivější nedostatečně vyvinuté, slabé rostliny a porosty přehnojené dusíkem.
Vyhynutí řepky v zimním období je výsledkem působení více faktorů, které vyvolávají v tomto období poškození porostů. Jedná se o extrémně nízké teploty, často holomrazy, působící většinou společně s vysušujícími větry. Odolnost vůči nízkým teplotám získává řepka v podzimním období. Největší škody způsobené vyzimováním nevznikají v letech s extrémně nízkými teplotami, ale v letech s častými změnami teplot v zimě, a to zejména v předjaří. Střídání teplejších dnů s mrazivými je mnohdy ještě nebezpečnější než dlouhodobé mrazy.
Čtěte také: Fakta o ochraně Arktidy
V předjarním období je vhodné zjistit, jak porosty ozimé řepky přezimovaly. Obzvlášť je to důležité, když během zimy klesala teplota hluboko pod bod mrazu a pole nebyla chráněna sněhovou pokrývkou nebo když během zimy docházelo k opakovaným výkyvům teplot. Včasné informace o životaschopnosti ozimé řepky jsou důležité pro rozhodnutí, zda takový porost ponechat a posílit oslabené rostliny vhodným přihnojením a dalším ošetřením nebo zaorat a shánět náhradní osivo. Musíme se především soustředit na stav kořenového systému, vegetačního vrcholu, počet životaschopných rostlin a na další kritéria, jako je výskyt chorob - konkrétně fomové hniloby. Optimální počet rostlin po přezimování by měl být cca 40-60 ks/m2 (minimální alespoň 15 ks/m2).
Během teplé zimy kořeny řepky přijímají živiny a rostou. K tomu jim stačí 2 °C v půdě. Jejich hmotnost se během zimy může zvýšit 3× i více. Včasné obnovení jarní vegetace a nízké teploty vzduchu a dostatek vláhy podporují rychlejší růst listové plochy a poměrně pozdější přechod do generativní fáze. To jsou jedny z hlavních pozitivních výnosotvorných vlivů počasí. Naopak pozdní zahájení vegetace a nástup relativně vysokých teplot při nedostatku vláhy (a přijatelného dusíku) podstatně snižují počet plodných větví, a tím i šešulí.
Po prohlídce porostů bude důležité včasné přihnojení dusíkem, případně i ošetření fungicidy a stimulátory růstu (na počátku dlouživého růstu), např. na bázi nitrofenolátů, na překonání stresu a podporující regeneraci. Při (časně) jarním regeneračním hnojení dusíkem je třeba zvážit (podle zásobního hnojení a půdní zásoby) i doplnění dalších chybějících živin, zejména hořčíku, síry a bóru, protože základním předpokladem efektivního využití dusíku z aplikovaných dusíkatých hnojiv je vyvážená výživa řepky i všemi dalšími hlavními živinami a stopovými prvky. Stále platí, že včasná březnová dávka N je pro výnos semene rozhodující. První dávka u ozimé řepky podpoří regeneraci kořenového systému a listového aparátu. Zvláště po tuhé zimě se silným opadem listů má přihnojení význam provést co nejdříve, když to půdní a povětrnostní podmínky umožní, protože řepka začíná regenerovat již při 1-2 °C. Avšak v případě možnosti návratu zimy je vhodné regenerační dávku rozdělit na dvě. Celková dávka dusíku u výnosově nadějných porostů by měla na jaře být 180-220 kg N/ha s výnosovým předpokladem 4-4,5 t/ha. To platí pro nadějné porosty s hustotou 30-40 rostlin/m2.
Také na síru je řepka hodně náročná. Síra je přijímána rostlinami převážně jako aniont SO42- z půdy. Jednou tunou výnosu řepka odčerpá z půdy průměrně 18 kg této živiny. Asi polovina z tohoto množství je v semenech. Celková dávka síry by se měla v jarním období pohybovat v rozmezí 20-60 kg/ha v závislosti od obsahu síry v půdě.
Ochrana ozimých obilnin
Největší odolnost mrazům (mrazuvzdornost) má žito ozimé (-25 až -30 °C), tritikale ozimé (až -20 °C), pšenice ozimá (-15 až -20 °C), ječmen ozimý (-12 až -15 °C). Při větším poškození porostu je někdy nutné porost zaorat a provést náhradní osev.
