Multibarierový koncept ukládání jaderného odpadu

14.03.2026

V České republice probíhá nakládání s radioaktivním odpadem (RAO) a vyhořelým jaderným palivem (VJP) v souladu s Koncepcí schválenou vládou ČR. Koncepce je výchozím dokumentem formulujícím politiku a strategii státu a státních orgánů při nakládání s VJP a RAO. Aktualizace zohledňuje požadavky evropské taxonomie pro udržitelné financování jaderné energetiky, doporučení z odborné kontrolní mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii, nový zákon o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm (č. 53/2024 Sb.) a také novelizace atomového zákona a systému poplatků za ukládání radioaktivního odpadu.

Požadavky na nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem jsou definovány v Hlavě IV. atomového zákona (č. 263/2016 Sb.) a ve vyhlášce SÚJB č. Státní úřad pro jadernou bezpečnost v souladu s § 3 odst. 2 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb. a od 1. 1. 2017 v souladu s § 208 písm. k) zákona č. 263/2016 Sb. vykonává dozor nad nakládáním s RAO a VJP. Česká republika je signatářem Společné úmluvy o bezpečném nakládání s VP a o bezpečném nakládání s RAO. V souladu se závazky vyplývajícími z přistoupení ke Společné úmluvě Česká republika vypracovala pro účely hodnotícího zasedání smluvních stran již osmou Národní zprávu ČR ke Společné úmluvě o bezpečném nakládání s VP a o bezpečném nakládání s RAO, ve které je popsán systém nakládání s VP a RAO v rozsahu požadovaném vybranými články Společné úmluvy.

Náklady na činnosti spojené s ukládáním RAO a VP jsou hrazeny z jaderného účtu, na který, dle atomového zákona, odvádějí příslušné finanční prostředky původci těchto odpadů. Dalším ÚRAO, kterého provoz je plánován po roce 2065, je hlubinné úložiště pro RAO nesplňující podmínky přijatelnosti již provozovaných ÚRAO a pro VP po jeho prohlášení za RAO. Od roku 2012 se SÚJB ve svých výročních zprávách pravidelně vyjadřuje ke stavu jeho přípravy.

Dne 12. 9. 2014 byla mezi SÚJB a SÚRAO podepsána Dohoda o spolupráci v oblasti vývoje hlubinného úložiště. SÚJB a SÚRAO budou podle této Dohody konzultovat koncepční a bezpečnostní aspekty při přípravě HÚ a výsledky vzájemných konzultací zohledňovat při přípravě a v návrhu programu výzkumu a vývoje v této oblasti, spolupracovat v rozsahu, který dovolí existující právní prostředí, při posuzování postupů a výsledků dosažených SÚRAO v oblasti přípravy HÚ, spolu s dalšími výsledky výzkumu a vývoje, pravidelně hodnotit program zabezpečení jakosti vývoje HÚ pro období výběru lokality, spolupodílet se na komunikaci s veřejností, zejména ji informovat o plnění bezpečnostních požadavků při vývoji HÚ v uvažovaných lokalitách.

V procesu výběru dvou kandidátních lokalit HÚ vypracovala SÚRAO jako podklad pro rozhodnutí o jejich výběru dokumentaci v rozsahu Studie zadávací bezpečnostní zprávy, v souladu s platnými právními předpisy pro oblast mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření, kterou posléze předložila SÚJB v roce 2018 k posouzení. Dne 21. 12. 2020 vláda ČR rozhodla o tom, že HÚ vznikne v jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku.

Čtěte také: Přírodní ohrožení a rizika

Multibarierový systém

Hlubinné úložiště využívá multibarierový systém pro zajištění dlouhodobé bezpečnosti. Jednou z bariér je samotný horninový masiv, v jehož hloubce okolo 500 m pod povrchem bude úložiště umístěno.

Ukládací obalové soubory pro vyhořelé jaderné palivo musí splnit náročné požadavky, které vycházejí především z požadavků zákona č. 263/2016 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek. Musí být zajištěna jaderná bezpečnost, to znamená odvod zbytkového tepelného výkonu a podkritičnost během všech manipulací a po celou dobu uložení, a to jak během normálního provozu, tak při projektových haváriích. Dále musí být zajištěna radiační ochrana; ukládací obalové soubory musí zamezit úniku radioaktivních látek, a to znamená těsnost obalového souboru nejen v provozní fázi, ale i v dlouhodobém časovém horizontu po dobu tisíců let.

Bariéra s těsnicí a tlumicí funkcí neboli buffer bude umístěna okolo ukládacího obalového souboru ve vrtu. Její hlavní funkcí je ochrana ukládacího obalového souboru a retardace migrace radionuklidů v případě jeho porušení. Základním materiálem pro buffer a backfill je bentonit (jílový materiál vzniklý zvětráním vulkanických produktů). Byl vybrán proto, že jde o přírodní materiál, který má výborné těsnicí schopnosti, např. velmi nízkou propustnost a bobtnací schopnost, která zajistí uzavření všech technologických mezer. Jeho neméně důležitou vlastností je schopnost sorbovat, příp. retardovat radionuklidy a zabránit tak jejich možnému úniku do biosféry.

Ložisko uranu Rožná vzniklo před cca 270 mil. lety (Kříbek et al. 2005). Po dobu více než čtvrt miliardy let v něm zůstal uran - přes všechny geologické a klimatické změny, které se v tomto čase odehrály - stabilní a vázaný na ložiskové struktury. Cílem projektu je doplnit dosavadní údaje o mechanismech vzniku ložiska a zejména pak studium charakteristiky okolního geologického prostředí, které působilo jako přírodní geochemická bariéra bránící migraci uranu z prostředí ložiska do okolí. Tato charakteristika pak může být využita při vyhledávání vhodné lokality a výstavbě úložiště vyhořelého jaderného paliva, které je tvořeno převážně UO2, podobně jako většina rud na ložisku Rožná. Je reálný předpoklad, že horninové prostředí úložiště, které bude blízké horninovému prostředí ložiska, bude působit jako přirozená geochemická bariéra a blokovat migraci uranu do okolí. Základním mechanismem této blokace je vysoký obsah dvojvalentního železa v horninách, které bude bránit oxidaci uranu na šestivalentní, který je relativně dobře rozpustný ve vodě a je díky tomu v horninovém prostředí mobilní. Horninová bariéra je při ukládání jaderného odpadu důležitým prvkem bezpečnosti úložiště. Projekt se zaměřuje na geochemickou roli horninového prostředí jako na potenciální hlavní bariéru blokující šíření radioaktivních látek, zejména hlavní složky - uranu, z vyhořelého jaderného paliva.

Pro správnou funkci těchto bariér v hlubinném úložišti je nutné zhutnění bentonitu, čímž se stane např. méně propustným, více bobtná a je odolnější vůči vnějším vlivům. Zhutnění však nesmí přesáhnout určité meze, jelikož příliš vysoký bobtnací tlak není žádoucí, aby nedošlo k poškození ukládacího obalového souboru.

Čtěte také: Zahraniční Koncept Vymezení Cílů

Čtěte také: Ohrožení stereotypem: Podrobný rozbor

tags: #multibarierovy #koncept #ukladani #jaderného #odpadu #informace