Čtěte také: Život ledních medvědů v přírodě
Vegetační období se během posledních dvaceti let (podle oblastí) prodloužilo o 15-25 dní. Setí ozimů na podzim loňského roku (2020) vzhledem k přeháňkovému počasí v září a deštivému říjnu a listopadu bylo dosti problematické. Také v důsledku pozdější sklizně kukuřice a cukrovky, po kterých se běžně minulé roky pšenice sela, se některé plánované plochy ani neosely. Časně zaseté porosty v září, na nepřemokřených lokalitách, byly na podzim v dobré kondici a měly 2-3 odnože. Avšak i na těchto honech v místech s vyšším zamokřením jim (zejména u ozimého ječmene) žloutly listy a v místech s trvalejším zamokřením měly jenom 2-5 listů. Obilniny z pozdnějších výsevů vzcházely během teplejšího listopadu a prosince. Většinou byly (pro znemožnění podzimní aplikace herbicidů) slabě až středně zapleveleny.
Regenerační hnojení urychluje regeneraci rostlin a zároveň je velmi účinným opatřením k nastavení optimální hustoty porostu. Slabší porosty, které jsou po zimě ve fázi 1 až 3 listů, budou vyžadovat vyšší dávku regeneračního hnojení v ledkové (dusičnanové, nitrátové) formě (NO3-) na podpoření a urychlení odnožování. A ihned, jakmile to půjde, bychom měli aplikovat CCC, případně společně i s mikroprvkem manganem, na další posílení odnoží. V případech slabších, opožděných nebo poškozených porostů, kde je potřeba podpora tvorby jarních odnoží a zároveň regenerace kořenové soustavy se doporučuje aplikovat Aucyt Start, Atonik, LignoAktivátor případně i jiné regulátory růstu. Naopak pro dostatečně odnožené porosty s rostlinami se 3-4 silnými odnožemi a počtu rostlin 250-350/m2, jestliže nechceme výrazněji podpořit další odnožování, používáme hnojiva nejlépe s amidickou (močovinovou) formou dusíku (NH2+ ). Dávka by měla udržet stávající stav a dále již porost nezahušťovat nadměrným množstvím jarních odnoží. Přitom je důležité, aby se dusík v amidické formě dostal až ke kořenům rostlin. Amoniakální forma dusíku (NH4+ ) v porovnání s nitrátovým dusíkem je již přijatelná i při nižších teplotách a zabudování do rostlin je energeticky méně náročné. Čím dříve začneme s regeneračním hnojením (1. polovina března), tím více používáme hnojiva s amonnou a amidickou formou dusíku, zatímco při pozdějším a rychlém nástupu jara upřednostňujeme ledky.
Zaplevelené porosty bude nutné co nejdříve (podle stavu pozemků) ošetřit proti plevelům herbicidy s ohledem na spektrum plevelů a možnosti použití za nízkých teplot. Dávku herbicidu musíte upravit podle velikosti plevelných rostlin. Porosty, kde přetrvává zaplevelení pcháčem, šťovíkem a případně dalšími vytrvalými plevely, bude vhodné ještě ošetřit později některým z herbicidů s účinnou látkou: 2,4-D, clopyralid, MCPA aj. Maximální herbicidní účinnosti dosáhneme při aplikaci na plevele ve fázi listové růžice až do výšky 20-30 cm pcháče a při teplotách nad 12 °C.
Na některých lokalitách s déletrvající sněhovou pokrývkou, může dojít i k vážnějšímu poškození porostů ozimých obilnin sněžnou plísňovitostí obilnin (plíseň sněžná). Jedná se o chorobu, která ohrožuje porosty během zimy i v časném jaru a může podstatně přispět k jejich vyzimování. Ještě výraznější poškození mohou být u okrasných trávníků. Původcem této choroby je fytopatogenní houba Monographella nivalis (syn. Fusarium nivale, anam. Microdochium nivale), která napadá obilniny a trvalé travní porosty. Pohlavní stadium houby se vyskytuje v průběhu zimy a na jaře na posklizňových zbytcích. Tato houba může působit špatné klíčení osiva a vzcházení rostlin. Houba však může vyvolat odumírání rostlin již na podzim. V předjaří se pak na listech napadených rostlin vytváří bílý až narůžovělý (lososový) povlak houby. Napadené rostliny mají také slabší kořenový systém a postupně odumírají - jednotlivě, případně i celé skupiny. Důsledkem je mezerovitý a prořídlý porost. Napadení je silně podmíněno průběhem povětrnosti, zejména sněhovou pokrývkou, její výškou a zvláště nebezpečné jsou ledové krusty, pokud na porostech setrvává dlouhodobě vrstva mokrého sněhu nebo pokud sníh napadá na neumrzlou půdu. Také na jaře, po sněhových přívalech a nástupu teplot +4 až +6 °C, se může poměrně rychle namnožit. Škodlivost záleží na délce trvání těchto podmínek. Více poškozeny bývají husté porosty, a také porosty na hodně utužených půdách. Jedná se o dispoziční onemocnění, to znamená, že ani v případě infikovaného osiva nemusí dojít k odumírání rostlin, pokud nenastanou podmínky příznivé pro rozvoj patogena, tj. před zimou je porost dostatečně silný a v předjaří dlouho neleží sníh. Za dominantní je považován přenos půdou. V půdě houba saprofyticky přežívá na odumírajících rostlinných zbytcích. Hlavním obdobím nástupu epidemie je však zima a počátek jara, především pod sněhovou pokrývkou a na nezmrzlé půdě.
Především na ozimých ječmenech bývá výskyt této choroby doprovázen i výskytem tyfulové plísňovitosti obilnin (paluška travní, Typhula incarnata). Je to další z chorob, které se mohou podílet na vyzimování porostů ozimých obilnin. Napadá především porosty ozimého ječmene, napadena však může být i ozimá pšenice, případně ozimé žito a pícní trávy. Projevuje se na jaře po roztání sněhu. Napadené rostliny se vyskytují v řádcích nebo v hnízdech. Nejprve odumírají starší listy od špiček, přičemž mladší listy jsou úzké a tuhé, nápadně žlutě zabarvené. Při silném napadení může docházet i k odumírání celých rostlin, neboť je zničen kořenový systém. Typickým příznakem napadení touto houbou jsou v listových pochvách i na kořenech vznikající sklerocia. Sklerocia vznikají jednotlivě nebo ve shlucích, jsou červeně nebo hnědě zbarvená, 0,5 až 4 mm velká. Sklerocia přežívají na povrchu nebo v malé hloubce pod povrchem i několik let. Za vlhka a při teplotách 0-10 °C (září, říjen) vyrůstá ze sklerocií mycelium, které infikuje kořeny nebo nadzemní části vzcházejících rostlin. Infekci rostlin podporují teploty ... autor: Ing. Porosty, kde přetrvává zaplevelení pcháčem rolním, šťovíkem kadeřavým, případně dalšími vytrvalými plevely, bude vhodné ještě ošetřit některým účinným herbicidem s účinnou látkou MCPA, 2,4-D, clopyralid, dicamba aj. Maximální herbicidní účinnosti dosáhneme při aplikaci na plevele ve fázi listové růžice až do výšky 20-30 cm pcháče a při teplotách nad 12 °C.
Čtěte také: Lední medvěd: život a výskyt
Výskyty chorob bází stébel, zejména na ozimé pšenici a ozimém ječmeni, zjišťujeme na konci odnožování, kdy se na listových pochvách objevují nespecifické nahnědlé skvrny. V převážné míře se může jednat o poškození způsobené sněžnou plísňovitostí obilnin (plísní sněžnou (Monographella nivalis), houbami rodu Fusarium spp., Rhizoctonia sp., Cochliobolus sp. a místy i stéblolamem pšenice (Oculimacula yallundae). V této fázi nelze přesně vizuálně rozlišit jednotlivé druhy. Pro přesné určení patogenů je nutno provést laboratorní rozbor. Pozorování porostu provádíme na konci odnožování ve fázi BBCH 29-30 na více místech a zkontrolujeme alespoň 20 rostlin. Patologicky závažnější jsou skvrny na druhé (vnitřní) listové pochvě na 2 až 3 nejsilnějších odnožích. Napadení vnější odumírající pochvy nebo slabých odnoží nemá pro vlastní škodlivost velký význam. K ošetření použijte povolené fungicidy, např. Adexar Plus, Boogie Xpro, Capalo, Delaro, Faxer, Fujara, Mirage 45 ECNA, ProchloGUARD, Tocata Super, Topsin M 500 SC, Yamato. Při slabším napadení a pokračujícím vlhkém počasí, doporučujeme kontrolu napadení porostů zopakovat za 10-14 dnů. Optimální termín ošetření porostů je na počátku sloupkování až do fáze druhého kolénka obilniny (BBCH 30-32). Slabě napadené porosty ošetřujte teprve až při zjištění prvních příznaků listových chorob (padlí, tečkovaná plevová a listová skvrnitost - braničnatky). Obdobně postupujeme i u ozimého ječmene.
Možnosti ochrany před mrazem
Existuje několik strategií, jak chránit plodiny před mrazem:
- Volba vhodné lokality: Sázet plodiny na místech, která jsou méně náchylná k mrazu.
- Zavlažování: Udržovat půdu vlhkou, protože vlhká půda lépe udržuje teplo.
- Mulčování: Používat mulč k izolaci půdy a udržení stálé teploty.
- Přikrývání rostlin: Používat netkané textilie nebo jiné materiály k ochraně rostlin před mrazem.
- Zadýmování: Vytvářet dým, který snižuje vyzařování tepla z půdy.
- Ohřívače a lampy: Používat přenosné ohřívače a lampy pro zvýšení teploty v sadech.
Další rizika a doporučení
V porostech obilnin mohou být na jaře také zjištěny výskyty mšic, které mohou dále druhotně šířit virus BYDV způsobující virovou chorobu žlutou zakrslost ječmene. U ploch zaplevelených pcháčem rolním počkejte až na vytvoření listové růžice pcháče, případně proveďte opravné ošetření herbicidem: Agritox 50 SL, Dicopur M 750, Emcee, Esteron, Mustang, Biplay SX, herbicidy s úč. l. tribenuron aj. U zažloutlých, „zamazaných“ porostů podpořte rozvoj kořenů přihnojením ledkem (nejlépe vápenatým) a aplikací „antistresorů“: Albit, Altron Silver, Asahi SL, Atonik, Energen Aktivátor, Hergit, Synergin, Sunagreen aj. i pro eliminaci stresu z nízkých nočních teplot.
V rizikových oblastech, kde jsou obilniny napadeny virem žluté zakrslosti ječmene (BYDV), věnujte zvýšenou pozornost (zejména u později setých porostů) i výskytu obilních mšic a v případě potřeby porosty včas ošetřete přípravky: Danadim Progress, Nurelle D, Pirimor 50 WG, Proteus 110 OD nebo některým pyretroidem: Alfametrin, Buldock 25 EC, Cyperkil Max, Decis Mega, Fury 10 EW, Karate se Zeon tech.
Blýskáček řepkový je nejrozšířenější škůdce ozimé řepky, který na porostech ozimé řepky může lokálně způsobovat i větší škody. Škodí především brouci a částečně i larvy. Brouci žírem ničí poupata. Larvy poškozují při silném výskytu poslední vrcholová květenství. Po rozvinutí květů škodlivost většinou ustává, otevřené květy brouci ani larvy blýskáčků již tolik nepoškozují. Pro následné ošetření kvetoucího porostu proti chorobám i škůdcům (nehledě na další výhody) je vhodné zkrátit výšku rostlin řepky aplikací některým přípravkem: Efilor, Caryx, Moddus, Vertico, případně také přípravky: Magnello, Caramba, Prosaro 250 EC, Tilmor, Horizon 250 EW, Lynx, Ornament 250 EW aj.
Z abiotických stresových faktorů jsou pro vzcházející cukrovku největším nebezpečím přízemní mrazíky s poklesem teploty na povrchu půdy pod -3 °C. Kritická teplota je pro cukrovku v období vzcházení -6 až -7 °C. Mrazové poškození se projeví zešednutím, zhnědnutím a ztrátou turgoru. Pokud přijde mráz ve fázi děložních listů, pravděpodobně dojde i k úhynu rostlin.
Příklady dopadů mrazu v regionech
Mrazy zlikvidovaly téměř sto procent úrody ovoce v celých Čechách. Výjimkou nejsou ani pěstitelé v Plzeňském kraji. I když se ovocnáři snažili ochránit kvetoucí stromy před mrazy všemi možnými opatřeními, nebylo to nic platné. Stejné situaci čelí i sady v Nebílovech na jihu Plzeňska o rozloze 45 hektarů.
Žlutě kvetoucí lány řepky olejky v Plzeňském kraji. Výkyvy počasí nesvědčí ani zemědělským plodinám. Řepka olejka letos v Plzeňském kraji vykvetla o tři týdny dřív, než je obvyklé. Letos jsme naštěstí nezaznamenali žádné škody na řepce ani dalších plodinách. Řepka byla po nočních mrazech pokroucená, ale ustála to,“ říká předseda Osecké zemědělské a obchodní společnosti Jaroslav Šíma.
Aktuální výstrahy a doporučení
V tomto týdnu se v Česku ochladí, přes den bude nejvýše dvanáct stupňů Celsia. Přes noc bude mrznout a řidiči si po ránu budou muset po celý týden dávat pozor na mrznoucí mlhy. Větší srážky meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) neočekávají, ojediněle se může objevit jen mrholení.
tags: #mraz #lední #ohrožení #zemědělství
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]